Skip to main content

KAPITOLA PRVNÍ

CAPÍTULO 1

Příchod Pána Kṛṣṇy na planetu Zemi-úvod

El advenimiento del Señor Kṛṣṇa: Introducción

Stručně řečeno, první kapitola pojednává o tom, jak se Kaṁsa vyděsil, když uslyšel prorocký hlas, že ho osmý syn Devakī zabije, a jak proto jednoho po druhém zabil všechny Devakiny syny.

A continuación presentamos el resumen del capítulo primero, donde se explica que Kaṁsa, aterrorizado por un oráculo que anunciaba su muerte a manos del octavo hijo de Devakī, mató, uno tras otro, a todos los hijos de Devakī.

Když Śukadeva Gosvāmī dokončil popis Yaduovy dynastie a dynastií bohů Měsíce a Slunce, Mahārāja Parīkṣit ho požádal, aby hovořil o Pánu Kṛṣṇovi, jenž se zjevil v Yaduovské dynastii společně s Balarāmou, a o Jeho činnostech na tomto světě. Kṛṣṇa je transcendentální, řekl král, a proto je snaha pochopit Jeho činnosti zaměstnáním osvobozených osob. Naslouchání o kṛṣṇa-līle je lodí, na níž lze dospět ke konečnému cíli života. Každý inteligentní člověk musí usilovat o poznání Kṛṣṇy a Jeho jednání. Nečiní tak pouze ten, kdo zabíjí zvířata nebo kdo jedná jako sebevrah.

Cuando Śukadeva Gosvāmī completó su relación de las dinastías de Yadu, del dios de la Luna y del dios del Sol, Mahārāja Parīkṣit le pidió que hablase del Señor Kṛṣṇa, que hizo Su advenimiento en la dinastía Yadu acompañado de Baladeva. También le preguntó acerca de las actividades de Kṛṣṇa en este mundo. Kṛṣṇa, dijo el rey, es trascendental, de modo que la comprensión de Sus actividades es la ocupación de las personas liberadas. El proceso de escuchar kṛṣṇa-līlā es el barco que nos permite alcanzar el objetivo supremo de la vida. Las personas inteligentes deben esforzarse por entender a Kṛṣṇa y las actividades de Kṛṣṇa, a menos que sean matarifes o lleven una vida orientada al suicidio.

Pāṇḍuovci uctívali Kṛṣṇu jako jediné Božstvo. Když byl Mahārāja Parīkṣit ještě v lůně své matky Uttary, Kṛṣṇa ho zachránil před útokem brahma-śastry. Nyní se Mahārāja Parīkṣit zeptal Śukadevy Gosvāmīho, jak se mohl Pán Baladeva, syn Rohiṇī, ocitnout v lůně Devakī. Proč se Kṛṣṇa přemístil z Mathury do Vṛndāvanu, ptal se král Parīkṣit, a jak tam žil se svými příbuznými? Co Kṛṣṇa dělal, když byl v Mathuře a Vṛndāvanu, a proč zabil svého strýce Kaṁsu? Kolik let žil ve Dvārace a kolik měl královen? Všechny tyto otázky položil Mahārāja Parīkṣit Śukadevovi Gosvāmīmu. Rovněž ho požádal, aby promluvil také o jiných Kṛṣṇových činnostech, na které se snad nezeptal.

Para los Pāṇḍavas, Kṛṣṇa era la única Deidad adorable. Cuando Mahārāja Parīkṣit estaba en el vientre de su madre, Uttarā, Kṛṣṇa le salvó del ataque delbrahma-śastra. Ahora Mahārāja Parīkṣit preguntaba cómo era posible que Su Señoría Baladeva, el hijo de Rohiṇī, hubiera aparecido en el vientre de Devakī. ¿Por qué razón —preguntó el rey Parīkṣit—, Se había trasladado Kṛṣṇa de Mathurā a Vṛndāvana, y cómo fue Su vida con Sus familiares? ¿Qué hizo Kṛṣṇa en Mathurā y en Vṛndāvana, y por qué mató a Kaṁsa, Su tío materno? ¿Cuántos años vivió en Dvārakā, y cuántas fueron Sus reinas? Además de hacer todas estas preguntas a Śukadeva Gosvāmī, Mahārāja Parīkṣit le rogó que hablase también de otras actividades de Kṛṣṇa de la cuales él no tenía noticia.

Když Śukadeva Gosvāmī začal hovořit o vědomí Kṛṣṇy, Mahārāja Parīkṣit zapomněl na únavu, kterou mu působil jeho půst. Śukadeva Gosvāmī byl nadšený, že bude mluvit o Kṛṣṇovi, a pravil: “Popis Kṛṣṇových činností může stejně jako voda Gangy očistit celý vesmír. Očistí se všichni-vypravěč, tazatel i posluchači.”

Cuando Śukadeva Gosvāmī comenzó a hablar acerca de temas conscientes de Kṛṣṇa, Mahārāja Parīkṣit olvidó por completo la fatiga del ayuno. Śukadeva Gosvāmī, lleno de entusiasmo por hablar de Kṛṣṇa, dijo: «El relato de las actividades de Kṛṣṇa es como las aguas del Ganges, que pueden purificar el universo entero. Tanto el orador, como el que pregunta y los que escuchan, todos se purifican».

Jednou, když byl celý svět přetížen rostoucí vojenskou silou démonů vydávajících se za krále, matka Země na sebe vzala podobu krávy a obrátila se na Pána Brahmu s prosbou o pomoc. Brahmā s ní měl v jejím neštěstí soucit a v doprovodu Pána Śivy a dalších polobohů ji vzal ke břehu Mléčného oceánu, kde přednesl modlitby pro potěšení Pána Viṣṇua, jenž tam leží na ostrově, pohroužen do transcendentální extáze. Mahā-Viṣṇu Brahmovi sdělil, že se osobně zjeví na povrchu Země, aby zmenšil zátěž vytvořenou démony. Polobozi se tam měli také narodit i se svými manželkami jako společníci Pána Kṛṣṇy v rodu Yadua, aby zvýšili počet synů a vnuků v této dynastii. Vůlí Pána Kṛṣṇy se nejprve zjeví Anantadeva jako Balarāma a rovněž Kṛṣṇova energie yogamāyā. To vše Brahmā pověděl matce Zemi a potom se vrátil do svého sídla.

Hubo un tiempo en que el mundo entero estaba abrumado por el poder militar de demonios en forma de reyes. Esa carga era cada vez mayor, y madre Tierra adoptó la forma de una vaca y acudió al Señor Brahmā en busca de alivio. Los lamentos de madre Tierra inspiraron la compasión de Brahmā, quien, acompañado por el Señor Śiva y otros semidioses, llevó a la madre Tierra en forma de vaca a la orilla del océano de leche, y allí ofreció oraciones para complacer al Señor Viṣṇu, que reposa en una isla de ese océano en estado de éxtasis trascendental. Brahmā entendió el consejo de Mahā-Viṣṇu, quien le indicó que Él mismo descendería a la superficie de la Tierra para aliviarla del peso de los demonios. También los semidioses y sus esposas deberían descender, emparentándose con el Señor Kṛṣṇa en la familia de Yadu y aumentando el número de hijos y nietos de esa dinastía. Por la voluntad del Señor Kṛṣṇa, Anantadeva descendería antes que Él en la forma de Balarāma; yoga-māyā, la potencia de Kṛṣṇa, Les acompañaría. Después de informar a madre Tierra de todo ello, Brahmā regresó a su propia morada.

Vasudeva, který se oženil s Devakī, se po svatbě vracel domů se svou novomanželkou na voze, který řídil Kaṁsa, její bratr. Tu ke Kaṁsovi promluvil prorocký hlas s varováním, že ho Devakin osmý syn zabije. Jakmile Kaṁsa uslyšel toto proroctví, chtěl Devakī okamžitě zabít, ale Vasudeva ho začal diplomaticky poučovat. Zdůrazňoval, že zabití mladší sestry, a navíc v době jejího sňatku, Kaṁsovi nepřinese nic dobrého. Každý, kdo má hmotné tělo, musí zemřít, vysvětloval Vasudeva. Každá živá bytost žije v určitém těle nějaký čas a potom se přemístí do jiného těla, ale naneštěstí propadá tomu omylu, že ztotožňuje tělo s duší. Chce-li někdo pod vlivem tohoto špatného výkladu zabít jiné tělo, je odsouzen k pobytu v pekle.

El día de su casamiento, Vasudeva regresaba a su casa llevando a Devakī en una cuadriga conducida por Kaṁsa, el hermano de Devakī. De pronto se escuchó una voz profética que advertía a Kaṁsa que el octavo hijo de Devakī iba a matarle. Al escuchar el oráculo, Kaṁsa se dispuso a matar a Devakī allí mismo, pero Vasudeva supo instruirle con diplomacia. Vasudeva hizo hincapié en que no sería bueno para Kaṁsa matar a su hermana menor, y mucho menos en el día de su boda. Vasudeva le recordó que la muerte es segura para todo el que tiene un cuerpo material. Todas las entidades vivientes viven en un cuerpo durante un tiempo, para luego transmigrar a otro cuerpo. Lo malo es que caen en el error de pensar que el cuerpo es el alma. La persona que, confundida por ese erróneo concepto, quiere matar el cuerpo de otro, es un ser condenado e infernal.

Kaṁsu však Vasudevovy rady neupokojily, a proto Vasudeva vymyslel plán. Nabídl Kaṁsovi, že mu všechny Devakiny děti přinese, aby je mohl zabít. Proč by tedy měl nyní Devakī zahubit? S tímto návrhem byl Kaṁsa spokojen. Když za nějaký čas Devakī porodila, Vasudeva přinesl novorozené dítě Kaṁsovi, a ten žasl nad jeho velkodušností. Vasudeva mu dítě předal, ale Kaṁsa projevil určitou inteligenci a řekl, že usmrtit ho má až osmé dítě-proč by tedy zabíjel první? Vasudeva mu sice nevěřil, ale Kaṁsa ho požádal, aby si vzal dítě zpátky. Později však za Kaṁsou přišel Nārada a prozradil mu, že se v Yaduovské a Vṛṣṇiovské dynastii rodí polobozi a chystají se ho zahubit. Na to se Kaṁsa rozhodl, že pozabíjí všechny děti narozené v těchto rodinách a že každé dítě narozené z lůna Devakī musí zemřít. Devakī i Vasudevu tedy zajal a uvěznil a postupně usmrtil šest jejich synů. Nārada mu také sdělil, že v minulém životě byl Kaṁsa démonem zvaným Kālanemi, jehož zabil Viṣṇu. Následkem toho se stal Kaṁsa velkým nepřítelem všech potomků yadu-vaṁśi, Yaduovské dynastie. Dokonce zajal a uvěznil svého vlastního otce Ugrasenu, neboť chtěl mít království jen sám pro sebe.

Vasudeva, al ver que sus instrucciones no tranquilizaban a Kaṁsa, improvisó un plan, y prometió llevarle todos los hijos que naciesen de Devakī, para que él mismo los matase. De ese modo, ya no era necesario que matase a Devakī allí mismo. La oferta satisfizo a Kaṁsa. Pasó el tiempo, y cuando Devakī tuvo su primer hijo, Vasudeva llevó al recién nacido ante Kaṁsa, que se asombró del carácter magnánimo de Vasudeva. Cuando este le entregó el bebé, Kaṁsa, dando muestras de cierta inteligencia, dijo que no había razón para matar al primer hijo de Devakī, si el destinado a matarle era el octavo. Ante la desconfianza de Vasudeva, Kaṁsa le devolvió el bebé diciéndole que podía quedarse con él. Pero más tarde, después de que Nārada le revelase que los semidioses habían conspirado contra él y estaban naciendo en las dinastías Yadu y Vṛṣṇi, Kaṁsa decidió matar a todos los niños nacidos en esas familias, y, con ellos, también a todos los hijos que nacieran de Devakī. Así pues, detuvo y encerró en prisión a Devakī y Vasudeva, y mató, uno tras otro, a los seis hijos que tuvieron. Nārada había revelado también a Kaṁsa que en su vida anterior había sido el demonio Kālanemi, y que Viṣṇu le había matado. Por todo ello, Kaṁsa se convirtió en un enemigo terrible para todos los descendientes de la Yadu-vaṁśa, la dinastía Yadu. En su deseo de disfrutar él solo del reino, llegó hasta el extremo de arrestar y encerrar en prisión a su propio padre, Ugrasena.

Kṛṣṇovy zábavy jsou trojího druhu-Vraja-līlā, Mathurā-līlā a Dvārakā-līlā. Jak již bylo řečeno, desátý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu má devadesát kapitol, jež všechny tyto līly popisují. První čtyři kapitoly uvádějí Brahmovy modlitby za odstranění břemena Země a také popis toho, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přišel na tento svět. Kapitola pátá až třicátá devátá podrobně líčí Kṛṣṇovy zábavy ve Vṛndāvanu. Čtyřicátá kapitola vypráví, jak se Kṛṣṇa bavil ve vodách Yamuny a o Akrūrových modlitbách. Jedenáct kapitol, od čtyřicáté první do padesáté první, se týká Kṛṣṇových zábav v Mathuře a třicet devět kapitol, od padesáté druhé do devadesáté, zachycuje Kṛṣṇovy zábavy ve Dvārace.

Los pasatiempos de Kṛṣṇa son de tres tipos: Vraja-līlā, Mathurā-līlā y Dvārakā-līlā. Como ya se ha mencionado, el Canto Décimo del Śrīmad-Bhāgavatam consta de noventa capítulos, en los que se narran todos esos līlās. Los cuatro primero capítulos recogen las oraciones de Brahmā para aliviar a la Tierra de su carga, y narran también el advenimiento de la Suprema Personalidad de Dios. Los capítulos que van del cinco al treinta y nueve narran los pasatiempos de Kṛṣṇa en Vṛndāvana. El capítulo cuarenta presenta a Kṛṣṇa disfrutando en las aguas del Yamunā y recoge las oraciones de Akrūra. Los once capítulos que van del cuarenta y uno al cincuenta y uno hablan de los pasatiempos de Kṛṣṇa en Mathurā, y los treinta y nueve capítulos restantes, del cincuenta y dos hasta el noventa, narran los pasatiempos de Kṛṣṇa en Dvārakā.

Kapitola dvacátá devátá až třicátá třetí líčí Kṛṣṇův tanec s gopīmi zvaný rāsa-līlā, a proto se těchto pět kapitol nazývá rāsa-pañcādhyāya. Čtyřicátá sedmá kapitola desátého zpěvu obsahuje verše známé jako bhramara-gītā neboli “Píseň pro čmeláka”.

La narración del rāsa-līlā, la danza de Kṛṣṇa con las gopīs, comienza en el capítulo veintinueve y termina en el treinta y tres. Esos cinco capítulos reciben por ello el nombre de rāsa-pañcādhyāya. El capítulo cuarenta y siete del Canto Décimo es conocido con el nombre de bhramara-gītā.

Sloka 1:
Král Parīkṣit řekl: “Můj milý pane, již jsi důkladně popsal dynastie boha Měsíce i boha Slunce i se vznešeným a úžasným charakterem jejich králů.”
Text 1:
El rey Parīkṣit dijo: Mi querido señor, me has hablado con todo detalle de las dinastías del dios de la Luna y del dios del Sol, y del carácter excelso y maravilloso de sus reyes.
Sloka 2:
“Ó nejlepší z mudrců, vyprávěl jsi také o potomcích Yadua, kteří byli velice zbožní a přísně dodržovali náboženské zásady. Nyní, pokud si to přeješ, vyprávěj prosím o podivuhodných a slavných činnostech Pána Viṣṇua, Kṛṣṇy, jenž se v této Yaduovské dynastii zjevil společně s Baladevou, svou úplnou expanzí.”
Text 2:
¡Oh, el mejor de los munis!, me has hablado también de los descendientes de Yadu, que eran muy piadosos y seguían estrictamente los principios de la religión. Ahora, si te parece bien, háblame, por favor, de las maravillosas actividades del Señor Viṣṇu, Kṛṣṇa, que advino en esa dinastía Yadu con Baladeva, Su expansión plenaria.
Sloka 3:
“Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, příčina vesmírného projevu, sestoupil do Yaduovy dynastie. Prosím, vylož mi podrobně Jeho slavné činnosti a charakter, od začátku až do konce Jeho života.”
Text 3:
La Superalma, la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, que es la causa de la manifestación cósmica, hizo Su advenimiento en la dinastía de Yadu. Por favor, háblame con detalle de Su personalidad y de Sus gloriosas actividades, desde el principio hasta el fin de Su vida.
Sloka 4:
“Oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství probíhá v systému parampary, kde ho duchovní učitel předává svému žákovi. Vychutnávají ho ti, kdo se již nezajímají o nesprávné, dočasné oslavování tohoto vesmírného projevu. Popisy Pána jsou tím pravým lékem pro podmíněnou duši, která je vystavena opakovanému zrození a smrti. Kdo jiný než řezník nebo sebevrah by tedy mohl chtít přestat naslouchat tomuto oslavování Pána?”
Text 4:
La glorificación de la Suprema Personalidad de Dios se lleva a cabo en el marco del sistema de paramparā; es decir, el maestro espiritual la transmite al discípulo. Quienes saborean esa glorificación son las personas que ya no sienten atracción por la glorificación falsa y temporal de la manifestación cósmica. Los relatos acerca del Señor son la medicina adecuada para las almas condicionadas que están sujetas al ciclo del nacimiento y la muerte. De no ser un carnicero o alguien que mata su propio ser, ¿quién dejaría de escuchar esa glorificación del Señor?
Sloka 5-7:
“Na lodi v podobě Kṛṣṇových lotosových nohou můj děd Arjuna a ostatní překonali oceán Kuruovského bitevního pole, v němž vojevůdci, jako byl Bhīṣmadeva, připomínali obrovské ryby schopné je snadno pozřít. Tento oceán bylo velmi obtížné překonat, ale milostí Pána Kṛṣṇy se přes něho moji dědové dostali stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka. Díky tomu, že se má matka odevzdala Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Pán se Sudarśana-cakrou v ruce vstoupil do jejího lůna a zachránil moje tělo, tělo posledního žijícího potomka Kuruovců a Pāṇḍuovců, které bylo téměř zničeno ohnivou zbraní Aśvatthāmy. Pán Śrī Kṛṣṇa, jenž se působením své vlastní energie zjevuje v podobách věčného času-to znamená jako Paramātmā a jako virāṭ-rūpa-uvnitř i vně všech živých bytostí s hmotnými těly, uděloval osvobození každému, buď prostřednictvím kruté smrti, nebo života. Prosím, pouč mě líčením Jeho transcendentálních vlastností.”
Texts 5-7:
A bordo de la nave de los pies de loto de Kṛṣṇa, mi abuelo Arjuna logró cruzar, con otros, el océano del campo de batalla de Kurukṣetra, donde generales como Bhīṣmadeva eran como grandes peces que podrían habérselos tragado sin ningún esfuerzo. Por la misericordia del Señor Kṛṣṇa, mis abuelos cruzaron ese océano, que era muy difícil de atravesar, como si pasasen sobre la huella de un ternero. Cuando mi madre se entregó a los pies de loto del Señor Kṛṣṇa, el Señor, empuñando el cakra Sudarśana, entró en su vientre y salvó mi cuerpo, el cuerpo del último descendiente que les quedaba a los Kurus y los Pāṇḍavas, y que estaba a punto de ser destruido por la abrasadora arma de Aśvatthāmā. El Señor Śrī Kṛṣṇa, que por Su propia potencia Se manifiesta en las formas del tiempo eterno —es decir, como Paramātmā y como virāṭ-rūpa— dentro y fuera de todos los seres vivos corporificados, dio a todos la liberación, bien en la forma de la muerte cruel, o bien en forma de vida. Por favor, ilumíname explicándome Sus trascendentales características.
Sloka 8:
“Můj milý Śukadevo Gosvāmī, vysvětloval jsi, že Saṅkarṣaṇa, jenž patří ke druhé čtveřici, se zjevil jako syn Rohiṇī jménem Balarāma. Jak je možné, že byl nejprve v lůně Devakī a potom v lůně Rohiṇī, jestliže nebyl přemístěn z jednoho těla do druhého? To mi prosím vysvětli.”
Text 8:
Mi querido Śukadeva Gosvāmī, has explicado ya que Saṅkarṣaṇa, que pertenece a la segunda expansión cuádruple, advino en la forma de Balarāma, el hijo de Rohiṇī. Pero explícame, por favor, ¿cómo es posible que estuviese primero en el vientre de Devakī y después en el de Rohiṇī, si no fue trasladado de un cuerpo al otro?
Sloka 9:
“Proč Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, opustil dům svého otce Vasudevy a přemístil se do domu Nandy ve Vṛndāvanu? Kde ve Vṛndāvanu Pán a vládce Yaduovské dynastie se svými příbuznými žil?”
Text 9:
¿Cuál fue la razón de que Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, dejase la casa de Su padre, Vasudeva, y fuese a la casa de Nanda, en Vṛndāvana? ¿En qué parte de Vṛndāvana vivió con Sus familiares el Señor, el amo de la dinastía Yadu?
Sloka 10:
“Pán Kṛṣṇa žil jak ve Vṛndāvanu, tak v Mathuře. Co všechno tam dělal? Proč zabil Kaṁsu, bratra své matky? Takový čin je zcela v rozporu se śāstrami.”
Text 10:
El Señor Kṛṣṇa vivió en Vṛndāvana y en Mathurā. ¿Qué hizo en esos lugares? ¿Por qué mató a Kaṁsa, el hermano de Su madre? Eso no se aprueba en absoluto en los śāstras.
Sloka 11:
“Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá hmotné tělo, a přesto se zjevuje jako lidská bytost. Kolik roků strávil s potomky Vṛṣṇiho? S kolika ženami se oženil a kolik let žil ve Dvārace?”
Text 11:
Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, no tiene cuerpo material, pero adviene en forma de ser humano. ¿Durante cuántos años vivió con los descendientes de Vṛṣṇi? ¿Con cuántas esposas Se casó, y por cuántos años vivió en Dvārakā?
Sloka 12:
“Ó velký mudrci, který víš o Kṛṣṇovi vše, prosím, popiš mi podrobně všechny ty činnosti, na které jsem se ptal, i ty, na které jsem se nezeptal, neboť mám pevnou víru a velice si přeji o nich naslouchat.”
Text 12:
¡Oh, gran sabio, que lo sabes todo acerca de Kṛṣṇa!, tengo plena fe y estoy muy deseoso de escuchar las actividades de Kṛṣṇa. Por favor, responde con todo detalle a mis preguntas y explícame también las cosas que no he sabido preguntar.
Sloka 13:
“Na prahu smrti jsem složil slib, že nebudu ani pít vodu. Když ale piji nektar námětů o Kṛṣṇovi, jenž pramení z tvých lotosových úst, můj hlad a žízeň, které je tak těžké snášet, mi vůbec nevadí.”
Text 13:
Debido al voto que he hecho en el umbral de la muerte, he dejado incluso de beber agua. Sin embargo, como estoy bebiendo el néctar de los temas de Kṛṣṇa, que fluye de la boca de loto de Tu Señoría, ni siquiera el hambre y la sed, que tan difíciles son de soportar, representan un obstáculo para mí.
Sloka 14:
Sūta Gosvāmī pravil: “Ó synu Bhṛgua (Śaunako Ṛṣi), když Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadevy a nejváženější oddaný, vyslechl zbožné otázky Mahārāje Parīkṣita, s velkou úctou králi poděkoval. Pak začal hovořit o tématech pojednávajících o Kṛṣṇovi, která jsou lékem proti všem druhům utrpení v tomto věku Kali.”
Text 14:
Sūta Gosvāmī dijo: ¡Oh, hijo de Bhṛgu [Śaunaka Ṛṣi]!, después de escuchar las piadosas preguntas de Mahārāja Parīkṣit, Śukadeva Gosvāmī, el muy respetable devoto, el hijo de Vyāsadeva, dio las gracias al rey con gran respeto, y, acto seguido, comenzó a exponer los temas relacionados con Kṛṣṇa, que son el remedio para todos los sufrimientos de esta era de Kali.
Sloka 15:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī řekl: Vzhledem k tomu, že jsi tak připoutaný k námětům o Vāsudevovi, ó nejlepší ze všech svatých králů, je zřejmé, že tvá inteligence je neochvějně řízená duchovním chápáním, což je jediným pravým cílem lidstva. Tvá připoutanost je vznešená, jelikož neustává.
Text 15:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, majestad, el mejor de los reyes santos!, como sientes una gran atracción por los temas que tratan de Vāsudeva, no cabe duda de que tu inteligencia está firmemente establecida en la comprensión espiritual, que es el único objetivo verdadero para la humanidad. Esa atracción nunca cesa, y por ello es, ciertamente, sublime.
Sloka 16:
Ganga, vytékající z palce na noze Pána Viṣṇua, očišťuje tři světy: vyšší, střední a nižší planetární systém. Podobně, když se někdo táže na zábavy a vlastnosti Pána Vāsudevy neboli Kṛṣṇy, jsou očištěny tři druhy lidí: přednášející či kazatel, ten, kdo se ptá, a všichni lidé, kteří poslouchají.
Text 16:
El Ganges, que emana del dedo del pie del Señor Viṣṇu, purifica los tres mundos: los sistemas planetarios superior, medio e inferior. Del mismo modo, las preguntas acerca de los pasatiempos y características del Señor Vāsudeva, Kṛṣṇa, purifican a tres clases de hombres: al que habla o predica, al que pregunta, y a toda la gente que escucha.
Sloka 17:
Jednou, když byla matka Země přetížena stovkami tisíců vojenských jednotek různých pyšných démonů převlečených za krále, obrátila se na Pána Brahmu s žádostí o pomoc.
Text 17:
Un día, sintiéndose abrumada por el peso de cientos de miles de falanges militares armadas por demonios vanidosos que se hacían pasar por reyes, madre Tierra acudió al Señor Brahmā.
Sloka 18:
Matka Země na sebe vzala podobu krávy. Velice zarmoucená, se slzami v očích se objevila před Pánem Brahmou a řekla mu o svém neštěstí.
Text 18:
Madre Tierra adoptó la forma de una vaca y, muy afligida, con los ojos llenos de lágrimas, se presentó ante el Señor Brahmā y le informó de su desdicha.
Sloka 19:
Poté, když se Pán Brahmā dozvěděl o zármutku matky Země, odešel s ní, Pánem Śivou a všemi ostatními polobohy na břeh oceánu mléka.
Text 19:
Después de que madre Tierra le informase de sus sufrimientos, el Señor Brahmā, acompañado de madre Tierra, el Señor Śiva y todos los demás semidioses, se dirigió a la orilla del océano de leche.
Sloka 20:
Poté, co polobozi dospěli ke břehu Mléčného oceánu, uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce celého vesmíru, nejvyššího Boha všech bohů, jenž všechny zaopatřuje a zmenšuje jejich utrpení. Se soustředěnou pozorností uctívali Pána Viṣṇua, ležícího na oceánu mléka, přednášením védských manter zvaných Puruṣa-sūkta.
Text 20:
En la orilla del océano de leche, los semidioses adoraron a la Suprema Personalidad de Dios, el Señor Viṣṇu, el amo del universo entero, el Dios Supremo de todos los dioses, que mantiene a todos y disminuye el sufrimiento de todos. Para adorar al Señor Viṣṇu, que Se acuesta en el océano de leche, recitaron con gran concentración los mantras védicos del puruṣa-sūkta.
Sloka 21:
Pán Brahmā v transu vyslechl slova Pána Viṣṇua, znějící nebem. Pak řekl polobohům: “Ó polobozi, slyšte ode mne nařízení Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua, Nejvyšší Osoby, a bez meškání je pozorně splňte.”
Text 21:
En estado de trance, el Señor Brahmā escuchó en el cielo la vibración de las palabras del Señor Viṣṇu. Entonces dijo a los semidioses: ¡Oh, semidioses!, escúchenme, y cumplan atentamente y sin demora la orden de Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, la Persona Suprema.
Sloka 22:
Pán Brahmā sdělil polobohům: “Pán věděl o nešťastné situaci na Zemi ještě před tím, než jsme Mu přednesli svoji žádost. Dokud se tedy bude pohybovat po Zemi, aby svou silou v podobě času zmenšil její břímě, vy všichni byste se měli narodit prostřednictvím úplných částí jako synové a vnuci v rodu Yaduovců.”
Text 22:
El Señor Brahmā informó a los semidioses: Antes de que nosotros Le expusiéramos nuestra súplica, el Señor ya era consciente de los sufrimientos de la Tierra. Por ello, mientras el Señor camine por la Tierra para aliviarla de su carga mediante Su propia potencia en la forma del tiempo, todos ustedes, semidioses, deberán manifestarse en expansiones plenarias como hijos y nietos de la familia de los Yadus.
Sloka 23:
Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pán všech energií, se osobně zjeví jako syn Vasudevy. Všechny manželky polobohů by se proto měly také narodit pro Jeho uspokojení.
Text 23:
La Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, que goza de plena potencia, nacerá personalmente como hijo de Vasudeva. Por lo tanto, todas las esposas de los semidioses deberán nacer también a fin de satisfacerle.
Sloka 24:
Nejpřednějším projevem Kṛṣṇy je Saṅkarṣaṇa, známý jako Ananta. Je původem všech inkarnací v tomto hmotném světě. Před zjevením Pána Kṛṣṇy se tento původní Saṅkarṣaṇa zjeví jako Baladeva, jen aby potěšil Nejvyššího Pána Kṛṣṇu při Jeho transcendentálních zábavách.
Text 24:
Saṅkarṣaṇa, conocido con el nombre de Ananta, es la principal manifestación de Kṛṣṇa. Él es el origen de todas las encarnaciones en el mundo material. Antes del advenimiento del Señor Kṛṣṇa, ese Saṅkarṣaṇa original nacerá en la forma de Baladeva, a fin de complacer al Supremo Señor Kṛṣṇa en Sus pasatiempos trascendentales.
Sloka 25:
Pánova energie zvaná viṣṇu-māyā, která je na stejné úrovni jako Nejvyšší Osobnost Božství, se rovněž zjeví společně s Pánem Kṛṣṇou. Tato energie, jednající v různých úlohách, okouzluje všechny světy, hmotné i duchovní. Na žádost svého vládce se zjeví se svými různými silami, aby uskutečnila Pánův plán.
Text 25:
Viṣṇu-māyā, la potencia del Señor, que puede compararse a la Suprema Personalidad de Dios, descenderá también con el Señor Kṛṣṇa. Esa potencia, que manifiesta distintas capacidades de actuación, cautiva todos los mundos, tanto materiales como espirituales. Por orden de su amo, ella nacerá con sus diversas potencias para realizar la obra del Señor.
Sloka 26:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co mocný Pán Brahmā, který je vládcem všech ostatních Prajāpatiů, a proto je známý jako Prajāpati-pati, takto poradil polobohům a uklidnil matku Zemi, vrátil se do svého sídla, na Brahmaloku.
Text 26:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Después de dar estos consejos a los semidioses y tranquilizar a madre Tierra, el muy poderoso Señor Brahmā, que es el señor de todos los demás prajāpatis y, por ello, recibe el nombre de Prajāpati-pati, regresó a su morada, Brahmaloka.
Sloka 27:
Śūrasena, vůdce Yaduovské dynastie, se v dřívějších dobách přestěhoval do města Mathury. Tam se věnoval zábavě na místech zvaných Māthura a Śūrasena.
Text 27:
En el pasado, Śūrasena, el caudillo de la dinastía Yadu, había trasladado su residencia a la ciudad de Mathurā, donde disfrutó de los distritos llamados Māthura y Śūrasena.
Sloka 28:
Od těch dob byla Mathurā hlavním městem všech králů Yaduovské dynastie. Město a okres Mathurā jsou důvěrně spojené s Kṛṣṇou, neboť tam Pán Kṛṣṇa věčně žije.
Text 28:
Desde aquel entonces, la ciudad de Mathurā había sido la capital de todos los reyes de la dinastía Yadu. La ciudad y el distrito de Mathurā están muy íntimamente ligados a Kṛṣṇa, pues el Señor Kṛṣṇa vive allí eternamente.
Sloka 29:
Vasudeva, jenž patřil k rodu polobohů (či dynastii Śūry), se před nějakým časem oženil s Devakī. Po svatbě nasedl se svou novomanželkou do kočáru, aby se vrátili domů.
Text 29:
Hace algún tiempo, Vasudeva, que pertenecía a la dinastía de los semidioses [dinastía Śūra], se casó con Devakī. Después de la boda, subió a su cuadriga para regresar a casa con su esposa recién casada.
Sloka 30:
Kaṁsa, syn krále Ugraseny, chtěl svou sestru Devakī u příležitosti jejího sňatku potěšit, a proto se chopil koňských otěží a stal se vozatajem. Obklopovaly ho stovky zlatých kočárů.
Text 30:
Kaṁsa, the son of King Ugrasena, in order to please his sister Devakī on the occasion of her marriage, took charge of the reins of the horses and became the chariot driver. He was surrounded by hundreds of golden chariots.
Sloka 31-32:
Devakin otec, král Devaka, měl svou dceru velice rád. Když tedy odjížděla se svým manželem domů, dal jí věnem čtyři sta slonů pěkně ozdobených zlatými girlandami, deset tisíc koní, osmnáct set kočárů a dvě stě překrásných mladých služebnic s mnoha šperky.
Texts 31-32:
El rey Devaka, el padre de Devakī, sentía mucho cariño por su hija. Por eso, cuando ella abandonaba el hogar para irse con su esposo, le entregó una dote de cuatrocientos elefantes hermosamente adornados con guirnaldas doradas. También le entregó diez mil caballos, mil ochocientas cuadrigas y doscientas sirvientas muy hermosas, jóvenes y perfectamente engalanadas con alhajas.
Sloka 33:
Ó milovaný synu, Mahārāji Parīkṣite, když byli nevěsta a ženich připraveni vyjet, společně se rozezněly lastury, trubky, bubny a kotle, aby byl jejich odjezd příznivý.
Text 33:
¡Oh, querido hijo, Mahārāja Parīkṣit!, cuando los novios se disponían a salir, un armónico resonar de caracolas, trompetas, tambores y timbales acompañó de vibraciones auspiciosas su partida.
Sloka 34:
Zatímco Kaṁsa, třímající otěže koní, řídil kočár, oslovil ho nevtělený hlas: “Ty pošetilče, osmé dítě ženy, kterou vezeš, tě zabije!”
Text 34:
En el camino, mientras Kaṁsa llevaba las riendas de los caballos, haciendo de auriga, una voz incorpórea le increpó diciéndole: «¡Oh, necio sinvergüenza!, el octavo hijo de la mujer que llevas contigo te matará».
Sloka 35:
Kaṁsa byl černou ovcí Bhojského rodu, protože byl zlý a hříšný. Jakmile zaslechl z nebe toto znamení osudu, levou rukou chytil svou sestru za vlasy a pravou tasil meč, aby jí setnul hlavu.
Text 35:
Kaṁsa era una personalidad aborrecible en la dinastía Bhoja, pues era envidioso y pecador. Así, tan pronto como escuchó aquel oráculo del cielo, tomó a su hermana del cabello con la mano izquierda, y en la derecha empuñó la espada para cortarle la cabeza allí mismo.
Sloka 36:
Velká duše Vasudeva, který se měl stát otcem Kṛṣṇy, chtěl uklidnit Kaṁsu, jenž byl tak krutý a bezcitný, že se beze studu chystal zabít vlastní sestru, a proto k němu promluvil.
Text 36:
Tratando de calmar al desvergonzado Kaṁsa, que era tan cruel y envidioso que se disponía a matar a su propia hermana, la gran alma Vasudeva, que estaba llamado a ser el padre de Kṛṣṇa, le habló con las siguientes palabras.
Sloka 37:
Vasudeva pravil: “Můj milý švagře Kaṁso, jsi pýchou svého rodu, Bhojské dynastie, a velcí hrdinové vychvalují tvoje vlastnosti. Jak může taková kvalifikovaná osoba, jako jsi ty, zabít ženu, svou vlastní sestru, a ještě k tomu v den jejího sňatku?”
Text 37:
Vasudeva dijo: Kaṁsa, querido cuñado, tú eres el orgullo de tu familia, la dinastía Bhoja, y los grandes héroes alaban tus cualidades. Una personalidad tan elevada como tú no puede matar a una mujer, y mucho menos a su propia hermana en el día de su boda.
Sloka 38:
“Ó mocný hrdino, každý, kdo se narodil, nepochybně zemře, neboť smrt se rodí spolu s tělem. Může zemřít dnes nebo za několik set let, ale smrti se nevyhne žádná živá bytost.”
Text 38:
¡Oh, gran héroe!, todo el que nace tiene que morir, pues la muerte nace con el cuerpo. Hoy mismo o de aquí a cientos de años, la muerte es segura para todas las entidades vivientes.
Sloka 39:
“Když se současné tělo promění v prach a je z něho znovu pouze pět prvků-země, voda, oheň, vzduch a éter-jeho majitel, živá bytost, podle svých plodonosných činností automaticky získává další tělo tvořené hmotnými prvky. Po získání dalšího těla své současné tělo opustí.”
Text 39:
Cuando el cuerpo que tenemos vuelve al polvo y se descompone de nuevo en los cinco elementos —tierra, agua, fuego, aire y éter—, el propietario del cuerpo, el ser vivo, recibe de forma automática, conforme a sus actividades fruitivas, otro cuerpo hecho de elementos materiales. Y tan pronto como obtiene el siguiente cuerpo, abandona el que ahora tiene.
Sloka 40:
“Stejně jako člověk kráčející po cestě položí jednu nohu na zem a až potom zvedne druhou nebo jako se housenka na rostlině nejprve přemístí na nový list a teprve potom se pustí předchozího, tak se i podmíněná duše uchýlí do dalšího těla a potom se vzdá toho, jež měla předtím.”
Text 40:
Una persona que camina por la calle se apoya primero en un pie, y entonces levanta el otro. Lo mismo ocurre con la oruga, que se desplaza hacia una hoja y entonces se suelta de la anterior. Del mismo modo, el alma condicionada se refugia en otro cuerpo y entonces abandona el que tenía.
Sloka 41:
“Když člověk vidí nebo slyší o nějaké situaci a rozjímá a spekuluje o ní, pohltí ho to natolik, že si přestává všímat svého současného těla. Podobně v noci přivádějí myšlenkové pochody člověka do stavu, kdy se mu zdá, jak žije v jiných podmínkách a jiných tělech, a na své skutečné postavení zapomíná. Stejným způsobem opouští živá bytost své současné tělo a přijímá další (tathā dehāntara-prāptiḥ).”
Text 41:
Después de experimentar una situación con la vista o el oído, meditamos y especulamos acerca de ella. Así acabamos por entregarnos a esa situación, sin tener en cuenta nuestro cuerpo actual. Del mismo modo, sirviéndonos de la mente, de noche soñamos que vivimos en circunstancias distintas, en otros cuerpos, y olvidamos nuestra verdadera posición. Por ese mismo proceso, abandonamos nuestro cuerpo actual y recibimos el siguiente [tathā dehāntara-praptiḥ].
Sloka 42:
“V době smrti dostane živá bytost určité tělo, které odpovídá myšlení, cítění a chtění mysli zapletené do plodonosných činností. Jinými slovy, tělo se vyvíjí podle toho, co se děje v mysli. Ke změnám těla dochází kvůli její přelétavosti; jinak by duše mohla setrvávat ve svém původním, duchovním těle.”
Text 42:
En el momento de morir, los pensamientos, sentimientos y deseos de la mente, que está enredada en actividades fruitivas, nos hacen recibir un determinado cuerpo. En otras palabras, el cuerpo se forma en función de las actividades de la mente. Los cambios de cuerpo se deben a la inestabilidad de la mente, pues, de no ser por ello, el alma podría permanecer en su cuerpo espiritual original.
Sloka 43:
“Když se svítící tělesa na nebi, jako je Měsíc, Slunce a hvězdy, odrážejí v tekutinách, jako je olej nebo voda, nabývají kvůli poryvům větru různých tvarů-někdy jsou kulatá, jindy protáhlá a tak podobně. Stejně tak živá bytost, duše, pohroužená v materialistických myšlenkách, pokládá vlivem nevědomosti různé projevy za svou totožnost. To znamená, že je zmatená různými výmysly, vyvolanými rušivým působením hmotných kvalit přírody.”
Text 43:
Los astros del cielo, como la Luna, el Sol y las estrellas, al reflejarse en la superficie líquida del aceite o del agua, parecen tener otras formas, y, según los movimientos del viento, a veces los vemos redondos, a veces alargados, etc. Del mismo modo, cuando se absorbe en pensamientos materialistas, la entidad viviente, el alma, llevada por la ignorancia, confunde una serie de manifestaciones con su propia identidad. En otras palabras, debido a la agitación causada por las modalidades materiales de la naturaleza, las invenciones de la mente la tienen sumida en un estado de confusión.
Sloka 44:
“Proč by tedy měl člověk jednat bezbožně, když zlovolné, bezbožné činnosti vytvářejí tělo, ve kterém bude v příštím životě trpět? V zájmu vlastního blaha by nikomu neměl přát zlo, neboť zlomyslná osoba žije v neustálém strachu, že jí v tomto či příštím životě nepřátelé ublíží.”
Text 44:
Si los actos impíos y envidiosos son causa de que en la siguiente vida recibamos un cuerpo y suframos en él, ¿por qué realizar ese tipo de actos? Pensando en nuestro propio bien, no debemos envidiar a nadie, pues la persona envidiosa siempre sentirá temor de que sus enemigos le hagan daño, en esta vida o en la siguiente.
Sloka 45:
“Tato nebohá dívka, Devakī, je tvá mladší sestra, a proto by ses k ní měl chovat jako ke své vlastní dceři a s láskou o ni pečovat. Jsi milostivý, a proto ji nezabíjej. Zaslouží si tvojí náklonnost!”
Text 45:
Devakī, esta pobre muchacha, es tu hermana menor, y por ello es como tu propia hija, y tu deber es cuidarla con mucho cariño. Tú eres misericordioso, y por eso no debes matarla. En verdad, debes darle tu afecto.
Sloka 46:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, Kaṁsa byl nesmírně krutý a ve skutečnosti byl následovníkem Rākṣasů. Proto ho Vasudevovy dobré rady nemohly uklidnit ani zastrašit. Nedbal na výsledky hříšného jednání v tomto ani příštím životě.
Text 46:
Śukadeva Gosvāmī continuó: ¡Oh, el mejor de la dinastía Kuru!, Kaṁsa era cruel y muy violento, un verdadero seguidor de los rākṣasas, de modo que las buenas instrucciones de Vasudeva ni lograron calmarle ni le intimidaron. No le preocupaban los resultados que pudieran traerle las actividades pecaminosas, ni en esta vida ni en la siguiente.
Sloka 47:
Když Vasudeva viděl, že Kaṁsa je odhodlaný svou sestru Devakī zabít, hluboce se zamyslel. Uvědomoval so hrozící smrtelné nebezpečí, a proto přemýšlel o jiném plánu, jak by mohl Kaṁsu zadržet.
Text 47:
Al ver que Kaṁsa estaba decidido a matar a su hermana Devakī, Vasudeva se concentró en una profunda reflexión. Teniendo en cuenta el inminente peligro de muerte, ideó otro plan para detener a Kaṁsa.
Sloka 48:
Inteligentní osoba se musí snažit vyhnout smrti tak dlouho, dokud mu to inteligence a tělesná síla dovolují. To je povinností každé vtělené bytosti. Je-li však smrt přes veškeré úsilí nevyhnutelná, ten, komu hrozí, se nedopustil žádného přestupku.
Text 48:
La persona inteligente, mientras tenga inteligencia y fuerza física, debe tratar de evitar la muerte. Ese es el deber de todo el que ha recibido un cuerpo. Pero si, a pesar de todos sus esfuerzos, no logra evitar la muerte, esa persona no comete ofensa.
Sloka 49-50:
Vasudeva uvažoval: “Když Kaṁsovi, který je zosobněnou smrtí, dám všechny své syny, zachráním život Devakī. Možná Kaṁsa zemře ještě dříve, než se moji synové narodí, nebo ho jeden z nich zabije, neboť má předurčeno zemřít rukou mého syna. Prozatím tedy slíbím, že mu své syny odevzdám, aby upustil od této bezprostřední hrozby, a jestliže časem zemře, nemám se čeho bát.”
Texts 49-50:
Vasudeva pensó: Kaṁsa es la personificación de la muerte; si le entrego todos los hijos que tenga, salvaré la vida de Devakī. Es posible que Kaṁsa muera antes de que nazcan mis hijos, o que uno de mis hijos le mate, pues está destinado a morir de esa forma. En cuanto a ahora, tengo que alejar esta amenaza inmediata, así que voy a prometer a Kaṁsa que le entregaré todos mis hijos. El tiempo pasa, y si Kaṁsa muere, no tendré nada que temer.
Sloka 51:
Když oheň z nějakého neznámého důvodu jeden kus dřeva přeskočí a zapálí až ten další, příčinou je osud. Když živá bytost přijme tělo jednoho druhu a jiné opustí, také to nemá jiný důvod než neviditelný osud.
Text 51:
A veces, por alguna razón invisible, el fuego salta por encima de un pedazo de leña sin tocarlo y prende fuego en el siguiente; la causa es el destino. Del mismo modo, cuando un ser vivo recibe un determinado cuerpo y abandona otro, la única causa es el invisible destino.
Sloka 52:
Poté, co takto Vasudeva zvážil situaci, jak jen mu jeho poznání dovolovalo, s velkou úctou předložil hříšnému Kaṁsovi svůj návrh.
Text 52:
Después de considerar la cuestión a la luz del conocimiento que poseía, Vasudeva, con mucho respeto, hizo una propuesta al pecaminoso Kaṁsa.
Sloka 53:
Mysl Vasudevy byla plná úzkosti, neboť jeho manželka hleděla smrti do tváře, ale aby potěšil krutého, nestoudného a hříšného Kaṁsu, navenek se usmíval a promluvil k němu následujícími slovy.
Text 53:
Viendo a su esposa en peligro, Vasudeva tenía la mente llena de ansiedad. Sin embargo, para complacer al cruel, desvergonzado y pecaminoso Kaṁsa, logró componer una sonrisa y le dijo lo siguiente.
Sloka 54:
Vasudeva pravil: “Ó nejlepší z rozvážných lidí, podle toho, co jsi slyšel od neviditelného prorockého hlasu, ti od tvé sestry Devakī nic nehrozí. Příčinou tvé smrti budou její synové. Proto ti slibuji, že až porodí syny, kteří v tobě vzbudili strach, předám je všechny do tvých rukou.”
Text 54:
Vasudeva dijo: ¡Oh, sobrio entre los sobrios!, nada tienes que temer de tu hermana Devakī. Según las palabras del misterioso oráculo, la muerte no vendrá de ella, sino de sus hijos. Por eso te prometo que cuando ella sea madre, yo te entregaré esos hijos que tanto temes.
Sloka 55:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsa souhlasil s logickými argumenty, jež Vasudeva uvedl, a jelikož měl plnou důvěru v jeho slova, upustil od úmyslu svou sestru zabít. Vasudeva, který byl s Kaṁsou spokojen, ho ještě více uklidnil a poté vešel do svého domu.
Text 55:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī continuó: Kaṁsa aceptó la lógica de los argumentos de Vasudeva, y, con plena fe en las palabras de su cuñado, se contuvo y no mató a su hermana. Vasudeva, complacido con Kaṁsa, siguió tranquilizándole y, finalmente, entró en su casa.
Sloka 56:
Potom se každý rok v patřičnou dobu narodilo Devakī, matce Boha a všech polobohů, jedno dítě. Tak postupně porodila osm synů a dceru jménem Subhadrā.
Text 56:
A partir de entonces, Devakī, la madre de Dios y de todos los semidioses, tuvo un hijo cada año. Con el paso del tiempo, llegó a tener, uno tras otro, ocho hijos y una hija, que se llamó Subhadrā.
Sloka 57:
Vasudevu velice znepokojovaly obavy z porušení vlastního slibu, čímž by se stal lhářem. S bolestí v srdci proto předal svého prvorozeného syna, který se jmenoval Kīrtimān, do rukou Kaṁsy.
Text 57:
La idea de romper su promesa y volverse un mentiroso perturbaba y llenaba de temor a Vasudeva. Así, con inmenso dolor, puso en manos de Kaṁsa a su primogénito, Kīrtimān.
Sloka 58:
Co je bolestné pro světce, kteří se přísně drží pravdy? Jak by čistí oddaní, kteří znají Nejvyššího Pána jako podstatu, mohli nebýt nezávislí? Jaké činy jsou zakázány osobám toho nejnižšího charakteru? A čeho by se ti, kdo se plně odevzdali u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, nedokázali v Jeho zájmu vzdát?
Text 58:
¿Qué sentido tiene el dolor para las personas santas que se atienen estrictamente a la verdad? ¿Qué independencia no tendrán los devotos puros que saben que el Señor Supremo es la esencia de todo lo que existe? ¿Qué actos les están prohibidos a las personas de carácter ruin?; y ¿qué no abandonarían por satisfacer al Señor Kṛṣṇa quienes se han entregado plenamente a Sus pies de loto?
Sloka 59:
Můj milý králi Parīkṣite, když Kaṁsa viděl, že Vasudeva, věrný svému slovu, mu zcela vyrovnaně dává své dítě, měl velkou radost. S úsměvem na tváři proto promluvil.
Text 59:
Mi querido rey Parīkṣit, al ver que Vasudeva era fiel a su palabra y le daba su hijo con perfecta presencia de ánimo, Kaṁsa se sintió muy feliz. Entonces, con una sonrisa en el rostro, dijo lo siguiente.
Sloka 60:
“Můžeš si vzít své dítě zpátky a jít domů, ó Vasudevo. Z tvého prvního dítěte nemám strach. Zajímá mě až osmé dítě, které s Devakī přivedeš na svět, neboť jemu bylo předurčeno, že mě zabije.”
Text 60:
¡Oh, Vasudeva!, puedes llevarte el niño a casa. No es el primer hijo de Vasudeva y Devakī el que yo temo. El que me preocupa es su octavo hijo, pues es el que está destinado a matarme.
Sloka 61:
Vasudeva přikývl a vzal si dítě zpátky domů, ale jelikož Kaṁsa byl bezcharakterní a nedovedl se ovládat, Vasudeva věděl, že se na jeho slovo nemůže spolehnout.
Text 61:
Vasudeva asintió y regresó a su casa con el niño. Sin embargo, como Kaṁsa no era un hombre de buenas cualidades y no sabía dominarse, Vasudeva sabía que no podía confiar en su palabra.
Sloka 62-63:
Obyvatelé Vṛndāvanu, v jejichž čele stál Nanda Mahārāja a k nimž patřili jeho společníci, pastevci krav, se svými manželkami, nebyli nikým jiným než obyvateli nebeských planet, ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z potomků Bharaty. Totéž platilo o potomcích rodu Vṛṣṇiho počínaje Vasudevou a Devakī a dalšími ženami Yaduovské dynastie. Všichni přátelé, příbuzní a dobrodinci Nandy Mahārāje i Vasudevy, a dokonce i ti, kdo navenek vypadali jako Kaṁsovi stoupenci, byli polobozi.
Texts 62-63:
Los habitantes de Vṛndāvana, como Nanda Mahārāja, los demás pastores de vacas, y sus esposas, eran en realidad habitantes de los planetas celestiales. ¡Oh, Mahārāja Parīkṣit, el mejor de los descendientes de Bharata!, esa era también la posición de Vasudeva y los descendientes de la dinastía Vṛṣṇi, así como de Devakī y las demás mujeres de la dinastía Yadu. También los amigos, familiares y bienquerientes de Nanda Mahārāja y de Vasudeva, así como los supuestos seguidores de Kaṁsa, eran todos semidioses.
Sloka 64:
Velký světec Nārada jednou přišel za Kaṁsou a pověděl mu o tom, jak budou všichni démoni, kteří jsou pro Zemi břemenem, zabiti. To Kaṁsu naplnilo velkým strachem a pochybami.
Text 64:
Un día, el gran santo Nārada fue a ver a Kaṁsa y le informó que las personas demoníacas, que eran una gran carga para la Tierra, iban a ser matadas. Kaṁsa comenzó entonces a debatirse entre grandes dudas y temores.
Sloka 65-66:
Když velký světec Nārada odešel, Kaṁsa myslel na to, že všichni členové Yaduovské dynastie jsou polobozi a že kterékoliv dítě narozené z lůna Devakī může být Viṣṇu. Ve svém strachu ze smrti zajal Vasudevu a Devakī a spoutal je železnými okovy. Jelikož kvůli proroctví, že ho Viṣṇu zabije, podezíral každé z dětí, že je Viṣṇu, jedno po druhém je usmrcoval.
Texts 65-66:
Cuando el gran sabio Nārada se fue, Kaṁsa pensó que todos los miembros de la dinastía Yadu eran semidioses, y que cualquiera de los hijos nacidos del vientre de Devakī podía ser Viṣṇu. Asustado ante la idea de morir, Kaṁsa mandó encerrar a Vasudeva y a Devakī y les encadenó con grilletes de hierro. Sospechando que cualquiera de sus hijos podía ser Viṣṇu, Kaṁsa los fue matando uno tras otro, debido a la profecía que anunciaba su muerte a manos de Viṣṇu.
Sloka 67:
Králové prahnoucí po smyslovém požitku na této Zemi téměř vždy zabíjejí své nepřátele bez rozlišování. Pro uspokojení svých rozmarů jsou schopni zabít kohokoliv; dokonce i své matky, otce, bratry či přátele.
Text 67:
Los reyes ávidos de complacer los sentidos en este mundo casi nunca tienen escrúpulos en matar a sus enemigos. Por satisfacer sus propios caprichos, podrían matar a cualquiera, sin perdonar ni a sus propias madres, padres, hermanos o amigos.
Sloka 68:
Ve svém minulém životě byl Kaṁsa velkým démonem, který se jmenoval Kālanemi a jehož usmrtil Viṣṇu. Jakmile se to od Nārady dozvěděl, začal nenávidět každého, kdo byl spojen s Yaduovskou dynastií.
Text 68:
En su vida anterior, Kaṁsa había sido un gran demonio llamado Kālanemi, a quien Viṣṇu había matado. Al recibir de Nārada esta información, Kaṁsa se llenó de envidia contra todos los que tuviesen relación con la dinastía Yadu.
Sloka 69:
Kaṁsa, mocný syn Ugraseny, dokonce uvěznil svého vlastního otce, krále dynastií Yaduovců, Bhojů a Andhaků, a sám vládl státům zvaným Śūrasena.
Text 69:
Kaṁsa, el muy poderoso hijo de Ugrasena, llegó al extremo de encerrar en prisión a su propio padre, el rey de las dinastías Yadu, Bhoja y Andhaka, y asumió personalmente el gobierno de los estados de Śūrasena.