Skip to main content

KAPITOLA SEDMDESÁTÁ PRVNÍ

Pán cestuje do Indraprasthy

Tato kapitola vypráví, jak Pán Kṛṣṇa poslechl Uddhavovu radu a odjel do Indraprasthy, kde Pāṇḍuovci oslavili Jeho příjezd velkou slavností.

Moudrý Uddhava, který znal niternou touhu Pána Kṛṣṇy, Pánu poradil: „Dobytím všech svĕtových stran a následným vykonáním obĕti Rājasūya král Yudhiṣṭhira uskuteční všechny své zámĕry – porážku Jarāsandhy, ochranu tĕch, kteří u Tebe přijali útočištĕ, a vykonání Rājasūya-yajñi. Mocný nepřítel Yaduovců tedy bude zničen a uvĕznĕní králové osvobozeni. Oba činy Tĕ proslaví.

Krále Jarāsandhu může zabít pouze Bhīma, a protože je Jarāsandha velmi oddaný brāhmaṇům, Bhīma by se mĕl převléci za brāhmaṇu, jít za Jarāsandhou a požádat ho o souboj. Poté, ve Tvé přítomnosti, Bhīma démona porazí.“

Nārada Muni, yaduovští starší a Pán Kṛṣṇa pochválili Uddhavův plán. Pán Kṛṣṇa usedl do svého kočáru a vydal se do Indraprasthy následován svými oddanými královnami. Pán Kṛṣṇa brzy dorazil do mĕsta. Jakmile se král Yudhiṣṭhira doslechl o Pánovĕ příjezdu, ihned vyšel z mĕsta, aby Ho přivítal. Yudhiṣṭhira Pána Kṛṣṇu opakovanĕ objímal a ztrácel přitom v extázi vnĕjší vĕdomí. Potom Bhīmasena, Arjuna, Nakula, Sahadeva a ostatní Pána objali nebo se Mu poklonili, jak náleželo.

Poté, co se Pán Kṛṣṇa se všemi řádnĕ přivítal, vstoupil do mĕsta za zvuku fanfár mnoha hudebních nástrojů a pronášení uctivých hymnů. Ženy z mĕsta shazovaly kvĕtiny ze střech domů a hovořily o nesmírném štĕstí Pánových královen.

Śrī Kṛṣṇa vstoupil do královského paláce a poklonil se královnĕ Kuntīdevī, která svého synovce objala. Draupadī se Subhadrou se Pánu poklonily. Kuntīdevī potom požádala Draupadī, aby uctila manželky Pána Kṛṣṇy.

Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, potĕšil krále Yudhiṣṭhiru tím, že se tam nĕkolik mĕsíců zdržel. Bĕhem tohoto pobytu si užíval toulek po okolí. S Arjunou si vyjíždĕli na kočárech v doprovodu mnoha vojáků.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co velkodušný Uddhava takto vyslechl výroky Devarṣiho Nārady a pochopil názory shromáždĕní i Pána Kṛṣṇy, promluvil.
Sloka 2:
Śrī Uddhava pravil: Ó Pane, jak mudrc doporučil, mĕl bys pomoci svému synovci uskutečnit jeho plán provést obĕť Rājasūya. A mĕl bys také ochránit krále, kteří žádají o Tvé útočištĕ.
Sloka 3:
Pouze ten, kdo přemohl všechny protivníky na všech svĕtových stranách, může provést obĕť Rājasūya, ó všemocný. Podle mého názoru tedy porážka Jarāsandhy poslouží obĕma zámĕrům.
Sloka 4:
Toto rozhodnutí bude velmi přínosné pro nás a Ty zachráníš krále. Tak budeš, Govindo, proslaven.
Sloka 5:
Nepřemožitelný král Jarāsandha je silný jako deset tisíc slonů. Ostatní mocní bojovníci ho nemohou porazit. Silou se mu vyrovná jedinĕ Bhīma.
Sloka 6:
Bude poražen v boji samotných kočárů, ne když je se svými sty vojenskými jednotkami. Jarāsandha je tak oddaný bráhmanské kultuře, že nikdy neodmítne žádosti brāhmaṇů.
Sloka 7:
Bhīma by za ním mĕl jít převlečený za brāhmaṇu a požádat o milodar. Tak získá osobní souboj s Jarāsandhou a ve Tvé přítomnosti ho nepochybnĕ zabije.
Sloka 8:
Dokonce i Pán Brahmā a Pán Śiva jednají pouze jako Tvé nástroje při tvoření a ničení vesmíru, které v konečném smyslu konáš Ty, Nejvyšší Pán, ve svém neviditelném aspektu času.
Sloka 9:
Zbožné manželky uvĕznĕných králů opĕvují ve svých domovech Tvé vznešené činy – jak zabiješ nepřítele jejich manželů a osvobodíš je. Gopī také opĕvují Tvou slávu – jak jsi zabil nepřítele krále slonů Gajendry, nepřítele Janakovy dcery Sīty a také nepřátele svých vlastních rodičů. Opĕvují Tĕ také mudrci, kteří u Tebe dosáhli útočištĕ, jakož i my.
Sloka 10:
Ó Kṛṣṇo, zabití Jarāsandhy, které je jistĕ reakcí za jeho minulé hříchy, přinese nesmírný prospĕch. Ve skutečnosti umožní Tvou vytouženou obĕť.
Sloka 11:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, Devarṣi Nārada, yaduovští starší a Pán Kṛṣṇa společnĕ uvítali Uddhavův návrh, který byl zcela příznivý a neomylný.
Sloka 12:
Všemocná Osobnost Božství, syn Devakī, požádal své nadřízené o svolení odjet. Potom přikázal svým služebníkům v čele s Dārukou a Jaitrou učinit přípravu k odjezdu.
Sloka 13:
Ó hubiteli nepřátel, poté, co Pán Kṛṣṇa zařídil odjezd svých manželek, dĕtí a zavazadel a rozloučil se s Pánem Saṅkarṣaṇem a králem Ugrasenou, usedl do svého kočáru s praporem se znakem Garuḍy, který přivezl Jeho vozataj.
Sloka 14:
Zatímco vibrace mṛdaṅg, bherī, kotlů, lastur a gomukh zaplnily oblohu na všech svĕtových stranách, Pán Kṛṣṇa se vydal na cestu. Doprovázeli Ho hlavní velitelé Jeho jednotek kočárů, slonů, pĕchoty a jízdy a ze všech stran Ho obklopovala Jeho hrozivá osobní stráž.
Sloka 15:
Vĕrné manželky Pána Acyuty spolu se svými dĕtmi následovaly Pána na zlatých nosítkách nesených silnými muži. Královny byly ozdobené skvostnými šaty, ozdobami, vonnými oleji a kvĕtinovými girlandami a ze všech stran je obklopovali vojáci nesoucí v rukách meče a štíty.
Sloka 16:
Na všech stranách jely pĕknĕ ozdobené služebnice z královské domácnosti, stejnĕ jako kurtizány. Jely na nosítkách a velbloudech, volech a buvolech, oslech, mulách, volských povozech a slonech. Jejich dopravní prostředky byly plnĕ naložené chýšemi z trávy, pokrývkami, odĕvy a ostatními vĕcmi na cestu.
Sloka 17:
Pánovo vojsko se pyšnilo královskými slunečníky, cāmarami a obrovskými stožáry s vlajícími prapory. Bĕhem dne se sluneční paprsky jasnĕ odrážely od vynikajících zbraní vojáků, šperků, příleb a brnĕní. Vojsko Pána Kṛṣṇy, plné výkřiků a hřmotu, vypadalo jako oceán rozbouřený vlnami a rybami timiṅgila.
Sloka 18:
Nārada Muni, poctĕný Śrī Kṛṣṇou, hlavním z Yaduovců, se Pánu poklonil. Setkání s Pánem Kṛṣṇou uspokojilo všechny Nāradovy smysly. Když tedy vyslechl Pánovo rozhodnutí a přijal od Nĕho uctívání, pevnĕ Ho umístil do svého srdce a odebral se oblohou pryč.
Sloka 19:
Pán oslovil příjemnými slovy posla králů: „Můj milý posle, přeji vám veškeré štĕstí. Zařídím zabití krále Magadhy. Nebojte se.“
Sloka 20:
Takto oslovený posel odjel a přesnĕ předal Pánovu zprávu králům. Ti pak, dychtivi svobody, napjatĕ čekali na své setkání s Pánem Kṛṣṇou.
Sloka 21:
Když Pán Hari cestoval provincemi Ānarta, Sauvīra, Marudeśa a Vinaśana, překračoval řeky a projíždĕl mezi horami, skrze mĕsta, vesnice, kravské pastviny a lomy.
Sloka 22:
Po překročení řek Dṛṣadvatī a Sarasvatī projel Pañcālou a Matsyou a nakonec přijel do Indraprasthy.
Sloka 23:
Král Yudhiṣṭhira mĕl velkou radost, když slyšel, že přijel Pán, jehož lidské bytosti zřídka vídají. Král vyšel v doprovodu svých knĕží a drahých společníků setkat se s Pánem Kṛṣṇou.
Sloka 24:
Za tónů písní a hudebních nástrojů a hlasité vibrace védských hymnů král s velkou úctou vyšel setkat se s Pánem Hṛṣīkeśou, tak jako smysly vycházejí ven setkat se s životním vĕdomím.
Sloka 25:
Srdce krále Yudhiṣṭhiry roztálo náklonností, když po tak dlouhém odloučení spatřil svého nejdražšího přítele, Pána Kṛṣṇu, a znovu a znovu Pána objímal.
Sloka 26:
Vĕčná podoba Pána Kṛṣṇy je stálým sídlem bohynĕ štĕstí. Jakmile Ho král Yudhiṣṭhira obejmul, zbavil se veškerého znečištĕní hmotné existence. Ihned pocítil transcendentální blaženost a ponořil se do oceánu štĕstí. Do očí se mu nahrnuly slzy a jeho tĕlo se chvĕlo v extázi. Úplnĕ zapomnĕl, že žije v hmotném svĕtĕ.
Sloka 27:
Pak Bhīma s oči zalitýma slzami objímal svého synovce z matčiny strany, Kṛṣṇu, a přitom se radostí smál. Arjuna a dvojčata – Nakula a Sahadeva – také radostnĕ objímali svého nejdražšího přítele, neklesajícího Pána, a velmi naříkali.
Sloka 28:
Poté, co Ho Arjuna ještĕ jednou objal a Nakula a Sahadeva se Mu poklonili, Pán Kṛṣṇa se poklonil přítomným brāhmaṇům a starším, čímž řádnĕ poctil ctihodné členy rodů Kuru, Sṛñjaya a Kaikaya.
Sloka 29:
Všichni sūtové, māgadhové, Gandharvové, vandī, šašci a brāhmaṇové oslavovali lotosookého Pána – nĕkteří pronášeli modlitby, nĕkteří tančili a zpívali – za zvuků mṛdaṅg, lastur, kotlů, vīṇ, paṇav a gomukh.
Sloka 30:
Pán Kṛṣṇa, korunní šperk zaslouženĕ proslulých, takto obklopený svými přejícími příbuznými a oslavován na všech stranách, vstoupil do ozdobeného mĕsta.
Sloka 31-32:
Cesty v Indraprastĕ byly pokropeny vodou navonĕnou tekutinou ze spánků slonů a barevné vlajky, zlaté brány a plné nádoby s vodou zvyšovaly krásu mĕsta. Muži a dívky byli krásnĕ oblečeni do skvostných nových šatů, ozdobeni kvĕtinovými girlandami a ozdobami a pomazáni aromatickou santálovou pastou. Každý dům ukazoval planoucí lampy a uctivé obĕtiny a z otvorů zamřížovaných oken se linul dým vonných tyčinek, který mĕsto dále zkrášloval. Prapory vlály a střechy byly ozdobené zlatými kupolemi na širokých stříbrných podstavcích. Takto Pán Kṛṣṇa vidĕl královské mĕsto krále Kuruovců.
Sloka 33:
Když mladé ženy z mĕsta slyšely, že přijel Pán Kṛṣṇa, zdroj potĕšení pro lidské oči, spĕchaly na královskou cestu, aby Ho vidĕly. Opustily své domácí povinnosti a dokonce i své manžely na lůžku a v jejich dychtivosti se jim uvonily uzly ve vlasech a na šatech.
Sloka 34:
Královská cesta byla velmi přeplnĕna slony, koňmi, kočáry a pĕšími vojáky, a tak ženy vylezly na střechy svých domů, odkud zahlédly Pána Kṛṣṇu a Jeho královny. Mĕstské ženy zasypávaly Pána kvĕtinami, objímaly Ho ve svých myslích a vyjadřovaly své srdečné přivítání pohledy se širokými úsmĕvy.
Sloka 35:
Ženy pozorující manželky Pána Mukundy, které jely po cestĕ jako hvĕzdy doprovázející mĕsíc, zvolaly: „Co tyto ženy vykonaly, že ten nejlepší z mužů poskytuje jejich očím radost ze svých šlechetných úsmĕvů a hravých pohledů úkosem?“
Sloka 36:
Obyvatelé mĕsta přicházeli na různá místa s příznivými obĕtinami pro Pána Kṛṣṇu a bezhříšní vůdci zamĕstnaneckých cechů předstupovali, aby Pána uctívali.
Sloka 37:
Členové královské domácnosti s očima dokořán přispĕchali láskyplnĕ přivítat Pána Mukundu, a tak Pán vstoupil do královského paláce.
Sloka 38:
Když královna Pṛthā spatřila svého synovce Kṛṣṇu, vládce tří svĕtů, její srdce se naplnilo láskou. Vstala ze své pohovky se svou snachou a Pána objala.
Sloka 39:
Král Yudhiṣṭhira uctivĕ přivedl Pána Govindu, Svrchovaného Boha bohů, do svých osobních komnat. Král byl natolik přemožen radostí, že si nemohl vzpomenout na všechny obřady uctívání.
Sloka 40:
Pán Kṛṣṇa se poklonil své tetĕ a manželkám starších členů rodiny, ó králi, a potom se Mu poklonily Draupadī a Pánova sestra.
Sloka 41-42:
Draupadī, povzbuzená svou tchyní, uctila všechny manželky Pána Kṛṣṇy, včetnĕ Rukmiṇī, Satyabhāmy, Bhadry, Jāmbavatī, Kālindī, Mitravindy, jejímž předkem byl Śibi, ctnostné Nāgnajitī a ostatních Pánových královen, které byly přítomné. Draupadī je všechny poctila dary jako odĕvy, kvĕtinové girlandy a šperky.
Sloka 43:
Král Yudhiṣṭhira se postaral, aby si Kṛṣṇa mohl odpočinout, a dohlédl na pohodlné ubytování všech, kteří přijeli s Ním – Jeho královen, vojáků, ministrů i tajemníků. Zařídil, aby po celou dobu jejich pobytu jako hosté Pāṇḍuovců zažili každý den přijetí na nový způsob.
Sloka 44-45:
Pán chtĕl potĕšit krále Yudhiṣṭhiru, a tak se zdržel v Indraprastĕ nĕkolik mĕsíců. Bĕhem svého pobytu On a Arjuna potĕšili boha ohnĕ vĕnováním mu lesa Khāṇḍava a zachránili Mayu Dānavu, který potom postavil králi Yudhiṣṭhirovi nebeskou snĕmovní síň. Pán také využil příležitosti vyjíždĕt si ve svém kočáře ve společnosti Arjuny obklopen družinou vojáků.