Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Texto

tvayy ambujākṣākhila-sattva-dhāmni
samādhināveśita-cetasaike
tvat-pāda-potena mahat-kṛtena
kurvanti govatsa-padaṁ bhavābdhim
tvayy ambujākṣākhila-sattva-dhāmni
samādhināveśita-cetasaike
tvat-pāda-potena mahat-kṛtena
kurvanti govatsa-padaṁ bhavābdhim

Synonyma

Palabra por palabra

tvayi — v Tobě; ambuja-akṣa — ó Pane s lotosovýma očima; akhila-sattva-dhāmni — který jsi původní příčinou veškeré existence, z Něhož vše vychází a v Němž spočívají všechny energie; samādhinā — neustálou meditací a úplným pohroužením se (do myšlenek na Tebe, Nejvyšší Osobnost Božství); āveśita — zcela pohroužen, zcela zaměstnán; cetasā — ale takovým způsobem uvažování; eke — jediná metoda, neustále myslet na Tvé lotosové nohy; tvat-pāda-potena — nastoupením na takovou loď, jakou jsou Tvé lotosové nohy; mahat-kṛtena — tím činem, který je považován za nejmocnější či který konají mahājanové; kurvanti — činí; govatsa-padam — jako otisk telecího kopýtka; bhava-abdhim — velký oceán nevědomosti.

tvayi — en Ti; ambhuja-akṣa — ¡oh, Señor de ojos de loto!; akhila-sattva-dhāmni — que eres la causa original de toda existencia, de quien todo emana y en quien residen todas las potencias; samādhinā — con meditación constante y absorción plena (en pensamientos acerca de Ti, la Suprema Personalidad de Dios); āveśita — completamente absortos, completamente ocupados; cetasā — pero con esa mentalidad; eke — el proceso único de pensar siempre en Tus pies de loto; tvat-pāda-potena — por subir al barco que son Tus pies de loto; mahat-kṛtena — por esa acción que es considerada la muy poderosa existencia original, o que es llevada a cabo por losmahājanas; kurvanti — hacen; govatsa-padam — como la huella de la pezuña de un ternero; bhava-abdhim — el gran océano de nesciencia.

Překlad

Traducción

“Ó Pane s lotosovýma očima, ten, kdo soustředí svou meditaci na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškeré existence, a tyto lotosové nohy přijme jako loď k překonání oceánu nevědomosti, kráčí ve stopách mahājanů (velkých světců, mudrců a oddaných). Touto jednoduchou metodou může překonat oceán nevědomosti stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka.”

¡Oh, Señor de ojos de loto!, quien se concentra en meditar en Tus pies de loto, que son el manantial de toda existencia, y los acepta como el barco en que cruzar el océano de la nesciencia, sigue los pasos de los mahājanas [grandes santos, sabios y devotos]. Con ese sencillo proceso, cruzar el océano de la nesciencia resulta tan fácil como pasar sobre la huella de la pezuña de un ternero.

Význam

Significado

Pravým životním posláním je překonat oceán nevědomosti, opakovaného zrození a smrti. Ti, kdo setrvávají v temnotě nevědomosti, však toto poslání neznají. Místo toho se nechávají unášet vlnami hmotné přírody (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ) a podstupují strasti opakovaného rození a umírání, mṛtyu-saṁsāra-vartmani. Kdo však díky společnosti oddaných získal poznání, následuje mahājany (mahat-kṛtena). Neustále soustředí mysl na lotosové nohy Pána a věnuje se jedné nebo více z devíti činností oddané služby (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam). Toto jednání stačí k překonání nepřekonatelného oceánu nevědomosti.

La verdadera misión de la vida es cruzar el océano de la nesciencia, de sucesivos nacimientos y muertes. Sin embargo, quienes se hallan bajo la oscuridad de la ignorancia no conocen esa misión y, arrastrados por las olas de la naturaleza material (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ), sufren las penalidades de mṛtyu-saṁsāra-vartmani, el ciclo de nacimientos y muertes. Pero las personas que han adquirido conocimiento gracias a la relación con devotos, siguen a los mahājanas (mahat-kṛtena). Esa clase de personas siempre concentran su mente en los pies de loto del Señor y practican una o varias de las nueve formas de servicio devocional (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam). Ese sencillo proceso es suficiente para cruzar el insuperable océano de nesciencia.

Oddaná služba je mocná v každé podobě. Śrī-viṣṇoḥ śravaṇe parīkṣid abhavad vaiyāsakiḥ kīrtane (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.265). Podle tohoto verše dosáhl Mahārāja Parīkṣit osvobození tím, že dokonale soustředil mysl na naslouchání Pánovu svatému jménu a popisům Jeho vlastností a zábav. Śukadeva Gosvāmī pouze oslavoval Pána a tím, že vyprávěl o Kṛṣṇovi, což tvoří celý Śrīmad-Bhāgavatam, dosáhl také osvobození. K osvobození vede i sakhya, přátelský vztah k Pánovi. Taková je moc oddané služby, kterou poznáváme z příkladů mnoha čistých oddaných.

El servicio devocional es poderoso en todas sus formas. Śrī-viṣṇoḥ śravaṇe parīkṣid abhavad vaiyāsakiḥ kīrtane (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.265). Según este verso, Mahārāja Parīkṣit se liberó porque concentró su mente por entero en escuchar acerca del santo nombre, los atributos y los pasatiempos del Señor. De forma similar, Śukadeva Gosvāmī se liberó por el sencillo proceso de glorificar al Señor y hablar de los temas de Kṛṣṇa que constituyen todo el Śrīmad-BhāgavatamSakhya, un comportamiento amistoso hacia el Señor, también da la liberación. Ese es el poder del servicio devocional, como aprendemos del ejemplo de los muchos devotos puros del Señor.

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam
svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam

(Bhāg. 6.3.20)

(Bhāg. 6.3.20)

Musíme kráčet ve stopách těchto oddaných, neboť touto jedinou snadnou metodou lze překonat velký oceán nevědomosti stejně, jako se překročí malý důlek vytvořený kopýtkem telete.

Tenemos que seguir los pasos de esos devotos, pues con ese fácil proceso podremos cruzar el gran océano de nesciencia del mismo modo que pasaríamos sobre la pequeña cavidad dejada por la pezuña de un ternero.

O Pánu je zde řečeno, že je ambujākṣa neboli že má lotosové oči. Pohled na Pánovy oči, které jsou přirovnávány k lotosům, člověka natolik uspokojí, že nebude chtít hledět na nic jiného. Když oddaný spatří Pánovu transcendentální podobu, ihned se v srdci pohrouží do Pána. Tento stav se nazývá samādhi. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogī je naprosto pohroužený v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť nemá žádný jiný úkol, než neustále v srdci myslet na Pána. Je také řečeno:

En este verso se describe al Señor diciendo que tiene ojos de loto, ambujākṣa. Quien ve los ojos del Señor, que se comparan a flores de loto, siente tanta satisfacción que ya no desea volver los ojos hacia ningún otro objeto. Por el simple hecho de ver la forma trascendental del Señor, el corazón del devoto queda de inmediato absorto por completo en el Señor. Esa absorción se denomina samādhiDhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). El yogī está completamente absorto en pensamientos de la Suprema Personalidad de Dios, pues su única ocupación consiste en pensar siempre en el Señor dentro del corazón. En otro pasaje se dice:

samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām
samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām

“Tomu, kdo přijal loď v podobě lotosových nohou Pána, Jenž je útočištěm vesmírného projevu a je slavný jako Murāri neboli nepřítel démona Mury, se oceán hmotného světa jeví jako voda obsažená v otisku kopýtka telete. Jeho cílem je paraṁ padam neboli Vaikuṇṭha-místo, kde neexistuje hmotné utrpení-a ne místo, kde hrozí nebezpečí na každém kroku.” (Bhāg. 10.14.58) Tuto metodu zde doporučují autority, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva (svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ), a proto ji musíme přijmout, abychom překonali nevědomost. Je to velice snadné, ale musíme kráčet ve stopách velkých osobností. Pak budeme úspěšní.

«Para quien ha subido al barco de los pies de loto del Señor, que es el refugio de la manifestación cósmica y es famoso con el nombre de Murāri, el enemigo del demonio Mura, el océano del mundo material es como el agua que cabe en la huella de un ternero. Su objetivo es paraṁ padam, Vaikuṇṭha, el lugar donde no hay miserias materiales, y no el lugar en que hay un peligro a cada paso» (Bhāg. 10.14.58). Ese es el proceso que en este verso recomiendan grandes autoridades como el Señor Brahmā y el Señor Śiva (svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ), y es, por lo tanto, el proceso que debemos seguir para trascender la nesciencia. Es muy fácil, pero solo podremos alcanzar el éxito si seguimos los pasos de grandes personalidades.

Co se týče slova mahat-kṛtena, je rovněž významné, že metoda, kterou velcí oddaní uplatňují, není určena jen pro ně, ale i pro ostatní. Jakmile je něco usnadněno, nabízí to dobré podmínky jak těm, kteří se o to zasloužili, tak i ostatním, kteří se budou držet stejných zásad. Metoda doporučená v tomto verši pro překonání oceánu nevědomosti je snadná nejen pro oddaného, ale i pro obyčejné lidi, kteří jej budou následovat (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ).

Con respecto a la palabra mahat-kṛtena, también es significativo que el proceso seguido por los grandes devotos no es solo para ellos, sino también para los demás. Cuando se simplifica un método, esa mayor sencillez facilita las cosas tanto a la persona que ha resuelto el problema como a quienes siguen sus mismos principios. El proceso que se recomienda en este verso para cruzar el océano de nesciencia es fácil, no solo para el devoto, sino también para las personas comunes que siguen al devoto (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ).