Skip to main content

Sloka 62

Text 62

Verš

Texto

dṛṣṭvā tvareṇa nija-dhoraṇato ’vatīrya
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam
dṛṣṭvā tvareṇa nija-dhoraṇato ’vatīrya
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam

Synonyma

Palabra por palabra

dṛṣṭvā — poté, co spatřil; tvareṇa — velmi rychle, kvapem; nija-dhoraṇataḥ — ze svého labutího přepravce; avatīrya — sestoupil; pṛthvyām — na zem; vapuḥ — své tělo; kanaka-daṇḍam iva — jako zlatá tyč; abhipātya — položil; spṛṣṭvā — dotýkající se; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — špicemi svých čtyř korun; aṅghri-yugmam — dvou lotosových nohou; natvā — skládající poklony; mut-aśru-su-jalaiḥ — vodou svých slz radosti; akṛta — vykonal; abhiṣekam — obřadnou koupel Jeho lotosových nohou.

dṛṣṭvā — después de ver; tvareṇa — con gran rapidez, a toda prisa; nija-dhoraṇataḥ — de su montura, el cisne; avatīrya — descendió; pṛthvyām — en el suelo; vapuḥ — su cuerpo; kanaka-daṇḍam iva — como una vara de oro; abhipātya — postrándose; spṛṣṭvā — tocar; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — con las puntas de sus cuatro coronas; aṅghri-yugmam — los pies de loto; natvā — ofrecer reverencias; mut-aśru-su-jalaiḥ — con el agua de sus lágrimas de alegría; akṛta — celebró; abhiṣekam — la ceremonia de bañar Sus pies de loto.

Překlad

Traducción

Jakmile to Pán Brahmā viděl, kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce, položil se na zem jako zlatá tyč a špicemi čtyř korun na svých hlavách se dotkl lotosových nohou Pána Kṛṣṇy. Takto se klaněl a omýval Kṛṣṇovy nohy vodou svých slz radosti.

Nada más verle, el Señor Brahmā se apresuró a descender de su montura, el cisne, se postró en el suelo como una vara de oro y tocó los pies de loto del Señor Kṛṣṇa con las puntas de las cuatro coronas que llevaba en sus cabezas. Ofreciendo reverencias, bañó los pies de Kṛṣṇa con el agua de sus lágrimas de alegría.

Význam

Significado

Pán Brahmā se položil na zem jako tyč, a jelikož má zlatou barvu pleti, vypadal jako zlatá tyč ležící před Pánem Kṛṣṇou. Pokud se někdo položí před osobou ve vyšším postavení na zem jako tyč, jeho poklonám se říká daṇḍavat. Daṇḍa znamená “tyč” a vat znamená “jako”. Nestačí pouze říci “daṇḍavat”. Člověk se musí skutečně položit na zem. Brahmā se tedy položil, až se čely dotýkal lotosových nohou Kṛṣṇy, a jeho extatický pláč lze považovat za abhiṣek neboli obřadnou koupel Kṛṣṇových lotosových nohou.

El Señor Brahmā se postró tendiéndose como una vara, y como el color de su cuerpo es dorado, parecía una vara de oro ante el Señor Kṛṣṇa. Cuando nos postramos ante un superior tendidos como una vara, esa forma de ofrecer reverencias se denominadaṇḍavatDaṇḍa significa «vara», y vat significa «como». No basta con decir «daṇḍavat»; hay que postrarse. Así lo hizo Brahmā, que tocó con sus frentes los pies de loto de Kṛṣṇa; sus lágrimas de éxtasis se consideran una ceremonia de baño abhiṣeka para los pies de loto de Kṛṣṇa.

Ten, který se před Brahmou zjevil jako lidské dítě, byl ve skutečnosti Absolutní Pravda, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). Nejvyšší Pán je narākṛti-vypadá jako lidská bytost. Není pravda, že je čtyřruký (catur-bāhu). Nārāyaṇa je catur-bāhu, ale Nejvyšší Osoba má podobu lidské bytosti. To potvrzuje i Bible, kde stojí, že člověk byl stvořen k obrazu Boha.

Aquel que estaba ante Brahmā con la forma de un niño humano era en realidad la Verdad Absoluta, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). El Señor Supremo es narākṛti, es decir, tiene el aspecto de un ser humano. No tiene cuatro brazos(catur-bāhu). Nārāyaṇa sí es catur-bāhu, pero la Persona Suprema tiene el aspecto de un ser humano. Así lo confirma también la Biblia, donde se dice que el hombre fue hecho a imagen y semejanza de Dios.

Pán Brahmā viděl, že Kṛṣṇa ve své podobě pasáčka krav je Parabrahman, základní příčina všeho, ale že vypadá jako lidské dítě, které se toulá po Vṛndāvanu se soustem jídla v ruce. Pán Brahmā byl udiven. Kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce a nechal své tělo padnout k zemi. Obvykle se polobozi nedotýkají země, ale Pán Brahmā se dobrovolně vzdal své důstojnosti poloboha a poklonil se před Kṛṣṇou až na zem. I když má Brahmā jednu hlavu na každou světovou stranu, dobrovolně všechny své hlavy přitiskl k zemi a špicemi svých čtyř helmic se dotkl Kṛṣṇových nohou. Přestože jeho inteligence působí všemi směry, před malým Kṛṣṇou se všeho vzdal.

El Señor Brahmā vio que Kṛṣṇa, en Su forma de pastorcillo de vacas, era Parabrahman, la causa original de todo, aunque Se presentaba ante él con la forma de un niño humano y Se paseaba por Vṛndāvana con un poco de comida en la mano. Asombrado, el Señor Brahmā se apresuró a descender de su montura, el cisne, y postró su cuerpo en el suelo. Por lo común, los semidioses nunca tocan el suelo, pero el Señor Brahmā, abandonando por su propia voluntad su prestigio de semidiós, se postró ante Kṛṣṇa. Aunque las cabezas de Brahmā miran cada una en una dirección, él prefirió postrar sus cuatro cabezas en el suelo y tocar los pies de Kṛṣṇa con la punta de sus cuatro yelmos. Aunque su inteligencia funciona en todas direcciones, lo entregó todo ante el niño Kṛṣṇa.

Je uvedeno, že Brahmā omýval Kṛṣṇovy nohy svými slzami, a slovo su-jalaiḥ zde vyjadřuje, že jeho slzy byly očištěné. Jakmile je přítomná bhakti, vše se očistí (sarvopādhi-vinirmuktam). Brahmův pláč byl tedy formou bhakty-anubhāvy, proměny vyvolané transcendentální extatickou láskou.

Se menciona que Brahmā lavó los pies de Kṛṣṇa con sus lágrimas, y la palabra sujalaiḥ indica que sus lágrimas estaban purificadas. En cuanto aparece el bhakti, todo se purifica (sarvopādhi-vinirmuktam). Por lo tanto, las lágrimas de Brahmā eran una forma de bhakty-anubhāva, una transformación de amor extático trascendental.