Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.90.14

Verš

ūcur mukundaika-dhiyo
gira unmatta-vaj jaḍam
cintayantyo ’ravindākṣaṁ
tāni me gadataḥ śṛṇu

Synonyma

ūcuḥ — mluvily; mukunda — k Pánu Kṛṣṇovi; eka — výlučnĕ; dhiyaḥ — jejichž mysli; giraḥ — slova; unmatta — šílené osoby; vat — jako; jaḍam — ohromené; cintayantyaḥ — myslící; aravinda-akṣam — na Pána s lotosovýma očima; tāni — tato (slova); me — ode mĕ; gadataḥ — jenž vypravuji; śṛṇu — prosím slyš.

Překlad

Královny byly ohromené v extatickém tranzu a jejich mysli byly pohroužené výlučnĕ v Kṛṣṇovi. Potom, zatímco myslely na svého Pána s lotosovýma očima, mluvily jako šílené. Prosím slyš ode mĕ tato slova.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že toto zdánlivé šílenství u královen Pána Kṛṣṇy, jako kdyby byly opojené dhattūrou neb nĕjakou jinou halucinogenní drogou, bylo ve skutečnosti projevem šestého stupnĕ čisté lásky k Bohu, technicky známé jako prema-vaicitrya. Śrīla Rūpa Gosvāmī poukazuje na tento druh anurāgy ve své Ujjvala-nīlamaṇi (15.134):

priyasya sannikarṣe 'pi
premotkarṣa-svabhāvataḥ
yā viśleṣa-dhiyārtis tat
prema-vaicitryam ucyate

„Když nĕkdo, jako přirozený vedlejší účinek své nesmírné lásky, cítí úzkost z odloučení i v přítomnosti milované osoby, tento stav se nazývá prema-vaicitrya.