Skip to main content

Sloka 47

Text 47

Verš

Texto

āha rājā dharma-sutaś
cintayan suhṛdāṁ vadham
prākṛtenātmanā viprāḥ
sneha-moha-vaśaṁ gataḥ
āha rājā dharma-sutaś
cintayan suhṛdāṁ vadham
prākṛtenātmanā viprāḥ
sneha-moha-vaśaṁ gataḥ

Synonyma

Palabra por palabra

āha — řekl; rājā — král Yudhiṣṭhira; dharma-sutaḥ — syn Dharmy (Yamarāje); cintayan — myslel na; suhṛdām — přátele; vadham — zabíjení; prākṛtena — pouhé hmotné pojetí; ātmanā — vlastním já; viprāḥ — ó brāhmaṇové; sneha — náklonnost; moha — iluze; vaśam — unešený; gataḥ — odešel.

āha — dijo; rājā — el rey Yudhiṣṭhira; dharma-sutaḥ — el hijo de Dharma (Yamarāja); cintayan — pensando en; suhṛdām — de los amigos; vadham — matando; prākṛtena — mediante el concepto material únicamente; ātmanā — por el ser; viprāḥ — ¡oh, brāhmaṇa!; sneha — afecto; moha — engaño; vaśam — siendo llevado por; gataḥ — habiendo ido.

Překlad

Traducción

Král Yudhiṣṭhira, syn Dharmy, zdrcený smrtí svých přátel, byl zarmoucený jako obyčejný materialistický člověk. Ó mudrci, takto oklamaný iluzí náklonnosti promluvil.

El rey Yudhiṣṭhira, el hijo de Dharma, sobrecogido por la muerte de sus amigos estaba acongojado tal como un hombre materialista ordinario. ¡Oh, sabios, engañado así por el afecto, él comenzó a hablar.

Význam

Significado

Od krále Yudhiṣṭhira se neočekávalo, že propadne zármutku jako obyčejný člověk, ale vůlí Pána se stalo, že byl oklamán iluzí světské náklonnosti (stejně jako byl kdysi zdánlivě oklamán Arjuna). Osvícený člověk dobře ví, že živá bytost není ani tělem, ani myslí, že je transcendentální hmotným pojetím života. Obyčejný člověk se dívá na násilí a nenásilí z hlediska těla, ale to je jen druh iluze. Každý má své nevyhnutelné povinnosti, které se pojí s jeho zaměstnáním. A kṣatriya musí bojovat za spravedlivou věc, ať už je protivníkem kdokoliv. Při vykonávání povinností by se člověk neměl nechat rozrušit zánikem hmotného těla, které je pouze vnějším oděvem živé duše. Mahārāja Yudhiṣṭhira toto všechno dokonale věděl, ale vůlí Pána se začal chovat jako obyčejný člověk. Za jeho chováním se skrýval další velký plán: krále měl poučit Bhīṣma, stejně jako Arjunu poučil Pán Samotný.

Aunque no se esperaba que el rey Yudhiṣṭhira se acongojara como un hombre común y corriente, no obstante y por la voluntad del Señor, el afecto mundano lo engañó (tal como Arjuna fue aparentemente engañado). El hombre que ve, sabe bien que la entidad viviente no es el cuerpo ni la mente, sino que es trascendental al concepto material de la vida. El hombre común juzga la violencia y no violencia en términos del cuerpo, pero esa es una clase de engaño. Todo el mundo está obligado a cumplir con los deberes de su ocupación. Un kṣatriya está obligado a pelear por la causa justa, sea cual fuere el bando opuesto. En dicho desempeño del deber, uno no debe perturbarse ante la aniquilación del cuerpo material, que tan solo es un traje externo del alma viviente. Todo esto le era perfectamente conocido a Mahārāja Yudhiṣṭhira, pero por la voluntad del Señor él se comportó como un hombre común, porque había otro gran plan tras esa situación ilusoria: el rey sería instruido por Bhīṣma, tal como a Arjuna lo instruyó el propio Señor.