Sloka 39
Text 39
Verš
Texto
dehī karmānugo ’vaśaḥ
dehāntaram anuprāpya
prāktanaṁ tyajate vapuḥ
dehī karmānugo ’vaśaḥ
dehāntaram anuprāpya
prāktanaṁ tyajate vapuḥ
Synonyma
Palabra por palabra
dehe — když se tělo; pañcatvam āpanne — promění v pět prvků; dehī — majitel těla, živá bytost; karma-anugaḥ — podle reakcí za své plodonosné činy; avaśaḥ — spontánně, automaticky; deha-antaram — další tělo (tvořené hmotnými prvky); anuprāpya — získávající jako výsledek; prāktanam — dřívější; tyajate — opouští; vapuḥ — tělo.
dehe — cuando el cuerpo; pañcatvam āpanne — se descompone en cinco elementos; dehī — el propietario del cuerpo, el ser vivo; karma-anugaḥ — conforme a las reacciones de sus propias actividades fruitivas; avaśaḥ — espontánea, automáticamente; deha-antaram — otro cuerpo (hecho de elementos materiales); anuprāpya — recibiendo como resultado; prāktanam — el anterior; tyajate — abandona; vapuḥ — cuerpo.
Překlad
Traducción
“Když se současné tělo promění v prach a je z něho znovu pouze pět prvků-země, voda, oheň, vzduch a éter-jeho majitel, živá bytost, podle svých plodonosných činností automaticky získává další tělo tvořené hmotnými prvky. Po získání dalšího těla své současné tělo opustí.”
Cuando el cuerpo que tenemos vuelve al polvo y se descompone de nuevo en los cinco elementos —tierra, agua, fuego, aire y éter—, el propietario del cuerpo, el ser vivo, recibe de forma automática, conforme a sus actividades fruitivas, otro cuerpo hecho de elementos materiales. Y tan pronto como obtiene el siguiente cuerpo, abandona el que ahora tiene.
Význam
Significado
To je potvrzeno v Bhagavad-gītě, která podává základy duchovního poznání.
Esto se confirma en el Bhagavad-gītā, donde se presenta el comienzo de la comprensión espiritual:
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13) Žádná osoba ani zvíře není hmotné tělo; hmotné tělo je v podstatě obalem živé bytosti. Bhagavad-gītā přirovnává tělo k šatům a důkladně vysvětluje, jak osoba střídá jeden oděv za druhým. Totéž védské poznání je potvrzeno zde. Živá bytost, duše, neustále mění těla, jedno za druhým. Dokonce i v tomto životě se tělo mění z dětského v chlapecké, z chlapeckého v mladistvé a z mladistvého ve stařecké. Podobně, když je tělo příliš staré, aby mohlo žít dál, živá bytost se ho vzdá a podle zákonů přírody automaticky dostane další tělo, jež odpovídá jejím plodonosným činnostem, touhám a ambicím. Tyto změny řídí zákony přírody, a dokud je živá bytost pod vládou vnější, hmotné energie, dochází k nim automaticky, s ohledem na její ploduchtivé jednání. Vasudeva na Kaṁsu apeloval s tím, že kdyby se dopustil tohoto hříšného zabití ženy, v příštím životě by nevyhnutelně dostal hmotné tělo podléhající ještě více utrpení hmotné existence. Odrazoval tedy Kaṁsu od páchání hříšných činností.
«Del mismo modo que el alma encarnada pasa en este cuerpo continuamente de la niñez a la juventud y a la vejez, pasa también a otro cuerpo en el momento de la muerte. La persona sensata no se confunde ante ese cambio» (Bg. 2.13). Las personas y animales no son el cuerpo material; el cuerpo material es la cubierta del ser vivo. El Bhagavad-gītā compara el cuerpo con un vestido, y explica detalladamente cómo vamos cambiando de vestidos, uno tras otro. Ese mismo conocimiento védico se confirma en este verso. El ser vivo, el alma, cambia constantemente de cuerpos, uno tras otro. Incluso en esta misma vida, el cuerpo cambia de la infancia a la niñez, de la niñez a la juventud, y de la juventud a la vejez; del mismo modo, cuando el cuerpo está demasiado viejo y no puede continuar, el ser vivo lo abandona, y, por las leyes de la naturaleza, recibe de forma automática otro cuerpo, que viene determinado por sus actividades fruitivas, deseos y ambiciones. Esa sucesión de cambios está bajo el control de las leyes de la naturaleza; por lo tanto, mientras la entidad viviente esté sometida al control de la energía externa o material, ese proceso de cambio de cuerpo se seguirá produciendo de modo automático, conforme a las actividades fruitivas realizadas. Por esa razón, Vasudeva quería hacer entender a Kaṁsa que, si cometía aquel acto pecaminoso de matar a una mujer, en su siguiente vida recibiría, sin lugar a dudas, un cuerpo material todavía más condicionado por los sufrimientos de la existencia material. Así, Vasudeva aconsejó a Kaṁsa que no cometiese actividades pecaminosas.
Ten, kdo se vlivem nevědomosti, tamo-guṇy, dopouští hříšných činností, získá tělo nižší kvality. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Existují tisíce různých druhů života. Proč jsou zde těla na vyšší a nižší úrovni? Živá bytost dostává těla úměrně svému znečištění kvalitami hmotné přírody. Je-li v tomto životě někdo znečištěn kvalitou nevědomosti a hříšnými činnostmi (duṣkṛtī), dostane v příštím životě podle zákonů přírody tělo podléhající utrpení. Zákony přírody nejsou podřízeny náladovým touhám podmíněné duše. Měli bychom se tedy snažit být neustále ve styku se sattva-guṇou a nepropadat vlivu rajo-guṇy a tamo-guṇy (rajas-tamo-bhāvāḥ). Chtíč a chamtivost udržují živou bytost trvale v nevědomosti a brání jí v dosažení úrovně sattva-guṇy či śuddha-sattva-guṇy. Každému se doporučuje setrvávat v kontaktu se śuddha-sattva-guṇou, oddanou službou, neboť pak bude imunní vůči reakcím tří kvalit hmotné přírody.
Quien comete actividades pecaminosas debido a la ignorancia, tamo-guṇa, obtiene un cuerpo inferior. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu(Bg. 13.22). ¿Por qué hay cuerpos superiores e inferiores, entre los cientos de miles de especies de vida? El cuerpo que se recibe viene determinado por las contaminaciones de la naturaleza material. Si en esta vida estamos contaminados por la modalidad de la ignorancia y las actividades pecaminosas (duṣkṛtī), en la siguiente vida las leyes de la naturaleza nos llevarán a un cuerpo lleno de sufrimientos. Las leyes de la naturaleza no se subordinan a los caprichosos deseos del alma condicionada. Por consiguiente, siempre debemos esforzarnos por permanecer en contacto con sattva-guṇa y no entregarnos a rajo-guṇa o tamo-guṇa(rajas-tamo-bhāvāḥ). Los deseos lujuriosos y la codicia mantienen a la entidad viviente en el plano de la ignorancia perpetua, y le impiden elevarse a los niveles desattva-guṇa o de śuddha-sattva-guṇa. Se nos aconseja mantenernos en el plano de śuddha-sattva-guṇa, el servicio devocional, pues eso nos hará inmunes a las reacciones de las tres modalidades de la naturaleza material.