Skip to main content

KAPITOLA SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ

Pán Balarāma jde na poutní cestu

Tato kapitola popisuje, jak Pán Baladeva potĕšil brāhmaṇy tím, že zabil Balvalu, jak se koupal na různých svatých poutních místech a jak se pokusil odradit Bhīmasenu a Duryodhanu od boje.

V den, kdy byl mĕsíc v novu, se nad obĕtní arénou mudrců v lese Naimiṣāraṇya zdvihl prudký vítr, který šířil ohavný pach hnisu a všechno zakrýval prachem. Potom se tam objevil démon Balvala s trojzubcem v ruce, s obrovským tĕlem černým jako uhel a hrůzostrašným obličejem. Pán Baladeva chytil démona svým pluhem a pak mu kyjem uštĕdřil hrozivou ránu do hlavy, kterou ho zabil. Mudrci opĕvovali slávu Pána Baladevy a zahrnuli Ho štĕdrými dary.

Potom se Pán Balarāma vydal na poutní cestu, bĕhem které navštívil mnohé svaté tīrthy. Když se doslechl o bitvĕ mezi Kuruovci a Pāṇḍuovci, šel na Kurukṣetru a pokusil se ukončit souboj mezi Bhīmou a Duryodhanou. Jejich nepřátelství však bylo tak hluboké, že je od boje nedokázal odradit. S pochopením, že ten boj způsobil osud, opustil Pán Baladeva bojištĕ a vrátil se do Dvāraky.

O nĕco pozdĕji šel Balarāma znovu do lesa Naimiṣāraṇyi, kde mudrci konali mnoho ohnivých obĕtí, jimiž Ho uctívali. Pán Baladeva jim na oplátku udĕlil transcendentální poznání a vyjevil jim svoji vĕčnou totožnost.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Potom se o novu, ó králi, zvedl prudký a hrozivý vítr, který vířil prach a všude šířil pach hnisu.
Sloka 2:
Dále na arénu obĕti začal padat déšť ohavných vĕcí, který poslal Balvala, a poté se s trojzubcem v ruce objevil sám démon.
Sloka 3-4:
Obrovský démon připomínal hromadu černého uhlu. Jeho drdol a vousy vypadaly jako roztavená mĕď a v obličeji mĕl hrozivé tesáky a svraštĕlé obočí. Jakmile ho Pán Balarāma spatřil, pomyslel na svůj kyj, který trhá nepřátelská vojska na kusy, a na svůj pluh, který trestá démony. Tím své dvĕ zbranĕ přivolal, a ony se před Ním okamžitĕ objevily.
Sloka 5:
Pán Balarāma chytil démona Balvalu letícího po nebi špicí svého pluhu a svým kyjem rozhnĕvanĕ udeřil toho sužovatele brāhmaṇů do hlavy.
Sloka 6:
Balvala vykřikl bolestí a spadl na zem. S roztříštĕným čelem, ze kterého se řinula krev, připomínal červenou horu zasaženou bleskem.
Sloka 7:
Vznešení mudrci uctili Pána Rāmu upřímnými modlitbami a udĕlili Mu požehnání, jež nikdy nevyznívají naprázdno. Poté vykonali Jeho obřadnou koupel, tak jako polobozi kdysi obřadnĕ vykoupali Indru, když zabil Vṛtru.
Sloka 8:
Dali Pánu Balarāmovi girlandu Vaijayantī z nevadnoucích lotosů, v níž sídlila bohynĕ štĕstí, a také sadu božského odĕvu a šperků.
Sloka 9:
Pán poté se svolením mudrců odešel se skupinou brāhmaṇů k řece Kauśikī, kde se vykoupal. Odtamtud šel k jezeru, z nĕhož vytéká řeka Sarayū.
Sloka 10:
Pán šel podél toku Sarayū, až došel do Prayāgu, kde se vykoupal a pak vykonal obřady pro usmíření polobohů a jiných živých bytostí. Dále kráčel do āśramu Pulahy Ṛṣiho.
Sloka 11-15:
Pán Balarāma se vykoupal v řekách Gomatī, Gaṇḍakī a Vipāśā a také se ponořil do Śoṇy. Navštívil Gayu, kde uctíval své předky, a ústí Gangy, kde vykonal očistnou koupel. Na hoře Mahendra vidĕl Pána Paraśurāmu a přednesl Mu modlitby a potom se vykoupal v sedmi ramenech řeky Godāvarī a také v řekách Veṇā, Pampā a Bhīmarathī. Poté se Pán Balarāma setkal s Pánem Skandou a navštívil Śrī-śailu, sídlo Pána Giriśi. V jižních krajích známých jako Draviḍa-deśa zhlédl Nejvyšší Pán posvátnou horu Veṅkaṭa, a také mĕsta Kāmakoṣṇī a Kāñcī, vznešenou řeku Kāverī a nanejvýš zbožné místo zvané Śrī-raṅga, kde se projevil Pán Kṛṣṇa. Odtamtud šel k hoře Ṛṣabha, kde Pán Kṛṣṇa také žije, a do jižní Mathury. Pak přišel k Setubandĕ, kde jsou zničeny i ty nejzávažnĕjší hříchy.
Sloka 16-17:
U Setubandhy (v Rāmeśvaram) rozdal Pán Halāyudha deset tisíc krav brāhmaṇům. Potom navštívil řeky Kṛtamālu a Tāmraparṇī a velké Malayské hory. V pohoří Malaya nalezl Agastyu Ṛṣiho sedícího v meditaci. Pán Balarāma se mudrci poklonil, přednesl mu modlitby a pak od nĕj dostal požehnání. Poté, co se s Agastyou rozloučil, pokračoval k pobřeží jižního oceánu, kde spatřil bohyni Durgu v její podobĕ Kanyā-kumārī.
Sloka 18:
Dále šel na Phālguna-tīrthu a vykoupal se v posvátném jezeře Pañcāpsarā, kde se přímo projevil samotný Pán Viṣṇu. Na tomto místĕ rozdal dalších deset tisíc krav.
Sloka 19-21:
Nejvyšší Pán pak putoval královstvími Kerala a Trigarta, předtím, než navštívil Śivovi zasvĕcené mĕsto Gokarṇa, kde se osobnĕ zjevuje Pán Dhūrjaṭi (Śiva). Poté, co Pán Balarāma navštívil také bohyni Pārvatī, jež sídlí na ostrovĕ, šel do posvátné oblasti Śūrpāraka a vykoupal se v řekách Tāpī, Payoṣṇī a Nirvindhyā. Následnĕ vstoupil do lesa Daṇḍaka a šel k řece Revĕ, podél které se rozkládá mĕsto Māhiṣmatī. Pak se vykoupal v Manu-tīrtĕ a nakonec se vrátil do Prabhāsy.
Sloka 22:
Pán slyšel od nĕjakých brāhmaṇů, jak byli všichni králové účastnící se bitvy mezi Kuruovci a Pāṇḍuovci zabiti. Z toho vyvodil, že Zemĕ je již zbavena svého břemene.
Sloka 23:
Pán Balarāma chtĕl ukončit souboj s kyji, který v té dobĕ rozpoutal na bojišti mezi Bhīmou a Duryodhanou, a proto se vydal na Kurukṣetru.
Sloka 24:
Když Yudhiṣṭhira, Pán Kṛṣṇa, Arjuna a dvojčata Nakula a Sahadeva spatřili Pána Balarāmu, složili Mu uctivé poklony, ale nic neříkali. Mysleli si: „Co nám sem přišel říci?“
Sloka 25:
Pán Balarāma nalezl Duryodhanu a Bhīmu s kyji v rukách, jak dovednĕ kroužili kolem sebe a oba rozlícenĕ usilovali o vítĕzství nad svým protivníkem. Pán je takto oslovil:
Sloka 26:
(Pán Balarāma řekl:) Králi Duryodhano! A Bhīmo! Poslouchejte! Vy dva válečníci se navzájem vyrovnáte v bojových schopnostech. Vím, že jeden z vás má víc fyzické síly, ale druhý je lépe vycvičený v technice.
Sloka 27:
Vy dva jste si ohlednĕ bojových schopností natolik rovní, že nevidím, jak může kterýkoliv z vás tento souboj vyhrát či prohrát. Zanechte proto prosím tohoto zbytečného boje.
Sloka 28:
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Přestože byla žádost Pána Balarāmy logická, nedokázali ji přijmout, ó králi, neboť byli znepřátelení na život a na smrt. Každý neustále vzpomínal na to, jak ho ten druhý urazil a jak mu ublížil.
Sloka 29:
Pán Balarāma usoudil, že k boji došlo řízením osudu, a odešel zpĕt do Dvāraky. Tam Ho přivítal Ugrasena a další Jeho příbuzní, a všichni byli nadšení z toho, že Ho vidí.
Sloka 30:
Pozdĕji se Pán Balarāma vrátil do Naimiṣāraṇyi, kde Ho, ztĕlesnĕní všech obĕtí, mudrci s radostí zapojili do konání různých védských obĕtí. Tou dobou již Pán Balarāma zanechal válčení.
Sloka 31:
Všemocný Pán Balarāma udĕlil mudrcům čisté duchovní poznání, díky nĕmuž byli schopni vidĕt celý vesmír v Nĕm a také Jeho prostupovat vším.
Sloka 32:
Poté, co se svou manželkou provedl koupel avabhṛtha, vypadal krásnĕ oblečený a ozdobený Pán Balarāma v kruhu svých blízkých a ostatních příbuzných a přátel stejnĕ nádhernĕ jako mĕsíc obklopený svými zářivými paprsky.
Sloka 33:
Nesčetné další takové zábavy konal mocný Balarāma, neomezený a nezmĕrný Nejvyšší Pán, jehož mystická energie Yogamāyā způsobuje, že vypadá jako lidská bytost.
Sloka 34:
Všechny činnosti neomezeného Pána Balarāmy jsou úžasné. Každý, kdo na nĕ pravidelnĕ za úsvitu a soumraku vzpomíná, se stane velmi drahým Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Viṣṇuovi.