Skip to main content

Sloka 32

Text 32

Verš

Texto

śrī-bhagavān uvāca
tvam eva pūrva-sarge ’bhūḥ
pṛśniḥ svāyambhuve sati
tadāyaṁ sutapā nāma
prajāpatir akalmaṣaḥ
śrī-bhagavān uvāca
tvam eva pūrva-sarge ’bhūḥ
pṛśniḥ svāyambhuve sati
tadāyaṁ sutapā nāma
prajāpatir akalmaṣaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl Devakī; tvam — ty; eva — jistě; pūrva-sarge — v minulém věku; abhūḥ — stala ses; pṛśniḥ — jménem Pṛśni; svāyambhuve — v době Svāyambhuvy Manua; sati — ó počestná ženo; tadā — tehdy; ayam — Vasudeva; sutapā — Sutapā; nāma — jménem; prajāpatiḥ — Prajāpati; akalmaṣaḥ — zbožná osoba bez jediné poskvrny.

śrī-bhagavān uvāca — la Suprema Personalidad de Dios dijo a Devakī; tvam — tú; eva — en verdad; pūrva-sarge — en un milenio anterior; abhūḥ — fuiste; pṛśniḥ — de nombre Pṛśni; svāyambhuve — el milenio de Svāyambhuva Manu; sati — ¡oh,supremamente casta!; tadā — en ese entonces; ayam — Vasudeva; sutapā — Sutapā; nāma — de nombre; prajāpatiḥ — un prajāpati; akalmaṣaḥ — una intachable persona piadosa.

Překlad

Traducción

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: “Má milá matko, nejlepší z cudných žen, ve svém předchozím životě v době Svāyambhuvy jsi byla známa jako Pṛśni a Vasudeva, který byl tím nejzbožnějším Prajāpatim, se jmenoval Sutapā.”

La Suprema Personalidad de Dios contestó: Mi querida madre, la más casta de las mujeres, en tu vida anterior, en el milenio svāyambhuva, tú te llamaste Pṛśni, y Vasudeva, que era el más piadoso prajāpati, se llamó Sutapā.

Význam

Significado

Nejvyšší Pán dal jasně najevo, že Devakī se nestala Jeho matkou jenom nyní, ale byla jí i předtím. Kṛṣṇa je věčný a svého otce a matku si vybírá z řad svých oddaných také věčně. Devakī byla i předtím Pánovou matkou a Vasudeva Jeho otcem a jmenovali se Pṛśni a Sutapā. Když se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevuje, přijímá své věčné rodiče a oni přijímají Kṛṣṇu jako svého syna. Tato zábava probíhá věčně, a proto se nazývá nitya-līlā. Nebyl tedy žádný důvod k údivu či posměchu. Pán sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (4.9):

La Suprema Personalidad de Dios aclaró que no era la primera vez que Devakī era Su madre, pues ya lo había sido en el pasado. Kṛṣṇa es eterno, y eternamente selecciona un padre y una madre de entre Sus devotos. Devakī y Vasudeva, con los nombres de Pṛśni y Sutapā, ya habían sido padres del Señor en el pasado. La Suprema Personalidad de Dios viene a este mundo y acepta a Sus padres eternos, quienes, a su vez, aceptan a Kṛṣṇa por hijo. Ese pasatiempo se lleva a cabo eternamente, y debido a ello recibe el nombre de nitya-līlā. No había pues motivo alguno de sorpresa o de ridículo. El Señor mismo lo confirma en elBhagavad-gītā (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Oddaný by se měl snažit pochopit příchod a odchod Nejvyšší Osobnosti Božství od védských autorit, nikoliv na základě představivosti. Ten, kdo se řídí svými představami o Nejvyšším Pánu, je hoden odsouzení.

«¡Oh, Arjuna!, aquel que conoce la naturaleza trascendental de Mi advenimiento y actividades, al abandonar el cuerpo no vuelve a nacer en este mundo material, sino que alcanza Mi morada eterna». Debemos tratar de entender el advenimiento y la partida de la Suprema Personalidad de Dios a partir de las autoridades védicas, no por medio de la imaginación. Quien piensa en la Suprema Personalidad de Dios en función de su propia imaginación está condenado:

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

(Bg. 9.11)

Pán se zjevuje jako syn svého oddaného díky své paraṁ bhāvam. Slovo bhāva označuje stádium čisté lásky, která nemá s hmotnými vztahy nic společného.

El Señor adviene como hijo de Su devoto en virtud de Su paraṁ bhāvam. La palabra bhāva se refiere al estado de amor puro, que no tiene nada que ver con las relaciones materiales.