KAPITOLA TŘINÁCTÁ

CHAPTER THIRTEEN

Brahmā krade chlapce a telátka

The Stealing of the Boys and Calves by Brahmā

Tato kapitola popisuje pokus Pána Brahmy ukrást telátka a pasáčky a rovněž líčí, jak byl Pán Brahmā zmaten a jak byla nakonec jeho iluze rozptýlena.

This chapter describes Lord Brahmā’s attempt to take away the calves and cowherd boys, and it also describes the bewilderment of Lord Brahmā and finally the clearance of his illusion.

Událost s Aghāsurou se odehrála před rokem, když byli pasáčkové pětiletí, ale oni přesto v době, kdy jim bylo šest let, tvrdili: “Stalo se to dnes.” To, k čemu došlo, lze shrnout následovně. Po zabití Aghāsury si Kṛṣṇa a Jeho společníci, pasáčci krav, udělali v lese piknik. Telátka se mezitím nechala zlákat zelenou trávou a postupně se vzdálila, takže Kṛṣṇovi společníci trochu zneklidněli a chtěli je přivést nazpátek. Kṛṣṇa však chlapce uklidnil, když jim řekl: “Vy klidně jezte a Já se po telátkách podívám,” a s těmito slovy odešel. Pán Brahmā chtěl tehdy vyzkoušet Kṛṣṇovu moc, a proto unesl všechny telátka i pasáčky a ukryl je na odlehlém místě.

Although the incident concerning Aghāsura had been performed one year before, when the cowherd boys were five years old, when they were six years old they said, “It happened today.” What happened was this. After killing Aghāsura, Kṛṣṇa, along with His associates the cowherd boys, went for a picnic within the forest. The calves, being allured by green grasses, gradually went far away, and therefore Kṛṣṇa’s associates became a little agitated and wanted to bring back the calves. Kṛṣṇa, however, encouraged the boys by saying, “You take your tiffin without being agitated. I shall go find the calves.” And thus the Lord departed. Then, just to examine the potency of Kṛṣṇa, Lord Brahmā took away all the calves and cowherd boys and kept them in a secluded place.

Když Kṛṣṇa nemohl telátka ani chlapce najít, pochopil, že je to Brahmova lest. Tehdy se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je příčinou všech příčin, rozhodl udělat něco pro potěšení Pána Brahmy a zároveň svých společníků a jejich matek. Sám sebe expandoval tak, že se stal přesně takovými telátky a chlapci, jací tam byli předtím. To byla Jeho další zábava. Její zvláštností bylo, že matky pasáčků poté cítily ke svým synům ještě větší připoutanost a krávy více lnuly ke svým telátkům. Téměř po roce si Baladeva povšimnul, že všichni pasáčkové a telátka byli expanzemi Kṛṣṇy. Zeptal se na to tedy Kṛṣṇy a Kṛṣṇa Mu sdělil, co se stalo.

When Kṛṣṇa was unable to find the calves and boys, He could understand that this was a trick performed by Brahmā. Then the Supreme Personality of Godhead, the cause of all causes, in order to please Lord Brahmā, as well as His own associates and their mothers, expanded Himself to become the calves and boys, exactly as they were before. In this way, He discovered another pastime. A special feature of this pastime was that the mothers of the cowherd boys thus became more attached to their respective sons, and the cows became more attached to their calves. After nearly a year, Baladeva observed that all the cowherd boys and calves were expansions of Kṛṣṇa. Thus He inquired from Kṛṣṇa and was informed of what had happened.

Když uplynul celý jeden rok, Brahmā se vrátil a viděl, že Kṛṣṇa se stále baví se svými přáteli, telátky a kravami jako obvykle. Potom Kṛṣṇa ukázal všechna telátka a pasáčky ve čtyřrukých podobách Nārāyaṇa. Brahmā z toho pochopil, jak je Kṛṣṇa mocný, a žasl nad zábavami Kṛṣṇy, svého uctívaného Pána. Kṛṣṇa ovšem udělil Brahmovi svou bezpříčinnou milost a zbavil ho iluze. Brahmā tedy začal přednášet modlitby na oslavu Nejvyšší Osobnosti Božství.

When one full year had passed, Brahmā returned and saw that Kṛṣṇa was still engaged as usual with His friends and the calves and cows. Then Kṛṣṇa exhibited all the calves and cowherd boys as four-armed forms of Nārāyaṇa. Brahmā could then understand Kṛṣṇa’s potency, and he was astonished by the pastimes of Kṛṣṇa, his worshipable Lord. Kṛṣṇa, however, bestowed His causeless mercy upon Brahmā and released him from illusion. Thus Brahmā began to offer prayers to glorify the Supreme Personality of Godhead.

Sloka 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó požehnaný Parīkṣite, nejlepší z oddaných, ptáš se velmi správně. Přestože neustále nasloucháš zábavám Pána, připadají ti stále novější.

Text 1:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī said: O best of devotees, most fortunate Parīkṣit, you have inquired very nicely, for although constantly hearing the pastimes of the Lord, you are perceiving His activities to be newer and newer.

Sloka 2:: Paramahaṁsové neboli oddaní, kteří přijímají esenci života, jsou z hloubi svého srdce připoutáni ke Kṛṣṇovi a On je cílem jejich životů. Je pro ně přirozené mluvit o Kṛṣṇovi každým okamžikem, jako by tato témata byla čím dál tím novější. Jsou k nim připoutáni stejně jako materialisté k námětům týkajícím se žen a sexu.

Text 2:: Paramahaṁsas, devotees who have accepted the essence of life, are attached to Kṛṣṇa in the core of their hearts, and He is the aim of their lives. It is their nature to talk only of Kṛṣṇa at every moment, as if such topics were newer and newer. They are attached to such topics, just as materialists are attached to topics of women and sex.

Sloka 3:: Ó králi, poslouchej mě prosím bedlivě. Činnosti Nejvyššího Pána jsou velice důvěrné a žádný obyčejný člověk je nemůže pochopit, ale já ti je přesto vyložím, neboť poslušnému žákovi vysvětlí duchovní učitelé i velmi důvěrné a těžko pochopitelné věci.

Text 3:: O King, kindly hear me with great attention. Although the activities of the Supreme Lord are very confidential, no ordinary man being able to understand them, I shall speak about them to you, for spiritual masters explain to a submissive disciple even subject matters that are very confidential and difficult to understand.

Sloka 4:: Poté, co Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, zachránil chlapce a telátka z tlamy Aghāsury, jenž byl zosobněnou smrtí, přivedl je všechny ke břehu řeky a pronesl následující slova.

Text 4:: Then, after saving the boys and calves from the mouth of Aghāsura, who was death personified, Lord Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, brought them all to the bank of the river and spoke the following words.

Sloka 5:: “Jen se podívejte, Moji milí přátelé, jak nádherný je tento říční břeh díky své příjemné atmosféře! A pohleďte, jak kvetoucí lotosy přitahují svojí vůní včely a ptáky! Ozvěna jejich bzučení a štěbetání se odrážela od krásných stromů v lese. Také písčina je zde čistá a měkká. Je tedy jasné, že toto je nejlepší místo pro naše hry a zábavy!”

Text 5:: My dear friends, just see how this riverbank is extremely beautiful because of its pleasing atmosphere. And just see how the blooming lotuses are attracting bees and birds by their aroma. The humming and chirping of the bees and birds is echoing throughout the beautiful trees in the forest. Also, here the sands are clean and soft. Therefore, this must be considered the best place for our sporting and pastimes.

Sloka 6:: “Myslím, že tady bychom se měli najíst. Beztak již máme hlad, neboť je již pozdě. Telátka se tady mohou napít vody a pomalu spásat trávu kolem.”

Text 6:: I think we should take our lunch here, since we are already hungry because the time is very late. Here the calves may drink water and go slowly here and there and eat the grass.

Sloka 7:: Pasáčkové souhlasili s Kṛṣṇovým návrhem. Nechali telátka pít vodu z řeky a potom je přivázali ke stromům na místě, kde rostla zelená, měkká tráva. Pak chlapci otevřeli své košíky s jídlem a s velkou transcendentální radostí začali společně s Kṛṣṇou jíst.

Text 7:: Accepting Lord Kṛṣṇa’s proposal, the cowherd boys allowed the calves to drink water from the river and then tied them to trees where there was green, tender grass. Then the boys opened their baskets of food and began eating with Kṛṣṇa in great transcendental pleasure.

Sloka 8:: Tak jako okvětní lůžko lotosového květu obklopují okvětní lístky a zelené listy, seděl Kṛṣṇa ve středu a kolem Něho seděly řady Jeho kamarádů, kteří jeden jako druhý vypadali překrásně. Každý z nich se snažil hledět na Kṛṣṇu v naději, že by se Kṛṣṇa mohl podívat právě na něho. Tak všichni hodovali v lese.

Text 8:: Like the whorl of a lotus flower surrounded by its petals and leaves, Kṛṣṇa sat in the center, encircled by lines of His friends, who all looked very beautiful. Every one of them was trying to look forward toward Kṛṣṇa, thinking that Kṛṣṇa might look toward him. In this way they all enjoyed their lunch in the forest.

Sloka 9:: Někteří z pasáčků si položili svůj oběd na květy, jiní na listy, plody nebo trsy lístků, někteří jedli přímo ze svých košíků, někteří na kůře stromů a jiní na velkých kamenech. Při jídle si děti představovaly, že jsou to jejich talíře.

Text 9:: Among the cowherd boys, some placed their lunch on flowers, some on leaves, fruits, or bunches of leaves, some actually in their baskets, some on the bark of trees and some on rocks. This is what the children imagined to be their plates as they ate their lunch.

Sloka 10:: Všichni pasáčkové vychutnávali svůj oběd společně s Kṛṣṇou a jeden druhého vybízeli k ochutnání různých pokrmů, které si přinesli z domova. Když navzájem ochutnávali svá jídla, dávali se do smíchu a rozesmávali jeden druhého.

Text 10:: All the cowherd boys enjoyed their lunch with Kṛṣṇa, showing one another the different tastes of the different varieties of preparations they had brought from home. Tasting one another’s preparations, they began to laugh and make one another laugh.

Sloka 11:: Kṛṣṇa je yajña-bhuk-to znamená, že jí pouze obětiny při yajñi-ale nyní chtěl předvést své dětské zábavy, takže seděl s flétnou zastrčenou u pasu za utaženými šaty na pravé straně a s trubkou z rohu a proutkem na pohánění krav nalevo. V ruce držel výborný pokrm z jogurtu a rýže s pěknými kousky ovoce mezi prsty, a tak seděl jako střed lotosového květu a hleděl na všechny své přátele, žertoval s nimi a tím, jak jedl, u nich vyvolával jásavý smích. Obyvatelé nebeských planet tehdy přihlíželi a žasli, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž jí pouze při yajñi, nyní hoduje se svými přáteli v lese.

Text 11:: Kṛṣṇa is yajña-bhuk — that is, He eats only offerings of yajña — but to exhibit His childhood pastimes, He now sat with His flute tucked between His waist and His tight cloth on His right side and with His horn bugle and cow-driving stick on His left. Holding in His hand a very nice preparation of yogurt and rice, with pieces of suitable fruit between His fingers, He sat like the whorl of a lotus flower, looking forward toward all His friends, personally joking with them and creating jubilant laughter among them as He ate. At that time, the denizens of heaven were watching, struck with wonder at how the Personality of Godhead, who eats only in yajña, was now eating with His friends in the forest.

Sloka 12:: Ó Mahārāji Parīkṣite, zatímco pasáčkové, kteří ve svých srdcích neznali nic jiného než Kṛṣṇu, obědvali v lese, telátka se zaběhla někam daleko, hluboko do lesa, zlákána zelenou trávou.

Text 12:: O Mahārāja Parīkṣit, while the cowherd boys, who knew nothing within the core of their hearts but Kṛṣṇa, were thus engaged in eating their lunch in the forest, the calves went far away, deep into the forest, being allured by green grass.

Sloka 13:: Když Kṛṣṇa, který je obávaným vládcem dokonce i samotného strachu, viděl, že jsou Jeho přátelé pasáčci polekáni, aby zmírnil jejich obavy, řekl: “Pokračujte v jídle, Moji milí přátelé! Sám se za telátky vypravím a přivedu je sem zpátky.”

Text 13:: When Kṛṣṇa saw that His friends the cowherd boys were frightened, He, the fierce controller even of fear itself, said, just to mitigate their fear, “My dear friends, do not stop eating. I shall bring your calves back to this spot by personally going after them Myself.”

Sloka 14:: “Půjdu se po telátkách podívat,” řekl Kṛṣṇa. “Nenechte se rušit ve svém požitku.” S jogurtem a rýží v ruce se pak Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, okamžitě vydal hledat telátka svých přátel. Pro potěšení svých kamarádů tedy začal prohledávat všechny kopce, jeskyně, křoví a soutěsky.

Text 14:: “Let Me go and search for the calves,” Kṛṣṇa said. “Don’t disturb your enjoyment.” Then, carrying His yogurt and rice in His hand, the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, immediately went out to search for the calves of His friends. To please His friends, He began searching in all the mountains, mountain caves, bushes and narrow passages.

Sloka 15:: Ó Mahārāji Parīkṣite, Brahmā, jenž sídlí ve vyšší planetární soustavě na nebi, pozoroval, jak Kṛṣṇa, nejmocnější osoba, zabil a vysvobodil Aghāsuru, a jen žasl. Nyní chtěl tento Brahmā předvést něco ze své vlastní moci a vidět moc Kṛṣṇy, jenž se věnoval svým dětským zábavám, při kterých si zdánlivě hrál s obyčejnými pasáčky krav. Proto Brahmā v Kṛṣṇově nepřítomnosti odnesl všechny chlapce a telátka na jiné místo. Tím si však přivolal nesnáze, neboť ho v blízké budoucnosti čekala ukázka Kṛṣṇovy moci.

Text 15:: O Mahārāja Parīkṣit, Brahmā, who resides in the higher planetary system in the sky, had observed the activities of the most powerful Kṛṣṇa in killing and delivering Aghāsura, and he was astonished. Now that same Brahmā wanted to show some of his own power and see the power of Kṛṣṇa, who was engaged in His childhood pastimes, playing as if with ordinary cowherd boys. Therefore, in Kṛṣṇa’s absence, Brahmā took all the boys and calves to another place. Thus he became entangled, for in the very near future he would see how powerful Kṛṣṇa was.

Sloka 16:: Poté, když Kṛṣṇa telátka nenacházel, vrátil se na břeh řeky, ale tam neviděl ani pasáčky. Začal tedy hledat telátka i chlapce, jako kdyby nechápal, co se stalo.

Text 16:: Thereafter, when Kṛṣṇa was unable to find the calves, He returned to the bank of the river, but there He was also unable to see the cowherd boys. Thus He began to search for both the calves and the boys, as if He could not understand what had happened.

Sloka 17:: Když Kṛṣṇa nemohl telátka a jejich opatrovatele, pasáčky, nikde v lese nalézt, pojednou pochopil, že to bylo dílo Pána Brahmy.

Text 17:: When Kṛṣṇa was unable to find the calves and their caretakers, the cowherd boys, anywhere in the forest, He could suddenly understand that this was the work of Lord Brahmā.

Sloka 18:: Poté se Kṛṣṇa, jenž je stvořitelem celého vesmírného projevu, expandoval jako telátka i jako chlapci, jen aby Brahmovi a matkám telat a pasáčků připravil zvláštní požitek.

Text 18:: Thereafter, just to create pleasure both for Brahmā and for the mothers of the calves and cowherd boys, Kṛṣṇa, the creator of the entire cosmic manifestation, expanded Himself as calves and boys.

Sloka 19:: Ve svém aspektu Vāsudevy se Kṛṣṇa současně expandoval do přesného počtu chybějících chlapců a telátek s jejich navlas stejnými tělesnými rysy, jejich příslušnými druhy rukou, nohou a jiných údů, jejich hůlkami, trubkami a flétnami, jejich ranečky s jídlem, jejich jednotlivými oděvy a různě umístěnými ozdobami, jejich jmény, věkem a podobami a jejich osobitými činnostmi a vlastnostmi. Tím nádherný Kṛṣṇa potvrdil výrok samagra-jagad viṣṇumayam, “Pán Viṣṇu prostupuje vším.”

Text 19:: By His Vāsudeva feature, Kṛṣṇa simultaneously expanded Himself into the exact number of missing cowherd boys and calves, with their exact bodily features, their particular types of hands, legs and other limbs, their sticks, bugles and flutes, their lunch bags, their particular types of dress and ornaments placed in various ways, their names, ages and forms, and their special activities and characteristics. By expanding Himself in this way, beautiful Kṛṣṇa proved the statement samagra-jagad viṣṇumayam: “Lord Viṣṇu is all-pervading.”

Sloka 20:: Kṛṣṇa, jenž se expandoval tak, aby vypadal přesně jako všechna telátka a pasáčkové a zároveň On sám jako jejich vůdce, vešel do Vrajabhūmi, země svého otce Nandy Mahārāje, stejně jako to obvykle dělal, když se těšil z jejich společnosti.

Text 20:: Now expanding Himself so as to appear as all the calves and cowherd boys, all of them as they were, and at the same time appear as their leader, Kṛṣṇa entered Vrajabhūmi, the land of His father, Nanda Mahārāja, just as He usually did while enjoying their company.

Sloka 21:: Ó Mahārāji Parīkṣite, Kṛṣṇa, který se rozdělil do různých telat a také do různých pasáčků, vešel v podobě telátek do různých stájí a v podobě jednotlivých chlapců do různých domů.

Text 21:: O Mahārāja Parīkṣit, Kṛṣṇa, who had divided Himself as different calves and also as different cowherd boys, entered different cow sheds as the calves and then different homes as different boys.

Sloka 22:: Když matky chlapců slyšely tóny fléten a trubek, na něž jejich synové hráli, ihned vstaly od svých domácích povinností, posadily si hochy na klín, oběma rukama je obejmuly a nechaly je pít mateřské mléko, které jim díky jejich nesmírné lásce ke Kṛṣṇovi vytékalo z prsou. Kṛṣṇa je ve skutečnosti vším, ale ony tehdy nacházely zvláštní potěšení v tom, že Kṛṣṇu, Parabrahman, krmili, a tak vyjadřovali svou nesmírnou lásku a náklonnost, a Kṛṣṇa pil mléko od svých matek, jako by to byl nektar.

Text 22:: The mothers of the boys, upon hearing the sounds of the flutes and bugles being played by their sons, immediately rose from their household tasks, lifted their boys onto their laps, embraced them with both arms and began to feed them with their breast milk, which flowed forth because of extreme love specifically for Kṛṣṇa. Actually Kṛṣṇa is everything, but at that time, expressing extreme love and affection, they took special pleasure in feeding Kṛṣṇa, the Parabrahman, and Kṛṣṇa drank the milk from His respective mothers as if it were a nectarean beverage.

Sloka 23:: Ó Mahārāji Parīkṣite, podle předem stanoveného sledu svých zábav se pak Kṛṣṇa večer vracel, vstupoval do domů všech pasáčků a choval se stejně jako původní chlapci, čímž naplňoval jejich matky transcendentální radostí. Matky se o chlapce staraly tak, že je masírovaly olejem, koupaly, potíraly jejich těla santálovou pastou, krášlily je šperky, recitovaly ochranné mantry, zdobily jejich těla tilakem a krmili je. Tak osobně sloužily Kṛṣṇovi.

Text 23:: Thereafter, O Mahārāja Parīkṣit, as required according to the scheduled round of His pastimes, Kṛṣṇa returned in the evening, entered the house of each of the cowherd boys, and engaged exactly like the former boys, thus enlivening their mothers with transcendental pleasure. The mothers took care of the boys by massaging them with oil, bathing them, smearing their bodies with sandalwood pulp, decorating them with ornaments, chanting protective mantras, decorating their bodies with tilaka and giving them food. In this way, the mothers served Kṛṣṇa personally.

Sloka 24:: Poté vešly krávy do svých chlévů a začaly hlasitě bučet, aby přivolaly svá telata. Když k nim telata přišla, matky znovu a znovu olizovaly jejich těla a dosyta je krmily mlékem, které jim prýštilo z vemen.

Text 24:: Thereafter, all the cows entered their different sheds and began mooing loudly, calling for their respective calves. When the calves arrived, the mothers began licking the calves’ bodies again and again and profusely feeding them with the milk flowing from their milk bags.

Sloka 25:: Předtím, gopī cítily hned od začátku ke Kṛṣṇovi mateřskou lásku, která dokonce překonávala jejich lásku k vlastním synům. Rozlišovaly tedy v projevech své náklonnosti mezi Kṛṣṇou a svými syny, ale nyní tyto rozdíly zmizely.

Text 25:: Previously, from the very beginning, the gopīs had motherly affection for Kṛṣṇa. Indeed, their affection for Kṛṣṇa exceeded even their affection for their own sons. In displaying their affection, they had thus distinguished between Kṛṣṇa and their sons, but now that distinction disappeared.

Sloka 26:: I když dříve měli obyvatelé Vrajabhūmi, pastevci a pastevkyně, ke Kṛṣṇovi hlubší citový vztah než ke svým dětem, nyní se po dobu jednoho roku jejich vztah k vlastním synům neustále prohluboval, neboť se jejich syny stal Kṛṣṇa. Nárůst jejich lásky ke svým synům, kteří nyní byli Kṛṣṇou, neznal mezí. Každý den nacházeli novou inspiraci, aby své děti milovali stejně jako Kṛṣṇu.

Text 26:: Although the inhabitants of Vrajabhūmi, the cowherd men and cowherd women, previously had more affection for Kṛṣṇa than for their own children, now, for one year, their affection for their own sons continuously increased, for Kṛṣṇa had now become their sons. There was no limit to the increment of their affection for their sons, who were now Kṛṣṇa. Every day they found new inspiration for loving their children as much as they loved Kṛṣṇa.

Sloka 27:: Takto Pán Śrī Kṛṣṇa, který se sám stal pasáčky a stády telat, opatroval sám sebe. Tak pokračoval se svými zábavami ve Vṛndāvanu i v lesích po celý jeden rok.

Text 27:: In this way, Lord Śrī Kṛṣṇa, having Himself become the cowherd boys and groups of calves, maintained Himself by Himself. Thus He continued His pastimes, both in Vṛndāvana and in the forest, for one year.

Sloka 28:: Jednoho dne, pět nebo šest nocí před uplynutím roku, vstoupil Kṛṣṇa, jenž hlídal telátka, společně s Balarāmou do lesa.

Text 28:: One day, five or six nights before the completion of the year, Kṛṣṇa, tending the calves, entered the forest along with Balarāma.

Sloka 29:: Poté krávy, které se pásly na vrcholku kopce Govardhanu, pohlédly dolů, zda neuvidí nějakou zelenou trávu, a spatřily svá telata, jak se pasou u Vṛndāvanu nedaleko nich.

Text 29:: Thereafter, while pasturing atop Govardhana Hill, the cows looked down to find some green grass and saw their calves pasturing near Vṛndāvana, not very far away.

Sloka 30:: Když krávy z kopce Govardhanu viděly svá telata, pocítily tak nesmírnou lásku, že zapomněly samy na sebe i na své hlídače, a přestože byla cesta nerovná, dychtivě běžely ke svým telatům. Každá z nich při běhu vypadala, jako kdyby měla jen jeden pár nohou. Plná vemena jim přetékala mlékem, hlavy a ocasy držely zdvižené a hrby se jim hýbaly společně s krky. Tak překotně doběhly ke svým telatům, aby je nakrmily.

Text 30:: When the cows saw their own calves from the top of Govardhana Hill, they forgot themselves and their caretakers because of increased affection, and although the path was very rough, they ran toward their calves with great anxiety, each running as if with one pair of legs. Their milk bags full and flowing with milk, their heads and tails raised, and their humps moving with their necks, they ran forcefully until they reached their calves to feed them.

Sloka 31:: Tyto krávy již měly nová telátka, ale když seběhly z kopce Govardhanu, nechaly kvůli záplavě lásky starší telata pít mléko ze svých vemen a pak začaly dychtivě olizovat jejich těla, jako kdyby je chtěly spolknout.

Text 31:: The cows had given birth to new calves, but while coming down from Govardhana Hill, the cows, because of increased affection for the older calves, allowed the older calves to drink milk from their milk bags and then began licking the calves’ bodies in anxiety, as if wanting to swallow them.

Sloka 32:: Pastevci, kterým se nepodařilo krávy zastavit, aby neběžely ke svým telatům, se styděli a zároveň velice hněvali. S velkými potížemi scházeli po nerovné cestě, ale když dorazili dolů a spatřili své syny, zaplavila je hluboká náklonnost.

Text 32:: The cowherd men, having been unable to check the cows from going to their calves, felt simultaneously ashamed and angry. They crossed the rough road with great difficulty, but when they came down and saw their own sons, they were overwhelmed by great affection.

Sloka 33:: Všechny myšlenky pastevců se tehdy utápěly v náladě otcovské lásky, jež se probudila pohledem na vlastní syny. Byli jimi tak přitahováni, že jejich hněv se zcela vytratil. Zdvihli své syny ze země, sevřeli je ve svém náručí, a když čichali k jejich hlavám, zažívali tu nejvyšší radost.

Text 33:: At that time, all the thoughts of the cowherd men merged in the mellow of paternal love, which was aroused by the sight of their sons. Experiencing a great attraction, their anger completely disappearing, they lifted their sons, embraced them in their arms and enjoyed the highest pleasure by smelling their sons’ heads.

Sloka 34:: Poté pastevci, radostně rozechvělí z objímání svých synů, je s velkými obtížemi a neochotně postupně přestali objímat a vrátili se do lesa. Jak však na své syny vzpomínali, slzy se jim koulely z očí.

Text 34:: Thereafter the elderly cowherd men, having obtained great feeling from embracing their sons, gradually and with great difficulty and reluctance ceased embracing them and returned to the forest. But as the men remembered their sons, tears began to roll down from their eyes.

Sloka 35:: Díky vzrůstající lásce byly krávy neustále připoutané dokonce i k těm telatům, která již byla velká a přestala pít jejich mléko. Když Baladeva viděl tuto připoutanost, nechápal, jaký měla důvod, a proto začal přemýšlet.

Text 35:: Because of an increase of affection, the cows had constant attachment even to those calves that were grown up and had stopped sucking milk from their mothers. When Baladeva saw this attachment, He was unable to understand the reason for it, and thus He began to consider as follows.

Sloka 36:: “Co je to za podivuhodný úkaz? Láska všech obyvatel Vraji včetně Mě k těmto chlapcům a telátkům roste jako nikdy dřív, stejně jako naše láska k Pánu Kṛṣṇovi, Nadduši všech živých bytostí!”

Text 36:: What is this wonderful phenomenon? The affection of all the inhabitants of Vraja, including Me, toward these boys and calves is increasing as never before, just like our affection for Lord Kṛṣṇa, the Supersoul of all living entities.

Sloka 37:: “Kdo je tato mystická síla a odkud přišla? Je to nějaký polobůh či démonka? Musí to být iluzorní energie Mého pána, Kṛṣṇy, neboť kdo jiný Mě dokáže zmást!”

Text 37:: Who is this mystic power, and where has she come from? Is she a demigod or a demoness? She must be the illusory energy of My master, Lord Kṛṣṇa, for who else can bewilder Me?

Sloka 38:: Když Pán Balarāma takto uvažoval, byl schopen zrakem transcendentálního poznání vidět, že všechna tato telátka a Kṛṣṇovi přátelé byli expanzemi podoby Śrī Kṛṣṇy.

Text 38:: Thinking in this way, Lord Balarāma was able to see, with the eye of transcendental knowledge, that all these calves and Kṛṣṇa’s friends were expansions of the form of Śrī Kṛṣṇa.

Sloka 39:: Pán Baladeva řekl: “Ó nejvyšší vládce! Tito chlapci nejsou velcí polobozi, jak jsem se dříve domníval. A tato telátka nejsou velcí mudrci jako Nārada. Nyní vidím, že Ty sám se projevuješ v mnoha rozdílech. I když jsi jeden, existuješ v různých podobách telátek a chlapců. Prosím, vysvětli Mi to ve stručnosti.” Na tuto žádost Pána Baladevy Kṛṣṇa vysvětlil celou situaci a Baladeva ji pochopil.

Text 39:: Lord Baladeva said, “O supreme controller! These boys are not great demigods, as I previously thought. Nor are these calves great sages like Nārada. Now I can see that You alone are manifesting Yourself in all varieties of difference. Although one, You are existing in the different forms of the calves and boys. Please briefly explain this to Me.” Having thus been requested by Lord Baladeva, Kṛṣṇa explained the whole situation, and Baladeva understood it.

Sloka 40:: Když se Pán Brahmā za okamžik (podle jeho měřítka času) vrátil, viděl, že ačkoliv podle lidského času uplynul celý jeden rok, Pán Kṛṣṇa si stále hrál, stejně jako předtím, s chlapci a telátky, kteří byli Jeho expanzemi.

Text 40:: When Lord Brahmā returned after a moment of time had passed (according to his own measurement), he saw that although by human measurement a complete year had passed, Lord Kṛṣṇa, after all that time, was engaged just as before in playing with the boys and calves, who were His expansions.

Sloka 41:: Pán Brahmā uvažoval: “Všechny chlapce a telátka z Gokuly jsem uspal na lůžku mé mystické síly, a dodnes nevstali.”

Text 41:: Lord Brahmā thought: Whatever boys and calves there were in Gokula, I have kept them sleeping on the bed of my mystic potency, and to this very day they have not yet risen again.

Sloka 42:: “Stejný počet chlapců a telátek si hraje s Kṛṣṇou celý rok, ale jsou jiní než ti, které jsem ošálil svou mystickou silou. Kdo jsou? Kde se tady vzali?”

Text 42:: A similar number of boys and calves have been playing with Kṛṣṇa for one whole year, yet they are different from the ones illusioned by my mystic potency. Who are they? Where did they come from?

Sloka 43:: Tak Pán Brahmā přemýšlel a přemýšlel ve snaze rozlišit mezi těmi dvěma skupinami chlapců, které existovaly nezávisle na sobě. Snažil se pochopit, kdo byl skutečný a kdo ne, ale vůbec tomu nerozuměl.

Text 43:: Thus Lord Brahmā, thinking and thinking for a long time, tried to distinguish between those two sets of boys, who were each separately existing. He tried to understand who was real and who was not real, but he couldn’t understand at all.

Sloka 44:: Jelikož tedy Pán Brahmā chtěl oklamat všeprostupujícího Pána Kṛṣṇu, jenž nemůže být nikdy oklamán, ale naopak klame celý vesmír, byl svou vlastní mystickou silou zmaten sám.

Text 44:: Thus because Lord Brahmā wanted to mystify the all-pervading Lord Kṛṣṇa, who can never be mystified, but who, on the contrary, mystifies the entire universe, he himself was put into bewilderment by his own mystic power.

Sloka 45:: Stejně jako tma vytvářená sněhem nemá za temné noci žádnou hodnotu a záře světlušky je nicotná za denního světla, mystická síla méně významné osoby, která se ji snaží použít proti osobě s velkou mocí, nezmůže nic; naopak se síla oné slabší osoby zmenší.

Text 45:: As the darkness of snow on a dark night and the light of a glowworm in the light of day have no value, the mystic power of an inferior person who tries to use it against a person of great power is unable to accomplish anything; instead, the power of that inferior person is diminished.

Sloka 46:: Potom se před očima Pána Brahmy všechna telátka a chlapci, kteří je pásli, okamžitě změnili v osoby s pletí barvy modravých dešťových mraků, jež byly oblečené do žlutých hedvábných šatů.

Text 46:: Then, while Lord Brahmā looked on, all the calves and the boys tending them immediately appeared to have complexions the color of bluish rainclouds and to be dressed in yellow silken garments.

Sloka 47-48:: Všechny tyto osobnosti měly čtyři paže a v rukách držely lasturu, disk, kyj a lotosový květ. Na hlavách měly helmice, v uších náušnice a kolem krků girlandy z lesních květů. Na horní části pravé strany jejich hrudí byl symbol bohyně štěstí. Dále měly ozdobné pásky na pažích, drahokam Kaustubha na krcích, jež nesly tři čáry jako lastura, a náramky na zápěstích. S nákotníčky na kotnících, ozdobami na nohách a posvátnými pásy kolem pasů vypadaly nádherně.

Texts 47-48:: All those personalities had four arms, holding conchshell, disc, mace and lotus flower in Their hands. They wore helmets on Their heads, earrings on Their ears and garlands of forest flowers around Their necks. On the upper portion of the right side of Their chests was the emblem of the goddess of fortune. Furthermore, They wore armlets on Their arms, the Kaustubha gem around Their necks, which were marked with three lines like a conchshell, and bracelets on Their wrists. With bangles on Their ankles, ornaments on Their feet, and sacred belts around Their waists, They all appeared very beautiful.

Sloka 49:: Každá část Jejich těl, od hlavy až k patě, byla dokonale ozdobená čerstvými, měkkými věnečky z lístků tulasī, jež byly obětovány oddanými, kteří stále uctívali Pána těmi nejvznešenějšími zbožnými činnostmi-nasloucháním a opěvováním.

Text 49:: Every part of Their bodies, from Their feet to the top of Their heads, was fully decorated with fresh, tender garlands of tulasī leaves offered by devotees engaged in worshiping the Lord by the greatest pious activities, namely hearing and chanting.

Sloka 50:: Tyto podoby Viṣṇua svými čistými úsměvy, jež připomínaly stále sílící světlo měsíce, a pohledy koutky svých načervenalých očí vytvářely a chránily touhy svých oddaných, jakoby prostřednictvím kvalit vášně a dobra.

Text 50:: Those Viṣṇu forms, by Their pure smiling, which resembled the increasing light of the moon, and by the sidelong glances of Their reddish eyes, created and protected the desires of Their own devotees, as if by the modes of passion and goodness.

Sloka 51:: Všechny bytosti, pohyblivé i nehybné, od čtyřhlavého Brahmy až po tu nejnepatrnější živou bytost, přijaly různé podoby a každá jinak, podle svých schopností, uctívala tyto viṣṇu-mūrti různými způsoby, jako je tanec a zpěv.

Text 51:: All beings, both moving and nonmoving, from the four-headed Lord Brahmā down to the most insignificant living entity, had taken forms and were differently worshiping those viṣṇu-mūrtis, according to their respective capacities, with various means of worship, such as dancing and singing.

Sloka 52:: Všechny viṣṇu-mūrti byly obestoupeny dokonalostmi počínaje aṇimā-siddhi, mystickými energiemi v čele s Ajou a dvaceti čtyřmi prvky, potřebnými ke stvoření hmotného světa, počínaje mahat-tattvou.

Text 52:: All the viṣṇu-mūrtis were surrounded by the opulences, headed by aṇimā-siddhi; by the mystic potencies, headed by Ajā; and by the twenty-four elements for the creation of the material world, headed by the mahat-tattva.

Sloka 53:: Dále Pán Brahmā viděl, že kāla (čas), svabhāva (vlastní povaha daná prostředím), saṁskāra (očista), kāma (touha), karma (plodonosné jednání) a guṇy (tři kvality hmotné přírody), jejichž vlastní nezávislost byla zcela podřízená moci Pána, také přijaly podoby a rovněž uctívaly tyto viṣṇu-mūrti.

Text 53:: Then Lord Brahmā saw that kāla (the time factor), svabhāva (one’s own nature by association), saṁskāra (reformation), kāma (desire), karma (fruitive activity) and the guṇas (the three modes of material nature), their own independence being completely subordinate to the potency of the Lord, had all taken forms and were also worshiping those viṣṇu-mūrtis.

Sloka 54:: Všechny viṣṇu-mūrti měly věčné, neomezené podoby plné poznání a blaženosti a existující mimo vliv času. Jñānī, kteří se věnují studiu Upaniṣad, se Jejich vznešenosti nemohli ani dotknout.

Text 54:: The viṣṇu-mūrtis all had eternal, unlimited forms, full of knowledge and bliss and existing beyond the influence of time. Their great glory was not even to be touched by the jñānīs engaged in studying the Upaniṣads.

Sloka 55:: Tak Pán Brahmā viděl Nejvyšší Brahman, jehož energií je projeven celý tento vesmír se všemi pohyblivými a nehybnými živými bytostmi. Zároveň také viděl všechna telátka a chlapce jako Pánovy expanze.

Text 55:: Thus Lord Brahmā saw the Supreme Brahman, by whose energy this entire universe, with its moving and nonmoving living beings, is manifested. He also saw at the same time all the calves and boys as the Lord’s expansions.

Sloka 56:: Záře těchto viṣṇu-mūrti tehdy způsobila, že Pán Brahmā, jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno údivem a ohromeno transcendentální blažeností, oněměl jako dítětem vytvořená hliněná figurka v přítomnosti vesnického božstva.

Text 56:: Then, by the power of the effulgence of those viṣṇu-mūrtis, Lord Brahmā, his eleven senses jolted by astonishment and stunned by transcendental bliss, became silent, just like a child’s clay doll in the presence of the village deity.

Sloka 57:: Nejvyšší Brahman přesahuje mentální spekulaci, projevuje se z vlastní vůle, existuje ve své vlastní blaženosti a nad hmotnou energií. Lze Ho poznat z největších klenotů Véd vyloučením nedůležitého poznání. Tímto Nejvyšším Brahmanem, Osobností Božství, jenž předvedl svou slávu projevením všech čtyřrukých podob Viṣṇua, byl tedy Pán Brahmā, manžel Sarasvatī, zmatený. “Co to je?” myslel si, a pak dokonce přestal vidět. Pán Kṛṣṇa poznal, v jakém je Brahmā stavu, a okamžitě odstranil závoj své yogamāyi.

Text 57:: The Supreme Brahman is beyond mental speculation, He is self-manifest, existing in His own bliss, and He is beyond the material energy. He is known by the crest jewels of the Vedas by refutation of irrelevant knowledge. Thus in relation to that Supreme Brahman, the Personality of Godhead, whose glory had been shown by the manifestation of all the four-armed forms of Viṣṇu, Lord Brahmā, the lord of Sarasvatī, was mystified. “What is this?” he thought, and then he was not even able to see. Lord Kṛṣṇa, understanding Brahmā’s position, then at once removed the curtain of His yoga-māyā.

Sloka 58:: Poté se Brahmovi vrátilo vnější vědomí a vstal, jako když ožije mrtvý člověk. Když s velkými potížemi otevřel oči, uviděl vesmír i sebe sama.

Text 58:: Lord Brahmā’s external consciousness then revived, and he stood up, just like a dead man coming back to life. Opening his eyes with great difficulty, he saw the universe, along with himself.

Sloka 59:: Když se pak Pán Brahmā rozhlédl na všechny strany, ihned před sebou viděl Vṛndāvan, plný stromů, které dávaly obyvatelům obživu a byly stejně příjemné ve všech ročních obdobích.

Text 59:: Then, looking in all directions, Lord Brahmā immediately saw Vṛndāvana before him, filled with trees, which were the means of livelihood for the inhabitants and which were equally pleasing in all seasons.

Sloka 60:: Vṛndāvan je transcendentální sídlo Pána, kde neexistuje hlad, hněv či žízeň. I když jsou lidé a divoká zvířata od přírody nepřátelé, žijí tam společně v transcendentálním přátelství.

Text 60:: Vṛndāvana is the transcendental abode of the Lord, where there is no hunger, anger or thirst. Though naturally inimical, both human beings and fierce animals live there together in transcendental friendship.

Sloka 61:: Potom Pán Brahmā spatřil Absolutní Pravdu-Nejvyššího, který je jeden jediný, má úplné poznání a je neomezený-jak hraje roli dítěte v rodině pastevců krav. Stál tam sám jako předtím, se soustem jídla v ruce, a všude hledal telátka a své přátele pasáčky.

Text 61:: Then Lord Brahmā saw the Absolute Truth — who is one without a second, who possesses full knowledge and who is unlimited — assuming the role of a child in a family of cowherd men and standing all alone, just as before, with a morsel of food in His hand, searching everywhere for the calves and His cowherd friends.

Sloka 62:: Jakmile to Pán Brahmā viděl, kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce, položil se na zem jako zlatá tyč a špicemi čtyř korun na svých hlavách se dotkl lotosových nohou Pána Kṛṣṇy. Takto se klaněl a omýval Kṛṣṇovy nohy vodou svých slz radosti.

Text 62:: After seeing this, Lord Brahmā hastily got down from his swan carrier, fell down like a golden rod and touched the lotus feet of Lord Kṛṣṇa with the tips of the four crowns on his heads. Offering his obeisances, he bathed the feet of Kṛṣṇa with the water of his tears of joy.

Sloka 63:: Pán Brahmā po dlouhou dobu znovu a znovu vstával a padal na zem u Kṛṣṇových lotosových nohou. Znovu a znovu vzpomínal na Pánovu vznešenost, které byl právě svědkem.

Text 63:: Rising and falling again and again at the lotus feet of Lord Kṛṣṇa for a long time, Lord Brahmā remembered over and over the Lord’s greatness he had just seen.

Sloka 64:: Poté Pán Brahmā jenž pomalu vstal a utíral si dvě oči, vzhlédl k Mukundovi. Se skloněnou hlavou, soustředěnou myslí a třesoucím se tělem začal velice pokorně, nesouvislými slovy, opěvovat Pána Kṛṣṇu.

Text 64:: Then, rising very gradually and wiping his two eyes, Lord Brahmā looked up at Mukunda. Lord Brahmā, his head bent low, his mind concentrated and his body trembling, very humbly began, with faltering words, to offer praises to Lord Kṛṣṇa.