Skip to main content

KAPITOLA SEDMDESÁTÁ

Denní činnosti Pána Kṛṣṇy

Tato kapitola popisuje denní činnosti Pána Śrī Kṛṣṇy a dva návrhy Jemu předložené – jeden poslem ze Dvāraky a druhý mudrcem Nāradou.

V časných ranních hodinách Pán Kṛṣṇa vstával z lůžka a koupal se v čisté vodĕ. Po vykonání ranních obřadů a ostatních náboženských povinností obĕtoval do posvátného ohnĕ, pronášel mantru Gāyatrī, uctíval polobohy, mudrce a předky a obĕtoval jim a klanĕl se učeným brāhmaṇům. Potom se dotýkal příznivých látek, zdobil se nebeskými ozdobami a tĕšil své poddané rozdáváním všeho, po čem toužili.

Pánův vozataj Dāruka přivážel Jeho kočár, Pán do nĕj usedal a jezdil do královské snĕmovní sínĕ. Když usedl na své sedadlo ve shromáždĕní obklopen Yaduovci, vypadal jako mĕsíc obklopený kruhem hvĕzd zvaných nakṣatry. Pĕvci přednášeli Jemu určenou chválu za doprovodu bubnů, cymbálů, vīṇ a ostatních nástrojů.

Při jedné příležitosti vrátní uvedli do snĕmovní sínĕ posla. Ten se poklonil na zemi Pánu a potom Ho vestoje se sepjatýma rukama oslovil: „Ó Pane, Jarāsandha zajal dvacet tisíc králů a drží je jako vĕznĕ. Prosím udĕlej nĕco, neboť všichni tito králové jsou Tobĕ odevzdaní oddaní.“

Právĕ v tom okamžiku se tam objevil Nārada Muni. Pán Śrī Kṛṣṇa a všichni členové shromáždĕní povstali a uklonili se hlavami Nāradovi. Mudrc přijal sedadlo a potom se ho Pán Kṛṣṇa laskavĕ zeptal: „Jelikož cestuješ po celém vesmíru, prosím povĕz nám, co plánují bratři Pāṇḍuovci.“ Nārada pak Nejvyššího Pána pochválil a odpovĕdĕl: „Král Yudhiṣṭhira touží vykonat obĕť Rājasūya. Žádá Tĕ o svolení a o účast. Dostaví se mnoho polobohů a významných králů, jen aby Tĕ spatřili.“

Pán Kṛṣṇa chápal, že Yaduovci chtĕjí, aby Jarāsandhu porazil a zeptal se svého moudrého ministra Uddhavy, aby určil, která z tĕchto dvou záležitostí – porážka Jarāsandhy nebo obĕť Rājasūya – by se mĕla vyřídit jako první.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Zatímco se blížil rozbřesk, manželky Pána Mādhavy, každá objímaná kolem krku svým manželem, proklínaly kokrhající kohouty. Ženy byly rozrušené z toho, že nyní budou od Nĕho odloučené.
Sloka 2:
Bzukot včel způsobený vonným vánkem z parijātové zahrady probudil ptáky. A když se ptáci dali do hlasitého zpĕvu, probudili Pána Kṛṣṇu jako dvorní pĕvci přednášející Jeho slávu.
Sloka 3:
Královna Vaidarbhī ležící v náručí svého milovaného nemĕla tuto nanejvýš příznivou dobu ráda, protože znamenala, že přijde o Jeho objetí.
Sloka 4-5:
Pán Mādhava vstával bĕhem brāhma-muhūrty a dotýkal se vody. Poté s jasnou myslí meditoval o sobĕ, jediné, vydávající vlastní záři, bez sobĕ rovné a neklesající Nejvyšší Pravdĕ známé jako Brahman, která svou vlastní povahou neustále rozptyluje veškeré znečištĕní a svými osobními energiemi, jež způsobují stvoření a zničení tohoto vesmíru, projevuje svou vlastní čistou a blaženou existenci.
Sloka 6:
Ta nejsvĕtĕjší z osobností se potom koupala v posvĕcené vodĕ, oblékala se do spodního a svrchního odĕvu a konala celý sled předepsaných obřadů počínaje uctíváním za rozbřesku. Po obĕtování do posvátného ohnĕ Pán Kṛṣṇa tiše pronášel mantru Gāyatrī.
Sloka 7-9:
Pán každý den uctíval vycházející slunce a usmiřoval polobohy, mudrce a předky, kteří jsou všichni Jeho expanze. Sebeovládnutý Pán potom pečlivĕ uctíval své starší a brāhmaṇy. Tĕmto dobře oblečeným brāhmaṇům rozdával stáda ochočených a mírných krav s pozlacenými rohy a perlovými náhrdelníky. Tyto krávy byly také odĕny v pĕkných přehozech a přední části jejich kopyt byly postříbřené. Dojily mnoho mléka, každá rodila pouze jednou a doprovázela je jejich telata. Pán dennĕ rozdával mnoho skupin 13 084 krav učeným brāhmaṇům spolu se lnem, jeleními kožemi a semeny sezamu.
Sloka 10:
Pán Kṛṣṇa se klanĕl kravám, brāhmaṇům a polobohům, svým starším a duchovním mistrům, a všem živým bytostem – jež byli všichni expanzemi Jeho svrchované osobnosti. Potom se dotýkal příznivých vĕcí.
Sloka 11:
Zdobil své tĕlo, samu ozdobu společnosti, svými vlastními zvláštními odĕvy, šperky, girlandami z božských kvĕtin a mastmi.
Sloka 12:
Potom pohlédl na ghí, zrcadlo, krávy a býky, brāhmaṇy a polobohy a dohlédl na to, aby členové všech společenských tříd žijící v paláci a ve mĕstĕ byli spokojeni s dary. Pak pozdravil své ministry a potĕšil je splnĕním všech jejich tužeb.
Sloka 13:
Poté, co nejprve daroval kvĕtinové girlandy, pān a santálovou pastu brāhmaṇům, rozdal tyto dary svým přátelům, ministrům a manželkám a nakonec si nĕjaké vzal sám.
Sloka 14:
Mezitím Pánův vozataj přivezl Jeho svrchovanĕ úžasný kočár, do nĕhož byli zapřaženi Sugrīva a Jeho ostatní konĕ. Vozataj se Pánu poklonil a zůstal stát před Ním.
Sloka 15:
Pán Kṛṣṇa uchopil ruce svého vozataje a usedl do kočáru spolu se Sātyakim a Uddhavou jako slunce vycházející nad nejvýchodnĕjší horou.
Sloka 16:
Ženy z paláce hledĕly na Pána Kṛṣṇu stydlivými, láskyplnými pohledy, a On se tak od nich odloučil pouze s potížemi. Pak odjel a Jeho usmívající se obličej uchvátil jejich mysli.
Sloka 17:
Pán doprovázený všemi Vṛṣṇiovci vstoupil do snĕmovní sínĕ Sudharmy, která chrání ty, kdo do ní vstupují, před šesti vlnami hmotného života, milý králi.
Sloka 18:
Když se všemocný Nejvyšší Pán posadil na svůj vznešený trůn ve snĕmovní síni, zářil svou jedinečnou září a osvĕtloval všechny svĕtové strany. Obklopen Yaduovci, lvy mezi muži, tento nejlepší z Yaduovců vypadal jako mĕsíc mezi mnoha hvĕzdami.
Sloka 19:
A tam, ó králi, šašci bavili Pána předvádĕním různých komických nálad, zkušení baviči pro Nĕho hráli a tanečnice dynamicky tančily.
Sloka 20:
Tito umĕlci tančili a zpívali za doprovodu mṛdaṅg, vīṇ, murají, fléten, cymbálů a lastur, zatímco profesionální básníci, kronikáři a chvalořečníci přednášeli Pánovu slávu.
Sloka 21:
Nĕkteří brāhmaṇové sedící v té snĕmovní síni plynnĕ pronášeli védské mantry, zatímco ostatní vyprávĕli příbĕhy zbožných králů z historie.
Sloka 22:
Jednou do shromáždĕní přišla jistá osoba, ó králi, která tam nikdy předtím nebyla spatřena. Vrátní její příchod oznámili Pánu a potom ji uvedli dovnitř.
Sloka 23:
Ta osoba se poklonila Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, a se sepjatýma rukama popsala Pánu, jak mnoho králů trpí, protože je uvĕznil Jarāsandha.
Sloka 24:
Dvacet tisíc králů, kteří se odmítli plnĕ podřídit Jarāsandhovi při jeho dobývání svĕta, násilím zajal v pevnosti jménem Girivraja.
Sloka 25:
Králové pravili (jak líčí jejich posel): Ó Kṛṣṇo, Kṛṣṇo, ó nezmĕrná Duše, ničiteli strachu tĕch, kdo se Ti odevzdali! Navzdory našemu separatistickému postoji jsme k Tobĕ přišli přijmout útočištĕ ze strachu z hmotné existence.
Sloka 26:
Lidé v tomto svĕtĕ se vždy vĕnují hříšným činnostem, a proto jsou zmateni ohlednĕ své skutečné povinnosti, kterou je uctívání Tebe podle Tvých pokynů. Tato činnost by jim opravdu přinesla štĕstí. Pokloňme se všemocnému Pánu, který se zjevuje jako čas a znenadání ničí zatvrzelou nadĕji po dlouhém životĕ v tomto svĕtĕ.
Sloka 27:
Jsi vládce vesmíru a sestoupil jsi do tohoto svĕta se svou osobní silou, abys chránil svaté a potlačil zlotřilé. Nechápeme, ó Pane, jak může nĕkdo porušovat Tvůj zákon a přesto si dál užívat plodů své práce.
Sloka 28:
Ó Pane, s tímto tĕlem podobným mrtvole a vždy plným strachu neseme břemeno relativního štĕstí králů, které je jako sen. Proto jsme zavrhli skutečné štĕstí duše, které pochází z nesobecké služby Tobĕ. Jsme tak ubozí, že trpíme v tomto životĕ pod Tvou energií klamu.
Sloka 29:
Tvé nohy zbavují žalu ty, kdo se jim odevzdali. Proto nás vĕznĕ prosím osvoboď z pout karmy projevených v podobĕ krále Magadhy. Sám vládne silou deseti tisíc šílených slonů a zavřel nás ve svém domĕ tak jako lev chytá ovce.
Sloka 30:
Ó vládce disku! Tvá moc je neomezená, a tak jsi Jarāsandhu rozdrtil sedmnáctkrát v bitvĕ. Ale potom, pohroužený v lidských záležitostech, jsi mu dovolil Tĕ jednou porazit. Nyní natolik zpychl, že se odvažuje nás, Tvé poddané, sužovat. Ó nepřemožitelný, prosím naprav tuto situaci.
Sloka 31:
Posel pokračoval: Toto je zpráva králů uvĕznĕných Jarāsandhou, kteří Tĕ touží spatřit, neboť se odevzdali Tvým nohám. Prosím udĕl tĕmto ubohým duším štĕstí.
Sloka 32:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Když posel králů takto promluvil, náhle se tam objevil mudrc polobohů Nārada. Svrchovanĕ zářivý mudrc mĕl na hlavĕ zmĕť spletených zlatých vlasů a vstoupil jako zářící slunce.
Sloka 33:
Pán Kṛṣṇa je uctívaným vládcem dokonce i Pána Brahmy a Pána Śivy, ale jakmile uvidĕl, že přišel mudrc Nārada, bez meškání povstal i se všemi ministry a tajemníky, aby velkého mudrce přivítal, a na znamení úcty sklonil hlavu.
Sloka 34:
Poté, co Nārada přijal nabídnuté sedadlo, Pán Kṛṣṇa mudrce uctíval podle pokynů písem, potĕšil ho svou úctou a pronesl tato pravdivá a příjemná slova.
Sloka 35:
(Pán Kṛṣṇa pravil:) Je jisté, že dnes tři svĕty dosáhly osvobození ode všeho strachu, protože to je vliv tak velké osobnosti jako jsi ty, který libovolnĕ cestuješ všemi svĕty.
Sloka 36:
Ve stvoření Boha ti není nic neznámé. Proto nám prosím řekni, co Pāṇḍuovci zamýšlejí udĕlat.
Sloka 37:
Śrī Nārada pravil: Mnohokrát jsem vidĕl nepřekonatelnou sílu Tvé Māyi, ó všemocný, kterou mateš i stvořitele vesmíru Brahmu. Ó všezahrnující Pane, nepřekvapuje mĕ, že se halíš svou vlastní energií, zatímco se pohybuješ mezi stvořenými bytostmi tak jako oheň zakrývá své svĕtlo kouřem.
Sloka 38:
Kdo dokáže správnĕ porozumĕt Tvému zámĕru? Svou hmotnou energií expanduješ a také stahuješ toto stvoření, které tak vypadá, jako by mĕlo podstatu. Poklony Tobĕ, jehož transcendentální postavení je nepochopitelné.
Sloka 39:
Živá bytost chycená v kolobĕhu rození a umírání neví, jak může být osvobozena z hmotného tĕla, které jí přináší tolik potíží. Ty, Nejvyšší Pán, však sestupuješ do tohoto svĕta v různých osobních podobách a svými zábavami osvĕtluješ cestu duše planoucí pochodní své slávy. Proto se Ti odevzdávám.
Sloka 40:
Přesto, ó Nejvyšší Pravdo hrající úlohu lidské bytosti, Ti řeknu, co Tvůj oddaný Yudhiṣṭhira Mahārāja, syn sestry Tvého otce, zamýšlí učinit.
Sloka 41:
Král Yudhiṣṭhira toužící po nesporné vládĕ Tĕ zamýšlí uctít nejvĕtší ohňovou obĕtí, Rājasūyou. Prosím požehnej jeho snahu.
Sloka 42:
Ó Pane, všichni vznešení polobozi a slavní králové, dychtivi Tĕ spatřit, přijdou k této nejlepší z obĕtí.
Sloka 43:
Ó Pane, dokonce i bezkastovní lidé jsou očištĕni nasloucháním a opĕvováním Tvé slávy a meditací o Tobĕ, Absolutní Pravdĕ. Co tedy říci o tĕch, kteří Tĕ vidí a dotýkají se Tĕ?
Sloka 44:
Můj milý Pane, jsi symbolem všeho příznivého. Tvé transcendentální jméno a sláva jsou rozšířené po celém vesmíru, ve vyšším, středním i nižším planetárním systému. Transcendentální voda, jež omývá Tvoje lotosové nohy, je ve vyšším planetárním systému známá jako Mandākinī, v nižším planetárním systému jako Bhogavatī a v tomto systému planet na úrovni Zemĕ jako Gaṅgā. Tato posvátná, transcendentální voda proudí celým vesmírem a očišťuje všechna místa, kudy protéká.
Sloka 45:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Jeho podporovatelé, Yaduovci, namítali proti tomuto návrhu z dychtivosti porazit Jarāsandhu, Pán Keśava se obrátil ke svému služebníkovi Uddhavovi a s úsmĕvem ho oslovil příjemnými slovy.
Sloka 46:
Pán, Osobnost Božství, pravil: Jsi vskutku Naše nejlepší oko a nejbližší přítel, neboť dokonale znáš relativní cenu různých druhů rad. Proto Nám prosím řekni, co je třeba v této situaci udĕlat. Důvĕřujeme tvému úsudku a učiníme, co řekneš.
Sloka 47:
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Uddhava, takto požádaný svým pánem, který, třebaže vševĕdoucí, jednal jako kdyby byl zmatený, přijal tento pokyn na svou hlavu a odpovĕdĕl.