Sloka 19
Text 19
Verš
Text
vismitā bhāra-pīḍitā
mahā-puruṣam ādadhyau
jagatām āsa karmasu
vismitā bhāra-pīḍitā
mahā-puruṣam ādadhyau
jagatām āsa karmasu
Synonyma
Synonyms
bhūmau — na zem; nidhāya — když posadila; tam — dítě; gopī — matka Yaśodā; vismitā — udivená; bhāra-pīḍitā — sevřená úzkostí z toho, jak je dítě těžké; mahā-puruṣam — Pána Viṣṇua, Nārāyaṇa; ādadhyau — přijala útočiště u; jagatām — jako kdyby to byla tíha celého světa; āsa — začala se věnovat; karmasu — jiným domácím povinnostem.
bhūmau — on the ground; nidhāya — placing; tam — the child; gopī — mother Yaśodā; vismitā — being astonished; bhāra-pīḍitā — being aggrieved by the weight of the child; mahā-puruṣam — Lord Viṣṇu, Nārāyaṇa; ādadhyau — took shelter of; jagatām — as if the weight of the whole world; āsa — engaged herself; karmasu — in other household affairs.
Překlad
Translation
Dítě připadalo matce Yaśodě těžké jako celý vesmír, a proto byla plná úzkosti-říkala si, že Ho možná napadl nějaký další duch či démon. Udivená posadila dítě na zem a začala myslet na Nārāyaṇa. Jelikož předvídala neblahé události, zavolala brāhmaṇy, aby proti této tíze něco dělali, a pak se věnovala jiným domácím povinnostem. Neměla jinou možnost, než vzpomínat na lotosové nohy Nārāyaṇa, neboť nevěděla, že Kṛṣṇa je původním zdrojem všeho.
Feeling the child to be as heavy as the entire universe and therefore being anxious, thinking that perhaps the child was being attacked by some other ghost or demon, the astonished mother Yaśodā put the child down on the ground and began to think of Nārāyaṇa. Foreseeing disturbances, she called for the brāhmaṇas to counteract this heaviness, and then she engaged in her other household affairs. She had no alternative than to remember the lotus feet of Nārāyaṇa, for she could not understand that Kṛṣṇa was the original source of everything.
Význam
Purport
Matka Yaśodā nevěděla, že Kṛṣṇa je nejtěžší ze všeho těžkého a že sídlí ve všem (mat-sthāni sarva-bhūtāni). To dokládá Bhagavad-gītā (9.4): mayā tatam idaṁ sarvaṁ jagad avyakta-mūrtinā-Kṛṣṇa je ve svém neosobním aspektu přítomný všude a vše spočívá na Něm. Zároveň však není všude (na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ). Matka Yaśodā tuto filozofii nemohla pochopit, protože díky působení yogamāyi jednala s Kṛṣṇou jako Jeho skutečná matka. Jelikož nechápala, jak významnou osobou Kṛṣṇa je, dokázala jedině prosit Nārāyaṇa o Kṛṣṇovo bezpečí a zavolat brāhmaṇy, aby odvrátili neblahou situaci.
Mother Yaśodā did not understand that Kṛṣṇa is the heaviest of all heavy things and that Kṛṣṇa rests within everything (mat-sthāni sarva-bhūtāni). As confirmed in Bhagavad-gītā (9.4), mayā tatam idaṁ sarvaṁ jagad avyakta-mūrtinā: Kṛṣṇa is everywhere in His impersonal form, and everything rests upon Him. Nonetheless, na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ: Kṛṣṇa is not everywhere. Mother Yaśodā was unable to understand this philosophy because she was dealing with Kṛṣṇa as His real mother by the arrangement of Yoga-māyā. Not understanding the importance of Kṛṣṇa, she could only seek shelter of Nārāyaṇa for Kṛṣṇa’s safety and call the brāhmaṇas to counteract the situation.