Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.11.2

Verš

śoka-mohau sukhaṁ duḥkhaṁ
dehāpattiś ca māyayā
svapno yathātmanaḥ khyātiḥ
saṁsṛtir na tu vāstavī

Synonyma

śoka — nářek; mohau — a klam; sukham — štĕstí; duḥkham — neštĕstí; deha-āpattiḥ — přijetí hmotného tĕla; ca — také; māyayā — pod vlivem māyi; svapnaḥ — sen; yathā — jako; ātmanaḥ — inteligence; khyātiḥ — jen představa; saṁsṛtiḥ — hmotná existence; na — není; tu — opravdu; vāstavī — skutečná.

Překlad

Tak jako sen je jen výtvorem inteligence a nemá žádnou podstatu, hmotný nářek, klam, štĕstí, neštĕstí a přijetí hmotného tĕla pod vlivem māyi jsou výtvory Mé klamné energie. Jinak řečeno, hmotná existence není sama o sobĕ realitou.

Význam

Slovo deha-āpattiḥ vyjadřuje, že živá bytost se mylnĕ ztotožňuje s vnĕjším hmotným tĕlem, a tak se stĕhuje z jednoho tĕla do druhého. Āpatti také označuje velké utrpení či neštĕstí. Kvůli tomuto mylnému ztotožňování pod vlivem klamu zažívá živá bytost zde popsané tĕžkosti. Māyā znamená mylnou představu, že nĕco může existovat bez Pána Kṛṣṇy nebo pro jiný účel, než je potĕšení Nejvyššího Pána. I když se podmínĕné živé bytosti snaží tĕšit z hmotného smyslového požitku, výsledky jsou vždy bolestivé, a tyto nepříjemné zážitky vedou podmínĕnou duši k tomu, aby se znovu obrátila k Nejvyšší Osobnosti Božství. Konečným zámĕrem hmotného stvoření je tedy přivést živou bytost zpátky k láskyplné oddané službĕ Pánu. Proto lze i utrpení v hmotném svĕtĕ vidĕt jako transcendentální milost Osobnosti Božství. Podmínĕná duše si ale představuje, že hmotné vĕci jsou určené pro její požitek, a pak trpce naříká, když tyto vĕci ztratí. V tomto verši je uveden příklad snu, ve kterém hmotná inteligence vytváří mnoho iluzorních objektů. Podobnĕ vytváří naše znečištĕné hmotné vĕdomí iluzorní dojmy hmotného smyslového požitku, ale existence tĕchto přeludů postrádajících vĕdomí Kṛṣṇy není skutečná. Když se živá bytost podvolí znečištĕnému hmotnému vĕdomí, je soužená nesčetnĕ mnoha problémy. Jejím jediným řešením je vidĕt Pána Kṛṣṇu ve všem a vše vidĕt v Nĕm. Tak pochopí, že Pán Kṛṣṇa je nejvyšším příjemcem požitku, vlastníkem všeho a dobrodincem všech živých bytostí.

Hmotný klam znemožňuje živé bytosti poznat své vĕčné, duchovní tĕlo a Absolutní Pravdu. Proto je hmotná existence, i ve své nejpokročilejší a nejzbožnĕjší podobĕ, vždy pošetilostí. Příklad snu však není správné si vykládat ve smyslu, že hmotný svĕt ve skutečnosti neexistuje. Hmotná příroda je projevem Pánovy vnĕjší energie, tak jako je duchovní nebe projevem Jeho vnitřní energie. Ačkoliv hmotné vĕci podléhají zmĕnĕ, a proto nemají trvalou existenci, hmotná energie je skutečná, neboť pochází ze svrchované skutečnosti, Pána Kṛṣṇy. Jediné, co postrádá skutečnou existenci, je naše mylná představa, že hmotné tĕlo je pravé vlastní já, a náš pošetilý sen, že hmotný svĕt je určený pro náš požitek. To jsou jen mentální výmysly. Je třeba se očistit od hmotných označení a procitnout do všeprostupující reality Osobnosti Božství, Pána Kṛṣṇy.