Skip to main content

Sloka 46

Text 46

Verš

Texto

śrī-śuka uvāca
ity uktvāsīd dharis tūṣṇīṁ
bhagavān ātma-māyayā
pitroḥ sampaśyatoḥ sadyo
babhūva prākṛtaḥ śiśuḥ
śrī-śuka uvāca
ity uktvāsīd dharis tūṣṇīṁ
bhagavān ātma-māyayā
pitroḥ sampaśyatoḥ sadyo
babhūva prākṛtaḥ śiśuḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti uktvā — poté, co takto poučil; āsīt — zůstal; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tūṣṇīm — potichu; bhagavān — Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-māyayā — prostřednictvím své duchovní energie; pitroḥ sampaśyatoḥ — před očima svého otce a matky; sadyaḥ — okamžitě; babhūva — stal se; prākṛtaḥ — jako obyčejná lidská bytost; śiśuḥ — dítě.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo; iti uktvā — después de instruir de ese modo; āsīt — permaneció; hariḥ — la Suprema Personalidad de Dios; tūṣṇīm — en silencio; bhagavān — el Señor Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios; ātma-māyayā — actuando con Su propia energía espiritual; pitroḥ sampaśyatoḥ — mientras Sus padres Le veían; sadyaḥ — inmediatamente; babhūva — Se volvió; prākṛtaḥ — como un ser humano corriente; śiśuḥ — un niño.

Překlad

Traducción

Śukadeva Gosvāmī řekl: Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, takto poučil svého otce a matku a poté zmlkl. V jejich přítomnosti se pak působením své vnitřní energie proměnil v malé lidské dítě. (To znamená, že přijal svou původní podobu: kṛṣṇas tu bhagavān svayam.)

Śukadeva Gosvāmī dijo: Después de dar estas instrucciones a Sus padres, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, guardó silencio. A continuación, y en presencia de ellos, Se transformó en un bebé humano, en virtud de Su energía interna. [En otras palabras, recobró Su forma original: kṛṣṇas tu bhagavān svayam].

Význam

Significado

Bhagavad-gītā (4.6) uvádí: sambhavāmy ātma-māyayā-vše, co Nejvyšší Pán dělá, zařizuje Jeho duchovní energie; nic Mu není vnuceno hmotnou energií. To je rozdíl mezi Pánem a obyčejnou živou bytostí. Védy říkají:

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (4.6): sambhavāmy ātma-māyayā: Todo lo que la Suprema Personalidad de Dios hace, lo hace con Su energía espiritual; Él nunca es forzado a nada por la energía material. Esa es la diferencia entre el Señor y los seres vivos comunes. Dicen los Vedas:

parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca
parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca

(Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8)

(Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8)

Pro Pána je přirozené nebýt poznamenán hmotnými kvalitami, a jelikož je v Jeho duchovní energii vše dokonale přítomné, jakmile si něco přeje, je to okamžitě vykonáno. Pán není prākṛta-śiśu, dítě tohoto světa, ale díky své osobní energii se tak jevil. Pro obyčejné lidi je těžké přijmout, že nejvyšší vládce, Bůh, může mít podobu lidské bytosti, protože zapomínají, že Pán může pomocí své duchovní energie (ātma-māyayā) dělat cokoliv. Nevěřící prohlašují: “Jak by mohl nejvyšší vládce sestoupit jako obyčejná bytost?” Toto uvažování je materialistické. Śrīla Jīva Gosvāmī říká, že Nejvyššímu Pánu nemůžeme porozumět, dokud neuznáme, že Jeho energie je nepochopitelná, nepostižitelná našimi slovy a myslí. Ti, kdo pochybují o tom, že Nejvyšší Osobnost Božství může přijít jako lidská bytost a proměnit se v lidské dítě, jsou pošetilci, kteří si myslí, že Kṛṣṇovo tělo je hmotné, že se Kṛṣṇa rodí, a proto také umírá.

En el Señor, es algo natural estar libre de la influencia de las cualidades materiales; además, como todo existe de forma perfecta en Su energía espiritual, todo lo que Él desea se cumple inmediatamente. El Señor no es un niño de este mundo, prākṛta-śiśu, pero, mediante Su energía personal, Se manifestó como si lo fuese. A la gente común puede resultarle difícil aceptar la forma humana de Dios, el controlador supremo, pues olvidan que, mediante la energía espiritual (ātma-māyayā), Él puede hacer lo que quiera. Los no creyentes dudan: «¿Cómo va a descender el controlador supremo en la forma de un ser común y corriente?». Pero esa forma de pensar es materialista. Śrīla Jīva Gosvāmī dice que, mientras no aceptemos que la energía de la Suprema Personalidad de Dios es inconcebible y que está más allá de las capacidades de las palabras y la mente, no podremos entender al Señor Supremo. Quienes dudan de que la Suprema Personalidad de Dios pueda venir en forma humana y transformarse en un niño humano, son necios que creen que el cuerpo de Kṛṣṇa es material, que ha nacido, y que, por lo tanto, también muere.

Ve čtvrté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, slokách 28 a 29, je popsáno, jak Kṛṣṇa opustil své tělo. Mahārāja Parīkṣit se ptal Śukadevy Gosvāmīho: “Když všichni členové Yaduovské dynastie skonali, i Kṛṣṇa ukončil své pozemské působení a jediným členem rodiny, který zůstal naživu, byl Uddhava. Jak se to mohlo stát?” Śukadeva Gosvāmī odpověděl, že Kṛṣṇa pomocí své energie zničil celou rodinu a potom pomyslel na to, že nechá zmizet i své vlastní tělo. V této souvislosti Śukadeva Gosvāmī popsal, jakým způsobem Pán své tělo opustil. Nejednalo se však o zánik Kṛṣṇova těla, ale o odchod Nejvyššího Pána uskutečněný Jeho osobní energií.

En el Śrīmad-Bhāgavatam (3.4.28-29), se explica cómo abandonó Kṛṣṇa Su cuerpo. Mahārāja Parīkṣit preguntó a Śukadeva Gosvāmī: «Cuando a todos los miembros de la dinastía Yadu les llegó su final, Kṛṣṇa dispuso también Su propio fin y, de toda la familia, solamente Uddhava quedó vivo. ¿Cómo pudo ser eso?». Śukadeva Gosvāmī contestó que Kṛṣṇa, mediante Su propia energía, destruyó a toda la familia y, a continuación, pensó en hacer desaparecer Su propio cuerpo. En relación con esto, Śukadeva Gosvāmī explicó la forma en que el Señor abandonó Su cuerpo. Sin embargo, eso no suponía la destrucción del cuerpo de Kṛṣṇa, sino, más bien, la desaparición del Señor Supremo mediante Su propia energía personal.

Pán ve skutečnosti své věčné tělo neopouští, ale stejně jako může své tělo proměnit z podoby Viṣṇua v podobu obyčejného lidského dítěte, může ho proměnit, do jakékoliv podoby si přeje. To neznamená, že své tělo opouští. Působením duchovní energie se může zjevit v těle vytvořeném ze dřeva či kamene. Může své tělo proměnit v cokoliv, neboť vše je Jeho energie (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). V Bhagavad-gītě (7.4) je jasně řečeno: bhinnā prakṛtir aṣṭadhā-hmotné prvky jsou oddělené energie Nejvyššího Pána. I tehdy, když se promění v arcā-mūrti, uctívané Božstvo, které se našim zrakům jeví jako kámen nebo dřevo, zůstává stále Kṛṣṇou. Śāstry proto varují: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matiḥ. Ten, kdo si myslí, že Božstvo uctívané v chrámu je ze dřeva či kamene, kdo považuje vaiṣṇavského gurua za obyčejnou lidskou bytost nebo kdo pod vlivem svých hmotných dojmů přistupuje k vaiṣṇavovi jako k příslušníku nějaké kasty, je nārakī, obyvatel pekla. Nejvyšší Osobnost Božství se před námi může zjevit v mnoha podobách podle svého přání, ale my musíme znát skutečnou pravdu: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ (Bg. 4.9). Ten, kdo následuje pokyny sādhua, gurua a śāster-svatých osob, duchovního učitele a autoritativních písem-může poznat Kṛṣṇu a pak úspěšně završit svůj život návratem domů, zpátky k Bohu.

En realidad, el Señor no abandona Su cuerpo, que es eterno, sino que, del mismo modo que puede pasar de la forma de Viṣṇu a la de un bebé humano, puede adoptar la forma que desee y cambiar de cuerpo. Eso no significa que abandone el cuerpo. Mediante la energía espiritual, el Señor puede manifestarse hasta en un cuerpo hecho de madera o de piedra. Como todo lo que existe es Su energía (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate), Él puede cambiar de cuerpo como desee. En elBhagavad-gītā (7.4), se dice claramente: bhinnā prakṛtir aṣṭadhā: Los elementos materiales son las energías separadas del Señor Supremo. Cuando Se transforma en la arcā-mūrti, la Deidad venerable, que nosotros vemos como piedra o madera, sigue siendo Kṛṣṇa. Por esa razón, el śāstra nos advierte: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matiḥ: Aquel que piensa que la Deidad venerable del templo está hecha de piedra o de madera, que considera al guru vaiṣṇava un ser humano común, o que aplica conceptos materiales a los vaiṣṇavas, considerándoles miembros de una determinada casta, es un nārakī, un habitante del infierno. La Suprema Personalidad de Dios puede manifestarse ante nosotros de muchas formas, conforme a Su deseo, pero nosotros debemos conocer la realidad:janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ (Bg. 4.9). Si seguimos las instrucciones de sādhu, guru y śāstra, es decir, de las personas santas, del maestro espiritual y de las Escrituras autorizadas, podremos entender a Kṛṣṇa, y, de ese modo, alcanzar el éxito en la vida yendo de regreso al hogar, de vuelta a Dios.