Sloka 42
Text 42
Verš
Text
matir madhu-pate ’sakṛt
ratim udvahatād addhā
gaṅgevaugham udanvati
matir madhu-pate ’sakṛt
ratim udvahatād addhā
gaṅgevaugham udanvati
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
Ó Pane Madhua, tak jako Ganga věčně plyne do moře a nezná překážek, tak i já chci být vždy přitahována pouze k Tobě a nikomu jinému.
O Lord of Madhu, as the Ganges forever flows to the sea without hindrance, let my attraction be constantly drawn unto You without being diverted to anyone else.
Význam
Purport
Dokonalosti čisté oddané služby je dosaženo tehdy, když je pozornost plně obrácena k transcendentální láskyplné službě Pánu. Přesekat pouta náklonnosti ke všemu ostatnímu neznamená zavrhnout takové jemné záležitosti, jako je náklonnost k někomu jinému. To není možné. Živá bytost musí mít tento pocit náklonnosti pro někoho jiného, protože to je příznakem života ve všech životních druzích. Životní příznaky, jimiž je touha, hněv, dychtění, pocit přitažlivosti atd., nelze zničit. Je třeba pouze změnit cíl. Nelze odstranit touhu, ale v oddané službě vystřídá touhu po uspokojení smyslů touha po službě Pánu. Takzvaná náklonnost k rodině, společnosti, zemi atd. není ničím jiným než různými stupni uspokojování smyslů. Jakmile se tato touha usměrní pro uspokojení Pána, nazývá se to oddaná služba.
Perfection of pure devotional service is attained when all attention is diverted towards the transcendental loving service of the Lord. To cut off the tie of all other affections does not mean complete negation of the finer elements, like affection for someone else. This is not possible. A living being, whoever he may be, must have this feeling of affection for others because this is a symptom of life. The symptoms of life, such as desire, anger, hankerings, feelings of attraction, etc., cannot be annihilated. Only the objective has to be changed. Desire cannot be negated, but in devotional service the desire is changed only for the service of the Lord in place of desire for sense gratification. The so-called affection for family, society, country, etc., consists of different phases of sense gratification. When this desire is changed for the satisfaction of the Lord, it is called devotional service.
Z Bhagavad-gīty je patrné, že Arjuna nechtěl bojovat se svými bratry a příbuznými, jelikož chtěl uspokojit své osobní touhy. Jakmile však vyslechl poselství Pána, Śrīmad Bhagavad-gītu, změnil své rozhodnutí a sloužil Pánu. Tím se z něho stal slavný oddaný Pána, neboť všechna písma uvádějí, že Arjuna dosáhl duchovní dokonalosti oddanou službou Pánu v přátelství. Bojování a přátelství, Arjuna i Kṛṣṇa, vše zůstalo jak bylo, jen z Arjuny se oddanou službou stal jiný člověk. Také modlitby Kuntī jsou ukázkou rozhodné proměny v jednání. Śrīmatī Kuntī chtěla sloužit Pánovi bez odchýlení a o to prosí ve svých modlitbách. Tato čistá oddanost je konečným cílem života. Naše pozornost se obvykle obrací ke službě něčemu, co není božské, co není v Božím plánu. Jakmile změníme plán ve prospěch služby Pánu neboli jsou-li naše smysly očištěny v souvislosti se službou Pánu, pak se to nazývá čistá oddaná služba. Śrīmatī Kuntīdevī toužila po této dokonalosti a modlila se o ni k Pánu.
In the Bhagavad-gītā we can see that Arjuna desired not to fight with his brothers and relations just to satisfy his own personal desires. But when he heard the message of the Lord, Śrīmad Bhagavad-gītā, he changed his decision and served the Lord. And for his doing so, he became a famous devotee of the Lord, for it is declared in all the scriptures that Arjuna attained spiritual perfection by devotional service to the Lord in friendship. The fighting was there, the friendship was there, Arjuna was there, and Kṛṣṇa was there, but Arjuna became a different person by devotional service. Therefore, the prayers of Kuntī also indicate the same categorical changes in activities. Śrīmatī Kuntī wanted to serve the Lord without diversion, and that was her prayer. This unalloyed devotion is the ultimate goal of life. Our attention is usually diverted to the service of something which is nongodly or not in the program of the Lord. When the program is changed into the service of the Lord, that is to say when the senses are purified in relation with the service of the Lord, it is called pure unalloyed devotional service. Śrīmatī Kuntīdevī wanted that perfection and prayed for it from the Lord.
Její náklonnost k Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům nevybočuje mimo rámec oddané služby, neboť služba Pánu a služba Jeho oddaným se od sebe neliší. Někdy je služba oddaným cennější než služba Pánu. V tomto případě se však jednalo o náklonnost, kterou měla Kuntīdevī k Pāṇḍuovcům a Vṛṣṇiovcům jakožto členům své rodiny. Takové citové pouto hmotného příbuzenství vytváří māyā — příbuznosti těla nebo mysli vznikají vlivem vnější energie. Skutečná příbuznost je příbuznost duše na základě vztahu s Nejvyšší Duší. Když chtěla Kuntīdevī přeseknout rodinné vztahy, mínila tím vnější vztahy. Vnější vztahy jsou příčinou hmotného otroctví, ale vztahy duše vedou ke svobodě. Příbuznost dvou duší se může uskutečnit prostřednictvím příbuznosti s Nadduší. Vidět temnotu znamená nevidět. Ale ve slunečním světle vidíme slunce i vše ostatní, co nám bylo ve tmě skryté. Tak je tomu s oddanou službou.
Her affection for the Pāṇḍavas and the Vṛṣṇis is not out of the range of devotional service because the service of the Lord and the service of the devotees are identical. Sometimes service to the devotee is more valuable than service to the Lord. But here the affection of Kuntīdevī for the Pāṇḍavas and the Vṛṣṇis was due to family relation. This tie of affection in terms of material relation is the relation of māyā because the relations of the body or the mind are due to the influence of the external energy. Relations of the soul, established in relation with the Supreme Soul, are factual relations. When Kuntīdevī wanted to cut off the family relation, she meant to cut off the relation of the skin. The skin relation is the cause of material bondage, but the relation of the soul is the cause of freedom. This relation of the soul to the soul can be established by the medium of the relation with the Supersoul. Seeing in the darkness is not seeing. But seeing by the light of the sun means to see the sun and everything else which was unseen in the darkness. That is the way of devotional service.