Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.10.13

Verš

vaiśāradī sāti-viśuddha-buddhir
dhunoti māyāṁ guṇa-samprasūtām
gunāṁś ca sandahya yad-ātmam etat
svayaṁ ca śāṁyaty asamid yathāgniḥ

Synonyma

vaiśāradī — dostupné od mistra; — toto; ati-viśuddha — velmi čisté; buddhiḥ — inteligence či poznání; dhunoti — zahání; māyām — iluzi; guṇa — kvalitami hmotné přírody; samprasūtām — vytvořenou; guṇān — samotné kvality; ca — také; sandahya — zcela spalující; yat — z kterýchžto kvalit; ātmam — vytvořená; etat — tato (hmotná existence); svayam — sama; ca — také; śāṁyati — je umírnĕna; asamit — bez paliva; yathā — jako; agniḥ — oheň.

Překlad

Pokorným nasloucháním zkušenému duchovnímu mistrovi vyvine schopný žák čisté poznání, které odráží nápor hmotné iluze pocházející ze tří kvalit hmotné přírody. Nakonec se vytrácí i samotné toto čisté poznání, tak jako uhasne oheň, když je všechno palivo spálené.

Význam

Sanskrtské slovo vaiśāradī znamená „to, co poskytuje zkušená osoba [viśārada].“ Dokonalé transcendentální poznání přichází od zkušeného duchovního mistra a když je schopný žák vyslechne, toto poznání potlačí vlny hmotné iluze. Pánova matoucí energie působí navenek v hmotném svĕtĕ a zničit iluzi proto není možné. Lze však zlikvidovat přítomnost iluze ve svém srdci. Aby toho žák dosáhl, musí se dobře naučit tĕšit zkušeného duchovního mistra. S tím, jak oddaný spĕje k dokonalému stádiu vĕdomí Kṛṣṇy, kdy vnímá Pánovu přítomnost všude, se jeho pozornost přesouvá na transcendentální úroveň. Tehdy slábne i samotné čisté poznání, neustálé praktické povĕdomí o existenci iluze, tak jako slábne a uhasne oheň, který spálil všechno palivo.

Śrīla Madhvācārya cituje z nĕkolika védských písem, aby ukázal, že māyā, hmotná iluze, je jako čarodĕjnice, jež neustále obtĕžuje podmínĕné duše. Māyā nabízí podmínĕným duším vše, po čem v rámci tří kvalit přírody touží, ale tyto nabídky jsou jako oheň, který spaluje srdce na popel. Je tedy třeba pochopit, že hmotný svĕt je pekelné místo, které nikomu neposkytuje trvalé zázemí. Navenek zažíváme mnoho vĕcí a v nitru o svých zážitcích rozjímáme a připravujeme si plány na další jednání. Tak padáme niternĕ i navenek za obĕť nevĕdomosti. Skutečné poznání pochází z Véd, od Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v Jeho podobĕ dokonalé moudrosti. Když přijmeme plné útočištĕ u Pána a budeme si plnĕ vĕdomi Kṛṣṇy, nebudeme nikdy pociťovat nedostatek radosti, protože Pán je zdrojem veškeré radosti a Jeho oddaní se v tomto zdroji volnĕ pohybují.