Skip to main content

Sloka 3

Text 3

Verš

Text

tan mañju-ghoṣāli-mṛga-dvijākulaṁ
mahan-manaḥ-prakhya-payaḥ-sarasvatā
vātena juṣṭaṁ śata-patra-gandhinā
nirīkṣya rantuṁ bhagavān mano dadhe
tan mañju-ghoṣāli-mṛga-dvijākulaṁ
mahan-manaḥ-prakhya-payaḥ-sarasvatā
vātena juṣṭaṁ śata-patra-gandhinā
nirīkṣya rantuṁ bhagavān mano dadhe

Synonyma

Synonyms

tat — ten les; mañju — okouzlující; ghoṣa — jejichž zvuků; ali — se včelami; mṛga — zvířaty; dvija — a ptáky; ākulam — plný; mahat — velkých duší; manaḥ — mysli; prakhya — připomínající; payaḥ — jehož voda; sarasvatā — s jezerem; vātena — vĕtrem; juṣṭam — který sloužil; śata-patra — lotosů o stovkách okvĕtních lístků; gandhinā — s vůní; nirīkṣya — když pozoroval; rantum — k radovánkám; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; manaḥ — Jeho mysl; dadhe — obrátila se.

tat — that forest; mañju — charming; ghoṣa — whose sounds; ali — with bees; mṛga — animals; dvija — and birds; ākulam — filled; mahat — of great souls; manaḥ — the minds; prakhya — resembling; payaḥ — whose water; sarasvatā — with a lake; vātena — by the wind; juṣṭam — served; śata-patra — of hundred-petaled lotuses; gandhinā — with the fragrance; nirīkṣya — observing; rantum — to take pleasure; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; manaḥ — His mind; dadhe — turned.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán pohlédl na ten les, který znĕl okouzlujícími zvuky včel, zvířat a ptáků, který zkrášlovalo jezero, jehož čistá voda připomínala mysli velkých duší, a který zpříjemňoval vánek nesoucí vůni lotosů se stovkou okvĕtních lístků. Když to vše Pán Kṛṣṇa vidĕl, rozhodl se užívat si příznivé atmosféry.

The Supreme Personality of Godhead looked over that forest, which resounded with the charming sounds of bees, animals and birds, and which was enhanced by a lake whose clear water resembled the minds of great souls and by a breeze carrying the fragrance of hundred-petaled lotuses. Seeing all this, Lord Kṛṣṇa decided to enjoy the auspicious atmosphere.

Význam

Purport

Pán Kṛṣṇa vidĕl, že vṛndāvanský les skýtá potĕšení všem pĕti smyslům. Včely, ptáci a jiná zvířata vydávali okouzlující zvuky, jež byly osvĕžujícím potĕšením pro uši. Vítr Pánu vĕrnĕ sloužil tím, že vanul lesem a přenášel chladivou vlhkost průzračného jezera, a tak tĕšil hmat. Příjemnost vĕtru povzbuzovala i chuť a vůnĕ lotosových kvĕtů tĕšila čich. A celý les byl obdařený nebeskou krásou, jež skýtala duchovní blaženost očím. Tak vysvĕtlil Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura význam tohoto verše.

Lord Kṛṣṇa saw that the Vṛndāvana forest was giving pleasure to all five senses. The bees, birds, and animals made charming sounds that brought sweet pleasure to the ears. The wind was faithfully rendering service to the Lord by blowing throughout the forest, carrying the cool moisture of a transparent lake and thus giving pleasure to the sense of touch. By the sweetness of the wind, even the sense of taste was being stimulated, and the fragrance of lotus flowers was bringing pleasure to the nostrils. And the entire forest was endowed with heavenly beauty, which was giving spiritual bliss to the eyes. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has thus explained the significance of this verse.