Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.87.34

Verš

svajana-sutātma-dāra-dhana-dhāma-dharāsu-rathais
tvayi sati kiṁ nṛṇām śrayata ātmani sarva-rase
iti sad ajānatāṁ mithunato rataye caratāṁ
sukhayati ko nv iha sva-vihate sva-nirasta-bhage

Synonyma

svajana — se služebníky; suta — dĕtmi; ātma — tĕlem; dāra — manželkou; dhana — penĕzi; dhāma — domovem; dharā — pozemky; asu — životním elánem; rathaiḥ — a dopravními prostředky; tvayi — když Ty; sati — stal ses; kim — jaké (využití); nṛṇām — pro lidské bytosti; śrayataḥ — které přijímají útočištĕ; ātmani — svého vlastního Já; sarva-rase — vtĕlení všech požitků; iti — takto; sat — pravdu; ajānatām — pro ty, kdo neoceňují; mithunataḥ — z pohlavních styků; rataye — pro smyslový požitek; caratām — pokračující v; sukhayati — poskytne štĕstí; kaḥ — co; nu — vůbec; iha — v tomto (svĕtĕ); sva — svou samotnou povahou; vihate — který podléhá zániku; sva — svou samotnou povahou; nirasta — který postrádá; bhage — jakoukoliv podstatu.

Překlad

Tĕm, kdo u Tebe přijmou útočištĕ, se zjevíš jako Nadduše, ztĕlesnĕní veškeré transcendentální radosti. K čemu pak tĕmto oddaným jsou jejich služebníci, dĕti nebo tĕla, manželky, peníze nebo domy, pozemky, pevné zdraví nebo dopravní prostředky? A co by tĕm, kdo neoceňují pravdu o Tobĕ a dál holdují pohlavním rozkoším, mohlo v celém tomto svĕtĕ – místĕ neodmyslitelnĕ odsouzeném k zániku a prostém významu – poskytnout skutečné štĕstí?

Význam

Oddaná služba Pánu Viṣṇuovi je považována za čistou, když jedinou touhou oddaného je potĕšit Pána. Vaiṣṇava s tímto dokonalým vĕdomím nemá žádný další zájem o svĕtské zisky, a tak je zbaven všech povinností konat obřadní obĕti a následovat tvrdé praktiky yogy. Muṇḍaka Upaniṣad (1.2.12) uvádí:

parīkṣya lokān karma-citān brāhmaṇo
nirvedam āyān nāsty akṛtaḥ kṛtena

„Když brāhmaṇa pochopí, že povznesení se na nebeské planety je pouze dalším hromadĕním karmy, stane se odříkavým a jeho činnosti ho již nedegradují.“ Bṛhad-āraṇyaka (4.4.9) a Kaṭha (6.14) Upaniṣady to potvrzují:

yadā sarve pramucyante
kāmā ye 'sya hṛdi śritāḥ
atha martyo 'mṛto bhavaty
atra brahma samaśnute

„Když se osoba zcela vzdá všech hříšných tužeb, které chová v srdci, vymĕní smrtelnost za vĕčný duchovní život a dosáhne skutečné radosti v Absolutní Pravdĕ.“ A Gopāla-tāpanī Upaniṣad (Pūrva 15) uzavírá: bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam etad eva naiṣkarmyam. „Oddaná služba je proces uctívání Nejvyššího Pána. Představuje ji zamĕření mysli na Nĕho pomocí ztráty zájmu o všechna hmotná označení, jak v tomto tak v příštím životĕ. Toto je vskutku pravé odříkání.“

Všechny položky, které zde śruti zmiňují, jsou míry svĕtského úspĕchu: svajanāḥ, služebníci; ātmā, krásné tĕlo; sutāḥ, dĕti, na které lze být pyšný; dārāḥ, přitažlivý a schopný partner; dhanam, finanční aktiva; dhāma, významné sídlo; dharā, pozemky; asavaḥ, zdraví a síla; a rathāḥ, auta a ostatní dopravní prostředky, které svĕdčí o postavení osoby. Toho, kdo však začal prožívat extázi oddané služby, přestanou tyto vĕci zcela přitahovat, neboť nachází skutečnou spokojenost v Nejvyšším Pánu, zdroji veškeré radosti, který si užívá tím, že sdílí své vlastní radosti se svými služebníky.

Svou životní cestu si můžeme svobodnĕ vybrat: buď můžeme vĕnovat své tĕlo, mysl, slova, nadání a bohatství slávĕ Boha, nebo Ho můžeme ignorovat a místo toho usilovat o své osobní štĕstí. Druhá cesta vede do otroctví sexu a ctižádosti, v nichž duše nikdy necítí skutečnou spokojenost, ale místo toho neustále trpí. Vaiṣṇavům působí pohled na takto trpící materialisty bolest, a tak vždy usilují o to, aby je osvítili.

Śrīla Śrīdhara Svāmī se modlí:

bhajato hi bhavān sākṣāt
paramānanda-cid-dhanaḥ
ātmaiva kim ataḥ kṛtyaṁ
tuccha-dāra-sutādibhiḥ

„Pro ty, kdo Tĕ uctívají, se staneš jejich samotným Já, jejich duchovním pokladem prvotřídní blaženosti. K čemu jim pak jsou svĕtské manželky, dĕti a tak dále?“