Śrīmad-bhāgavatam 10.10.7
Verš
śrī-madāndhau surātmajau
tayor anugrahārthāya
śāpaṁ dāsyann idaṁ jagau
Synonyma
tau — dva chlapce, syny polobohů; dṛṣṭvā — když viděl; madirā-mattau — omámené alkoholem; śrī-mada-andhau — zaslepené samolibostí a bohatstvím; sura-ātmajau — dva syny polobohů; tayoḥ — jim; anugraha-arthāya — aby jim projevil zvláštní milost; śāpam — prokletí; dāsyan — s přáním na ně uvalit; idam — toto; jagau — řekl.
Překlad
Když Devarṣi Nārada viděl dva nahé syny polobohů, omámené bohatstvím a samolibostí, chtěl jim projevit zvláštní milost, a rozhodl se na ně proto uvalit zvláštní kletbu. Promluvil tedy následovně.
Význam
I když to zpočátku vypadalo, že se Nārada Muni velice zlobí a proklel je, na konci mohli oba polobozi, Nalakūvara a Maṇigrīva, vidět tváří v tvář Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Prokletí tedy bylo z konečného hlediska příznivé a úžasné. Je třeba posoudit, jaké prokletí na ně Nārada uvalil. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí v této souvislosti dobrý příklad. Když otec najde své dítě pohroužené do hlubokého spánku, ale ví, že je nemocné a musí si vzít nějaký lék, štípne je, aby se probudilo a spolklo svůj lék. Také Nārada Muni proklel Nalakūvaru a Maṇigrīvu, aby vyléčil jejich onemocnění hmotnou slepotou.