Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA OSMÁ

Sloka 39

Text 39

Verš

Text

neyaṁ śobhiṣyate tatra
yathedānīṁ gadādhara
tvat-padair aṅkitā bhāti
sva-lakṣaṇa-vilakṣitaiḥ
neyaṁ śobhiṣyate tatra
yathedānīṁ gadādhara
tvat-padair aṅkitā bhāti
sva-lakṣaṇa-vilakṣitaiḥ

Synonyma

Synonyms

na — ne; iyam — tato zem našeho království; śobhiṣyate — vypadá krásná; tatra — pak; yathā — jako nyní; idānīm — jak; gadādhara — ó Kṛṣṇo; tvat — Tvýma; padaiḥ — nohama; aṅkitā — označená; bhāti — oslňuje; sva-lakṣaṇa — Tvé znaky; vilakṣitaiḥ — otisky.

na — not; iyam — this land of our kingdom; śobhiṣyate — will appear beautiful; tatra — then; yathā — as it is now; idānīm — now; gadādhara — O Kṛṣṇa; tvat — Your; padaiḥ — by the feet; aṅkitā — marked; bhāti — is dazzling; sva-lakṣaṇa — Your own marks; vilakṣitaiḥ — by the impressions.

Překlad

Translation

Ó Gadādharo (Kṛṣṇo), naše království teď vypadá krásné, protože ho zdobí otisky Tvých nohou. Ale po Tvém odchodu už takové nebude.

O Gadādhara [Kṛṣṇa], our kingdom is now being marked by the impressions of Your feet, and therefore it appears beautiful. But when You leave, it will no longer be so.

Význam

Purport

Na nohách Pána jsou jisté zvláštní znaky, které Ho odlišují od jiných. Pánovy nohy jsou zespodu označeny praporkem, bleskem, trojzubcem na pohánění slonů, slunečníkem, lotosem, diskem atd. a tyto znaky se otiskují do jemné půdy všude tam, kudy Pán prochází. Když Pán Śrī Kṛṣṇa žil s Pāṇḍuovci v Hastināpuru, jejich zem byla poznačena těmito příznivými znaky, a království Pāṇḍuovců proto vzkvétalo. Kuntīdevī připomínala tuto zvláštnost a měla obavy, že nepřítomnost Pána přinese neštěstí.

There are certain particular marks on the feet of the Lord which distinguish the Lord from others. The marks of a flag, thunderbolt, and instrument to drive an elephant, umbrella, lotus, disc, etc., are on the bottom of the Lord’s feet. These marks are impressed upon the soft dust of the land where the Lord traverses. The land of Hastināpura was thus marked while Lord Śrī Kṛṣṇa was there with the Pāṇḍavas, and the kingdom of the Pāṇḍavas thus flourished by such auspicious signs. Kuntīdevī pointed out these distinguished features and was afraid of ill luck in the absence of the Lord.