Skip to main content

KAPITOLA SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ

Osvobození Śiśupāly při obĕti Rājasūya

Tato kapitola popisuje, jak Pán Kṛṣṇa přijal poctu v podobĕ prvního uctívání bĕhem obĕti Rājasūya a jak zabil Śiśupālu.

Po oslavování Pána Kṛṣṇy král Yudhiṣṭhira vybral kvalifikované brāhmaṇy jako byli Bharadvāja, Gautama a Vasiṣṭha, aby sloužili jako knĕží při obĕti Rājasūya. Poté dorazilo mnoho vznešených hostů ze všech čtyř společenských tříd, aby vidĕli obĕť.

Jak obĕť pokračovala, bylo třeba vykonat obřad „prvního uctívání“ a členové shromáždĕní byli požádáni, aby rozhodli, komu se dostane této pocty. Sahadeva promluvil: „Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, je vskutku ta nejvznešenĕjší osoba, neboť v sobĕ zahrnuje všechna božstva uctívaná védskými obĕťmi. Ve své úloze Nadduše v srdci zařizuje, aby se každý ve vesmíru vĕnoval své konkrétní činnosti a pouze Jeho milostí mohou lidské bytosti konat různé druhy zbožných činností a získávat z nich výsledný prospĕch. Ten, kdo Ho uctívá, uctívá všechny živé bytosti. Pán Kṛṣṇa by mĕl být zajisté uctíván jako první.“

Témĕř každý ve shromáždĕní se Sahadevovým návrhem souhlasil a a hlasitĕ mu blahopřál. Král Yudhiṣṭhira tedy šťastnĕ uctíval Pána Kṛṣṇu. Poté, co Mu král obřadnĕ umyl nohy, pokropil si tou vodou hlavu a potom hlavy svých manželek, mladších bratrů, ministrů a příbuzných. Pak všichni zvolali: „Vítĕzství, vítĕzství!“ a poklonili se Pánu Kṛṣṇovi, zatímco shůry pršely kvĕtiny.

Śiśupāla však nedokázal toto uctívání a oslavování Śrī Kṛṣṇy snášet. Povstal ze svého sedadla a hrubĕ pokáral moudré stařešiny za to, že pro první uctívání vybrali Kṛṣṇu. „Koneckonců“ řekl, „tento Kṛṣṇa se vymyká systému védských společenských stavů a duchovních řádů a společnosti ctihodných rodin. Nenásleduje žádné náboženské zásady a nemá žádné dobré vlastnosti.“

Zatímco Śiśupāla pokračoval v urážení Pána Kṛṣṇy tímto způsobem, Pán mlčel. Mnozí členové shromáždĕní si však zacpali uši a rychle opustili síň, zatímco bratři Pāṇḍuovci tasili zbranĕ a chystali se Śiśupālu zabít. Pán Kṛṣṇa však jejich útok zastavil a místo toho použil svůj disk Sudarśanu, aby provinilci srazil hlavu. V tom okamžiku ze Śiśupālova mrtvého tĕla vystoupila zářivá jiskra a vstoupila do transcendentálního tĕla Pána Kṛṣṇy. Poté, co Śiśupāla prožil tři zrození jako nepřítel Pána, nyní dosáhl osvobození sāyujya, splynutí s Ním, pomocí neustálé meditace o Pánu.

Král Yudhiṣṭhira pak rozdal hojné dary váženým hostům shromáždĕní a knĕžím a nakonec vykonal očistné obĕtování známé jako prāyaścitta-homa, které odstraňuje chyby vzniklé bĕhem obĕti. Yudhiṣṭhirova obĕť Rājasūya byla nyní ukončena. Pán Kṛṣṇa se rozloučil s králem a vydal se do Dvāraky ve společnosti svých manželek a ministrů.

Duryodhana nemohl snést pohled na tento honosný projev blahobytu krále Yudhiṣṭhiry, ale kromĕ nĕho všichni šťastnĕ chválili slávu obĕti Rājasūya a Pána všech obĕtí, Śrī Kṛṣṇy.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co král Yudhiṣṭhira takto slyšel o zabití Jarāsandhy a také o úžasné moci všemocného Kṛṣṇy, s velkou radostí oslovil Pána.
Sloka 2:
Śrī Yudhiṣṭhira pravil: Všichni vznešení duchovní mistři tří svĕtů spolu s obyvateli a vládci různých planet nesou na svých hlavách Tvůj pokyn, který lze obdržet jen vzácnĕ.
Sloka 3:
To, že Ty, lotosooký Nejvyšší Pán, přijímáš pokyny ubohých pošetilců, kteří se považují za vládce, je od Tebe velké předstírání, ó všudypřítomný.
Sloka 4:
Moc Absolutní Pravdy, Nejvyšší Duše, prvotní bez druhé, se však samozřejmĕ ani nezvĕtšuje ani nezmenšuje Jejími činnostmi, o nic víc než moc slunce jeho pohyby.
Sloka 5:
Ó nepřemožitelný Mādhavo, ani Tvoji oddaní nerozlišují na „já“ a „moje,“ „ty“ a „tvoje,“ neboť to je zvrácená mentalita zvířat.
Sloka 6:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Když to král Yudhiṣṭhira dořekl, vyčkal vhodný čas pro obĕť. Potom se svolením Pána Kṛṣṇy vybral vhodné knĕží, samé zkušené autority na Vedy, aby vykonali obĕť.
Sloka 7-9:
Vybral Kṛṣṇu-dvaipāyanu, Bharadvāju, Sumantua, Gotamu a Asitu, spolu s Vasiṣṭhou, Cyavanou, Kaṇvou, Maitreyou, Kavaṣou a Tritou. Také vybral Viśvāmitru, Vāmadevu, Sumatiho, Jaiminiho, Kratua, Pailu a Parāśaru, tak jako Gargu, Vaiśampāyanu, Atharvu, Kaśyapu, Dhaumyu, Rāmu z rodu Bhārgavů, Āsuriho, Vītihotru, Madhucchandu, Vīrasenu a Akṛtavraṇu.
Sloka 10-11:
Ó králi, ostatní pozvaní byli Droṇa, Bhīṣma, Kṛpa, Dhṛtarāṣṭra s jeho syny, moudrý Vidura a mnoho dalších brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů, kteří všichni toužili být svĕdky obĕti. Ve skutečnosti tam přišli všichni králové se svými doprovody.
Sloka 12:
Brāhmaṇští knĕží potom zorali obĕtní pozemek zlatými pluhy a zasvĕtili krále Yudhiṣṭhiru do obĕti v souladu s tradicemi zavedenými standardními autoritami.
Sloka 13-15:
Náčiní použité při obĕti bylo vyrobené ze zlata, tak jako při starobylé Rājasūyi vykonané Pánem Varuṇou. Indra, Brahmā, Śiva a mnozí další vládci planet, Siddhové a Gandharvové se svými doprovody, Vidyādharové, velcí hadi, mudrci, Yakṣové, Rākṣasové, nebeští ptáci, Kinnarové, Cāraṇové a pozemští králové – ti všichni byli pozváni a opravdu se ze všech svĕtových stran dostavili k obĕti Rājasūya krále Yudhiṣṭhiry, Pāṇḍuova syna. Majestát obĕti je ani v nejmenším nepřekvapil, neboť byl hoden oddaného Pána Kṛṣṇy.
Sloka 16:
Knĕží, mocný jako bohové, vykonali obĕť Rājasūyu pro krále Yudhiṣṭhiru v souladu s védskými pokyny, tak jako ji v minulosti vykonali polobozi pro Varuṇu.
Sloka 17:
V den vymačkávání šťávy soma král Yudhiṣṭhira řádnĕ a velmi pozornĕ uctíval knĕží a nejvznešenĕjší osobnosti shromáždĕní.
Sloka 18:
Členové shromáždĕní pak uvažovali nad tím, kdo mezi nimi by mĕl být uctíván jako první, ale protože tam bylo mnoho osobností kvalifikovaných pro tuto poctu, nedokázali se rozhodnout. Nakonec promluvil Sahadeva.
Sloka 19:
(Sahadeva pravil:) Zajisté je to Acyuta, Nejvyšší Osobnost Božství a vládce Yaduovců, který si zaslouží nejvyšší postavení. On samotný v pravdĕ zahrnuje všechny polobohy uctívané při obĕti spolu s aspekty uctívání jako jsou posvátné místo, čas a obĕtiny.
Sloka 20-21:
Celý tento vesmír spočívá na Nĕm, tak jako velké obĕti s jejich posvátnými ohni, obĕtinami a mantrami. Sāṅkhya i yoga smĕřují k Nĕmu, jednomu jedinému. Ó shromáždĕní členové, tento nezrozený Pán, záviseje výhradnĕ sám na sobĕ, tvoří, udržuje a ničí tento vesmír svými osobními energiemi, a tak existence tohoto vesmíru závisí pouze na Nĕm samotném.
Sloka 22:
Tvoří mnoho činností tohoto svĕta, a tak Jeho milostí celý svĕt usiluje o ideály zbožnosti, ekonomického pokroku, smyslového požitku a osvobození.
Sloka 23:
Proto bychom mĕli prokázat nejvyšší poctu Kṛṣṇovi, Nejvyššímu Pánu. Pokud tak učiníme, prokážeme poctu všem živým bytostem a také sobĕ samým.
Sloka 24:
Každý, kdo touží, aby pocta, kterou prokazuje, byla neomezenĕ oplacena, by mĕl ctít Kṛṣṇu, dokonale klidnou a dokonale úplnou Duši všech bytostí, Nejvyššího Pána, který nevidí nic jako od sebe oddĕlené.
Sloka 25:
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Když Sahadeva, který pochopil moc Pána Kṛṣṇy, domluvil, odmlčel se. Všechny přítomné svaté osoby, které vyslechly jeho slova, mu blahopřály voláním: „Výbornĕ! výbornĕ!“
Sloka 26:
Král se po vyslechnutí tohoto výroku brāhmaṇů, z nĕhož pochopil náladu celého shromáždĕní, zaradoval. Přemožen láskou zevrubnĕ uctíval Pána Kṛṣṇu, vládce smyslů.
Sloka 27-28:
Poté, co Mahārāja Yudhiṣṭhira omyl nohy Pána Kṛṣṇy, radostnĕ si pokropil vodou hlavu a potom hlavy své manželky, bratrů, ostatních členů rodiny a ministrů. Tato voda očišťuje celý svĕt. Když král prokazoval poctu Pánu dary v podobĕ žlutých hedvábných odĕvů a drahocenných ozdob z drahokamů, slzami zalité oči mu bránily hledĕt přímo na Pána.
Sloka 29:
Když vidĕli Pána Kṛṣṇu takto uctívaného, témĕř všichni přítomní sepjali uctivĕ ruce a volali: „Poklony Tobĕ! Vítĕzství Tobĕ!“ a potom se Mu klanĕli. Shůry pršely kvĕty.
Sloka 30:
Nesnášenlivý Damaghoṣův syn se při poslechu oslavování transcendentálních vlastností Pána Kṛṣṇy rozzuřil. Vstal ze svého sedadla, rozhnĕvanĕ maval pažemi a nebojácnĕ pronesl k celému shromáždĕní tato hrubá slova proti Nejvyššímu Pánu.
Sloka 31:
(Śiśupāla řekl:) Výrok Ved, že čas je nevyhnutelný vládce všech bytostí, se vskutku ukázal pravdivým, neboť inteligence moudrých stařešinů byla nyní svedena slovy pouhého chlapce.
Sloka 32:
Ó vůdci shromáždĕní, vy víte nejlépe, kdo je vhodný uchazeč pro uctívání. Proto byste nemĕli brát ohled na slova dítĕte, když tvrdí, že si uctívání zaslouží Kṛṣṇa.
Sloka 33-34:
Jak můžete opominout nejvznešenĕjší členy tohoto shromáždĕní – prvotřídní mudrce odevzdané Absolutní Pravdĕ, obdařené schopnostmi askeze, božského vhledu a přísného dodržování tvrdých slibů, posvĕcené poznáním a uctívané dokonce i vládci vesmíru? Jak si tento pasáček, hanba své rodiny, zaslouží vaše uctívání, o co více než si vrána zaslouží požírat posvĕcený rýžový koláč puroḍāśa?
Sloka 35:
Jak si zaslouží uctívání ten, kdo nenásleduje žádné zásady společenských stavů, duchovních řádů a rodinné etiky, kdo byl vyloučen ze všech náboženských povinností, chová se náladovĕ a nemá dobré vlastnosti?
Sloka 36:
Yayāti proklel dynastii tĕchto Yaduovců a od té doby jsou vyloučeni čestnými lidmi ze své společnosti a jsou závislí na alkoholu. Jak si tedy Kṛṣṇa zaslouží být uctíván?
Sloka 37:
Tito Yaduovci opustili svatá území obývaná svatými mudrci a místo toho přijali útočištĕ v pevnosti v moři, kde se nedodržují žádné brāhmaṇské zásady. Tam, přesnĕ jako zlodĕji, sužují své poddané.
Sloka 38:
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Śiśupāla, zbavený veškerého štĕstí, pronesl tyto a další urážky. Nejvyšší Pán však neřekl nic, tak jako lev nebere na vĕdomí kvílení šakala.
Sloka 39:
Po zaslechnutí tak nesnesitelného urážení Pána si nĕkolik členů shromáždĕní zacpalo uši a vyšlo ven, přičemž rozhnĕvanĕ proklínali krále Cedi.
Sloka 40:
Každý, kdo ihned neopustí místo, kde zaslechne kritiku Nejvyššího Pána nebo Jeho vĕrného oddaného, jiste poklesne, zbaven svého zbožného kreditu.
Sloka 41:
Potom se synové Pāṇḍua rozzuřili a společnĕ s bojovníky klanů Matsya, Kaikaya a Sṛñjaya vstali ze svých sedadel se zbranĕmi připravenými zabít Śiśupālu.
Sloka 42:
Nezastrašený Śiśupāla pak uchopil meč a štít mezi všemi shromáždĕnými králi, ó Bhārato, a zasypal urážkami ty, kdo podporovali Pána Kṛṣṇu.
Sloka 43:
Tehdy vstal Nejvyšší Pán a své oddané zadržel. Potom hnĕvivĕ vypustil svůj jako břitva ostrý disk a uťal hlavu útočícího nepřítele.
Sloka 44:
Když byl Śiśupāla takto zabit, z davu se ozval burácivý křik. Tĕch nĕkolik králů, kteří Śiśupālu podporovali, využilo příležitosti a ze strachu o život rychle opustilo shromáždĕní.
Sloka 45:
Ze Śiśupālova tĕla vystoupilo zářivé svĕtlo a před zraky všech vstoupilo do Pána Kṛṣṇy tak jako meteor padající z oblohy na zem.
Sloka 46:
Śiśupāla, po tři životy posedlý nenávistí k Pánu Kṛṣṇovi, dosáhl Pánovy transcendentální povahy. Vĕdomí ve skutečnosti určuje budoucí zrození.
Sloka 47:
Císař Yudhiṣṭhira rozdal štĕdré dary obĕtním knĕžím a členům shromáždĕní, čímž je všechny řádnĕ uctil způsobem předepsaným Vedami. Potom vykonal koupel avabhṛtha.
Sloka 48:
Tak se Śrī Kṛṣṇa, Pán všech mistrů mystické yogy, postaral o úspĕšné vykonání této velké obĕti jménem krále Yudhiṣṭhiry. Poté Pán zůstal se svými důvĕrnými přáteli na jejich naléhavou žádost nĕkolik mĕsíců.
Sloka 49:
Potom Pán, syn Devakī, přijal neochotné královo svolení a vrátil se s manželkami a ministry do svého hlavního mĕsta.
Sloka 50:
Již jsem ti podrobnĕ popsal příbĕh dvou obyvatel Vaikuṇṭhy, kteří museli podstoupit opakovaná zrození ve hmotném svĕtĕ, protože byli prokleti brāhmaṇy.
Sloka 51:
Král Yudhiṣṭhira, očištĕný při závĕrečném obřadu (avabhṛthya), který značil úspĕšné dokončení obĕti Rājasūya, zářil mezi shromáždĕnými brāhmaṇy a kṣatriyi jako samotný král polobohů.
Sloka 52:
Král řádnĕ uctil všechny polobohy, lidi a obyvatele mezilehlých nebes a ti se šťastnĕ vydali do svých říší a pĕli přitom chválu na Pána Kṛṣṇu a na velkou obĕť.
Sloka 53:
(Všichni byli spokojeni) kromĕ hříšného Duryodhany, zosobnĕní vĕku hádky a nemoci kuruovské dynastie. Ten nemohl snést pohled na kvetoucí majestát Pāṇḍuova syna.
Sloka 54:
Ten, kdo pronáší tyto činnosti Pána Viṣṇua, včetnĕ zabití Śiśupāly, osvobození králů a provedení obĕti Rājasūya, je osvobozen ode všech hříchů.