Sloka 22
Text 22
Verš
Text
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye
Synonyma
Synonyms
namaḥ — nejuctivější poklony; paṅkaja-nābhāya — Pánu, Jenž má ve středu Svého břicha zvláštní prohlubeň připomínající lotosový květ; namaḥ — poklony; paṅkaja-māline — ten, Jehož vždy zdobí girlanda z lotosových květů; namaḥ — poklony; paṅkaja-netrāya — ten, Jehož pohled chladí jako lotosový květ; namaḥ te — uctivé poklony Tobě; paṅkaja-aṅghraye — Tobě, na Jehož chodidlech jsou znaky lotosového květu (a o Němž se proto říká, že má lotosové nohy).
namaḥ — all respectful obeisances; paṅkaja-nābhāya — unto the Lord who has a specific depression resembling a lotus flower in the center of His abdomen; namaḥ — obeisances; paṅkaja-māline — one who is always decorated with a garland of lotus flowers; namaḥ — obeisances; paṅkaja-netrāya — one whose glance is as cooling as a lotus flower; namaḥ te — respectful obeisances unto You; paṅkaja-aṅghraye — unto You, the soles of whose feet are engraved with lotus flowers (and who are therefore said to possess lotus feet).
Překlad
Translation
Skládám hluboké poklony Tobě, ó Pane, Jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému květu, Jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových květů, Jehož pohled chladí jako lotos a Jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.
My respectful obeisances are unto You, O Lord, whose abdomen is marked with a depression like a lotus flower, who are always decorated with garlands of lotus flowers, whose glance is as cool as the lotus and whose feet are engraved with lotuses.
Význam
Purport
Zde jsou uvedeny některé ze zvláštních znaků na duchovním těle Osobnosti Božství, jimiž se Jeho tělo liší od těl všech ostatních. Toto jsou zvláštní rysy těla Pána. Pán zdánlivě vypadá jako jeden z nás, ale vždy se liší Svými zvláštními tělesnými rysy. Śrīmatī Kuntī o sobě prohlašuje, že jako žena není způsobilá vidět Pána. To je obecné pravidlo, neboť ženy, śūdrové (třída dělníků) a dvija-bandhuové neboli zkažení potomci tří vyšších tříd nemají dostatek inteligence k tomu, aby chápali transcendentální skutečnosti, které se týkají duchovního jména, slávy, vlastností, podob atd. Nejvyšší Absolutní Pravdy. Tyto osoby, i když nemohou porozumět duchovnímu jednání Pána, Ho mohou vidět jako arcā-vigrahu. Pán sestupuje do hmotného světa jako arcā-vigraha, aby obdařil přízní pokleslé duše — ženy, śūdry a dvija-bandhuy nevyjímaje. Jelikož pokleslé duše nevidí nic než hmotu, Pán milostivě sestupuje do všech nesčetných vesmírů jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu, a z lotosovité prohlubně uprostřed Jeho transcendentálního břicha vyrůstá lotosový stonek, na kterém se rodí Brahmā, první živá bytost ve vesmíru. Pán je proto známý jako Paṅkajanābhi. Pán Paṅkajanābhi přijímá podobu arcā-vigraha (Svoji transcendentální podobu), která může být z různých prvků: v mysli, podoba vytvořená ze dřeva, ze země, z kovu, z drahokamu, z barev, podoba nakreslená v písku atd. Všechny tyto podoby Pána jsou vždy ozdobeny girlandami z lotosových květů, a v chrámech, kde jsou uctívány, má vždy vládnout uklidňující atmosféra oddanosti, která přitáhne planoucí pozornost neoddaných stále pohroužených do hmotných hádek. Lidé, kteří meditují, uctívají podobu v mysli. Pán je tedy milostivý i k ženám, śūdrům a dvija-bandhuům; stačí, aby byli ochotní navštívit chrám, kde probíhá uctívání různých podob, které pro ně byly vytvořeny. Lidé, kteří chodí do chrámů, neuctívají modly, jak prohlašují někteří jedinci s chabým poznáním. Všichni velcí ācāryové zakládali takové chrámy pro uctívání na všech místech, aby poskytli přízeň méně inteligentním, a nikdo by neměl předstírat, že už stádium chrámového uctívání překonal, když přitom náleží do kategorie śūdrů a žen nebo ještě nižší. Měli bychom se na Pána začít dívat od Jeho lotosových nohou a postupně zvedat zrak ke stehnům, pasu, hrudi a obličeji. Nikdo by se neměl pokoušet hledět na tvář Pána, dokud ještě není navyklý dívat se na lotosové nohy Pána. Śrīmatī Kuntī byla tetou Pána, a proto se nezačala na Pána dívat od lotosových nohou, jelikož Pán by se mohl stydět. Aby ušetřila Pána nepříjemné situace, začala se na Něho dívat od pasu a svůj pohled postupně zvedala vzhůru k obličeji, a pak zpět dolů k lotosovým nohám. Tak bylo v uzavřeném kruhu vše v pořádku.
Here are some of the specific symbolical marks on the spiritual body of the Personality of Godhead which distinguish His body from the bodies of all others. They are all special features of the body of the Lord. The Lord may appear as one of us, but He is always distinct by His specific bodily features. Śrīmatī Kuntī claims herself unfit to see the Lord because of her being a woman. This is claimed because women, śūdras (the laborer class) and the dvija-bandhus, or the wretched descendants of the higher three classes, are unfit by intelligence to understand transcendental subject matter concerning the spiritual name, fame, attributes, forms, etc., of the Supreme Absolute Truth. Such persons, although they are unfit to enter into the spiritual affairs of the Lord, can see Him as the arcā-vigraha, who descends to the material world just to distribute favors to the fallen souls, including the above-mentioned women, śūdras and dvija-bandhus. Because such fallen souls cannot see anything beyond matter, the Lord condescends to enter into each and every one of the innumerable universes as the Garbhodakaśāyī Viṣṇu, who grows a lotus stem from the lotuslike depression in the center of His transcendental abdomen, and thus Brahmā, the first living being in the universe, is born. Therefore, the Lord is known as the Paṅkajanābhi. The Paṅkajanābhi Lord accepts the arcā-vigraha (His transcendental form) in different elements, namely a form within the mind, a form made of wood, a form made of earth, a form made of metal, a form made of jewel, a form made of paint, a form drawn on sand, etc. All such forms of the Lord are always decorated with garlands of lotus flowers, and there should be a soothing atmosphere in the temple of worship to attract the burning attention of the nondevotees always engaged in material wranglings. The meditators worship a form within the mind. Therefore, the Lord is merciful even to the women, śūdras and dvija-bandhus, provided they agree to visit the temple of worship in different forms made for them. Such temple visitors are not idolaters, as alleged by some men with a poor fund of knowledge. All the great ācāryas established such temples of worship in all places just to favor the less intelligent, and one should not pose himself as transcending the stage of temple worship while one is actually in the category of the śūdras and the women or less. One should begin to see the Lord from His lotus feet, gradually rising to the thighs, waist, chest and face. One should not try to look at the face of the Lord without being accustomed to seeing the lotus feet of the Lord. Śrīmatī Kuntī, because of her being the aunt of the Lord, did not begin to see the Lord from the lotus feet because the Lord might feel ashamed, and thus Kuntīdevī, just to save a painful situation for the Lord, began to see the Lord just above His lotus feet, i.e., from the waist of the Lord, gradually rising to the face, and then down to the lotus feet. In the round, everything there is in order.