Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.10.18

Verš

na dehināṁ sukhaṁ kiñcid
vidyate viduṣām api
tathā ca duḥkhaṁ mūḍhānāṁ
vṛthāhaṅkaraṇaṁ param

Synonyma

na — ne; dehinām — vtĕlených bytostí; sukham — štĕstí; kiñcit — nĕjaké; vidyate — je; viduṣām — inteligentních; api — dokonce; tathā — podobnĕ; ca — také; duḥkham — neštĕstí; mūḍhānām — velkých hlupáků; vṛthā — zbytečné; ahaṅkaraṇam — falešné ego; param — jen, zcela.

Překlad

V hmotném svĕtĕ je vidĕt, že nĕkdy ani inteligentní človĕk není šťastný a dokonce i velký hlupák nĕkdy šťastný je. Představa, že dovedné provádĕní hmotných činností zaručí štĕstí, je jen planým projevem falešného ega.

Význam

Může se vyskytnout námitka, že inteligentní človĕk dokáže provádĕt zbožné činnosti v hmotném svĕtĕ tak dobře, že nikdy nemusí trpĕt, protože neštĕstí je výsledkem hříšného, bezbožného jednání. Často však vidíme, jak i zbožní a inteligentní lidé velmi trpí, jelikož se jim nĕkdy nepodaří splnit své povinnosti a jindy vĕdomky či nevĕdomky spáchají nĕco zakázaného. Tímto argumentem Pán vyvrací teorii, že díky hmotné zbožnosti samotné může človĕk zůstat trvale šťastný bez vĕdomí Kṛṣṇy.

Na druhou stranu vidíme, že i ti nejhloupĕjší a nejhříšnĕjší lidé nĕkdy zažívají štĕstí, protože i osoby plnĕ oddané hříšnému životu nĕkdy shodnou okolností vykonají zbožné činnosti, když neúmyslnĕ cestují přes svaté místo nebo pomáhají nĕjakému svĕtci. Hmotné stvoření Boha je tak složité a matoucí, že i lidé zasvĕcení zbožnosti nĕkdy hřeší a lidé propadlí hříšnému životu nĕkdy jednají zbožnĕ. Proto v hmotném svĕtĕ nenacházíme absolutní štĕstí ani neštĕstí. Každá podmínĕná duše se spíše vznáší ve zmatku, bez dokonalého poznání. Zbožnost a hříšnost jsou relativní hmotné koncepty, které poskytují relativní štĕstí a neštĕstí. Absolutní štĕstí lze zažívat na duchovní úrovni plného vĕdomí Kṛṣṇy neboli lásky k Bohu. Hmotný život je tedy vždy nejasný a relativní, kdežto vĕdomí Kṛṣṇy představuje skutečnou úroveň dokonalého štĕstí.