Skip to main content

KAPITOLA OSMDESÁTÁ OSMÁ

Pán Śiva zachránĕn před Vṛkāsurou

Tato kapitola popisuje, jak Viṣṇuovi oddaní získávají osvobození, zatímco oddaní ostatních božstev získávají hmotný majestát.

Pán Viṣṇu vlastní veškerý majestát, zatímco Pán Śiva žije v chudobĕ. Přesto jsou Viṣṇuovi oddaní obvykle chudí, zatímco Śivovi získávají hojné bohatství. Když se Mahārāja Parīkṣit zeptal Śukadevy Gosvāmīho na vysvĕtlení této matoucí skutečnosti, mudrc odpovĕdĕl takto: „Pán Śiva se projevuje jako falešné ego ve třech podobách, podle třech kvalit přírody. Z tohoto falešného ega vzniká pĕt fyzických živlů a ostatní přemĕny hmotné přírody, kterých je celkem šestnáct. Když oddaný Pána Śivy uctívá jeho projev v kterémkoliv z tĕchto živlů, oddaný získá odpovídající příjemné bohatství všeho druhu. Protože Pán Śrī Hari je však transcendentální kvalitám hmotné přírody, Jeho oddaní se také stávají transcendentálními.“

Na konci své obĕti aśvamedha král Yudhiṣṭhira položil tu samou otázku Pánu Kṛṣṇovi, který odpovĕdĕl: „Když k nĕkomu cítím zvláštní soucit, postupnĕ ho připravím o bohatství. Pak toho chudobou stiženého človĕka opustí všechny dĕti, manželka a ostatní příbuzní. Když se znovu snaží nabýt bohatství, aby si získal zpĕt přízeň své rodiny, milostivĕ mu přivodím zklamání, takže se mu plodonosná práce znechutí a spřátelí se s Mými oddanými. A tehdy mu udĕlím svou mimořádnou milost; pak se může zbavit pout hmotného života a dosáhnout království Boha, Vaikuṇṭhy.“

Pán Brahmā, Pán Viṣṇu a Pán Śiva mohou udĕlit nebo zadržet požehnání, ale zatímco Pán Brahmā a Pán Śiva jsou velmi rychle uspokojeni nebo rozhnĕváni, Pán Viṣṇu není. O tom védská literatura vypráví tento příbĕh: Kdysi se démon Vṛka zeptal Nārady, který bůh je nejrychleji uspokojen, a Nārada odpovĕdĕl, že Pán Śiva. Vṛkāsura tedy odešel na svaté místo zvané Kedāranātha a začal uctívat Pána Śivu kusy vlastního masa v podobĕ obĕtin vkládaných do ohnĕ. Śiva se však nezjevil. Vṛka se tedy rozhodl spáchat sebevraždu useknutím si své hlavy. V posledním okamžiku se Pán Śiva zjevil z obĕtního ohnĕ a zadržel ho, přičemž démonovi nabídl jakékoliv požehnání si vybere. Vṛka řekl: „Nechť zemře každý, koho hlavy se dotknu rukou.“ Pán Śiva byl zavázán tuto žádost splnit a zlotřilý Vṛka se ihned pokusil požehnání vyzkoušet položením ruky na pánovu hlavu. Vylekaný Śiva uprchl, aby si zachránil život. Utekl až na nebesa a k vnĕjším hranicím svĕta smrtelníků. Nakonec dospĕl na planetu Śvetadvīp, kde sídlí Pán Viṣṇu. Pán zdálky spatřil zoufalého Śivu, promĕnil se v mladého studenta a přišel k Vṛkāsurovi. Sladkým hlasem démona oslovil: „Můj milý Vṛko, prosím odpočiň si chvíli a řekni Nám, co zamýšlíš udĕlat.“ Vṛku Pánova slova okouzlila a vyjevil vše, co se stalo. Pán řekl: „Od té doby, co Pána Śivu proklel Prajāpati Dakṣa, podobá se masožravému skřetovi. Nemĕl bys mu tedy vĕřit. Radĕji jeho požehnání vyzkoušej položením své ruky na svou hlavu.“ Pošetilý démon zmatený tĕmito slovy se dotkl vlastní hlavy, která se ihned roztříštila a spadla na zem. Z nebe zaznĕly výkřiky „Vítĕzství!“ „Poklony!“ a „Výbornĕ!“ a všichni polobozi, mudrci, nebeští předkové a Gandharvové blahopřáli Nejvyššímu Pánu tím, že Ho zasypávali kvĕtinami.

Verš

śrī-rājovāca
devāsura-manuṣyesu
ye bhajanty aśivaṁ śivam
prāyas te dhanino bhojā
na tu lakṣmyāḥ patiṁ harim

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král (Parīkṣit) pravil; deva — mezi polobohy; asura — démony; manuṣyeṣu — a lidmi; ye — ti, kteří; bhajanti — uctívají; aśivam — odříkavého; śivam — Pána Śivu; prāyaḥ — obvykle; te — ti; dhaninaḥ — bohatí; bhojāḥ — ti, jež si užívají smyslového požitku; na — ne; tu — však; lakṣmyāḥ — bohynĕ štĕstí; patim — manžela; harim — Pána Hariho.

Překlad

Král Parīkṣit pravil: Ti polobozi, démoni a lidé, kteří uctívají přísnĕ odříkavého Pána Śivu, si obvykle užívají bohatství a smyslového požitku, zatímco uctívači Nejvyššího Pána Hariho, manžela bohynĕ štĕstí, nikoliv.

Verš

etad veditum icchāmaḥ
sandeho ’tra mahān hi naḥ
viruddha-śīlayoḥ prabhvor
viruddhā bhajatāṁ gatiḥ

Synonyma

etat — tuto; veditum — pochopit; icchāmaḥ — přejeme si; sandehaḥ — pochybnost; atra — v tomto ohledu; mahān — velkou; hi — vskutku; naḥ — naši; viruddha — protikladné; śīlayoḥ — jejichž povahy; prabhvoḥ — obou pánů; viruddhā — protikladné; bhajatām — jejich uctívačů; gatiḥ — cíle.

Překlad

Přejeme si tuto vĕc správnĕ pochopit, neboť nás velmi mate. Výsledky dosažené uctívači tĕchto dvou pánů s protikladnými povahami jsou opravdu v rozporu s očekáváním.

Význam

Předchozí kapitola skončila doporučením, aby každý neustále meditoval o Pánu Harim, dárci osvobození. V tomto ohledu zde Mahārāja Parīkṣit vyjadřuje obavu obvyklou mezi obyčejnými lidmi, že ten, kdo se stane oddaným Pána Viṣṇua, přijde o své bohatství a o společenské postavení. Ve prospĕch tĕchto osob s malou vírou král Parīkṣit žádá Śrīlu Śukadevu Gosvāmīho, aby vysvĕtlil zdánlivý paradox: Pán Śiva, který žije jako žebrák a nemá ani dům, který by mohl nazývat svým vlastním, činí své oddané bohatými a mocnými, zatímco Pán Viṣṇu, všemocný vlastník všeho, co existuje, často stíhá své služebníky tou nejhlubší chudobou. Śukadeva Gosvāmī odpoví odůvodnĕnými vysvĕtleními a starobylým vyprávĕním o démonu Vṛkovi.

Verš

śrī-śuka uvāca
śivaḥ śakti-yutaḥ śaśvat
tri-liṅgo guṇa-saṁvṛtaḥ
vaikārikas taijasaś ca
tāmasaś cety ahaṁ tridhā

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śuka pravil; śivaḥ — Pán Śiva; śakti — se svou energií, hmotnou přírodou; yutaḥ — spojený; śaśvat — vždy; tri — tři; liṅgaḥ — jehož projevené rysy; guṇa — kvalitami; saṁvṛtaḥ — žádaný; vaikārikaḥ — falešné ego v kvalitĕ dobra; taijasaḥ — falešné ego v kvalitĕ vášnĕ; ca — a; tāmasaḥ — falešné ego v kvalitĕ nevĕdomosti; ca — a; iti — takto; aham — princip hmotného ega; tridhā — trojí.

Překlad

Śrī Śukadeva pravil: Pán Śiva je vždy spojen se svou osobní energií, hmotnou přírodou. Projevuje se ve třech rysech na žádost jejích třech kvalit, a tak ztĕlesňuje trojí princip hmotného ega v dobru, vášni a nevĕdomosti.

Verš

tato vikārā abhavan
ṣoḍaśāmīṣu kañcana
upadhāvan vibhūtīnāṁ
sarvāsām aśnute gatim

Synonyma

tataḥ — z toho (falešného ega); vikārāḥ — přemĕn; abhavan — projevilo se; ṣoḍaśa — šestnáct; amīṣu — mezi tĕmi; kañcana — jakékoliv; upadhāvan — usilování; vibhūtīnām — o hmotné statky; sarvāsām — všech; aśnute — užívá si; gatim — získání.

Překlad

Jako přemĕny tohoto falešného ega se vyvinulo šestnáct prvků. Když oddaný Pána Śivy uctívá jeho projev v kterémkoliv z tĕchto prvků, získá odpovídající příjemné bohatství všeho druhu.

Význam

Falešné ego se promĕňuje v mysl, deset smyslů (oči, uši, nos, jazyk, kůži, ruce, nohy, hlas, genitálie a konečník) a pĕt fyzických živlů (zemi, vodu, oheň, vzduch a éter). Pán Śiva se zjevuje ve zvláštní podobĕ zvané liṅga v každé z tĕchto šestnácti podstat, které jsou uctívány individuálnĕ jako božstva v různých posvátných oblastech vesmíru. Oddaný Śivy může uctívat jeden z jeho konkrétních liṅgamů, aby získal odpovídající mystické majestáty. Ākāśa-liṅga Pána Śivy tedy udĕluje majestáty éteru, jyotir-liṅga udĕluje majestáty ohnĕ, a tak dále.

Verš

harir hi nirguṇaḥ sākṣāt
puruṣaḥ prakṛteḥ paraḥ
sa sarva-dṛg upadraṣṭā
taṁ bhajan nirguṇo bhavet

Synonyma

hariḥ — Nejvyšší Pán Hari; hi — vskutku; nirguṇaḥ — nedotčený hmotnými kvalitami; sākṣāt — absolutnĕ; puruṣaḥ — Osobnost Božství; prakṛteḥ — hmotné přírodĕ; paraḥ — transcendentální; saḥ — On; sarva — vše; dṛk — vidoucí; upadraṣṭā — svĕdek; tam — Jeho; bhajan — uctíváním; nirguṇaḥ — zbavenou hmotných kvalit; bhavet — osoba se stane.

Překlad

Pán Hari však nemá s hmotnými kvalitami žádné spojení. Je to Nejvyšší Osobnost Božství, vševidoucí vĕčný svĕdek transcendentální hmotné přírodĕ. Ten, kdo Ho uctívá, se také oprostí od hmotných kvalit.

Význam

Pán Viṣṇu zaujímá své vlastní transcendentální postavení nad hmotnou energií. Proč by tedy mĕlo být výsledkem Jeho uctívání hmotné bohatství? Skutečným plodem uctívání Pána Viṣṇua je transcendentální poznání. Uctívač Pána Viṣṇua tedy získá schopnost vidĕt okem transcendentálního poznání místo toho, aby byl zaslepen svĕtskými statky. Pán je odpoutaný svĕdek hmotného stvoření a Jeho oddaný se také povznese nad interakci Pánových nižších energií.

Śrīla Śrīdhara Svāmī cituje tuto pasáž z védské literatury:

vastuno guṇa-sambandhe
rūpa-dvayam iheṣyate
tad-dharmāyoga-yogābhyāṁ
bimba-vat pratibimba-vat

„Když je absolutní realita ve styku s kvalitami přírody, přijímá v tomto svĕtĕ dva druhy podob, podle toho, zda jsou Její duchovní vlastnosti projevené nebo ne. Jedná tedy jako odraz a jeho další, druhotný odraz.“

guṇāḥ sattvādayaḥ śānta-
ghora-mūḍhāḥ svabhāvataḥ
viṣṇu-brahma-śivānāṁ ca
guṇa-yantṛ-svarūpiṇām

„Kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti, jejichž individuální povaha je klidná, násilná a pošetilá, jsou osobnĕ řízeny Pánem Viṣṇuem, Pánem Brahmou a Pánem Śivou.“

nāti-bhedo bhaved bhedo
guṇa-dharmair ihāṁśataḥ
sattvasya śāntyā no jātu
viṣṇor vikṣepa-mūḍhate

„Klidná kvalita dobra Pána Viṣṇua se podstatnĕ neliší od svých původních, duchovních vlastností, ačkoliv je pouze jejich částečným projevem v tomto svĕtĕ. Kvalita dobra Pána Viṣṇua tedy není nikdy znečištĕna vzrušením (ve vášni) nebo klamem (v nevĕdomosti).“

rajas-tamo-guṇābhyāṁ tu
bhavetāṁ brahma-rudrayoḥ
guṇopamardato bhūyas
tad-amśānāṁ ca bhinnatā

„Kvalitami vášnĕ a nevĕdomosti, jsou naopak původní, duchovní vlastnosti Pána Brahmy a Pána Rudry zastřeny. Tyto duchovní vlastnosti se tedy projevují pouze částečnĕ, jako oddĕlené, hmotné vlastnosti.“

ataḥ samagra-sattvasya
viṣṇor mokṣa-karī matiḥ
aṁśato bhūti-hetuś ca
tathānanda-mayī svataḥ

„Zamĕření vĕdomí na Pána Viṣṇua, ztĕlesnĕní všeho dobra, proto vede k osvobození. Toto vĕdomí Boha také vytváří jako vedlejší výsledek hmotný úspĕch, ale jeho skutečná povaha je čistá duchovní extáze.“

aṁśatas tāratamyena
brahma-rudrādi-sevinām
vibhūtayo bhavanty eva
śanair mokṣo py anaṁśataḥ

„Podle jejich způsobu uctívání oddaní Brahmy, Rudry a ostatních polobohů dosahují omezeného úspĕchu v podobĕ hmotných majestátů. Nakonec mohou dosáhnout kvalifikace pro úplné osvobození.“

Stejná myšlenka se opakuje v tomto výroku Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.23): śreyāṁsi tatra khalu sattva-tanor nṛṇām syuḥ. „Z tĕchto tří (Brahmy, Viṣṇua a Śivy) mohou všechny živé bytosti získat nejvyšší prospĕch od Viṣṇua, který je podobou kvality dobra.“

Verš

nivṛtteṣv aśva-medheṣu
rājā yuṣmat-pitāmahaḥ
śṛṇvan bhagavato dharmān
apṛcchad idam acyutam

Synonyma

nivṛtteṣu — když byly dokončeny; aśva-medheṣu — jeho obĕti konĕ; rājā — král (Yudhiṣṭhira); yuṣmat — tvůj (Parīkṣitův); pitāmahāḥ — dĕd; śṛṇvan — když poslouchal; bhagavataḥ — od Nejvyššího Pána (Kṛṣṇy); dharmān — náboženské zásady; apṛcchat — zeptal se; idam — toto; acyutam — Pána Kṛṣṇy.

Překlad

Tvůj dĕd, král Yudhiṣṭhira, po dokončení obĕtí aśvamedha, položil Pánu Acyutovi tu samou otázku, když poslouchal Pánovo vysvĕtlení náboženských zásad.

Verš

sa āha bhagavāṁs tasmai
prītaḥ śuśrūṣave prabhuḥ
nṛṇāṁ niḥśreyasārthāya
yo ’vatīrṇo yadoḥ kule

Synonyma

saḥ — On; āha — pravil; bhagavān — Nejvyšší Pán; tasmai — jemu; prītaḥ — potĕšený; śuśrūṣave — který dychtil naslouchat; prabhuḥ — jeho vládce; nṛṇām — všech lidí; niḥśreyasa — svrchovanému prospĕchu; arthāya — kvůli; yaḥ — který; avatīrṇaḥ — sestoupil; yadoḥ — krále Yadua; kule — v rodinĕ.

Překlad

Tato otázka Śrī Kṛṣṇu, králova Pána a vládce, který sestoupil v rodinĕ Yadua, aby udĕlil svrhované dobro všem lidem, potĕšila. Pán odpovĕdĕl takto, zatímco král dychtivĕ naslouchal.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
yasyāham anugṛhṇāmi
hariṣye tad-dhanaṁ śanaiḥ
tato ’dhanaṁ tyajanty asya
svajanā duḥkha-duḥkhitam

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Pán, Osobnost Božství, pravil; yasya — komu; aham — já; anugṛhṇāmi — prokazuji přízeň; hariṣye — odeberu; tat — jeho; dhanam — bohatství; śanaiḥ — postupnĕ; tataḥ — potom; adhanam — chudého; tyajanti — opustí; asya — jeho; sva-janāḥ — příbuzní a přátelé; duḥkha-duḥkhitam — který prožívá jednu úzkost za druhou.

Překlad

Pán, Osobnost Božství, pravil: Pokud chci nĕkomu prokázat zvláštní přízeň, postupnĕ ho připravím o jeho bohatství. Potom příbuzní a přátelé tohoto zchudlého človĕka opustí a on tak trpí jednou úzkostí za druhou.

Význam

Oddaní Nejvyššího Pána prožívají štĕstí i úzkost – ne jako následky hmotného jednání, ale jako výsledky související s jejich láskyplnou výmĕnou s Pánem. Śrīla Rūpa Gosvāmī ve Śrī Bhakti-rasāmṛta-sindhu, svém autoritativním pojednání o procesu oddané služby, vysvĕtluje, jak je vaiṣṇava zbaven všech karmických reakcí včetnĕ tĕch, které se ještĕ nezačaly projevovat (aprārabdha), tĕch, které se zakrátko projeví (kūṭa), tĕch, které se stĕží projevují (bīja) a tĕch, které se projevily plnĕ (prārabdha). Tak jako lotos postupnĕ ztrácí své mnohé okvĕtní lístky, osoba, která přijímá útočištĕ v oddané službĕ, má všechny své karmické reakce zničené.

To, že oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi ničí všechny karmické reakce, potvrzuje tato pasáž Gopāla-tāpanī śruti (Pūrva 15): bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam etad eva naiṣkarmyam. „Oddaná služba je proces uctívání Nejvyššího Pána. Je to zamĕření mysli na Nĕho pomocí ztráty zájmu o veškerá hmotná označení, jak v tomto tak v příštím životĕ. Jejím výsledkem je rozpuštĕní veškeré karmy.“ Zatímco je jistĕ pravda, že ti, kdo se vĕnují oddané službĕ, setrvávají po jistou dobu v hmotných tĕlech a zdánlivĕ hmotných situacích, je to pouze vyjádření nepředstavitelné milosti Pána, který udílí plody oddanosti pouze tehdy, když se stala čistou. Na každém stupni oddanosti však Pán na svého oddaného dohlíží a stará se o postupné odstranĕní jeho karmy. Navzdory faktu, že se štĕstí a úzkost, které oddaní prožívají, podobají bĕžným karmickým reakcím, udílí je ve skutečnosti samotný Pán. Bhāgavatam (10.87.40) uvádí: bhavad-uttha-śubhāśubhayoḥ: Zralý oddaný vidí v takzvanĕ dobrých a špatných situacích, s nimiž se setkává, znaky přímého vedení jeho přátelského Pána.

Pokud je však Pán tak soucitný ke svým oddaným, proč je vystavuje zvláštnímu utrpení? To zodpovídá analogie: Velmi láskyplný otec zodpovídá za omezení hry svých dĕtí a nutí je chodit do školy. Ví, že to je skutečný projev jeho lásky k nim, i když to dĕti nechápou. Podobnĕ Nejvyšší Pán Viṣṇu je milostivĕ přísný ke všem, kdo na Nĕm závisejí, nejen k nezralým oddaným usilujícím o získání kvalifikace. Dokonce i dokonalí svĕtci jako Prahlāda, Dhruva a Yudhiṣṭhira podléhali velkým soužením, aby byli oslaveni. Po bitvĕ na Kurukṣetře Śrī Bhīṣmadeva popsal králi Yudhiṣṭhirovi svůj úžas nad tím:

yatra dharma-suto rājā
gadā-pāṇir vṛkodaraḥ
kṛṣṇo 'strī gāṇḍivaṁ cāpaṁ
suhṛt kṛṣṇas tato vipat
na hy asya karhicid rājan
pumān vetti vidhitsitam
yad-vijijñāsayā yuktā
muhyanti kavayo ’pi hi

„Ó, jak podivuhodný je vliv neodvratitelného času! Nelze ho zastavit – jak by jinak byly možné zvraty v přítomnosti krále Yudhiṣṭhira, který je synem poloboha vládnoucího náboženství; Bhīmy, který je velkým bojovníkem s kyjem; velkého lučištníka Arjuny s jeho zbraní Gāṇḍīvou a především Pána, který vždy Pāṇḍuovcům velice přál? Ó králi, nikdo neví, jaký je plán Pána (Śrī Kṛṣṇy). I velcí filozofové jsou zmateni, nehledĕ na jejich vyčerpávající bádání.“ (Bhāg. 1.9.15–16)

Ačkoliv vaiṣṇava cítí štĕstí a úzkost jako potĕšení a bolest, tak jako bĕžné karmické reakce, významným způsobem se liší. Hmotné štĕstí a úzkost vznikající z karmy zanechávají jemný zbytek – semeno budoucího zapletení. Tento požitek a utrpení smĕřují k úpadku a zvyšují nebezpečí poklesu do pekelného zapomnĕní. Štĕstí a úzkost pocházející z tužeb Nejvyššího Pána však nezanechávají žádnou stopu poté, co byl jejich účel splnĕn. Navíc vaiṣṇavovi, který si užívá této výmĕny s Pánem, nehrozí žádné nebezpečí poklesnutí do nevĕdomosti. Yamarāja, vládce smrti a soudce všech zemřelých duší, prohlašuje:

jihvā na vakti bhagavad-guṇa-nāmadheyaṁ
cetaś ca na smarati tac-caraṇāravindam
kṛṣṇāya no namati yac-chira ekadāpi
tān ānayadhvam asato 'kṛta-viṣṇu-kṛtyān

„Moji milí služebníci, voďte ke mnĕ prosím jen ty hříšníky, kteří svůj jazyk nepoužívají k opĕvování svatého jména a vlastností Kṛṣṇy, jejichž srdce ani jednou nevzpomene na Kṛṣṇovy lotosové nohy a jejichž hlava se před Pánem Kṛṣṇou ani jednou nepokloní. Posílejte mi ty, kdo nevykonávají své povinnosti vůči Viṣṇuovi, což jsou jediné povinnosti lidského života. Prosím, voďte mi všechny takové hlupáky a darebáky.“ (Bhāg. 6.3.29)

Milovaní oddaní Pána nepovažují utrpení, které jim udílí, za příliš tĕžké. Ve skutečnosti zjišťují, že nakonec dává vzniknout neomezenému potĕšení, tak jako pálivá mast použitá lékařem vyléčí pacientovo nakažené oko. Utrpení také pomáhá chránit důvĕrnost oddané služby odrazováním od zásahů nevĕřících a také zvyšuje dychtivost, se kterou oddaní Pána volají, aby se zjevil. Kdyby byli oddaní Pána Viṣṇua neustále samolibĕ šťastní, nemĕl by nikdy důvod se v tomto svĕtĕ zjevovat jako Kṛṣṇa, Rāmacandra, Nṛsiṁha a tak dále. Kṛṣṇa samotný říká v Bhagavad-gītĕ (4.8):

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

„Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství, objevuji se vĕk za vĕkem.“ A kdyby se Pán nezjevil na Zemi ve své původní podobĕ Kṛṣṇy a v podobách různých inkarnací, Jeho vĕrní služebníci v tomto svĕtĕ by nemĕli příležitost si užívat Jeho rāsa-līly a ostatních zábav.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī zde vyvrací možnou námitku: „Co by bylo špatného na tom, kdyby Bůh inkarnoval z nĕjakého jiného důvodu než kvůli osvobození svatých osob z utrpení?“ Učený ācārya odpovídá: „Ano, můj milý bratře, to dává smysl, ale nejsi zkušený v chápání duchovních nálad. Prosím poslouchej: Východ slunce se stává přitažlivým v noci, studená voda poskytuje útĕchu v horkém létĕ a teplá voda je příjemná bĕhem chladných zimních mĕsíců. Svĕtlo lampy vypadá přitažlivĕ v temnotĕ, ne na zářivém denním svĕtle, a jídlo chutná zvlášť lahodnĕ tomu, koho sužuje hlad.“ Jinak řečeno, aby Pán posílil náladu závislosti oddaných a jejich touhu po Nĕm, nechává je procházet určitým utrpením, a když se zjeví, aby je osvobodil, jejich vdĕčnost a transcendentální potĕšení jsou bezmezné.

Verš

sa yadā vitathodyogo
nirviṇṇaḥ syād dhanehayā
mat-paraiḥ kṛta-maitrasya
kariṣye mad-anugraham

Synonyma

saḥ — on; yadā — když; vitatha — marný; udyogaḥ — jeho pokus; nirviṇṇaḥ — zklamaný; syāt — stane se; dhana — o peníze; īhayā — se svým úsilím; mat — Mnĕ; paraiḥ — s tĕmi, kdo jsou oddaní; kṛta — jemu, jenž navázal; maitrasya — přátelství; kariṣye — prokáži; mat — svoji; anugraham — milost.

Překlad

Když se zklame ve svém úsilí vydĕlat peníze a místo toho se spřátelí s Mými oddanými, udĕlím Mu svou zvláštní milost.

Verš

tad brahma paramaṁ sūkṣmaṁ
cin-mātraṁ sad anantakam
vijñāyātmatayā dhīraḥ
saṁsārāt parimucyate

Synonyma

tat — to; brahma — neosobní Brahman; paramam — svrchovaný; sūkṣmam — jemný; cit — duch; mātram — čistá; sat — vĕčná existence; anantakam — nekonečná; vijñāya — zevrubnĕ realizující; ātmatayā — jako své skutečné vlastní Já; dhīraḥ — rozvážný; saṁsārāt — z hmotného života; parimucyate — bude osvobozený.

Překlad

Osoba, která se takto stane rozvážnou, plnĕ zrealizuje Absolutního jako nejvyšší pravdu, nejjemnĕjší a dokonalý projev ducha, nekonečnou transcendentální existenci. Tak si uvĕdomí, že Nejvyšší Pravda je základem jeho vlastní existence, a je osvobozen z kolobĕhu hmotného života.

Verš

ato māṁ su-durārādhyaṁ
hitvānyān bhajate janaḥ
tatas ta āśu-toṣebhyo
labdha-rājya-śriyoddhatāḥ
mattāḥ pramattā vara-dān
vismayanty avajānate

Synonyma

ataḥ — proto; mām — Mĕ; su — velmi; durārādhyam — obtížného uctívat; hitvā — opomíjejí; anyān — ostatní; bhajate — uctívají; janaḥ — obyčejní lidé; tataḥ — následnĕ; te — oni; āśu — rychle; toṣebhyaḥ — od tĕch, kdo jsou uspokojeni; labdha — obdrženým; rājya — královským; śriyā — bohatstvím; uddhatāḥ — jež se stali domýšlivými; mattāḥ — opojenými pýchou; pramattāḥ — nedbalými; vara — požehnání; dān — dárci; vismayanti — stávající se příliš troufalými; avajānate — urážejí.

Překlad

Jelikož je Mĕ obtížné uctívat, obyčejní lidé se Mi vyhýbají a místo toho uctívají ostatní božstva, která jsou rychle uspokojena. Když od nich lidé obdrží královské bohatství, stanou se domýšlivými, opojenými pýchou a nedbalými svých povinností. Odvažují se urážet i polobohy, kteří jim udĕlili požehnání.

Verš

śrī-śuka uvāca
śāpa-prasādayor īśā
brahma-viṣṇu-śivādayaḥ
sadyaḥ śāpa-prasādo ’ṅga
śivo brahmā na cācyutaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; śāpa — proklínání; prasādayoḥ — a žehnání; īśāḥ — schopní; brahma-viṣṇu-śiva-ādayaḥ — Brahmā, Viṣṇu, Śiva a ostatní; sadyaḥ — rychlé; śāpa-prasādaḥ — jejichž kletba a požehnání; aṅga — můj milý (králi Parīkṣite); śivaḥ — Pán Śiva; brahmā — Pán Brahmā; na — ne; ca — a; acyutaḥ — Pán Viṣṇu.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Pán Brahmā, Pán Viṣṇu, Pán Śiva a ostatní dokáží proklít nebo požehnat. Pán Śiva a Pán Brahmā proklínají či žehnají velmi rychle, můj milý králi, ale neklesající Nejvyšší Pán nikoliv.

Verš

atra codāharantīmam
itihāsaṁ purātanam
vṛkāsurāya giriśo
varaṁ dattvāpa saṅkaṭam

Synonyma

atra — v tomto ohledu; ca — a; udāharanti — vyprávĕjí jako příklad; imam — tento; itihāsam — historický příbĕh; purātanam — starobylý; vṛka-asurāya — démonu Vṛkovi; giri-śaḥ — Pán Śiva, vládce hory Kailāsu; varam — volbu požehnání; dattvā — dávající; āpa — získal; saṅkaṭam — nebezpečnou situaci.

Překlad

V této souvislosti se vypráví starobylý historický příbĕh o tom, jak se Pán hory Kailāsu ocitl v nebezpečí tím, že nabídl démonu Vṛkovi, aby si zvolil požehnání.

Verš

vṛko nāmāsuraḥ putraḥ
śakuneḥ pathi nāradam
dṛṣṭvāśu-toṣaṁ papraccha
deveṣu triṣu durmatiḥ

Synonyma

vṛkaḥ — Vṛka; nāma — jménem; asuraḥ — démon; putraḥ — syn; śakuneḥ — Śakuniho; pathi — na cestĕ; nāradam — mudrce Nāradu; dṛṣṭvā — když uvidĕl; āśu — rychle; toṣam — potĕšen; papraccha — zeptal se na; deveṣu — mezi vládci; triṣu — třemi; durmatiḥ — zlotřilý.

Překlad

Démon jménem Vṛka, Śakuniho syn, jednou na cestĕ potkal Nāradu. Ten darebák se ho zeptal, kterého ze tří hlavních bohů lze velmi rychle potĕšit.

Verš

sa āha devaṁ giriśam
upādhāvāśu siddhyasi
yo ’lpābhyāṁ guṇa-doṣābhyām
āśu tuṣyati kupyati

Synonyma

saḥ — on (Nārada); āha — pravil; devam — pána; giriśam — Śivu; upādhāva — mĕl bys uctívat; āśu — rychle; siddhyasi — budeš úspĕšný; yaḥ — který; alpābhyām — nepatrnými; guṇa — dobrými vlastnostmi; doṣābhyām — a chybami; āśu — rychle; tuṣyati — je potĕšen; kupyati — je rozzloben.

Překlad

Nārada mu řekl: Uctívej Pána Śivu a brzy dosáhneš úspĕchu. Je rychle potĕšen, když vidí sebemenší dobré vlastnosti svého uctívače, a rychle rozzloben při spatření jeho sebemenší chyby.

Verš

daśāsya-bāṇayos tuṣṭaḥ
stuvator vandinor iva
aiśvaryam atulaṁ dattvā
tata āpa su-saṅkaṭam

Synonyma

daśa-āsya — s desetihlavým Rāvaṇou; bāṇayoḥ — a s Bāṇou; tuṣṭaḥ — spokojený; stuvatoḥ — kteří opĕvovali jeho slávu; vandinoḥ iva — jako bardi; aiśvaryam — moc; atulam — jedinečnou; dattvā — dávající; tataḥ — potom; āpa — získal; su — velkou; saṅkaṭam — nesnáz.

Překlad

Potĕšil ho desetihlavý Rāvaṇa a také Bāṇa, když oba opĕvovali jeho slávu jako bardi na královském dvoře. Pán Śiva potom obĕma udĕlil nebývalou moc, ale v obou případech se následnĕ dostal do velké nesnáze.

Význam

Rāvaṇa uctíval Pána Śivu, aby získal moc, a pak ji zneužil k vyvrácení pánova sídla, posvátné Kailāsa-parvaty. Na Bāṇāsurovu žádost Pán Śiva souhlasil, že bude osobnĕ střežit Bāṇovo hlavní mĕsto, a pozdĕji musel za Bāṇu bojovat proti Śrī Kṛṣṇovi a Jeho synům.

Verš

ity ādiṣṭas tam asura
upādhāvat sva-gātrataḥ
kedāra ātma-kravyeṇa
juhvāno gni-mukhaṁ haram

Synonyma

iti — takto; ādiṣṭaḥ — poučen; tam — jeho (Pána Śivu); asuraḥ — démon; upādhāvat — uctíval; sva — vlastních; gātrataḥ — z tĕlesných končetin; kedāre — na svatém místĕ Kedāranāthu; ātma — svým vlastním; kravyeṇa — masem; juhvānaḥ — obĕtující; agni — oheň; mukham — jehož ústa; haram — Pán Śiva.

Překlad

(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Po této radĕ se démon pustil do uctívání Pána Śivy v Kedāranāthu tak, že si z tĕla uřezával kusy masa a obĕtoval je do posvátného ohnĕ, který je ústy Pána Śivy.

Verš

devopalabdhim aprāpya
nirvedāt saptame ’hani
śiro ’vṛścat sudhitinā
tat-tīrtha-klinna-mūrdhajam
tadā mahā-kāruṇiko sa dhūrjaṭir
yathā vayaṁ cāgnir ivotthito ’nalāt
nigṛhya dorbhyāṁ bhujayor nyavārayat
tat-sparśanād bhūya upaskṛtākṛtiḥ

Synonyma

deva — pána; upalabdhim — pohled na; aprāpya — nezískávající; nirvedāt — zklamanĕ; saptame — sedmého; ahani — dne; śiraḥ — svou hlavu; avṛścat — chystal se useknout; sudhitinā — sekyrou; tat — z toho (Kedāranāthu); tīrtha — ve (vodách) svatého místa; klinna — poté, co si namočil; mūrdha-jam — vlasy; tadā — potom; mahā — svrchovanĕ; kāruṇikaḥ — milostivý; saḥ — on; dhūrjaṭiḥ — Pán Śiva; yathā — tak jako; vayam — my; ca — také; agniḥ — bůh ohnĕ; iva — zjevující se jako; utthitaḥ — vystoupivší; analāt — z ohnĕ; nigṛhya — zadržující; dorbhyām — svými pažemi; bhujayoḥ — jeho (Vṛkovy) paže; nyavārayat — zastavil ho; tat — jeho (Pána Śivy); sparśanāt — dotekem; bhūyaḥ — znovu; upaskṛta — zacelené; ākṛtiḥ — jeho tĕlo.

Překlad

Když se Vṛkāsurovi nepodařilo spatřit pána, byl zklamaný. Nakonec, sedmého dne, poté, co si namočil vlasy v posvátných vodách v Kedāranāthu a ponechal je mokré, vzal sekyru a připravil se useknout si hlavu. V tom okamžiku se však svrchovanĕ milostivý Pán Śiva zjevil z obĕtního ohnĕ. Vypadal jako sám bůh ohnĕ a zadržel obĕ paže démona, aby mu zabránil se zabít, tak jako bychom učinili my. Dotekem Pána Śivy se Vṛkāsura opĕt uzdravil.

Verš

tam āha cāṅgālam alaṁ vṛṇīṣva me
yathābhikāmaṁ vitarāmi te varam
prīyeya toyena nṛṇāṁ prapadyatām
aho tvayātmā bhṛśam ardyate vṛthā

Synonyma

tam — jemu; āha — on (Pán Śiva) řekl; ca — a; aṅga — můj milý; alam alam — dost, dost; vṛṇīṣva — prosím vyber si požehnání; me — ode mne; yathā — jakkoliv; abhikāmam — toužíš; vitarāmi — udĕlím; te — tobĕ; varam — tvé vybrané požehnání; prīyeya — jsem potĕšen; toyena — vodou; nṛṇām — od osob; prapadyatām — které u mĕ přijmou útočištĕ; aho — ó; tvayā — tebou; ātmā — tvé tĕlo; bhṛśam — nadmĕrnĕ; ardyate — trýznĕné; vṛthā — nadarmo.

Překlad

Pán Śiva mu řekl: Můj příteli, prosím přestaň, přestaň! Požádej mĕ o cokoliv chceš a já ti to požehnání dám. Bĕda, vystavils své tĕlo bezdůvodnĕ velké trýzni, neboť mĕ potĕší jednoduchá obĕtina v podobĕ vody od tĕch, kdo u mnĕ přijmou útočištĕ.

Verš

devaṁ sa vavre pāpīyān
varaṁ bhūta-bhayāvaham
yasya yasya karaṁ śīrṣṇi
dhāsye sa mriyatām iti

Synonyma

devam — od pána; saḥ — on; vavre — vybral si; pāpīyān — hříšný démon; varam — požehnání; bhūta — všem živým bytostem; bhaya — strach; āvaham — nahánĕjící; yasya yasya — kohokoliv; karam — ruku; śīrṣṇi — na hlavu; dhāsye — položím; saḥ — on; mriyatām — mĕl by zemřít; iti — takto.

Překlad

(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Požehnání, které si hříšný Vṛka od pána vybral, dĕsilo všechny živé bytosti. Vṛka řekl: „Nechť potká smrt každého, jehož hlavy se dotknu rukou.“

Verš

tac chrutvā bhagavān rudro
durmanā iva bhārata
om iti prahasaṁs tasmai
dade ’her amṛtaṁ yathā

Synonyma

tat — toto; śrutvā — když uslyšel; bhagavān rudraḥ — Pán Rudra; durmanāḥ — nespokojený; iva — jako kdyby; bhārata — ó potomku Bharaty; oṁ iti — pronášející posvátnou slabiku oṁ na znamení souhlasu; prahasan — široce se usmívající; tasmai — jemu; dade — dal je; aheḥ — hadovi; amṛtam — nektar; yathā — jako.

Překlad

Když to Pán Rudra uslyšel, vypadal ponĕkud znepokojenĕ. Přesto, ó potomku Bharaty, pronesl oṁ na znamení souhlasu a dal Vṛkovi toto požehnání s ironickým úsmĕvem, jako kdyby dával jedovatému hadovi mléko.

Verš

sa tad-vara-parīkṣārthaṁ
śambhor mūrdhni kilāsuraḥ
sva-hastaṁ dhātum ārebhe
so ’bibhyat sva-kṛtāc chivaḥ

Synonyma

saḥ — on; tat — jeho (Pána Śivy); vara — požehnání; parīkṣā-artham — aby vyzkoušel; śambhoḥ — Pána Śivy; mūrdhni — na hlavu; kila — vskutku; asuraḥ — démon; sva — svou; hastam — ruku; dhātum — položit; ārebhe — pokusil se; saḥ — on; abibhyat — polekal se; sva — jím samotným; kṛtāt — kvůli tomu, co bylo učinĕno; śivaḥ — Pán Śiva.

Překlad

Aby démon vyzkoušel požehnání Pána Śambhua, pokusil se položit ruku na pánovu hlavu. Tak se Śiva polekal kvůli tomu, co sám učinil.

Verš

tenopasṛṣṭaḥ santrastaḥ
parādhāvan sa-vepathuḥ
yāvad antaṁ divo bhūmeḥ
kaṣṭhānām udagād udak

Synonyma

tena — jím; upasṛṣṭaḥ — pronásledovaný; santrastaḥ — vydĕšený; parādhāvan — prchající; sa — s; vepathuḥ — třesem; yāvat — až po; antam — hranice; divaḥ — nebes; bhūmeḥ — Zemĕ; kāṣṭhānām — a svĕtových stran; udagāt — rychle uhánĕl; udak — ze severu.

Překlad

Démonem pronásledovaný Pán Śiva prchal rychle ze svého sídla na severu a třásl se přitom strachem. Uhánĕl až k hranicím Zemĕ, nebes a koutům vesmíru.

Verš

ajānantaḥ prati-vidhiṁ
tūṣṇīm āsan sureśvarāḥ
tato vaikuṇṭham agamad
bhāsvaraṁ tamasaḥ param
yatra nārāyaṇaḥ sākṣān
nyāsināṁ paramo gatiḥ
śāntānāṁ nyasta-daṇḍānāṁ
yato nāvartate gataḥ

Synonyma

ajānantaḥ — neznající; prati-vidhim — protiopatření; tūṣṇīm — tiší; āsan — zůstali; sura — polobohů; īśvarāḥ — vládci; tataḥ — potom; vaikuṇṭham — na Vaikuṇṭhu, království Boha; agamat — přišel; bhāsvaram — zářící; tamasaḥ — temnotou; param — nad; yatra — kde; nārāyaṇaḥ — Nārāyaṇa; sākṣāt — přímo viditelný; nyāsināmsannyāsīch; paramaḥ — Nejvyšší Pán; gatiḥ — cíl; śāntānām — klidných; nyasta — kteří se vzdali; daṇḍānām — násilí; yataḥ — odkud; na āvartate — se osoba nevrací; gataḥ — poté, co tam odešla.

Překlad

Velkým polobohům nezbývalo než mlčet, neboť nevĕdĕli, jak to požehnání zrušit. Potom Pán Śiva dospĕl do zářící říše Vaikuṇṭhy, nade vší temnotou, kde je projeven Nejvyšší Pán Nārāyaṇa. Ta říše je cílem sannyāsīch, kteří dosáhli klidu a vzdali se veškerého násilí vůči ostatním tvorům. Kdo tam odejde, se nikdy nevrátí.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho Pán Śiva vstoupil na planetu Śvetadvīp, zvláštní předsunuté stanovištĕ duchovního svĕta v rámci hmotného vesmíru. Tam, na krásném bílém ostrovĕ obklopeném nebeským oceánem mléka, Pán Viṣṇu odpočívá na lůžku v podobĕ hada Ananty Śeṣi, aby byl dostupný polobohům, když potřebují Jeho pomoc.

Verš

taṁ tathā vyasanaṁ dṛṣṭvā
bhagavān vṛjinārdanaḥ
dūrāt pratyudiyād bhūtvā
baṭuko yoga-māyayā
mekhalājina-daṇḍākṣais
tejasāgnir iva jvalan
abhivādayām āsa ca taṁ
kuśa-pāṇir vinīta-vat

Synonyma

tam — to; tathā — takto; vyasanam — nebezpečí; dṛṣṭvā — vidící; bhagavān — Nejvyšší Pán; vṛjina — úzkosti; ardanaḥ — ničitel; dūrāt — zdálky; pratyudiyāt — přišel k (Vṛkāsurovi); bhūtvā — stávající se; baṭukaḥ — mladým brāhmaṇským studentem; yoga-māyayā — mystickou mocí své vnitřní energie; mekhala — s opaskem studenta; ajina — jelení kůží; daṇḍa — holí; akṣaiḥ — a růžencem; tejasā — svou září; agniḥ iva — jako oheň; jvalan — zářivý; abhivādayām āsa — uctivĕ pozdravil; ca — a; tam — ho; kuśa-pāṇiḥ — s trávou kuśa v rukou; vinīta-vat — pokornĕ.

Překlad

Nejvyšší Pán, který zbavuje své oddané úzkosti, zdálky uvidĕl, že Pánu Śivovi hrozí nebezpečí. Svou mystickou energií Yogamāyou přijal podobu brahmacārīho, studenta, s opaskem, jelení kůží, holí a růžencem, a přišel k Vṛkāsurovi. Pán zářil jasnĕ jako oheň. V ruce držel trávu kuśa a pokornĕ démona pozdravil.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje přestrojeného Pána Nārāyaṇa: „Pro nás, kteří vidíme Absolutní Pravdu, jsou všechny stvořené bytosti hodné úcty. A jelikož jsi synem Śakuniho, moudrého muže a velkého askety, jistĕ si zasloužíš uctivý pozdrav od mladého brahmacārīho jako jsem Já.“

Verš

śrī-bhagavān uvāca
śākuneya bhavān vyaktaṁ
śrāntaḥ kiṁ dūram āgataḥ
kṣaṇaṁ viśramyatāṁ puṁsa
ātmāyaṁ sarva-kāma-dhuk

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; śākuneya — ó synu Śakuniho; bhavān — ty; vyaktam — očividnĕ; śrāntaḥ — jsi unavený; kim — z jakého důvodu; dūram — zdaleka; āgataḥ — přišel jsi; kṣaṇam — na chvíli; viśramyatām — prosím odpočiň si; puṁsaḥ — osoby; ātmā — tĕlo; ayam — toto; sarva — všechny; kāma — touhy; dhuk — udĕlující jako kravské mléko.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Můj milý synu Śakuniho, vypadáš unavenĕ. Proč jsi přišel z takové dálky? Na chvíli si odpočiň, prosím. Koneckonců, to naše tĕlo plní všechny naše touhy.

Význam

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda komentuje: „Než mohl démon protestovat, že nemá na odpočinek čas, Pán ho poučil o důležitosti tĕla, a to démona přesvĕdčilo. Každý človĕk, a zvláštĕ démon, považuje tĕlo za velmi důležité.“

Verš

yadi naḥ śravaṇāyālaṁ
yuṣmad-vyavasitaṁ vibho
bhaṇyatāṁ prāyaśaḥ pumbhir
dhṛtaiḥ svārthān samīhate

Synonyma

yadi — jestli; naḥ — Naše; śravaṇāya — k naslouchání; alam — vhodné; yuṣmat — tvůj; vyavasitam — zámĕr; vibho — ó mocný; bhaṇyatām — prosím povĕz; prāyaśaḥ — obvykle; pumbhiḥ — s osobami; dhṛtaiḥ — jejichž pomoc přijala; sva — své; arthān — zámĕry; samīhate — osoba splní.

Překlad

Ó mocný, prosím povĕz Nám, co zamýšlíš učinit, jsme-li hodni to slyšet. Obvykle osoba splní své zámĕry tak, že přijme pomoc od ostatních.

Význam

Dokonce ani závistivý démon neodmítne pomoc brāhmaṇovy energie, aby dosáhl svých cílů.

Verš

śrī-śuka uvāca
evaṁ bhagavatā pṛṣṭo
vacasāmṛta-varṣiṇā
gata-klamo ’bravīt tasmai
yathā-pūrvam anuṣṭhitam

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšším Pánem; pṛṣṭaḥ — dotázaný; vacasā — slovy; amṛta — nektar; varṣiṇā — která pršela; gata — zmizelá; klamaḥ — jeho únava; abravīt — řekl; tasmai — Mu; yathā — jak; pūrvam — předtím; anuṣṭhitam — učinil.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Když byl Vṛka takto dotázán Osobností Božství slovy, která se na nĕho řinula jako sladký nektar, cítil, že jeho únava je pryč. Popsal Pánu všechno, co učinil.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
evaṁ cet tarhi tad-vākyaṁ
na vayaṁ śraddadhīmahi
yo dakṣa-śāpāt paiśācyaṁ
prāptaḥ preta-piśāca-rāṭ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; evam — takový; cet — jestli; tarhi — potom; tat — jeho; vākyam — výrokům; na — ne; vayam — My; śraddadhīmahi — můžeme vĕřit; yaḥ — jenž; dakṣa-śāpāt — kletbou Prajāpatiho Dakṣi; paiśācyam — vlastnosti Piśāců (druhu masožravých démonů); prāptaḥ — získal; preta-piśāca — Pretů (duchů) a Piśāců; rāṭ — král.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Je-li tomu tak, nemůžeme vĕřit tomu, co Śiva říká. Śiva je ten samý vládce Pretů a Piśāců, kterého Dakṣa proklel, aby se podobal masožravému skřetovi.

Verš

yadi vas tatra viśrambho
dānavendra jagad-gurau
tarhy aṅgāśu sva-śirasi
hastaṁ nyasya pratīyatām

Synonyma

yadi — jestli; vaḥ — tvá; tatra — v nĕho; viśrambhaḥ — víra; dānava-indra — ó nejlepší z démonů; jagat — vesmíru; gurau — jako duchovního mistra; tarhi — pak; aṅga — Můj milý příteli; āśu — právĕ teď; sva — svou; śirasi — na hlavu; hastam — ruku; nyasya — pokládající; pratīyatām — jen pohleď.

Překlad

Ó nejlepší z démonů, jestli mu vĕříš, protože je duchovní mistr vesmíru, pak si bez meškání polož ruku na hlavu a hleď, co se stane.

Verš

yady asatyaṁ vacaḥ śambhoḥ
kathañcid dānavarṣabha
tadainaṁ jahy asad-vācaṁ
na yad vaktānṛtaṁ punaḥ

Synonyma

yadi — pokud; asatyam — nepravdivá; vacaḥ — slova; śambhoḥ — Pána Śivy; kathañcit — jakkoliv; dānava-ṛṣabha — ó nejlepší z démonů; tadā — potom; enam — ho; jahi — prosím zabij; asat — nepravdivá; vācam — jehož slova; na — ne; yat — aby; vaktā — mohl říkat; anṛtam — faleš; punaḥ — znovu.

Překlad

Pokud se slova Pána Śambhua ukáží být jakkoliv nepravdivými, ó nejlepší z démonů, potom toho lháře zabij, aby již nikdy nemohl lhát.

Význam

Pán Śiva může být schopen oživit sám sebe i poté, co byl zabit, ale alespoň bude odrazen od dalšího lhaní.

Verš

itthaṁ bhagavataś citrair
vacobhiḥ sa su-peśalaiḥ
bhinna-dhīr vismṛtaḥ śīrṣṇi
sva-hastaṁ kumatir nyadhāt

Synonyma

ittham — takto; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; citraiḥ — úžasnými; vacobhiḥ — slovy; saḥ — on (Vṛka); su — velmi; peśalaiḥ — chytrými; bhinna — zmatena; dhīḥ — jeho mysl; vismṛtaḥ — zapomínající; śīrṣṇi — na hlavu; sva — svou; hastam — ruku; ku-matiḥ — pošetilý; nyadhāt — položil.

Překlad

(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Pošetilý Vṛka, takto zmatený okouzlujícími, prohnanými slovy Osobnosti Božství, si položil ruku na hlavu, aniž by si uvĕdomil, co dĕlá.

Verš

athāpatad bhinna-śirāḥ
vajrāhata iva kṣaṇāt
jaya-śabdo namaḥ-śabdaḥ
sādhu-śabdo ’bhavad divi

Synonyma

atha — potom; apatat — spadla; bhinna — roztříštĕná; śirāḥ — hlava; vraja — bleskem; āhataḥ — zasažená; iva — jako kdyby; kṣaṇāt — ve zlomku vteřiny; jaya — „vítĕzství!“; śabdaḥ — volání; namaḥ — „poklony!“; śabdaḥ — volání; sādhu — „výbornĕ!“; śabdaḥ — volání; abhavat — nastalo; divi — na nebesích.

Překlad

Hlava se mu v okamžiku roztříštila, jako kdyby ji zasáhl blesk, a démon padl k zemi mrtvý. Z nebes bylo slyšet volání „Vítĕzství!“ „Poklony!“ a „Výbornĕ!“

Verš

mumucuḥ puṣpa-varṣāṇi
hate pāpe vṛkāsure
devarṣi-pitṛ-gandharvā
mocitaḥ saṅkaṭāc chivaḥ

Synonyma

mumucuḥ — shazovali; puṣpa — kvĕtů; varṣāṇi — déšť; hate — zabit; pāpe — hříšný; vṛka-asure — démon Vṛka; deva-ṛṣi — nebeští mudrci; pitṛ — zemřelí předkové; gandharvāḥ — a nebeští zpĕváci; mocitaḥ — zbaven; saṅkaṭāt — nebezpečí; śivaḥ — Pán Śiva.

Překlad

Nebeští mudrci, Pitové a Gandharvové shazovali kvĕty, aby oslavili zabití hříšného Vṛkāsury. Nyní byl Pán Śiva mimo nebezpečí.

Verš

muktaṁ giriśam abhyāha
bhagavān puruṣottamaḥ
aho deva mahā-deva
pāpo ’yaṁ svena pāpmanā
hataḥ ko nu mahatsv īśa
jantur vai kṛta-kilbiṣaḥ
kṣemī syāt kim u viśveśe
kṛtāgasko jagad-gurau

Synonyma

muktam — osvobozeného; giriśam — Pána Śivu; abhyāha — oslovil; bhagavān puruṣa-uttamaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství (Nārāyaṇa); aho — ó; deva — Můj milý pane; mahā-deva — Śivo; pāpaḥ — hříšná; ayam — tato osoba; svena — svými vlastními; pāpmanā — hříchy; hataḥ — zabita; kaḥ — co; nu — vskutku; mahatsu — vůči vznešeným svĕtcům; īśa — ó pane; jantuḥ — živá bytost; vai — vskutku; kṛta — když se dopustila; kilbiṣaḥ — přestupku; kṣemī — požehnaná; syāt — může být; kim u — nemluvĕ o, navíc; viśva — vesmíru; īśe — pána (tebe); kṛta-āgaskaḥ — poté, co urazila; jagat — vesmíru; gurau — duchovního mistra.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pak oslovil Pána Giriśu, který byl nyní mimo nebezpečí: „Jen pohleď, ó Mahādevo, Můj pane, jak byl tento zlosyn zabit vlastními hříšnými reakcemi. Která živá bytost může doufat ve štĕstí, pokud urazí vznešené svĕtce, o urážce pána a duchovního mistra vesmíru nemluvĕ?“

Význam

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho tento výrok Pána Viṣṇua naznačuje mírné pokárání: „Můj milý vlastníku neomezené schopnosti vidĕt, ó majiteli jasné inteligence, požehnání by se nemĕla dávat zlotřilým démonům tímto způsobem. Mohls být zabit! Ty ses ale pouze zajímal o záchranu té ubohé duše, takže jsi neuvažoval o tom, co se ti následkem toho stane.“ Takto, poukazuje Ācārya Viśvanātha Cakravartī, mírné pokárání od Pána Nārāyaṇa také vyzdvihlo výjimečný soucit Pána Śivy.

Verš

ya evam avyākṛta-śakty-udanvataḥ
parasya sākṣāt paramātmano hareḥ
giritra-mokṣaṁ kathayec chṛṇoti vā
vimucyate saṁsṛtibhis tathāribhiḥ

Synonyma

yaḥ — kdokoliv; evam — takto; avyākṛta — nepředstavitelných; śakti — energií; udanvataḥ — oceánu; parasya — Nejvyšší; sākṣāt — osobnĕ projevená; parama-ātmanaḥ — Nadduše; hareḥ — Pán Hari; giritra — Pána Śivy; mokṣam — záchranu; kathayet — pronese; śṛṇoti — vyslechne; — nebo; vimucyate — je osvobozen; saṁsṛtibhiḥ — od opakovaného rození a umírání; tathā — také; aribhiḥ — od nepřátel.

Překlad

Pán Hari je přímo projevená Absolutní Pravda, Nejvyšší Duše a neomezený oceán nepředstavitelných energií. Každý, kdo pronese nebo vyslechne tuto zábavu o Jeho záchranĕ Pána Śivy, bude osvobozen ode všech nepřátel a opakovaného rození a umírání.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī zakončuje tuto kapitolu tímto výrokem:

bhakta-saṅkaṭam ālokya
kṛpā-pūrṇa-hṛd-ambujaḥ
giritraṁ citra-vākyāt tu
mokṣayām āsa keśavaḥ

„Když Pán Keśava vidĕl nebezpečí hrozící Jeho oddanému, Jeho lotosu podobné srdce zaplavil soucit. Tak vysvobodil Pána Śivu před následky jeho vlastních výřečných slov.“

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k osmdesáté osmé kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Pán Śiva zachránĕn před Vṛkāsurou“.