Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.11.23-24

Verš

śraddhālur mat-kathāḥ śṛṇvan
su-bhadrā loka-pāvanīḥ
gāyann anusmaran karma
janma cābhinayan muhuḥ
mad-arthe dharma-kāmārthān
ācaran mad-apāśrayaḥ
labhate niścalāṁ bhaktiṁ
mayy uddhava sanātane

Synonyma

śraddhāluḥ — ten, kdo má víru; mat-kathāḥ — vyprávĕní o Mnĕ; śṛṇvan — poslouchající; su-bhadrāḥ — dokonale příznivá; loka — celý svĕt; pāvanīḥ — očišťující; gāyan — opĕvující; anusmaran — stále vzpomínající; karma — Mé činnosti; janma — Mé zrození; ca — také; abhinayan — oživující skrze divadelní představení a podobnĕ; muhuḥ — znovu a znovu; mat-arthe — pro Mé potĕšení; dharma — náboženské činnosti; kāma — činnosti smyslů; arthān — a obchodní činnosti; ācaran — provádĕjící; mat — ve Mnĕ; apāśrayaḥ — který má útočištĕ; labhate — získává; niścalām — bez odchýlení; bhaktim — oddanou službu; mayi — Mnĕ; uddhava — ó Uddhavo; sanātane — vĕnovanou Mé vĕčné podobĕ.

Překlad

Můj milý Uddhavo, vyprávĕní o Mých zábavách a vlastnostech jsou všestrannĕ příznivá a očišťují celý vesmír. Ten, kdo neustále s vírou o tĕchto transcendentálních činnostech naslouchá, oslavuje je a vzpomíná na nĕ, kdo oživuje Mé zábavy – počínaje Mým příchodem na tento svĕt – v divadelních představeních a kdo jen u Mĕ vyhledává útočištĕ a koná své náboženské a smyslové činnosti i své zamĕstnání pro Mé uspokojení, jistĕ získává neochvĕjnou oddanou službu Mnĕ, vĕčné Osobnosti Božství.

Význam

Transcendentální realizace tĕch, kdo mají víru jen v Pánův neosobní zářící aspekt nebo jen v lokalizovanou Nadduši jako dokonalý objekt mystické meditace sídlící v srdci každé živé bytosti, je omezená a nedokonalá. Jak metoda mystické meditace, tak neosobní filosofická spekulace postrádají skutečnou lásku k Bohu, a proto je nelze považovat za dokonalost lidského života. Jen ten, kdo se s úplnou vírou obrací k Nejvyšší Osobnosti Božství, je oprávnĕný vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Zábavy Pána Kṛṣṇy, kdy krade máslo starším gopīm, tĕší se ze života se svými přáteli pasáčky a s mladými gopīmi, hraje na flétnu, tančí tanec rāsa a podobnĕ, jsou dokonale příznivé duchovní činnosti, které dopodrobna popisuje desátý zpĕv tohoto díla. Existuje mnoho autorizovaných písní a modliteb, jež oslavují Pánovy zábavy, a jejich ustavičným zpíváním a pronášením se človĕk automaticky pohrouží do smaraṇam neboli vzpomínání na Nejvyšší Osobnost Božství. Pán projevil svůj majestát bĕhem svého narození v Kaṁsovĕ vĕzení a potom při obřadu, který u příležitosti Jeho narození uspořádal Nanda Mahārāja v Gokule. Dále Pán prožíval mnoho dobrodružství, jako když potrestal hada Kāliyu a zabil mnohé další démony. Oddaný by se mĕl pravidelnĕ zúčastňovat obřadů oslavujících Kṛṣṇovy zábavy, jako je svátek Janmāṣṭamī na oslavu Pánova zrození. V tyto dny by mĕl uctívat Božstvo Pána Kṛṣṇy a duchovního mistra a tímto způsobem vzpomínat na Pánovy zábavy.

Slovo dharma v tomto verši vyjadřuje, že naše náboženské činnosti by se mĕly vždy pojit s Kṛṣṇou. Proto by lidé mĕli dávat milodary v podobĕ obilí, odĕvů a tak dále vaiṣṇavům a brāhmaṇům a v rámci svých možností zajišťovat ochranu kravám, které má Pán velmi rád. Slovo kāma vyjadřuje, že človĕk má uspokojovat své touhy pomocí transcendentálních vĕcí souvisejících s Pánem. Má jíst mahā-prasādam, jídlo obĕtované Božstvu Pána Kṛṣṇy, zdobit se Pánovými kvĕtinovými girlandami a santálovou pastou a také nosit na svém tĕle zbytky odĕvů Božstev. Ten, kdo žije v luxusní vile či bytĕ, by své obydlí mĕl promĕnit v chrám Pána Kṛṣṇy a zvát ostatní, aby přicházeli zpívat před Božstvy, naslouchat Bhagavad-gītĕ a Śrīmad-Bhāgavatamu a jíst zbytky Pánova jídla. Může také žít v krásné chrámové budovĕ ve společnosti vaiṣṇavů a stejným činnostem se vĕnovat tam. Slovo artha v tomto verši vyjadřuje, že ten, kdo má sklony k podnikání, by mĕl vydĕlávat peníze na podporu misionářských činností Pánových oddaných, a ne na svůj smyslový požitek. Pak bude i jeho podnikání považováno za oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi. Slovo niścalām vyjadřuje, že vzhledem k tomu, že se Pán Kṛṣṇa vĕčnĕ nachází v dokonalém poznání a blaženosti, nehrozí tomu, kdo Ho uctívá, žádné nemilé překvapení. Pokud uctíváme cokoliv jiného než Pána, naše uctívané božstvo se může ocitnout v nepříjemném postavení, které může naše uctívání narušit. Jelikož je však Pán svrchovaný, Jeho uctívání nikdy nic narušit nemůže.

Ten, kdo naslouchá o Pánových zábavách, oslavuje je, vzpomíná na nĕ a dramaticky je ztvárňuje, se brzy oprostí od všech hmotných tužeb. Śrīla Jīva Gosvāmī v této souvislosti zmiňuje, že osobu s pokročilým vĕdomím Kṛṣṇy mohou obzvlášť přitahovat zábavy nĕjakého konkrétního oddaného v duchovním svĕtĕ, který slouží Pánu určitým způsobem. Pokročilý oddaný v tomto svĕtĕ může chtít sloužit Pánu stejnĕ, a tak může divadelními hrami nadšenĕ oživovat službu svého uctívaného vzorového oddaného v duchovním svĕtĕ. Může se také tĕšit z účasti na duchovních slavnostech, představení o různých zábavách Pána Kṛṣṇy nebo činností jiných oddaných Pána, a tak neustále posilovat svou víru v Osobnost Božství. Ti, kdo nechtĕjí naslouchat o Pánových transcendentálních činnostech, oslavovat je ani na nĕ vzpomínat, jsou znečištĕní hmotou a nikdy nedosáhnou nejvyšší dokonalosti. Tito lidé promarňují příležitost danou lidským životem, neboť se zajímají o prchavá svĕtská témata, jež nepřinášejí žádný trvalý prospĕch. Pravým smyslem náboženství je neustále sloužit Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jehož podoba je vĕčná, oplývá blažeností a poznáním. Ten, kdo se bezvýhradnĕ uchýlil do Jeho útočištĕ, se úplnĕ přestává zajímat o neosobní spekulace o povaze Boha a svůj čas využívá k tomu, aby se víc a víc hroužil do nekonečné blaženosti čisté oddané služby.