Skip to main content

KAPITOLA SEDMDESÁTÁ SEDMÁ

Pán Kṛṣṇa zabíjí démona Śālvu

Tato kapitola popisuje, jak Pán Śrī Kṛṣṇa sprovodil ze svĕta Śālvu, mistra klamu, a zničil jeho letadlo Saubhu.

Pradyumna se po svém odvezení z bojištĕ nesmírnĕ stydĕl a přikázal svému vozataji, aby Jeho kočár odvezl znovu před Dyumāna. Zatímco Pradyumna bojoval s Dyumānem, ostatní yaduovští hrdinové jako Gada, Sātyaki a Sāmba začali působit spoušť v Śālvovĕ vojsku. Tak bitva pokračovala dvacet sedm dní a nocí.

Když se Pán Kṛṣṇa vrátil do Dvāraky, nalezl ji v obležení. Ihned nařídil Dārukovi, aby Ho odvezl na bojištĕ. Náhle si Śālva všiml Pána a mrštil oštĕpem po Kṛṣṇovĕ vozataji, ale Pán zbraň roztříštil na stovky kusů a probodl Śālvu a jeho Saubhu mnoha šípy. Śālva odpovĕdĕl vystřelením šípu, který zasáhl Kṛṣṇovu levou paži. Pán překvapivĕ upustil luk Śārṅgu, který držel v levé ruce. Polobozi sledující bitvu znepokojenĕ vykřikli, když vidĕli luk padat, zatímco Śālva využil příležitosti k tomu, aby Kṛṣṇu urazil.

Pán Kṛṣṇa pak udeřil Śālvu svým kyjem, ale krev zvracející démon zmizel. Za okamžik se před Pánem Kṛṣṇou objevil muž a poté, co se Mu poklonil, se představil jako posel od matky Devakī a povĕdĕl Pánu, že Śālva unesl Jeho otce Vasudevu. Když to Pán Kṛṣṇa vyslechl, vypadalo to, že naříká jako obyčejný človĕk. Śālva potom přivedl nĕkoho, kdo vypadal přesnĕ jako Vasudeva, usekl mu hlavu a vzal si ji do letadla Saubhy. Pán Śrī Kṛṣṇa však Śālvovy magické úskoky prokoukl. Probodal tedy Śālvu sprškou šípů a zasáhl letadlo Saubhu svým kyjem, a tak je zničil. Śālva sestoupil ze svého letadla a rozehnal se k Pánu Kṛṣṇovi, aby Ho napadl, ale Pán vzal svůj disk Sudarśanu a srazil Śālvovi hlavu.

Po zabití Śālvy polobozi na obloze hráli radostnĕ na kotle. Démon Dantavakra poté složil slib pomstít smrt svého přítele Śālvy.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co se Pán Pradyumna osvĕžil vodou, oblékl si brnĕní a vzal si luk, řekl svému vozataji: „Vezmi Mĕ zpátky tam, kde stojí hrdina Dyumān.“
Sloka 2:
V Pradyumnovĕ nepřítomnosti Dyumān ničil Jeho vojsko, ale nyní proti nĕmu Pradyumna podnikl protiútok a s úsmĕvem ho probodl osmi šípy nārāca.
Sloka 3:
Čtyřmi z tĕchto šípů zasáhl Dyumānovy čtyři konĕ, jedním vozataje, dvĕma dalšími jeho luk a prapor na kočáru a posledním Dyumānovu hlavu.
Sloka 4:
Gada, Sātyaki, Sāmba a ostatní začali zabíjet Śālvovo vojsko, a tak všichni vojáci v letadle začali padat do oceánu s uťatými krky.
Sloka 5:
Zatímco se Yaduovci a Śālvovi následovníci takto vzájemnĕ napadali, zuřivá, dĕsivá bitva pokračovala dvacet sedm dní a nocí.
Sloka 6-7:
Pán Kṛṣṇa pozvaný Yudhiṣṭhirou, synem Dharmy, odjel do Indraprasthy. Nyní, když byl obĕť Rājasūya dokončena a Śiśupāla byl zabit, Pán začal pozorovat nepříznivá znamení. Se svolením kuruovských stařešinů a velkých mudrců a také Pṛthy a jejích synů se vrátil do Dvāraky.
Sloka 8:
Pán si řekl: Protože jsem přijel se svým váženým starším bratrem sem, králové stranící Śiśupālovi mohou napadat Mé hlavní mĕsto.
Sloka 9:
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Poté, co Pán Keśava dorazil do Dvāraky a spatřil, jak Jeho lidem hrozí zkáza a vidĕl také Śālvu a jeho letadlo Saubhu, zařídil obranu mĕsta a potom oslovil Dāruku.
Sloka 10:
(Pán Kṛṣṇa pravil:) Ó vozataji, rychle odvez Můj kočár k Śālvovi. Tento pán Saubhy je mocný mág; nedovol mu tĕ zmást.
Sloka 11:
Po tomto pokynu se Dāruka ujal Pánova kočáru a vyrazil vpřed. Když kočár vjel na bojištĕ, všichni, jak přátelé tak nepřátelé, zahlédli znak Garuḍy.
Sloka 12:
Když Śālva, pán zničeného vojska, spatřil blížícího se Pána Kṛṣṇu, mrštil po Pánovĕ vozataji svůj oštĕp. Ten v letu přes bojištĕ dĕsivĕ svištĕl.
Sloka 13:
Śālvův svištící oštĕp ozářil celou oblohu jako mocný meteor, ale Pán Śauri tu velkou zbraň svými šípy rozsekal na stovky kusů.
Sloka 14:
Pán Kṛṣṇa pak probodl Śālvu šestnácti šípy a letadlo Saubhu mihající se po nebi zasáhl přívalem šípů. Pán střílející šípy vypadal jako slunce zaplavující nebesa svými paprsky.
Sloka 15:
Śālvovi se potom podařilo zasáhnout levou paži Pána Kṛṣṇy držící luk Śārṅga a Śārṅga Mu k úžasu všech vypadl z ruky.
Sloka 16:
Ti, kdo tomu všemu přihlíželi, zdĕšenĕ vykřikli. Potom pán Saubhy hlasitĕ zařval a oslovil Pána Janārdanu.
Sloka 17-18:
(Śālva řekl:) Ty pošetilče! Protože jsi v naší přítomnosti unesl nevĕstu našeho přítele Śiśupāly, svého vlastního bratrance, a protože jsi ho pozdĕji zavraždil v posvátném shromáždĕní, když nedával pozor, dnes Tĕ svými ostrými šípy pošlu do nenávratna! Přestože se považuješ za nepřemožitelného, nyní Tĕ zabiji, pokud se Mi odvážíš postavit.
Sloka 19:
Nejvyšší Pán pravil: Ó tupče, chvástáš se nadarmo, neboť nevidíš vedle sebe stát smrt. Skuteční hrdinové příliš nemluví, ale naopak předvádĕjí svoji statečnost v akci.
Sloka 20:
Když to rozzuřený Pán dořekl, roztočil kyj dĕsivou silou a rychlostí a udeřil Śālvu do klíční kosti, až se roztřásl a zvracel krev.
Sloka 21:
Jakmile však Pán Acyuta odvolal kyj, Śālva zmizel a za okamžik za Pánem přišel jeden muž. Poklonil se Mu a oznámil: „Poslala mĕ Devakī“ a s nářkem promluvil tato slova.
Sloka 22:
(Muž pravil:) Ó Kṛṣṇo, Kṛṣṇo, bojovníku mocných paží, který tak miluješ své rodiče! Śālva zajal Tvého otce a odvezl ho pryč, tak jako řezník odvádí zvíře na porážku.
Sloka 23:
Když Pán Kṛṣṇa, který hrál roli smrtelníka, uslyšel tuto znepokojivou zprávu, projevil žal a soucit a z lásky ke svým rodičům promluvil tato slova jako obyčejná podmínĕná duše.
Sloka 24:
(Pán Kṛṣṇa pravil:) Balarāma je vždy ostražitý a žádný polobůh ani démon Ho nemůže přemoci. Jak Ho tedy mohl porazit tento nepatrný Śālva a unést Mého otce? Vskutku, osud je všemocný!
Sloka 25:
Když Govinda pronesl tato slova, pán Saubhy se znovu objevil a zdánlivĕ přivedl Vasudevu před Pána. Poté Śālva promluvil.
Sloka 26:
(Śālva řekl:) Zde je Tvůj drahý otec, který Tĕ zplodil a díky nĕmuž žiješ v tomto svĕtĕ. Nyní ho zabiji před Tvýma očima. Zachraň ho, jestli to dokážeš, slabochu!
Sloka 27:
Poté, co mág Śālva takto zesmĕšnil Pána, zdánlivĕ uťal Vasudevovu hlavu svým mečem a pak s ní vstoupil do Saubhy, která se vznášela na obloze.
Sloka 28:
Pán Kṛṣṇa má povahu oplývající poznáním a vlastní neomezené schopnosti vnímání. Přesto na okamžik z velké náklonnosti ke svým milovaným zůstal pohroužen v náladĕ obyčejné lidské bytosti. Brzy si však připomnĕl, že to vše je démonský klam vyvinutý Mayou Dānavou a použitý Śālvou.
Sloka 29:
Pán Acyuta, nyní vĕnující pozornost skutečné situaci, před sebou na bojišti nespatřil posla ani tĕlo svého otce. Bylo to, jako kdyby se probudil ze sna. Když Pán uvidĕl nepřítele letícího nad Ním v letadle Saubha, připravil se ho zabít.
Sloka 30:
Tento popis podávají nĕkteří mudrci, ó moudrý králi, ale ti, kdo hovoří tak nelogickým způsobem, si protiřečí, neboť zapomnĕli na své vlastní předchozí výroky.
Sloka 31:
Jak mohou být nářek, zmatenost, hmotná náklonnost nebo strach, všechny zrozené z nevĕdomosti, připisovány nekonečnému Nejvyššímu Pánu, jehož vnímání, poznání i moc jsou podobnĕ nekonečné?
Sloka 32:
Díky seberealizaci posílené službou Jeho nohám Pánovi oddaní rozptylují tĕlesné pojetí života, která duši mate od nepamĕti. Tak dosahují vĕčné slávy v Jeho osobní společnosti. Jak tedy může tato Nejvyšší Pravda, cíl všech pravých svĕtců, podléhat klamu?
Sloka 33:
Zatímco Śālva s velkou silou pokračoval v Jeho zasypávání přívaly zbraní, Pán Kṛṣṇa, jehož statečnost nikdy neselhává, vystřelil na Śālvu své šípy, zranil ho a rozbil mu brnĕní, luk a drahokam na hlavĕ. Poté Pán svým kyjem zničil nepřítelovo letadlo Saubhu.
Sloka 34:
Letadlo Saubha rozbité kyjem Pána Kṛṣṇy na tisíce kusů spadlo do vody. Śālva je opustil, postavil se na zem, vzal kyj a rozehnal se k Pánu Acyutovi.
Sloka 35:
Zatímco se na Nĕho Śālva řítil, Pán vystřelil šipku bhalla a usekl mu paži držící kyj. Když se Kṛṣṇa nakonec rozhodl Śālvu zabít, pozvedl svůj disk Sudarśanu, který připomínal slunce v dobĕ zkázy vesmíru. Zářící Pán vypadal jako nejvýchodnĕjší hora nesoucí vycházející slunce.
Sloka 36:
Pán Hari svým diskem uťal hlavu toho velkého mága s jejími náušnicemi a korunou, tak jako Purandara použil svůj hromoklín, aby usekl Vṛtrovu hlavu. Když to všichni Śālvovi následovníci spatřili, vykřikli: „Bĕda, bĕda!“
Sloka 37:
Když byl hříšný Śālva mrtvý a jeho letadlo Saubha zničené, nebesy se rozeznĕly kotle, na nĕž hrály skupiny polobohů. Potom Dantavakra, který chtĕl pomstít smrt svých přátel, zuřivĕ napadl Pána.