Skip to main content

Sloka 42

Text 42

Verš

Texto

tvayi me ’nanya-viṣayā
matir madhu-pate ’sakṛt
ratim udvahatād addhā
gaṅgevaugham udanvati
tvayi me ’nanya-viṣayā
matir madhu-pate ’sakṛt
ratim udvahatād addhā
gaṅgevaugham udanvati

Synonyma

Palabra por palabra

tvayi — Tobě; me — má; ananya-viṣayā — čistá; matiḥ — pozornost; madhu-pate — ó Pane Madhua; asakṛt — stále; ratim — přitažlivost; udvahatāt — kéž přetéká; addhā — přímo; gaṅgā — Ganga; iva — jako; ogham — plyne; udanvati — do moře.

tvayi — a Ti; me — mi; ananya-viṣayā — sin mezcla; matiḥ — atención; madhu-pate — ¡oh, Señor de Madhu!; asakṛt — continuamente; ratim — atracción; udvahatāt — se desborde; addhā — directamente; gaṅgā — el Ganges; iva — como; ogham — fluye; udanvati — hacia el mar.

Překlad

Traducción

Ó Pane Madhua, tak jako Ganga věčně plyne do moře a nezná překážek, tak i já chci být vždy přitahována pouze k Tobě a nikomu jinému.

¡Oh, Señor de Madhu!, así como el Ganges fluye siempre hacia el mar sin obstáculos, que mi atracción se dirija constantemente hacia Ti, sin que se desvíe hacia nadie más.

Význam

Significado

Dokonalosti čisté oddané služby je dosaženo tehdy, když je pozornost plně obrácena k transcendentální láskyplné službě Pánu. Přesekat pouta náklonnosti ke všemu ostatnímu neznamená zavrhnout takové jemné záležitosti, jako je náklonnost k někomu jinému. To není možné. Živá bytost musí mít tento pocit náklonnosti pro někoho jiného, protože to je příznakem života ve všech životních druzích. Životní příznaky, jimiž je touha, hněv, dychtění, pocit přitažlivosti atd., nelze zničit. Je třeba pouze změnit cíl. Nelze odstranit touhu, ale v oddané službě vystřídá touhu po uspokojení smyslů touha po službě Pánu. Takzvaná náklonnost k rodině, společnosti, zemi atd. není ničím jiným než různými stupni uspokojování smyslů. Jakmile se tato touha usměrní pro uspokojení Pána, nazývá se to oddaná služba.

La perfección del servicio devocional puro se alcanza cuando toda la atención se desvía hacia el trascendental servicio amoroso del Señor. Cortar el nexo de todos los demás afectos no significa la completa negación de los elementos más finos, tales como el afecto por alguien más. Eso no es posible. Un ser viviente, sea este quien fuere, debe tener ese sentimiento de afecto por otros, porque ello es un signo de vida. Los signos de vida, tales como el deseo, la ira, los anhelos, los sentimientos de atracción, etc., no pueden ser aniquilados. Únicamente tiene que cambiarse el objetivo. El deseo no puede ser negado, pero en el servicio devocional el deseo de complacer los sentidos se cambia por el servicio del Señor. El llamado afecto por la familia, la sociedad, el país, etc., consiste en diferentes pasos de complacencia de los sentidos. Cuando este deseo se cambia en aras de la satisfacción del Señor, se denomina servicio devocional.

Z Bhagavad-gīty je patrné, že Arjuna nechtěl bojovat se svými bratry a příbuznými, jelikož chtěl uspokojit své osobní touhy. Jakmile však vyslechl poselství Pána, Śrīmad Bhagavad-gītu, změnil své rozhodnutí a sloužil Pánu. Tím se z něho stal slavný oddaný Pána, neboť všechna písma uvádějí, že Arjuna dosáhl duchovní dokonalosti oddanou službou Pánu v přátelství. Bojování a přátelství, Arjuna i Kṛṣṇa, vše zůstalo jak bylo, jen z Arjuny se oddanou službou stal jiný člověk. Také modlitby Kuntī jsou ukázkou rozhodné proměny v jednání. Śrīmatī Kuntī chtěla sloužit Pánovi bez odchýlení a o to prosí ve svých modlitbách. Tato čistá oddanost je konečným cílem života. Naše pozornost se obvykle obrací ke službě něčemu, co není božské, co není v Božím plánu. Jakmile změníme plán ve prospěch služby Pánu neboli jsou-li naše smysly očištěny v souvislosti se službou Pánu, pak se to nazývá čistá oddaná služba. Śrīmatī Kuntīdevī toužila po této dokonalosti a modlila se o ni k Pánu.

En el Bhagavad-gītā podemos ver que Arjuna, tan solo para satisfacer sus propios deseos personales, no deseaba pelear con sus hermanos y parientes. Pero al oír el mensaje del Señor, el Śrīmad-Bhagavad-gītā, cambió su decisión y sirvió al Señor. Y por hacer eso, se convirtió en un famoso devoto del Señor, pues en todas las Escrituras se declara que Arjuna alcanzó la perfección espiritual mediante el servicio devocional que le prestó al Señor a través de la amistad. La pelea estaba ahí, la amistad estaba ahí, Arjuna estaba ahí y Kṛṣṇa estaba ahí, pero Arjuna se volvió otra persona mediante el servicio devocional. Por lo tanto, las oraciones de Kuntī también denotan los mismos cambios categóricos en las actividades. Śrīmatī Kuntī quería servir al Señor sin desviación, y eso era lo que pedía en su oración. Esa devoción pura es la meta última de la vida. Nuestra atención se dirige habitualmente hacia el servicio de algo que no es divino o, en otras palabras, que no es parte del programa del Señor. Cuando el programa se transforma en el servicio del Señor, es decir, cuando los sentidos se purifican en relación con el servicio del Señor, dicho programa se denomina servicio devocional puro y sin mezcla. Śrīmatī Kuntīdevī quería esa perfección y oró para que el Señor se la concediese.

Její náklonnost k Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům nevybočuje mimo rámec oddané služby, neboť služba Pánu a služba Jeho oddaným se od sebe neliší. Někdy je služba oddaným cennější než služba Pánu. V tomto případě se však jednalo o náklonnost, kterou měla Kuntīdevī k Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům jakožto členům své rodiny. Takové citové pouto hmotného příbuzenství vytváří māyā — příbuznosti těla nebo mysli vznikají vlivem vnější energie. Skutečná příbuznost je příbuznost duše na základě vztahu s Nejvyšší Duší. Když chtěla Kuntīdevī přeseknout rodinné vztahy, mínila tím vnější vztahy. Vnější vztahy jsou příčinou hmotného otroctví, ale vztahy duše vedou ke svobodě. Příbuznost dvou duší se může uskutečnit prostřednictvím příbuznosti s Nadduší. Vidět temnotu znamená nevidět. Ale ve slunečním světle vidíme slunce i vše ostatní, co nám bylo ve tmě skryté. Tak je tomu s oddanou službou.

El afecto de Kuntī por los Pāṇḍavas y los Vṛṣṇis no está fuera de los límites del servicio devocional, porque el servicio del Señor y el servicio de los devotos son idénticos. A veces, servir al devoto es más valioso que servir al Señor. Pero aquí, el afecto de Kuntīdevī por los Pāṇḍavas y los Vṛṣṇis se debía a la relación familiar. Ese nexo de afecto en términos de la relación material es la relación de māyā, porque las relaciones del cuerpo o la mente se deben a la influencia de la energía externa. Las relaciones del alma, establecidas en relación con el Alma Suprema, son relaciones verdaderas. Cuando Kuntīdevī quiso cortar la relación familiar, se refería a cortar la relación de la piel. La relación de la piel es la causa del cautiverio material, pero la relación del alma es la causa de la libertad. Esa relación de alma a alma puede establecerse por intermedio de la relación con la Superalma. Ver en la oscuridad no es ver. Pero ver con la luz del sol significa ver el sol y todo lo demás que no se veía en la oscuridad. Esa es la naturaleza del servicio devocional.