Skip to main content

Sloka 37

Text 37

Verš

Texto

evaṁ vrajaukasāṁ prītiṁ
yacchantau bāla-ceṣṭitaiḥ
kala-vākyaiḥ sva-kālena
vatsa-pālau babhūvatuḥ
evaṁ vrajaukasāṁ prītiṁ
yacchantau bāla-ceṣṭitaiḥ
kala-vākyaiḥ sva-kālena
vatsa-pālau babhūvatuḥ

Synonyma

Palabra por palabra

evam — tak; vraja-okasām — všem obyvatelům Vraji; prītim — potěšení; yacchantau — působící; bāla-ceṣṭitaiḥ — dětskými činnostmi a zábavami; kala-vākyaiḥ — a sladkým žvatláním; sva-kālena — časem; vatsa-pālau — starat se o telata; babhūvatuḥ — dospěli.

evam — de ese modo; vraja-okasām — a todos los habitantes de Vraja; prītim — placer; yacchantau — dar; bāla-ceṣṭitaiḥ — con las actividades y pasatiempos de la infancia; kala-vākyaiḥ — y balbuceando con gran dulzura Sus primeras palabras; sva-kālena — con el paso del tiempo; vatsa-pālau — para cuidar de los terneros; babhūvatuḥ — fueron mayores.

Překlad

Traducción

Svým chováním malých chlapců a dětským žvatláním působili Kṛṣṇa a Balarāma transcendentální potěšení všem obyvatelům Vraji. Časem dospěli do věku, kdy dostali na starost telata.

De ese modo, Kṛṣṇa y Balarāma, actuando como niños pequeños y balbuceando Sus primeras palabras, daban placer trascendental a todos los habitantes de Vraja. Con el paso del tiempo, crecieron lo bastante como para cuidar de los terneros.

Význam

Significado

Jakmile Kṛṣṇa a Balarāma trochu povyrostli, měli pečovat o telata. I když se narodili ve velice zámožné rodině, nic to neměnilo na tom, že museli dohlížet na telátka. Tak vypadala výchova. Ti, kdo se nenarodili v bráhmanských rodinách, nedostávali akademické vzdělání. Brāhmaṇové studovali literaturu a akademické předměty, kṣatriyové byli připravováni na vedení státu a vaiśyové se učili, jak obdělávat půdu a starat se o krávy s telaty. Nikdo nemusel marnit čas chozením do školy, jen aby dostal nevhodné vzdělání a pak zvětšil počet nezaměstnaných. Kṛṣṇa a Balarāma nás učili svým vlastním chováním. Kṛṣṇa se staral o krávy a hrál na flétnu, zatímco Balarāma s pluhem v ruce měl na starost zemědělské činnosti.

A Kṛṣṇa y Balarāma, tan pronto como tuvieron la edad suficiente, Les dieron la responsabilidad de cuidar los terneros. Tenían que hacerlo pese a haber nacido en una familia muy bien situada. Ese era el sistema educativo. A quienes no nacían en familiasbrāhmaṇas, no se les impartía educación académica. Los brāhmaṇas recibían una educación académica y literaria, los kṣatriyas aprendían a velar por el estado, y los vaiśyas, a su vez, a cultivar la tierra y a cuidar de las vacas y los terneros. No hacía falta que fuesen a la escuela a recibir una educación falsa para más tarde engrosar las cifras de parados. Kṛṣṇa y Balarāma nos enseñaron con Su propio ejemplo. Kṛṣṇa cuidaba de las vacas y tocaba la flauta, y Balarāma Se encargaba de actividades agrícolas empuñando un arado.