Skip to main content

Sloka 42

Text 42

Verš

Text

tam imam aham ajaṁ śarīra-bhājāṁ
hṛdi hṛdi dhiṣṭhitam ātma-kalpitānām
pratidṛśam iva naikadhārkam ekaṁ
samadhi-gato ’smi vidhūta-bheda-mohaḥ
tam imam aham ajaṁ śarīra-bhājāṁ
hṛdi hṛdi dhiṣṭhitam ātma-kalpitānām
pratidṛśam iva naikadhārkam ekaṁ
samadhi-gato ’smi vidhūta-bheda-mohaḥ

Synonyma

Synonyms

tam — ta Osobnost Božství; imam — nyní přítomný přede mnou; aham — já; ajam — nezrozený; śarīra-bhājām — podmíněné duše; hṛdi — v srdci; hṛdi — v srdci; dhiṣṭhitam — umístěný; ātma — Nadduše; kalpitānām — spekulantů; pratidṛśam — ve všech směrech; iva — jako; na ekadhā — ne jeden; arkam — slunce; ekam — pouze jeden; samadhi-gataḥ asmi — meditací jsem dospěl k tranzu; vidhūta — osvobozený od; bheda-mohaḥ — iluze duality.

tam — that Personality of Godhead; imam — now present before me; aham — I; ajam — the unborn; śarīra-bhājām — of the conditioned soul; hṛdi — in the heart; hṛdi — in the heart; dhiṣṭhitam — situated; ātma — the Supersoul; kalpitānām — of the speculators; pratidṛśam — in every direction; iva — like; na ekadhā — not one; arkam — the sun; ekam — one only; samadhigataḥ asmi — I have undergone trance in meditation; vidhūta — being freed from; bheda-mohaḥ — misconception of duality.

Překlad

Translation

Nyní mohu s plnou pozorností meditovat o tomto jediném Pánu, Śrī Kṛṣṇovi, který stojí přede mnou, jelikož nyní jsem překonal iluzi duality ohledně Jeho přítomnosti v srdcích všech, dokonce i mentálních spekulantů. Je v srdci každého. Slunce lze vnímat různě, ale přesto je jediné.

Now I can meditate with full concentration upon that one Lord, Śrī Kṛṣṇa, now present before me because now I have transcended the misconceptions of duality in regard to His presence in everyone’s heart, even in the hearts of the mental speculators. He is in everyone’s heart. The sun may be perceived differently, but the sun is one.

Význam

Purport

Pán Śrī Kṛṣṇa je jediná Absolutní Nejvyšší Osobnost Božství, ale expanduje se Svojí nepochopitelnou energií do mnoha úplných částí. Pojetí duality vzniká z nevědomosti o Jeho nepochopitelných energiích. V Bhagavad-gītě (9.11) Pán říká, že pouze hlupáci Ho považují za obyčejnou lidskou bytost. Tito hloupí lidé si nejsou vědomi Jeho nepochopitelných energií. Pán je Svojí nepochopitelnou energií přítomný v srdci každého, stejně jako slunce je přítomné pro všechny lidi na světě. Pánův rys Paramātmā je expanzí Jeho úplných částí. Svojí nepochopitelnou energií se Pán expanduje do srdcí všech jako Paramātmā a expanzí Svého osobního žáru se rovněž expanduje jako žhnoucí záře brahmajyoti. Brahma-saṁhitā říká, že brahmajyoti je Jeho osobní žár. Není tedy žádný rozdíl mezi Ním, Jeho osobním žárem brahmajyoti a Jeho úplnými částmi jako Paramātmā. Méně inteligentní lidé, kteří si tuto skutečnost neuvědomují, mají za to, že brahmajyoti a Paramātmā se od Śrī Kṛṣṇy liší. Tato iluze duality nyní z Bhīṣmadevovy mysli zcela zmizela a on pocítil uspokojení, že je to Pán Śrī Kṛṣṇa, který je vším ve všem. Tohoto osvícení dosáhnou velcí mahātmové neboli oddaní. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (7.19), Vāsudeva je vším ve všem a nic nemůže existovat bez Vāsudeva. Vāsudeva, Pán Śrī Kṛṣṇa, je původní Nejvyšší Osoba, což je zde potvrzeno od mahājana, a začátečníci i čistí oddaní se musí snažit kráčet v jeho šlépějích. To je posloupnost oddanosti.

Lord Śrī Kṛṣṇa is the one Absolute Supreme Personality of Godhead, but He has expanded Himself into His multiplenary portions by His inconceivable energy. The conception of duality is due to ignorance of His inconceivable energy. In the Bhagavad-gītā (9.11) the Lord says that only the foolish take Him to be a mere human being. Such foolish men are not aware of His inconceivable energies. By His inconceivable energy He is present in everyone’s heart, as the sun is present before everyone all over the world. The Paramātmā feature of the Lord is an expansion of His plenary portions. He expands Himself as Paramātmā in everyone’s heart by His inconceivable energy, and He also expands Himself as the glowing effulgence of brahmajyoti by expansion of His personal glow. It is stated in the Brahma-saṁhitā that the brahmajyoti is His personal glow. Therefore, there is no difference between Him and His personal glow, brahmajyoti, or His plenary portions as Paramātmā. Less intelligent persons who are not aware of this fact consider brahmajyoti and Paramātmā to be different from Śrī Kṛṣṇa. This misconception of duality is completely removed from the mind of Bhīṣmadeva, and he is now satisfied that it is Lord Śrī Kṛṣṇa only who is all in all in everything. This enlightenment is attained by the great mahātmās or devotees, as it is stated in Bhagavad-gītā (7.19) that Vāsudeva is all in all in everything and that there is no existence of anything without Vāsudeva. Vāsudeva, or Lord Śrī Kṛṣṇa, is the original Supreme Person, as now confirmed by a mahājana, and therefore both the neophytes and the pure devotees must try to follow in his footsteps. That is the way of the devotional line.

Bhīṣmadeva uctívá Pána Śrī Kṛṣṇu jako Pārtha-sārathiho a gopī uctívají téhož Kṛṣṇu ve Vṛndāvanu jako nejpřitažlivějšího Śyāmasundaru. Méně inteligentní učenci někdy dělají chybu, že považují Kṛṣṇu z Vṛndāvanu a Kṛṣṇu z bojiště Kurukṣetra za odlišné osobnosti. Ale pro Bhīṣmadeva tato iluze přestala existovat. I impersonalisté mají za svůj cíl Kṛṣṇu jako neosobní jyoti, a Paramātmā jakožto cíl yogīnů je také Kṛṣṇa. Kṛṣṇa je jak brahmajyoti, tak lokalizovaná Paramātmā, ale v brahmajyoti ani v Paramātmě nenajdeme ani Kṛṣṇu ani sladké vztahy s Ním. Ve Svém osobním rysu je Kṛṣṇa Pārtha-sārathi i Śyāmasundara z Vṛndāvanu, ale ve Svém neosobním rysu není Kṛṣṇa ani v brahmajyoti ani v Paramātmě. Velcí mahātmové jako Bhīṣmadeva všechny tyto odlišné rysy Pána Śrī Kṛṣṇy realizovali, a uctívají proto Pána Kṛṣṇu, kterého znají jako původ všech těchto podob a rysů.

The worshipable object of Bhīṣmadeva is Lord Śrī Kṛṣṇa as Pārtha-sārathi, and that of the gopīs is the same Kṛṣṇa in Vṛndāvana as the most attractive Śyāmasundara. Sometimes less intelligent scholars make a mistake and think that the Kṛṣṇa of Vṛndāvana and that of the Battle of Kurukṣetra are different personalities. But for Bhīṣmadeva this misconception is completely removed. Even the impersonalist’s object of destination is Kṛṣṇa as the impersonal jyoti, and the yogī’s destination of Paramātmā is also Kṛṣṇa. Kṛṣṇa is both brahmajyoti and localized Paramātmā, but in brahmajyoti or Paramātmā there is no Kṛṣṇa or sweet relations with Kṛṣṇa. In His personal feature Kṛṣṇa is both Pārtha-sārathi and Śyāmasundara of Vṛndāvana, but in His impersonal feature He is neither in the brahmajyoti nor in the Paramātmā. Great mahātmās like Bhīṣmadeva realize all these different features of Lord Śrī Kṛṣṇa, and therefore they worship Lord Kṛṣṇa, knowing Him as the origin of all features.