Skip to main content

KAPITOLA SEDMÁ

Syn Droṇy potrestán

Verš

śaunaka uvāca
nirgate nārade sūta
bhagavān bādarāyaṇaḥ
śrutavāṁs tad-abhipretaṁ
tataḥ kim akarod vibhuḥ

Synonyma

śaunakaḥ — Śrī Śaunaka; uvāca — řekl; nirgate — odešel; nārade — Nārada Muni; sūta — ó Sūto; bhagavān — transcendentálně mocný; bādarāyaṇaḥ — Vedavyāsa; śrutavān — který slyšel; tat — jeho; abhipretam — touha mysli; tataḥ — poté; kim — co; akarot — dělal; vibhuḥ — veliký.

Překlad

Ṛṣi Śaunaka se otázal: Ó Sūto, veliký a transcendentálně mocný Vyāsadeva slyšel od Śrī Nārady Muniho vše. Co tedy po Nāradově odchodu Vyāsadeva dělal?

Význam

V této kapitole jsou popsány události vedoucí k přednesení Śrīmad-Bhāgavatamu, když je Mahārāja Parīkṣit zázračně zachráněn v lůně své matky. Způsobil to Drauṇi (Aśvatthāmā), syn Ācāryi Droṇy, který ve spánku zabil pět Draupadiných synů, za což ho Arjuna potrestal. Před započetím velkého eposu Śrīmad-Bhāgavatamu realizoval Śrī Vyāsadeva celou pravdu tranzem v oddanosti.

Verš

sūta uvāca
brahma-nadyāṁ sarasvatyām
āśramaḥ paścime taṭe
śamyāprāsa iti prokta
ṛṣīṇāṁ satra-vardhanaḥ

Synonyma

sūtaḥ — Śrī Sūta; uvāca — řekl; brahma-nadyām — na břehu řeky důvěrně spojené s Vedami, brāhmaṇy, světci a Pánem; sarasvatyām — Sarasvatī; āśramaḥ — chatrč pro meditaci; paścime — na západním; taṭe — břehu; śamyāprāsaḥ — místo zvané Śamyāprāsa; iti — takto; proktaḥ — říká se, že je; ṛṣīṇām — mudrců; satra-vardhanaḥ — to, co oživuje činnosti.

Překlad

Śrī Sūta řekl: Na západním břehu řeky Sarasvatī, která je důvěrně spjatá s Vedami, se nalézá na místě zvaném Śamyāprāsa chatrč, určená k meditaci oživující transcendentální činnosti mudrců.

Význam

Pro duchovní pokrok v poznání je vhodné místo a ovzduší rozhodně zapotřebí. Místo na západním břehu Sarasvatī je pro tento účel obzvlášť příhodné. A tam je Vyāsadevův āśram v Śamyāprāse. Śrīla Vyāsadeva byl hospodář, nicméně místo jeho pobytu se nazývá āśram. Āśram je místo, kde vždy převládá duchovní kultura. Nezáleží na tom, zda to místo patří hospodáři či potulnému mnichu. Celý varṇāśramský systém je tak naplánován, že každé životní stádium se nazývá āśram. To znamená, že duchovní kultura je společným faktorem pro všechny. Brahmacārīni, gṛhasthové, vānaprasthové i sannyāsīni mají tutéž životní misi, kterou je realizace Nejvyššího. Žádný z nich tedy není méně významný co se týče duchovní kultury. Rozdíly jsou formálního rázu a zakládají se na stupni odříkání. Sannyāsīnům je prokazována vysoká úcta právě pro jejich praktické odříkání.

Verš

tasmin sva āśrame vyāso
badarī-ṣaṇḍa-maṇḍite
āsīno ’pa upaspṛśya
praṇidadhyau manaḥ svayam

Synonyma

tasmin — v tom (āśramu); sve — vlastní; āśrame — v chatrči; vyāsaḥ — Vyāsadeva; badarī — bobule; ṣaṇḍa — stromy; maṇḍite — obklopeno; āsīnaḥ — sedící; apaḥ upaspṛśya — dotyk vody; praṇidadhyau — soustředil; manaḥ — mysl; svayam — sám.

Překlad

Po očištění dotykem vody usedl Śrīla Vyāsadeva na tomto místě ve svém āśramu, obklopeném stromy s bobulovitými plody, aby meditoval.

Význam

Podle pokynů svého duchovního mistra, Śrīly Nārady Muniho, soustředil Vyāsadeva na tom transcendentálním místě svoji mysl na meditaci.

Verš

bhakti-yogena manasi
samyak praṇihite ’male
apaśyat puruṣaṁ pūrṇaṁ
māyāṁ ca tad-apāśrayām

Synonyma

bhakti — oddaná služba; yogena — procesem spojení; manasi — v mysli; samyak — dokonale; praṇihite — zapojená a upevněná na; amale — bez jakékoliv hmoty; apaśyat — viděl; puruṣam — Osobnost Božství; pūrṇam — absolutní; māyām — energie; ca — rovněž; tat — Jeho; apāśrayam — s plnou vládou.

Překlad

Upevnil svoji mysl tím, že ji dokonale spojil s procesem oddané služby (bhakti-yogou) bez jediného náznaku materialismu, a tím způsobem uzřel Pána, Absolutní Osobnost Božství, spolu s Jeho vnější energií, která byla zcela pod Jeho vládou.

Význam

Dokonale vidět Absolutní Pravdu je možné jedině procesem spojení, kterým je oddaná služba. To potvrzuje i Bhagavad-gītā. Jedině procesem oddané služby lze dokonale realizovat Absolutní Pravdu, Osobnost Božství, a s tímto dokonalým poznáním lze vstoupit do Božího království. Śrī Nārada doporučil Śrīlovi Vyāsadevovi, aby se pohroužil do transcendentální meditace o Osobnosti Božství a o činnostech Pána. Śrīla Vyāsadeva si nevšímal záře Brahmanu, jelikož to není absolutní pohled. Absolutním pohledem je Osobnost Božství, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (7.19): vāsudevaḥ sarvam iti. Rovněž Upaniṣady potvrzují, že Vāsudeva, Osobnost Božství, je zahalený zlatým zářícím závojem hiraṇmayena pātreṇa neosobního Brahmanu, a když je tato opona milostí Pána odtažena, pak lze spatřit skutečnou tvář Absolutního. Absolutní je zde uveden slovem puruṣa neboli osoba. O Absolutní Osobnosti Božství se mluví ve velice mnoha védských písmech, a Bhagavad-gītā potvrzuje, že puruṣa je věčná a původní osoba. Absolutní Osobnost Božství je dokonalou osobou. Nejvyšší Osoba má mnohé energie, a z nich jsou obzvláště důležité energie vnější, vnitřní a okrajová. Zde uvedená energie je energií vnější, jak bude zřejmé z popisů jejích činností. Vnitřní energie vždy doprovází Absolutní Osobu stejně jako měsíční svit doprovází měsíc. Vnější energie se přirovnává k temnotě, jelikož udržuje živé bytosti v temnotě nevědomosti. Slovo apāśrayam naznačuje, že tato energie Pána je zcela ovládána. Vnitřní síla čili vyšší energie se také nazývá māyā, ale je to duchovní māyā neboli energie projevená v absolutním světě. Jakmile je někdo pod ochranou této vnitřní síly, temnota hmotné nevědomosti se okamžitě rozplyne. A i ti, kteří jsou ātmārāma neboli ustáleni v tranzu, přijímají ochranu této māyi, vnitřní energie. Oddaná služba, bhakti-yoga, je činností vnitřní energie; pro nižší energii neboli hmotnou energii tu není místo, stejně jako v záři duchovního světla není místo pro temnotu. Tato vnitřní energie je dokonce vyšší nežli duchovní blaženost, které lze dosáhnout na úrovni neosobního Brahmanu. V Bhagavad-gītě se říká, že neosobní záře Brahmanu je další emanací Absolutní Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy. Jak vysvětlí pozdější śloky, parama-puruṣa nemůže být nikdo jiný než Samotný Śrī Kṛṣṇa.

Verš

yayā sammohito jīva
ātmānaṁ tri-guṇātmakam
paro ’pi manute ’narthaṁ
tat-kṛtaṁ cābhipadyate

Synonyma

yayā — kterým; sammohitaḥ — oklamána; jīvaḥ — živé bytosti; ātmānam — vlastní já; tri-guṇa-ātmakam — podmíněné třemi kvalitami přírody nebo produkt hmoty; paraḥ — transcendentální; api — přestože; manute — bere za samozřejmé; anartham — nechtěné věci; tat — tím; kṛtam ca — reakce; abhipadyate — podstupuje.

Překlad

Kvůli této vnější energii se živá bytost, přestože je transcendentální třem kvalitám hmotné přírody, považuje za produkt hmoty, a proto podstupuje reakce hmotného strádání.

Význam

Tento verš popisuje hlavní příčinu utrpení materialistických živých bytostí a zároveň s ní způsob, který je třeba přijmout, a také konečnou dokonalost, které lze dosáhnout. To vše je zde uvedeno. Živá bytost je svojí povahou transcendentální vůči hmotnému uvěznění, ale nyní je v zajetí vnější energie, a proto se považuje za jeden z produktů hmoty. Kvůli tomuto světskému styku zakouší čistá duchovní bytost mnohá utrpení pod vlivem kvalit hmotné přírody a mylně se domnívá, že je hmotným produktem. To znamená, že současný zvrácený způsob myšlení, cítění a chtění v hmotných podmínkách není pro živou bytost přirozený. Živá bytost má však svůj normální způsob myšlení, cítění a chtění. Ve svém původním postavení nepostrádá schopnost myslet, cítit a chtít. Rovněž Bhagavad-gītā potvrzuje, že skutečné poznání podmíněné duše nyní zahaluje nevědomost. Teorie, že každá živá bytost je absolutním neosobním Brahmanem, je zde tedy zamítnuta. Není to možné, neboť každá živá bytost má své osobité uvažování i ve svém původním nepodmíněném stavu. Současný podmíněný stav je způsobený vlivem vnější energie — to znamená, že iniciativy se nyní chápe iluzorní energie a Svrchovaný Pán zůstává stranou. Pán si však nepřeje, aby živou bytost oklamala vnější energie. Vnější energie samotná si je této skutečnosti vědomá, nicméně přijímá tento nevděčný úkol a udržuje svým matoucím vlivem zapomětlivou duši v iluzi. Pán do úkolu iluzorní energie nezasahuje, neboť to, co iluzorní energie vykonává, je též nutné k nápravě podmíněné duše. Milující otec nevidí rád, když někdo jiný trestá jeho děti, ale přesto nechává své neposlušné děti opatrovat přísným člověkem, aby se naučily pořádku. Milující Všemocný Otec si však zároveň přeje pro podmíněnou duši úlevu a osvobození ze spárů iluzorní energie. Král vsadí neposlušné občany do vězení, ale někdy si přeje vězňům pomoci, osobně tam jde a žádá o nápravu, a díky němu jsou vězňové propuštěni. Podobně Nejvyšší Pán sestupuje ze Svého království do království iluzorní energie a Osobně poskytuje pomoc v podobě Bhagavad-gīty, v níž Sám říká, že i když působení iluzorní energie je velice těžké překonat, ten, kdo se odevzdá lotosovým nohám Pána, dostává svobodu na pokyn Nejvyššího. Toto odevzdání se je tím nápravným opatřením, kterým se lze oprostit od klamného vlivu iluzorní energie. Odevzdání se je dovedené k dokonalosti v dobré společnosti. Pán proto doporučuje, aby se lidé pod vlivem slov světců, kteří skutečně realizovali Nejvyššího, zapojili do Jeho transcendentální láskyplné služby. Podmíněná duše získává chuť naslouchat o Pánu, a pouze tímto nasloucháním se postupně dostává na úroveň úcty, oddanosti a připoutanosti k Pánu. To celé završí odevzdání se. Totéž zde Pán uvádí ve Své inkarnaci Vyāsadeva. To znamená, že Pán volá podmíněné duše zpátky oběma způsoby — prostřednictvím trestů vnější energie Pána a Sám Osobně jako duchovní mistr uvnitř a vně. V srdci každé živé bytosti se Pán Samotný stává duchovním mistrem jako Nadduše (Paramātmā), a vně se stává duchovním mistrem v podobě písem, světců a zasvěcujícího duchovního mistra. To ještě dále vysvětluje příští śloka.

Osobní dohled iluzorní energie potvrzují Vedy (Kena Upaniṣad) v souvislosti s vládnoucí mocí polobohů. Zde se také jasně říká, že živou bytost ovládá vnější energie osobním způsobem. Živá bytost takto podléhající vládě vnější energie může být umístěná různě. Z této śloky Bhāgavatamu je ovšem zřejmé, že tatáž vnější energie má oproti Osobnosti Božství, dokonalé bytosti, podřízené postavení. K dokonalé bytosti, k Pánu, se iluzorní energie nemůže ani přiblížit — může působit jedině na živé bytosti. Myslet si, že Svrchovaný Pán podlehl působení iluzorní energie a stal se tak obyčejnou živou bytostí, je pouhým výplodem fantazie. Kdyby živá bytost a Pán patřili do stejné kategorie, pak by to Vyāsadeva docela jistě viděl a živá bytost by nikdy nemohla trpět pod vlivem iluze, neboť Nejvyšší Bytost je plně vědomá. Jsou to tedy jen nedomyšlené představy monistů, kteří se snaží umístit Pána a živou bytost do stejné kategorie. Kdyby Pán a živá bytost byli jedno a totéž, neobtěžoval by se Śrīla Śukadeva Gosvāmī s popisem transcendentálních zábav Pána, neboť by to byly pouze projevy iluzorní energie.

Śrīmad-Bhāgavatam je summum bonum, nejvyšší lék pro lidstvo trpící ve spárech māyi. Śrīla Vyāsadeva tedy ze všeho nejdříve stanovil diagnózu nemoci podmíněných duší — tedy že jsou oklamány vnější iluzorní energií. Přestože viděl nemocné podmíněné živé duše a také příčinu nemoci, viděl též dokonalou Nejvyšší Bytost, od které je iluzorní energie velice vzdálená. A v příštím verši navrhuje léčebná opatření. Nejvyšší Osobnost Božství i živé bytosti jsou kvalitativně nepochybně stejní, ale Pán je vládcem iluzorní energie, zatímco živá bytost je iluzorní energií ovládána. Pán a živá bytost jsou tedy současně totožní a odlišní. Ještě další věc je zde zřejmá: že věčný vztah mezi Pánem a živou bytostí je transcendentální, neboť jinak by se Pán neobtěžoval tím, aby volal podmíněné duše zpátky ze spárů māyi. Stejně tak po živé bytosti se žádá, aby oživila svou přirozenou náklonnost a lásku k Pánu. To je její nejvyšší dokonalostí. Śrīmad-Bhāgavatam takto léčí podmíněné duše a vede je k tomuto životnímu cíli.

Verš

anarthopaśamaṁ sākṣād
bhakti-yogam adhokṣaje
lokasyājānato vidvāṁś
cakre sātvata-saṁhitām

Synonyma

anartha — věci, které jsou nadbytečné; upaśamam — zmírnění; sākṣāt — přímo; bhakti-yogam — spojení oddanou službou; adhokṣaje — k Transcendenci; lokasya — obyčejných lidí; ajānataḥ — ti, kteří neznají; vidvān — svrchovaně vzdělaný; cakre — sestavil; sātvata — ve vztahu k Nejvyšší Pravdě; saṁhitām — védskou literaturu.

Překlad

Hmotné strasti živé bytosti, které jsou pro ni zbytečné a nepřirozené, může přímo zmírnit spojení procesem oddané služby. Obyčejní lidé to však nevědí, a proto učený Vyāsadeva sestavil tuto védskou literaturu, která se vztahuje k Nejvyšší Pravdě.

Význam

Śrīla Vyāsadeva viděl naprosto dokonalou Osobnost Božství. Z tohoto tvrzení můžeme vyrozumět, že úplný celek, Osobnost Božství, zahrnuje též Své nedílné součásti. Viděl tedy Pánovy různé energie; to jest vnitřní, okrajovou a vnější energii. Viděl rovněž Jeho různé úplné části a části úplných částí, tedy také různé inkarnace. Obzvláště sledoval nechtěná strádání podmíněných duší, které jsou zmateny vnější energií. A nakonec viděl léčebný prostředek pro podmíněné duše — oddanou službu. To je veliká transcendentální věda, která začíná nasloucháním a opěvováním jména, proslulosti, slávy atd. Nejvyšší Osobnosti Božství. Oživení dřímající náklonnosti, lásky k Bohu, nezávisí na mechanickém naslouchání a opěvování, ale zcela a výhradně na bezpříčinné milosti Pána. Je-li Pán zcela spokojený s upřímnou snahou oddaného, může ho obdařit Svojí láskyplnou transcendentální službou. Ale už i předepsané podoby naslouchání a opěvování způsobí okamžité zmírnění nadbytečných a nechtěných strastí hmotného bytí. Toto zmírnění hmotné náklonnosti nečeká na rozvoj transcendentálního poznání. Naopak poznání spíše závisí na oddané službě, aby mohlo dojít ke konečné realizaci Nejvyšší Pravdy.

Verš

yasyāṁ vai śrūyamāṇāyāṁ
kṛṣṇe parama-pūruṣe
bhaktir utpadyate puṁsaḥ
śoka-moha-bhayāpahā

Synonyma

yasyām — tato védská literatura; vai — jistě; śrūyamāṇāyām — pouhým posloucháním; kṛṣṇe — Pánu Kṛṣṇovi; parama — nejvyšší; pūruṣe — Osobnosti Božství; bhaktiḥ — city oddané služby; utpadyate — vyrůstá; puṁsaḥ — živé bytosti; śoka — nářek; moha — iluze; bhaya — strach; apahā — to, co zháší.

Překlad

Pouhým nasloucháním této védské literatuře se začíná ihned probouzet cit pro láskyplnou oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který zháší plameny nářku, iluze a strachu.

Význam

Existují různé smysly a nejúčinnější z nich je sluch. Sluch je činný i za tvrdého spánku. Když člověk nespí, může se před nepřítelem bránit, ale když spí, může ho chránit jedině sluch. Důležitost naslouchání se zde uvádí v souvislosti s dosažením nejvyšší dokonalosti života, kterou je osvobození od tří hmotných bolestí. Každý je bez ustání plný nářku, honí se za přeludem iluzorních věcí a vždy se bojí nějakého nepřítele. To jsou tři hlavní příznaky hmotné choroby. A zde se jednoznačně říká, že pouhým vyslechnutím poselství Śrīmad-Bhāgavatamu získáme náklonnost k Nejvyšší Osobnosti Božství, ke Śrī Kṛṣṇovi, a jakmile se tato připoutanost rozvine, příznaky hmotných nemocí zmizí. Śrī Vyāsadeva viděl zcela dokonalou Osobnost Božství, a tento verš jasně potvrzuje, že touto naprosto dokonalou Osobností Božství je Śrī Kṛṣṇa.

Konečným cílem oddané služby je vyvinutí ryzí lásky k Nejvyšší Osobnosti. Slovo “láska” se často užívá k označení vztahu mezi mužem a ženou. A “láska” je jediné slovo, kterým lze správně označit vztah mezi Pánem Kṛṣṇou a živými bytostmi. Bhagavad-gītā označuje živé bytosti jako prakṛti, a prakṛti patří v sanskrtu do ženského rodu. Pán je vždy označen jako parama-puruṣa, nejvyšší mužská osobnost, a vztah mezi Pánem a živými bytostmi je podobný jako vztah muže a ženy. Mluvit o lásce k Bohu je tedy zcela na místě.

Láskyplná oddaná služba Pánu začíná nasloucháním o Pánu. Mezi Pánem a vyprávěním o Něm není rozdílu — Pán je ve všech směrech absolutní. Není žádný rozdíl mezi Ním a vyprávěním o Něm. Nasloucháním o Něm se tedy dostáváme do bezprostředního styku s Ním, a to umožňuje vibrace transcendentálního zvuku. Transcendentální zvuk je tak účinný, že okamžitě odstraňuje všechny výše uvedené hmotné náklonnosti. Jak jsme uvedli dříve, živá bytost vytváří hmotnou společností jistou spletitost a iluzorní uvěznění v hmotném těle přijímá za skutečnost. Pod vlivem této uměle vytvořené spletitosti živé bytosti různých životních kategorií podléhají různým způsobem iluzi. I v těch nejpokročilejších stádiích lidského života převládá tatáž iluze v podobě mnoha ismů a narušuje láskyplný vztah s Pánem a tím pádem i láskyplné vztahy mezi lidmi. Vyslechnutím obsahu Śrīmad-Bhāgavatamu se tato neskutečná spletitost materialismu odstraní a ve společnosti nastává skutečný mír, kterého se politikové snaží dosáhnout tolika způsoby. Na jedné straně chtějí politici dosáhnout mezilidského a mezinárodního klidu a míru, ale jejich příliš velká připoutanost k hmotnému panování přináší iluzi a strach. Politické mírové konference tedy nepřinesou společnosti mír. To se může podařit jedině nasloucháním o Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇovi ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Pošetilí politikové se mohou scházet na mírových konferencích na nejvyšší úrovni stovky let, ale nemohou dosáhnout úspěchu. Dokud se nedostaneme na úroveň opětovného obnovení našeho ztraceného vztahu s Kṛṣṇou, bude neustále převládat iluze ztotožňování vlastního já s tělem a strach bude pokračovat i nadále. Pokud jde o platnost toho, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, existují stovky a tisíce důkazů ve zjevených písmech a stovky a tisíce důkazů z osobní zkušenosti oddaných z míst, jako jsou Vṛndāvan, Navadvīp a Purī. I slovník Kaumudī uvádí jako synonyma slova “Kṛṣṇa” hesla “syn Yaśody” a “Nejvyšší Osobnost Božství Parabrahman”. Můžeme tedy dojít k závěru, že pouhým vyslechnutím védského písma Śrīmad-Bhāgavatamu lze získat přímé spojení s Nejvyšší Osobností Božství Śrī Kṛṣṇou a dosáhnout tak nejvyšší dokonalosti života, plynoucí z překonání světských strastí, iluze a strachu. To je praktická zkouška pro toho, kdo skutečně pozorně naslouchal čtení Śrīmad-Bhāgavatamu.

Verš

sa saṁhitāṁ bhāgavatīṁ
kṛtvānukramya cātma-jam
śukam adhyāpayām āsa
nivṛtti-nirataṁ muniḥ

Synonyma

saḥ — toto; saṁhitām — védské písmo; bhāgavatīm — ve vztahu k Osobnosti Božství; kṛtvā — dokončil; anukramya — opravami a zopakováním; ca — a; ātma-jam — svého syna; śukam — Śukadeva Gosvāmīho; adhyāpayām āsa — naučil; nivṛtti — cesta seberealizace; niratam — věnující se; muniḥ — mudrc.

Překlad

Když velký mudrc Vyāsadeva dokončil a zrevidoval Śrīmad-Bhāgavatam, naučil ho svého syna, Śrī Śukadeva Gosvāmīho, který se již věnoval seberealizaci.

Význam

Śrīmad-Bhāgavatam je přirozeným komentářem Brahma-sūter, které sestavil tentýž autor. Tato Brahma-sūtra neboli Vedānta-sūtra je určená těm, kteří se již věnují seberealizaci. Śrīmad-Bhāgavatam je napsán tak, že jakmile ho někdo jen uslyší, okamžitě se vydává po cestě seberealizace. Je sice určen zvláště pro paramahaṁsy neboli ty, kteří se plně věnují seberealizaci, ale pronikne i do srdcí materialistických lidí. Všichni materialisté se zabývají uspokojováním smyslů, ale i takoví lidé naleznou v této védské literatuře lék na své hmotné choroby. Śukadeva Gosvāmī byl osvobozenou duší od samotného narození, a jeho otec ho učil Śrīmad-Bhāgavatamu. Mezi materialistickými učenci panují různé názory na to, kdy byl napsán Śrīmad-Bhāgavatam. Z textu Bhāgavatamu je ovšem zřejmé, že byl sestaven po odchodu Pána Kṛṣṇy a před odchodem krále Parīkṣita. Když Mahārāja Parīkṣit vládl světu jako král Bhārata-varṣi, potrestal Kaliho a podle zjevených písem a astrologických výpočtů uplynulo z věku Kali pět tisíc let. Z toho plyne, že Śrīmad-Bhāgavatam byl sestaven před nejméně pěti tisíci lety. Mahābhārata byla sestavena dříve než Śrīmad-Bhāgavatam a Purāṇy byly sestaveny ještě před Mahābhāratou. Taková je přibližná doba sepsání různých védských písem. Ještě před tím, než byl celý Śrīmad-Bhāgavatam sepsán, byla podle Nāradových pokynů stanovena jeho osnova. Śrīmad-Bhāgavatam je věda o následování cesty nivṛtti-mārga. Cestu pravṛtti-mārga Nārada zavrhl. Je to cesta, po které mají přirozené sklony jít všechny podmíněné duše. Námět Śrīmad-Bhāgavatamu je lékem na materialistickou chorobu lidské bytosti, protože zastavuje bolesti hmotného bytí.

Verš

śaunaka uvāca
sa vai nivṛtti-nirataḥ
sarvatropekṣako muniḥ
kasya vā bṛhatīm etām
ātmārāmaḥ samabhyasat

Synonyma

śaunakaḥ uvāca — Śrī Śaunaka se zeptal; saḥ — on; vai — jistě; nivṛtti — na cestě seberealizace; nirataḥ — vždy zabraný; sarvatra — ve všech ohledech; upekṣakaḥ — netečný; muniḥ — mudrc; kasya — z jakého důvodu; — nebo; bṛhatīm — rozsáhlý; etām — toto; ātmārāmaḥ — ten, kdo je šťastný v sobě samém; samabhyasat — procházel studiem.

Překlad

Śrī Śaunaka se Sūty Gosvāmīho otázal: Śrī Śukadeva Gosvāmī už byl na cestě seberealizace a byl proto šťastný ve vlastním já. Proč se tedy obtěžoval tím, aby prošel studiem tak rozsáhlého spisu?

Význam

Pro lidi je obecně nejvyšší životní dokonalostí zanechat hmotných činností a upnout se na cestu seberealizace. Ti, kterým dává potěšení smyslový požitek neboli kteří jsou upnuti k práci pro blaho hmotného těla, se nazývají karmī. Z tisíců a miliónů takových karmīch může jeden seberealizací dosáhnout stavu ātmārāma. Ātmā znamená vlastní já a ārāma znamená nalézat potěšení. Každý prahne po nejvyšší radosti, ale kritérium radosti může být u různých jedinců různé. Kritérium radosti karmīho a ātmārāmy se liší. Ātmārāmové jsou ve všech ohledech zcela neteční k hmotnému požitku. Śrī Śukadeva Gosvāmī již této úrovně dosáhl, a přesto ho přitahovalo studovat velký Bhāgavatam a projít všechny těžkosti s tím spojené. To znamená, že Śrīmad-Bhāgavatam je postgraduálním studiem dokonce i pro ātmārāmy, kteří již překonali veškeré studium védského poznání.

Verš

sūta uvāca
ātmārāmāś ca munayo
nirgranthā apy urukrame
kurvanty ahaitukīṁ bhaktim
ittham-bhūta-guṇo hariḥ

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; ātmārāmāḥ — ti, kteří nalézají potěšení v ātmě (obecně v duchovním já); ca — také; munayaḥ — mudrci; nirgranthāḥ — osvobození ze všeho otroctví; api — přestože; urukrame — velkému dobrodruhovi; kurvanti — dělají; ahaitukīm — čistou; bhaktim — oddanou službou; ittham-bhūta — takové podivuhodné; guṇaḥ — vlastnosti; hariḥ — Pána.

Překlad

Všechny druhy ātmārāmů (těch, kteří nalézají potěšení v ātmě neboli v duchovním já) — obzvláště ti, kteří jdou neochvějně po cestě seberealizace — si přejí prokazovat čistou oddanou službu Osobnosti Božství, přestože jsou osvobozeni od všeho hmotného otroctví. Znamená to, že Pán má transcendentální vlastnosti a přitahuje každého, včetně osvobozených duší.

Význam

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tuto śloku ātmārāma vyložil velice názorně Svému hlavnímu oddanému, Śrīlovi Sanātanovi Gosvāmīmu. Rozebral jedenáct prvků śloky: (1) ātmārāma, (2) munayaḥ, (3) nirgrantha, (4) api, (5) ca, (6) urukrama, (7) kurvanti, (8) ahaitukīm, (9) bhaktim, (10) ittham-bhūta-guṇaḥ a (11) hariḥ. Pro slovo ātmārāma existuje v sanskrtském slovníku Viśva-prakāśa sedm následujících synonym: (1) Brahman (Absolutní Pravda), (2) tělo, (3) mysl, (4) úsilí, (5) výdrž, (6) inteligence a (7) osobní zvyky.

Slovo munayaḥ označuje (1) ty, kteří jsou přemýšliví, (2) ty, kteří jsou vážní a mlčenliví, (3) askety, (4) vytrvalé, (5) potulné mnichy, (6) mudrce a (7) světce.

Slovo nirgrantha znamená: (1) ten, kdo je zbaven nevědomosti, (2) ten, koho se netýkají příkazy písem, tzn. neplatí pro něho pravidla a předpisy zjevených písem — etika, Vedy, filozofie, psychologie a metafyzika (jinými slovy hlupáci, negramoti, ničemové atd., kteří se nestarají o usměrňující zásady), (3) kapitalista a také (4) ten, kdo je bez peněz.

Podle slovníku Śabda-kośa se předpona ni používá ve smyslu (1) jistoty, (2) sčítání, (3) stavby a (4) zákazu, a slovo grantha se užívá ve smyslu majetek, teze, slovní zásoba atd.

Slovo urukrama znamená “ten, jehož činnosti jsou slavné”. Krama znamená “krok”. Slovo urukrama poukazuje speciálně na Pánovu inkarnaci jako Vāmana, který celý vesmír pokryl nezměřitelnými kroky. Pán Viṣṇu je tak mocný a Jeho činnosti tak slavné, že Svojí vnitřní silou stvořil duchovní svět a Svojí vnější silou hmotný svět. Svými všeprostupujícími rysy je přítomný všude jako Nejvyšší Pravda a ve Svém osobním rysu je vždy přítomný ve Svém transcendentálním sídle Goloce Vṛndāvaně, kde ve vší pestrosti projevuje Své transcendentální zábavy. Jeho činnostem se nevyrovnají činnosti nikoho jiného; slovo urukrama proto označuje pouze Jeho.

Podle sanskrtského tvarosloví poukazuje kurvanti na dělání něčeho pro někoho jiného. To tedy znamená, že ātmārāmové neprokazují oddanou službu Pánu pro své osobní zájmy, ale pro potěšení Pána, Urukramy.

Hetu znamená “příčinný”. Uspokojení smyslů může mít mnoho příčin, a ty mohou být označeny zhruba jako hmotný požitek, mystické síly a osvobození, které si obvykle progresivní lidé přejí. Co se týče hmotných požitků, je jich nespočetné množství, a materialisté se je pod vlivem iluzorní energie snaží neustále zvyšovat. Seznam hmotných požitků by neměl konce a žádná bytost v hmotném vesmíru je nemůže mít všechny. Co se týče mystických sil, těch je celkem osm (být nejmenší, být nejlehčí, mít cokoliv si přejeme, panovat hmotné přírodě, ovládat jiné živé bytosti, vrhat planety do vnějšího prostoru atd.). Všechny jsou uvedeny v Bhāgavatamu. A osvobození existuje v pěti podobách.

Čistá oddanost tedy znamená sloužit Pánu bez touhy po těchto výše uvedených formách osobního zisku. Takový čistý oddaný, který se zbavil všech těchto tužeb, může Śrī Kṛṣṇu, mocnou Osobnost Božství, plně uspokojit.

Čistá oddaná služba Pánu se rozvíjí v různých stádiích. Vykonávání oddané služby ve hmotné sféře má osmdesát jedna různých vlastností a nad těmito činnostmi je transcendentální vykonávání oddané služby, které se nazývá sādhana-bhakti. Jakmile čisté vykonávání sādhana-bhakti dozraje v transcendentální lásku k Pánu, transcendentální láskyplná služba Pánu se začíná postupně vyvíjet do devíti po sobě následujících stupňů, které lze označit jako připoutanost, láska, silná náklonnost, cítění, spřízněnost, přilnutost, následování, extáze a intenzivní pocity odloučení.

Připoutanost nečinného oddaného se vyvíjí až po stádium transcendentální lásky k Bohu. Připoutanost činného služebníka se vyvíjí ke stádiu přilnutosti a u přátelského oddaného se vyvíjí ke stádiu následování. Totéž platí u oddaných v rodičovském vztahu. Oddaní v milostné lásce vyvíjejí extázi až ke stádiu intenzivních pocitů odloučení. To jsou některé rysy čisté oddané služby Pánu.

Slovo ittham-bhūta má podle Hari-bhakti-sudhodayi význam “naprostá blaženost”. Transcendentální blaženost, která pochází z realizace neosobního Brahmanu, se pak dá přirovnat k troše vody v otisku kravského kopyta. Ve srovnání s oceánem blaženosti ze shlédnutí Osobnosti Božství je to zcela nicotné. Osobní podoba Pána Śrī Kṛṣṇy je tak přitažlivá, že zahrnuje všechnu přitažlivost, všechnu blaženost a všechny chutě (rasy). Tyto přitažlivé síly jsou tak mocné, že je nikdo nechce vyměnit za hmotný požitek, mystické síly ani osvobození. Není to třeba potvrzovat žádnými logickými argumenty — naší přirozenou povahou je, že jsme přitahováni vlastnostmi Pána Śrī Kṛṣṇy. Musíme si být naprosto jisti, že vlastnosti Pána nemají nic společného s vlastnostmi světskými. Všechny jsou plné blaženosti, poznání a věčnosti. Vlastností Pána je bezpočet a každého může přitahovat nějaká jiná.

Velké mudrce, jako byli čtyři svobodní oddaní Sanaka, Sanātana, Sananda a Sanat-kumāra, přitahovala vůně květů a lístků tulasī potřených pastou ze santálového dřeva a obětovaných lotosovým nohám Pána. Śukadeva Gosvāmīho přitahovaly transcendentální zábavy Pána. Śukadeva Gosvāmī byl již na úrovni osvobození, a přesto ho přitahovaly zábavy Pána. To je důkazem, že přitažlivost Jeho zábav není hmotné povahy. Mladé gopī zase přitahovaly tělesné rysy Pána a Rukmiṇī přitahovalo naslouchání o Jeho slávě. Pán Kṛṣṇa přitahuje i mysl bohyně štěstí. Ve zvláštních případech přitahuje mysl všech mladých dívek. Mysl starších žen přitahuje rodičovskými city. A mysl chlapců a mužů přitahuje v náladách služebnictví a přátelství.

Slovo hari má různé významy, ale jeho hlavním sdělením je, že Pán odstraní vše nepříznivé a odejme mysl oddaného tím, že ho obdaří čistou transcendentální láskou. Vzpomínáním na Pána v naléhavé tísni se můžeme zbavit všemožných strádání a úzkostí. Pán postupně odstraňuje všechny překážky na cestě oddané služby čistého oddaného a tehdy se objeví plody v podobě devíti druhů oddané služby (jako naslouchání a opěvování).

Svými osobními rysy a transcendentálními vlastnostmi Pán přitahuje všechny psychologické činnosti čistého oddaného. To je přitažlivá moc Pána Kṛṣṇy. Přitažlivost je tak mocná, že čistý oddaný nikdy nedychtí po žádném ze čtyř principů náboženství. Tak přitažlivé jsou transcendentální vlastnosti Pána. A přidáním slov api a ca se obsah neomezeně zdůrazní. Podle sanskrtské gramatiky existuje pro slovo api sedm synonym.

Vysvětlením významu výkladem každého slova z této śloky tedy dostáváme neomezený počet transcendentálních vlastností Pána Kṛṣṇy, které přitahují mysl čistého oddaného.

Verš

harer guṇākṣipta-matir
bhagavān bādarāyaṇiḥ
adhyagān mahad ākhyānaṁ
nityaṁ viṣṇu-jana-priyaḥ

Synonyma

hareḥ — Hariho, Osobnosti Božství; guṇa — transcendentální vlastnosti; ākṣipta — pohroužen do; matiḥ — mysl; bhagavān — mocný; bādarāyaṇiḥ — syn Vyāsadeva; adhyagāt — studoval; mahat — velké; ākhyānam — vyprávění; nityam — pravidelně; viṣṇu-jana — oddaní Pána; priyaḥ — drahý.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī, syn Śrīly Vyāsadeva, nebyl jen transcendentálně mocný; byl rovněž drahý oddaným Pána, a proto studoval toto velké vyprávění (Śrīmad-Bhāgavatam).

Význam

Podle Brahma-vaivarta Purāṇy byl Śrīla Śukadeva Gosvāmī osvobozenou duší už v lůně své matky. Śrīla Vyāsadeva věděl, že jakmile se toto dítě narodí, odejde z domova. Naučil ho proto základům Bhāgavatamu, aby dítě získalo pouto k transcendentálním činnostem Pána. Po narození se Śukadeva učil Bhāgavatamu dále přednesem samotných veršů.

Hlavní myšlenkou je, že osvobozené duše jsou obvykle připoutány k aspektu neosobního Brahmanu s monistickým cílem splynout se svrchovaným celkem. Vlivem společnosti oddaných jako je Vyāsadeva však začnou transcendentální vlastnosti Pána přitahovat i osvobozenou duši. Milostí Śrī Nārady získal Śrīla Vyāsadeva schopnost vyprávět velký epos Śrīmad-Bhāgavatam a milostí Vyāsadeva pochopil jeho význam i Śrīla Śukadeva Gosvāmī. Transcendentální vlastnosti Pána jsou tak přitažlivé, že Śrīla Śukadeva Gosvāmī zanechal úplného pohroužení v neosobním Brahmanu a pozitivně přijal osobní činnosti Pána.

Prakticky byl odvlečen od neosobního pojetí Absolutního a v duchu uvažoval, že upoutaností na neosobní rys Nejvyššího pouze ztrácel cenný čas. Jinak řečeno, v osobním rysu realizoval větší blaženost než v neosobním. A od té doby nejenže on sám byl velice drahý viṣṇu-janům, oddaným Pána, ale také viṣṇu-janové byli velice drazí jemu. Oddaní Pána, kteří si nepřejí zabíjet individualitu živých bytostí a kteří chtějí být osobními služebníky Pána, nemají impersonalisty nijak zvlášť rádi, a stejně tak impersonalisté, kteří chtějí splynout s Nejvyšším, nejsou schopni docenit oddané Pána. Od nepaměti spolu tito dva transcendentální poutníci čas od času soupeří. V podstatě se pro odlišnost svých konečných osobních a neosobních realizací raději jeden druhému vyhýbají. Vypadá to tedy, že Śrīla Śukadeva Gosvāmī před tím neměl oddané nijak v oblibě. Jakmile se však sám stal čistým oddaným, vždy si přál být v transcendentální společnosti viṣṇu-janů a stejně tak viṣṇu-janové měli rádi jeho společnost, neboť se stal osobou Bhāgavata. Otec i syn si tedy byli plně vědomi transcendentálního poznání v Brahmanu, ale později se oba pohroužili do osobních rysů Nejvyššího Pána. Tato śloka tedy dokonale odpovídá na otázku, jak Śukadeva Gosvāmīho přitahovalo vyprávění Bhāgavatamu.

Verš

parīkṣito ’tha rājarṣer
janma-karma-vilāpanam
saṁsthāṁ ca pāṇḍu-putrāṇāṁ
vakṣye kṛṣṇa-kathodayam

Synonyma

parīkṣitaḥ — krále Parīkṣita; atha — takto; rājarṣeḥ — krále, který byl ṛṣim mezi králi; janma — zrození; karma — činnosti; vilāpanam — vysvobození; saṁsthām — odřeknutí světa; ca — a; pāṇḍu-putrāṇām — synů Pāṇḍua; vakṣye — promluvím; kṛṣṇa-kathā-udayam — to, co vede k transcendentálnímu vyprávění o Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Takto promluvil Sūta Gosvāmī k ṛṣiům vedeným Śaunakou: Nyní začnu s vyprávěním o Pánu Śrī Kṛṣṇovi, o zrození, činnostech a vysvobození krále Parīkṣita, mudrce mezi králi, a také o tom, jak se synové Pāṇḍua zřekli světského řádu.

Význam

Pán Kṛṣṇa je k pokleslým duším tak laskavý, že Osobně sestupuje v podobách různých druhů živých bytostí a jedná podobně jako ony v každodenním životě. Transcendentální vyprávění o Pánovi zahrnuje popisy všech historických událostí spojených s Jeho činnostmi. Například Purāṇy a Mahābhārata, doplňková písma, by bez Kṛṣṇy byly pouze historickými spisy. S Kṛṣṇou se však stávají transcendentální literaturou, a když jim nasloucháme, transcendentálně nás to spojuje s Pánem. Śrīmad-Bhāgavatam je také Purāṇa, ale odlišuje se tím, že činnosti Pána jsou zde hlavním tématem a ne pouze doplňkem jiného děje. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu proto označil Śrīmad-Bhāgavatam jako bezeskvrnnou Purāṇu. Někteří méně inteligentní oddaní Bhāgavata Purāṇy chtějí okamžitě vychutnávat činnosti Pána, o kterých pojednává desátý zpěv, aniž by porozuměli úvodním zpěvům. Mylně se domnívají, že ostatní zpěvy nejsou o Kṛṣṇovi, a tak spíše pošetile než inteligentně začnou číst hned desátý zpěv. Zvláště oni dostávají na tomto místě upozornění, že ostatní zpěvy Bhāgavatamu jsou stejně důležité jako desátý zpěv. Nikdo se nemá snažit proniknout do desátého zpěvu, dokud plně nepochopí význam prvních devíti zpěvů. Kṛṣṇa a Jeho čistí oddaní jako byli Pāṇḍuovci jsou na stejné úrovni. Kṛṣṇa nikdy není bez Svých oddaných všech ras a čistí oddaní, například Pāṇḍuovci, nikdy nejsou bez Kṛṣṇy. Oddaní a Pán jsou vzájemně propojeni a nelze je oddělit. Vyprávění o oddaných je proto také kṛṣṇa-kathā — pojednání o Pánu.

Verš

yadā mṛdhe kaurava-sṛñjayānāṁ
vīreṣv atho vīra-gatiṁ gateṣu
vṛkodarāviddha-gadābhimarśa-
bhagnoru-daṇḍe dhṛtarāṣṭra-putre
bhartuḥ priyaṁ drauṇir iti sma paśyan
kṛṣṇā-sutānāṁ svapatāṁ śirāṁsi
upāharad vipriyam eva tasya
jugupsitaṁ karma vigarhayanti

Synonyma

yadā — když; mṛdhe — na bitevním poli; kaurava — Dhṛtarāṣṭrova strana; sṛñjayānām — strany Pāṇḍuovců; vīreṣu — bojovníků; atho — takto; vīra-gatim — na místa, jaká si bojovníci zasloužili; gateṣu — se dostali; vṛkodara — Bhīma (druhý syn Pāṇḍua); āviddha — udeřený; gadā — kyjem; abhimarśa — naříkající; bhagna — zlomený; uru-daṇḍe — mícha; dhṛtarāṣṭra-putre — syn krále Dhṛtarāṣṭry; bhartuḥ — mistra; priyam — potěšení; drauṇiḥ — syn Droṇācāryi; iti — takto; sma — bude; paśyan — až uvidí; kṛṣṇā — Draupadī; sutānām — synů; svapatām — ve spánku; śirāṁsi — hlavy; upāharat — předané jako dar; vipriyam — potěšení; eva — jako; tasya — jeho; jugupsitam — nanejvýš ohavný; karma — skutek; vigarhayanti — nesouhlasil s.

Překlad

Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Pāṇḍuovců, padli na bitevním poli Kurukṣetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhṛtarāṣṭry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhīmaseny, syn Droṇācāryi (Aśvatthāmā) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadī a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.

Význam

Transcendentální popisy činností Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad-Bhāgavatamu začínají na konci bitvy na Kurukṣetře, kde Pán Sám o Sobě pronesl Bhagavad-gītu. Jak Bhagavad-gītā, tak Śrīmad-Bhāgavatam jsou tedy transcendentální vyprávění o Pánu Kṛṣṇovi. Gītā je kṛṣṇa-kathā, pojednání o Kṛṣṇovi, protože ji vypráví Pán Samotný, a Bhāgavatam je také kṛṣṇa-kathā, protože vypráví o Pánu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl, aby se všichni dověděli o obou. Pán Kṛṣṇa Caitanya je Samotný Kṛṣṇa v rouchu Kṛṣṇova oddaného, a proto jsou výroky Pána Kṛṣṇy a Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua totožné. Pán Caitanya si přál, aby všichni, kdo se narodí v Indii, s vážností porozumněli těmto kṛṣṇa-kathām, a aby pak po jejich plné realizaci kázali transcendentální poselství všem lidem ve všech částech světa. To přinese sklíčenému světu vytoužený mír a blahobyt.

Verš

mātā śiśūnāṁ nidhanaṁ sutānāṁ
niśamya ghoraṁ paritapyamānā
tadārudad vāṣpa-kalākulākṣī
tāṁ sāntvayann āha kirīṭamālī

Synonyma

mātā — matka; śiśūnām — dětí; nidhanam — masakr; sutānām — synů; niśamya — jakmile se doslechla; ghoram — děsivý; paritapyamānā — nářek; tadā — tehdy; arudat — začala plakat; vāṣpa-kala-ākula-akṣī — se slzami v očích; tām — jí; sāntvayan — uklidňující; āha — řekl; kirīṭamālī — Arjuna.

Překlad

Když Draupadī, matka pěti dětí Pāṇḍuovců, uslyšela o tom, jak byli její synové zavražděni, začala hořce plakat a oči se jí zalily slzami. Arjuna, který ji chtěl v její veliké ztrátě utěšit, jí řekl:

Verš

tadā śucas te pramṛjāmi bhadre
yad brahma-bandhoḥ śira ātatāyinaḥ
gāṇḍīva-muktair viśikhair upāhare
tvākramya yat snāsyasi dagdha-putrā

Synonyma

tadā — až tehdy; śucaḥ — slzy zármutku; te — tvé; pramṛjāmi — setřu; bhadre — ó ctnostná paní; yat — když; brahma-bandhoḥ — pokleslého brāhmaṇy; śiraḥ — hlava; ātatāyinaḥ — agresora; gāṇḍīva-muktaiḥ — zasažená střelou luku jménem Gāṇḍīva; viśikhaiḥ — šípy; upāhare — bude ti přinesena; tvā — tobě; ākramya — na ní stojíc; yat — to, co; snāsyasi — vykoupeš se; dagdha-putrā — po spálení těl synů.

Překlad

Ó ctnostná paní, až ti přinesu hlavu toho brāhmaṇy, kterou useknou šípy mého luku Gāṇḍīva, utřu slzy z tvých očí a uklidním tě. Až spálíme těla tvých synů, můžeš se vykoupat, stojíce na jeho hlavě.

Význam

Agresorem je nepřítel, který podpálí dům, otráví někoho jedem, znenadání zaútočí smrtonosnou zbraní, zpustoší majetek či zabere zemědělská pole, nebo který svede něčí manželku. Takový agresor musí být v každém případě potrestán — i kdyby to byl brāhmaṇa nebo takzvaný syn brāhmaṇy. Když Arjuna sliboval připravit agresora Aśvatthāmu o hlavu, dobře věděl, že Aśvatthāmā je synem brāhmaṇy, ale jelikož takzvaný brāhmaṇa jednal jako hrdlořez, byl takto přijímán a zabití takového ničemného brāhmaṇova syna nebylo v žádném případě hříchem.

Verš

iti priyāṁ valgu-vicitra-jalpaiḥ
sa sāntvayitvācyuta-mitra-sūtaḥ
anvādravad daṁśita ugra-dhanvā
kapi-dhvajo guru-putraṁ rathena

Synonyma

iti — takto; priyām — drahé; valgu — sladká; vicitra — mnohá; jalpaiḥ — slovy; saḥ — on; sāntvayitvā — tak uspokojil; acyuta-mitra-sūtaḥ — Arjuna, jehož vede neomylný Pán jako přítel a vozataj; anvādravat — pronásledoval; daṁśitaḥ — chráněný kavacou; ugra-dhanvā — vybavený smrtonosnými zbraněmi; kapi-dhvajaḥ — Arjuna; guru-putram — syn učitele válečnictví; rathena — nasedl na vůz.

Překlad

Arjuna, jehož neomylný Pán vede jako přítel a vozataj, tak svými slovy svoji drahou ženu upokojil. Pak si oblékl brnění, vyzbrojil se smrtonosnými zbraněmi a nasedl na vůz, aby pronásledoval Aśvatthāmu, který byl synem jeho učitele bojového umění.

Verš

tam āpatantaṁ sa vilakṣya dūrāt
kumāra-hodvigna-manā rathena
parādravat prāṇa-parīpsur urvyāṁ
yāvad-gamaṁ rudra-bhayād yathā kaḥ

Synonyma

tam — jeho; āpatantam — divoce přijíždět; saḥ — on; vilakṣya — viděl; dūrāt — z dálky; kumāra- — vrah princů; udvigna-manāḥ — s neklidnou myslí; rathena — na voze; parādravat — prchal; prāṇa — život; parīpsuḥ — zachránit; urvyām — velikou rychlostí; yāvat-gamam — jako prchal; rudra-bhayāt — ze strachu před Śivou; yathā — jako; kaḥ — Brahmā (nebo arkaḥ–Sūrya).

Překlad

Aśvatthāmā, vrah princů, viděl z dálky, jak se k němu velikou rychlostí blíží Arjuna. Propadl panice a prchal na svém voze, aby si zachránil život, jako když vyděšený Brahmā prchal před Śivou.

Význam

Podle toho, jak budeme číst poslední slovo tohoto verše, kaḥ nebo arkaḥ, najdeme v Purāṇách dva odkazy. Kaḥ znamená Brahmā, kterého jednou okouzlila krása vlastní dcery a začal ji následovat, což však rozzuřilo Śivu, který na něj zaútočil svým trojzubcem. Brahmājī pak ve strachu o život uprchl. Ke slovu arkaḥ je odkaz ve Vāmana Purāṇě: Démon jménem Vidyunmālī byl kdysi obdarován zářícím zlatým letadlem, a když s ním cestoval na opačné straně než Slunce, noc se tam díky oslnivé záři jeho letadla změnila v den. Boha Slunce to tak rozzuřilo, že svými žhnoucími paprsky letadlo roztavil. To popudilo Pána Śivu. Śiva pak zaútočil na boha Slunce, který dlouho prchal, až padl na místě Kāśī (Vārāṇasī). To místo je od té doby známé jako Lolárka.

Verš

yadāśaraṇam ātmānam
aikṣata śrānta-vājinam
astraṁ brahma-śiro mene
ātma-trāṇaṁ dvijātmajaḥ

Synonyma

yadā — když; aśaraṇam — bez jakékoli jiné ochrany; ātmānam — sebe samotného; aikṣata — viděl; śrānta-vājinam — koně byli unavení; astram — zbraň; brahma-śiraḥ — nejvyšší (jaderná); mene — použil; ātma-trāṇam — aby se zachránil; dvija-ātma-jaḥ — syn brāhmaṇy.

Překlad

Když syn brāhmaṇy (Aśvatthāmā) viděl, že jeho koně jsou unavení, usoudil, že nemá jinou možnost se zachránit, než použít nejvyšší zbraň jménem brahmāstra (jadernou zbraň).

Význam

Jaderná zbraň jménem brahmāstra se používá jedině v nejzazším případě, když není žádná jiná možnost. Slovo dvijātmajaḥ je zde významné, protože Aśvatthāmā, přestože byl synem Droṇācāryi, nebyl zcela kvalifikovaným brāhmaṇou. Nejinteligentnějším lidem se říká brāhmaṇa a nejedná se o žádný dědičný titul. Dříve byl Aśvatthāmā také nazván brahma-bandhu, přítel brāhmaṇy. To, že je někdo přítelem brāhmaṇy, neznamená, že je sám kvalifikovaným brāhmaṇou. Pouze plně kvalifikovaný přítel nebo syn brāhmaṇy se může nazývat brāhmaṇa, jinak nikoliv. Jelikož rozhodnutí Aśvatthāmy je špatné, je zde úmyslně nazván synem brāhmaṇy.

Verš

athopaspṛśya salilaṁ
sandadhe tat samāhitaḥ
ajānann api saṁhāraṁ
prāṇa-kṛcchra upasthite

Synonyma

atha — tedy; upaspṛśya — posvátně se dotkl; salilam — vody; sandadhe — pronášel mantry; tat — tak; samāhitaḥ — soustředěný; ajānan — nevěděl; api — ačkoliv; saṁhāram — stažení; prāṇa-kṛcchre — život v nebezpečí; upasthite — v takové situaci.

Překlad

Jelikož byl jeho život v nebezpečí, dotkl se posvátně vody a soustředěně pronášel mantry určené k vypuštění jaderných zbraní, i když nevěděl, jak tyto zbraně stáhnout.

Význam

Subtilní hmotné činnosti jsou jemnější než hrubá manipulace s hmotou. Tyto jemné hmotné činnosti jsou založeny na očištění zvuku. Aśvatthāmā se zde uchýlil ke stejné metodě a pronášel mantry, které působily jako jaderné zbraně.

Verš

tataḥ prāduṣkṛtaṁ tejaḥ
pracaṇḍaṁ sarvato diśam
prāṇāpadam abhiprekṣya
viṣṇuṁ jiṣṇur uvāca ha

Synonyma

tataḥ — poté; prāduṣkṛtam — šířil; tejaḥ — zář; pracaṇḍam — nesnesitelná; sarvataḥ — všude kolem; diśam — směry; prāṇa-āpadam — ohrožující život; abhiprekṣya — když to viděl; viṣṇum — k Pánu; jiṣṇuḥ — Arjuna; uvāca — promluvil; ha — v minulosti.

Překlad

Poté se do všech směrů začala šířit oslňující zář. Byla tak intenzivní, že se Arjuna cítil v ohrožení života, a tak promluvil k Pánu Śrī Kṛṣṇovi.

Verš

arjuna uvāca
kṛṣṇa kṛṣṇa mahā-bāho
bhaktānām abhayaṅkara
tvam eko dahyamānānām
apavargo ’si saṁsṛteḥ

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; kṛṣṇa — Ó Pane Kṛṣṇo; kṛṣṇa — Ó Pane Kṛṣṇo; mahā-bāho — Všemocný; bhaktānām — oddaných; abhayaṅkara — zahání strach; tvam — Ty; ekaḥ — jediný; dahyamānānām — trpících; apavargaḥ — cesta osvobození; asi — jsi; saṁsṛteḥ — ve hmotném strádání.

Překlad

Arjuna řekl: Ó můj Pane Śrī Kṛṣṇo, jsi Osobnost Božství a jsi všemocný. Tvé energie nemají konce, a jedině Ty proto můžeš zahnat strach ze srdcí Svých oddaných. Jen v Tobě může každý, kdo trpí v plamenech hmotného strádání, nalézt cestu k osvobození.

Význam

Arjuna věděl o transcendentálních vlastnostech Pána Śrī Kṛṣṇy. Měl možnost se s nimi seznámit během války na Kurukṣetře, které se oba zúčastnili. Jeho popis Pána Kṛṣṇy je proto autoritativní. Kṛṣṇa je všemocný a obzvláště zahání strach oddaných. Oddaný se nikdy nebojí, protože ho chrání Pán. Hmotná existence je jako lesní požár, který může uhasit milost Pána Śrī Kṛṣṇy. Tuto milost zosobňuje duchovní mistr. Skrze průzračného zprostředkovatele, seberealizovaného duchovního mistra, má osoba planoucí v ohni hmotné existence možnost být obdařena deštěm milosti Pána. Duchovní mistr může proniknout svými slovy do srdce trpícího a vštípit mu transcendentální poznání, které jediné může uhasit oheň hmotné existence.

Verš

tvam ādyaḥ puruṣaḥ sākṣād
īśvaraḥ prakṛteḥ paraḥ
māyāṁ vyudasya cic-chaktyā
kaivalye sthita ātmani

Synonyma

tvam ādyaḥ — Ty jsi původní; puruṣaḥ — užívající (si) osobnost; sākṣāt — přímo; īśvaraḥ — vládce; prakṛteḥ — hmotné přírody; paraḥ — transcendentální; māyām — hmotná energie; vyudasya — ten, kdo odhazuje stranou; cit-śaktyā — pomocí vnitřní síly; kaivalye — v čistém věčném poznání a blaženosti; sthitaḥ — umístěný; ātmani — vlastní já.

Překlad

Jsi původní Osobnost Božství. Expanduješ se ve všech stvořeních a jsi transcendentální hmotné energii; zastavuješ její účinky Svojí duchovní silou. Jsi stále ve stavu věčné blaženosti a transcendentálního poznání.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě, že každý, kdo se odevzdá Jeho lotosovým nohám, může uniknout spárům nevědomosti. Kṛṣṇa je jako slunce a māyā, hmotná existence, je jako temnota. Tam, kde je světlo slunce, temnota neboli nevědomost okamžitě zmizí. Zde se hovoří o nejlepším způsobu, jak opustit svět nevědomosti. Pán je zde osloven jako původní Osobnost Božství. Z Něho pocházejí všechny ostatní Osobnosti Božství. Všeprostupující Pán Viṣṇu je úplná část neboli expanze Pána Kṛṣṇy. Pán se expanduje do bezpočtu podob Osobností Božství a živých bytostí spolu se Svými různými energiemi; Śrī Kṛṣṇa je však původní, prvotní Pán, z Něhož vše pochází. Všeprostupující rys Pána, se kterým se setkáváme ve zjeveném světě, je také Jeho částečným zastoupením. Paramātmā je tedy v Něm. On je Absolutní Osobnost Božství. Nemá nic společného s akcemi a reakcemi hmotného projevu, protože je daleko nad hmotným stvořením. Temnota je opakem světla slunce a její existence tudíž závisí na slunci, ale na slunci samotném není jediná stopa po temnotě. Stejně tak jako slunce je plné světla, Absolutní Osobnost Božství Kṛṣṇa, který existuje mimo hmotný svět, je plný blaženosti. Není jen plný blaženosti, ale také transcendentálních rozmanitostí: Transcendence není statická. Je plně dynamická a rozmanitá. Liší se od hmotné přírody, která je složená ze tří hmotných kvalit. Kṛṣṇa je parama-svrchovaný. Proto je absolutní. Má mnohé energie, a jimi tvoří, projevuje, udržuje a ničí hmotný svět. V Jeho říši je ovšem všechno věčné a absolutní. Světu nevládnou energie nebo mocní zástupci sami. Vládne mu všemocný majitel všech energií.

Verš

sa eva jīva-lokasya
māyā-mohita-cetasaḥ
vidhatse svena vīryeṇa
śreyo dharmādi-lakṣaṇam

Synonyma

saḥ — ta Transcendence; eva — jistě; jīva-lokasya — podmíněných živých bytostí; māyā-mohita — v zajetí iluzorní energie; cetasaḥ — srdcem; vidhatse — vykonávat; svena — Tvým vlastním; vīryeṇa — vlivem; śreyaḥ — konečné dobro; dharma-ādi — čtyři principy osvobození; lakṣaṇam — charakterizovaný.

Překlad

A přesto, i když jsi mimo dosah hmotné energie, naplňuješ pro konečné dobro podmíněných duší čtyři principy osvobození, které charakterizuje náboženství atd.

Význam

Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa ze Své bezpříčinné milosti sestupuje do projeveného světa, aniž je ovlivněn kvalitami hmotné přírody. Je věčně nad hmotnými projevy. A sestupuje ze Své bezpříčinné milosti jen s tím cílem, aby k Sobě zpátky přivolal pokleslé duše ze zajetí iluzorní energie. Tyto duše jsou zajaté hmotnou energií a chtějí si pod nepravými záminkami užívat, přestože si užívat nemohou. Živá bytost je věčně služebníkem Pána, a když na toto postavení zapomíná, myslí na užívání hmotného světa, ve skutečnosti je ale v iluzi. Pán sestupuje, aby vykořenil toto nepravé pojetí požitku a přivolal podmíněné duše zpátky k Bohu. To je přístup všemilostivého Pána k pokleslým duším.

Verš

tathāyaṁ cāvatāras te
bhuvo bhāra-jihīrṣayā
svānāṁ cānanya-bhāvānām
anudhyānāya cāsakṛt

Synonyma

tathā — proto; ayam — toto; ca — a; avatāraḥ — inkarnace; te — Tvá; bhuvaḥ — hmotného světa; bhāra — břímě; jihīrṣayā — pro sejmutí; svānām — přátel; ca ananya-bhāvānām — a plně oddaných; anudhyānāya — pro opakované vzpomínání; ca — a; asakṛt — plně spokojený.

Překlad

Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.

Význam

Zdá se, že Pán je zaujatý a straní Svým oddaným. Každý má k Pánovi nějaký vztah. On je stejný ke všem, ale přesto více tíhne ke Svým lidem a oddaným. Pán je otcem každého. Nikdo nemůže být Jeho otec, ale nikdo také nemůže být Jeho syn. Jeho druhové a Jeho příbuzní—to jsou Pánovi oddaní. To je Pánova transcendentální zábava. Nemá to nic společného se světskými představami příbuzenství, otcovství a ničeho podobného. Jak jsme již výše uvedli, Pán je nad kvalitami hmotné přírody a tudíž Jeho druhové a svazky v oddané službě nejsou světské.

Verš

kim idaṁ svit kuto veti
deva-deva na vedmy aham
sarvato mukham āyāti
tejaḥ parama-dāruṇam

Synonyma

kim — co je; idam — toto; svit — přichází; kutaḥ — odkud; iti — buď; deva-deva — ó Pane pánů; na — ne; vedmi — vím; aham — já; sarvataḥ — všude kolem; mukham — směry; āyāti — přichází z; tejaḥ — zář; parama — velice; dāruṇam — nebezpečná.

Překlad

Ó Pane pánů, proč se všude kolem nás šíří tato nebezpečná zář? Odkud přichází? Nemohu to pochopit.

Význam

Nežli někdo s čímkoliv přijde za Osobností Božství, nejdříve musí přednést uctivé modlitby. To je předepsaný postup, a Śrī Arjuna, přestože byl důvěrným přítelem Pána, se této metody pro poučení ostatních drží.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
vetthedaṁ droṇa-putrasya
brāhmam astraṁ pradarśitam
naivāsau veda saṁhāraṁ
prāṇa-bādha upasthite

Synonyma

śrī-bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; uvāca — řekl; vettha — slyš ode Mě; idam — toto; droṇa-putrasya — syna Droṇy; brāhmam astram — hymny jaderné (brāhma) zbraně; pradarśitam — projevené; na — ne; eva — dokonce; asau — on; veda — zná; saṁhāram — stažení; prāṇa-bādhe — zánik života; upasthite — bezprostředně hrozící.

Překlad

Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, řekl: Věz ode Mne, že to způsobil syn Droṇy. Vypustil hymny jaderné energie (brahmāstru) a neví, jak tu záři stáhnout zpět. Učinil tak z bezradnosti ve strachu před hrozící smrtí.

Význam

Brahmāstra se podobá moderním jaderným zbraním, založeným na manipulaci atomovou energií. Jaderná energie se uvolňuje při úplném spalování, což je rovněž princip brahmāstry. Vytváří nesnesitelný žár, který se podobá atomové radiaci, ale rozdíl je ten, že atomová bomba je hrubohmotnou jadernou zbraní, zatímco brahmāstra je zbraní jemnohmotnou, která je vytvořena pronášením hymnů. To je odlišná věda, která byla známá v dávných dobách na území Bhārata-varṣi. Subtilní věda pronášení hymnů je také hmotná, přesto ji moderní fyzikové ještě neznají. Jemnohmotná věda není duchovní. Má však k duchovní metodě, která je ještě jemnější, přímý vztah. Člověk, který ji ovládal, věděl, jak zbraně použít, a věděl také, jak je stáhnout zpět. To bylo dokonalé poznání. Syn Droṇācāryi, který tuto jemnou vědu použil, však nevěděl, jak zbraň stáhnout. Použil ji ze strachu před hrozící smrtí. Jeho skutek byl proto nejen nesprávný, ale také proti náboženským zásadám. Jako syn brāhmaṇy se neměl dopustit tolika chyb, a za takové hrubé opomenutí povinností ho Pán Sám potrestá.

Verš

na hy asyānyatamaṁ kiñcid
astraṁ pratyavakarśanam
jahy astra-teja unnaddham
astra-jño hy astra-tejasā

Synonyma

na — ne; hi — jistě; asya — toho; anyatamam — jiný; kiñcit — cokoliv; astram — zbraň; prati — proti; avakarśanam — účinkující; jahi — zastav; astra-tejaḥ — záři této zbraně; unnaddham — velice mocná; astra-jñaḥ — odborník ve vojenské vědě; hi — dozajista; astra-tejasā — vlivem své zbraně.

Překlad

Ó Arjuno, proti této zbrani může pomoci jedině další brahmāstra. Jsi odborník ve vojenské vědě; zastav tedy záři této zbraně mocí své vlastní zbraně.

Význam

K atomovým bombám neexistuje protizbraň, která by zrušila jejich účinky. Působení brahmāstry však lze jemným vědeckým způsobem zastavit a dávní odborníci na vojenskou vědu uměli brahmāstru neutralizovat. Syn Droṇācāryi toto umění neovládal, a proto byl Arjuna vyzván, aby jeho zbraň zrušil mocí své vlastní zbraně.

Verš

sūta uvāca
śrutvā bhagavatā proktaṁ
phālgunaḥ para-vīra-hā
spṛṣṭvāpas taṁ parikramya
brāhmaṁ brāhmāstraṁ sandadhe

Synonyma

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — pravil; śrutvā — když slyšel; bhagavatā — od Osobnosti Božství; proktam — co bylo řečeno; phālgunaḥ — další jméno Śrī Arjuny; para-vīra- — hubitel nepřátel; spṛṣṭvā — po doteku; āpaḥ — vody; tam — Jeho; parikramya — uctivě obešel; brāhmam — Nejvyššího Pána; brāhma-astram — nejvyšší zbraň; sandadhe — zapůsobila.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Když to Arjuna od Osobnosti Božství uslyšel, dotkl se vody pro očištění, uctivě Pána Śrī Kṛṣṇu obešel a vystřelil svoji brahmāstru, aby zbraň protivníka neutralizoval.

Verš

saṁhatyānyonyam ubhayos
tejasī śara-saṁvṛte
āvṛtya rodasī khaṁ ca
vavṛdhāte ’rka-vahnivat

Synonyma

saṁhatya — střetem; anyonyam — vzájemným; ubhayoḥ — obou; tejasī — záře; śara — zbraně; saṁvṛte — zakrývající; āvṛtya — zakrývající; rodasī — celá nebeská klenba; kham ca — také vnější prostor; vavṛdhāte — rostoucí; arka — sluneční koule; vahni-vat — jako oheň.

Překlad

Když se paprsky těch dvou brahmāster střetly, všechen vnější prostor a celou nebeskou klenbu zakryl velký ohnivý kotouč podobný slunečnímu disku.

Význam

Žár vzniklý výbuchem brahmāstry připomíná oheň na slunci v době vesmírného zničení. Ve srovnání s tímto žárem je atomová radiace úplně bezvýznamná. Výbuch atomové bomby může rozmetat nanejvýš jednu planetu, ale teplo brahmāstry má schopnost zlikvidovat celou vesmírnou soustavu. Proto se přirovnává k žáru v době zničení.

Verš

dṛṣṭvāstra-tejas tu tayos
trīl lokān pradahan mahat
dahyamānāḥ prajāḥ sarvāḥ
sāṁvartakam amaṁsata

Synonyma

dṛṣṭvā — když viděli; astra — zbraň; tejaḥ — žár; tu — však; tayoḥ — obou; trīn — tří; lokān — světů; pradahat — planoucí; mahat — silně; dahyamānāḥ — spalující; prajāḥ — obyvatelé; sarvāḥ — všude; sāṁvartakam — název pustošícího ohně, který hoří v době zničení vesmíru; amaṁsata — začali si myslet.

Překlad

Všechny obyvatele tří světů pálil žár obou zbraní, a každému to připomnělo oheň sāṁvartaka, který hoří v době zničení.

Význam

“Tři světy” jsou vyšší, nižší a střední planety vesmíru. Brahmāstra byla sice vypuštěna na této Zemi, ale teplo ze střetu obou zbraní se rozšířilo po celém vesmíru. Všichni obyvatelé všech planet vesmíru cítili neúnosný žár a srovnávali to s žárem ohně sāṁvartaka. Žádná planeta proto není neobydlená, jak si méně inteligentní materialisté myslí.

Verš

prajopadravam ālakṣya
loka-vyatikaraṁ ca tam
mataṁ ca vāsudevasya
sañjahārārjuno dvayam

Synonyma

prajā — lidé celkově; upadravam — neklid; ālakṣya — když viděl; loka — planety; vyatikaram — zkáza; ca — také; tam — to; matam ca — a názor; vāsudevasya — Vāsudeva, Śrī Kṛṣṇy; sañjahāra — stáhl; arjunaḥ — Arjuna; dvayam — obě zbraně.

Překlad

Když Arjuna viděl, že obyvatelstvo je zneklidněné a že planetám hrozí bezprostřední zkáza, ihned obě zbraně stáhl, jak si Pán Śrī Kṛṣṇa přál.

Význam

Teorie, že moderní atomové bomby mohou zničit celý svět, je dětinskou představou. Za prvé atomová energie není tak silná, aby zničila svět, a za druhé vše závisí na svrchované vůli Nejvyššího Pána, bez Jehož svolení nelze nic zničit ani postavit. Stejně pošetilé je myslet si, že přírodní zákony mají svrchovanou moc. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā, zákony hmotné přírody podléhají vládě Pána. Pán Samotný říká, že přírodní zákony jsou pod Jeho nadvládou. Jedině vůle Pána může zničit svět; nikoliv rozmary nicotných politiků. Pán Śrī Kṛṣṇa si přál, aby zbraně, které vypustil Drauṇi a Arjuna, byly staženy, a Arjuna toto přání ihned vyplnil. Stejně tak existuje mnoho prostředníků všemocného Pána, a pouze z Jeho vůle může každý plnit Jeho touhy.

Verš

tata āsādya tarasā
dāruṇaṁ gautamī-sutam
babandhāmarṣa-tāmrākṣaḥ
paśuṁ raśanayā yathā

Synonyma

tataḥ — potom; āsādya — zajal; tarasā — pohotově; dāruṇam — nebezpečného; gautamī-sutam — syna Gautamī; babandha — svázal; amarṣa — nahněvaný; tāmra-akṣaḥ — s očima rudýma jako měď; paśum — zvíře; raśanayā — provazy; yathā — jako.

Překlad

Arjuna, s očima planoucíma hněvem jako dvě rudé měděné koule, syna Gautamī pohotově zajal a svázal ho provazy jako zvíře.

Význam

Matka Aśvatthāmy, Kṛpī, pocházela z rodiny Gautamy. Na této śloce je významné, že Aśvatthāmā byl chycen a svázán provazy jako zvíře. Podle Śrīdhara Svāmīho bylo Arjunovou povinností (dharmou) chytit tohoto syna brāhmaṇy jako zvíře. Tuto poznámku Śrīdhara Svāmīho také potvrzuje Śrī Kṛṣṇa v další větě. Aśvatthāmā byl sice právoplatný syn Droṇy a Kṛpī, ale jelikož se snížil k činům nižšího životního stavu, bylo na místě zacházet s ním jako se zvířetem a ne jako s brāhmaṇou.

Verš

śibirāya ninīṣantaṁ
rajjvā baddhvā ripuṁ balāt
prāhārjunaṁ prakupito
bhagavān ambujekṣaṇaḥ

Synonyma

śibirāya — na cestě do vojenského tábora; ninīṣantam — při tom, když byl tažen; rajjvā — provazy; baddhvā — svázaný; ripum — nepřítel; balāt — násilím; prāha — řekl; arjunam — Arjunovi; prakupitaḥ — nahněvanému; bhagavān — Osobnost Božství; ambuja-īkṣaṇaḥ — hledící lotosovýma očima.

Překlad

Spoutaného Aśvatthāmu chtěl Arjuna odvést do vojenského tábora. Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa se na něj díval lotosovýma očima, a pak rozhněvanému Arjunovi řekl.

Význam

Jak Arjuna, tak Pán Śrī Kṛṣṇa byli rozhněváni, ale oči Arjuny byly jako dvě rudé měděné koule, zatímco oči Pána byly jako dva lotosové květy. To znamená, že hněv Arjuny a hněv Pána nejsou na stejné úrovni. Pán je transcendentální a je vždy absolutní. Jeho hněv je jiný, než hněv živé bytosti podmíněné kvalitami hmotné přírody. Protože je absolutní, Jeho hněv a Jeho radost se neliší. Jeho hněv není projevem tří kvalit hmotné přírody. Je to pouze znamení toho, že je nakloněn Svému oddanému, protože to je Jeho transcendentální povaha. I ten, na kterého se rozhněvá, je požehnán. Pán se nemění za žádných okolností.

Verš

mainaṁ pārthārhasi trātuṁ
brahma-bandhum imaṁ jahi
yo ’sāv anāgasaḥ suptān
avadhīn niśi bālakān

Synonyma

enam — nikdy ho; pārtha — ó Arjuno; arhasi — měl bys; trātum — propustit; brahma-bandhum — příbuzný brāhmaṇy; imam — jeho; jahi — zabij; yaḥ — ten, který; asau — ty; anāgasaḥ — nevinné; suptān — ve spánku; avadhīt — zabil; niśi — v noci; bālakān — chlapce.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa řekl: Neměl bys tomuto příbuznému brāhmaṇy (brahma-bandhuovi) dávat milost propuštění, ó Arjuno, protože zabil ve spánku nevinné chlapce.

Význam

Zde je důležité slovo brahma-bandhu. Když se někdo narodí v rodině brāhmaṇy, ale nemá bráhmanské kvalifikace, nenazývá se brāhmaṇa, ale příbuzný brāhmaṇy. Syn člena nejvyššího soudu není vždy sám soudcem, ale není žádná chyba říkat, že je příbuzným ctihodného soudce. Členem nejvyššího soudu se tedy člověk nestává zrozením, a stejně tak nemá nikdo dědičné právo být brāhmaṇou. K tomu musí získat nutné bráhmanské kvalifikace. Stejně jako postavení v nejvyšším soudu je místem pro kvalifikované lidi, tak i postavení brāhmaṇy lze dosáhnout jedině kvalifikací. Śāstra ukazuje, že projevuje-li člověk narozený v jiné rodině dobré kvalifikace, je třeba přijmout ho jako brāhmaṇu, a stejně tak nemá-li člověk narozený v rodině brāhmaṇy bráhmanské kvalifikace, je třeba ho brát jako nebrāhmaṇu či lépe řečeno jako příbuzného brāhmaṇy. Pán Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší autorita nade všemi náboženskými zásadami Ved, na tyto rozdíly Osobně poukázal a vše vysvětlí v následujících ślokách.

Verš

mattaṁ pramattam unmattaṁ
suptaṁ bālaṁ striyaṁ jaḍam
prapannaṁ virathaṁ bhītaṁ
na ripuṁ hanti dharma-vit

Synonyma

mattam — nepozorného; pramattam — opojeného; unmattam — nepříčetného; suptam — spícího; bālam — chlapce; striyam — ženu; jaḍam — blázna; prapannam — odevzdaného; viratham — toho, kdo přišel o vůz; bhītam — toho, kdo se bojí; na — ne; ripum — nepřítele; hanti — zabíjí; dharma-vit — ten, kdo zná zásady náboženství.

Překlad

Ten, kdo zná náboženské zásady, nezabíjí nepřítele, který je nepozorný, opilý, nepříčetný, který spí, bojí se nebo který přišel o vůz. Nezabíjí chlapce, ženu, bláznivého tvora a odevzdanou duši.

Význam

Válečník, který zná zásady náboženství, nikdy nezabije nepřítele, který neklade odpor. Dříve se bojovalo podle zásad náboženství a ne pro uspokojování smyslů. Jestliže byl nepřítel opilý, spal a podobně, jak je uvedeno výše, nikdy se nesměl zabít. To jsou některá z pravidel ctnostné války podle náboženských zásad. Dříve nebyla nikdy válka vyhlášena z rozmaru sobeckého politického vůdce. Probíhala podle náboženských zásad a naprosto čestně. Násilí v souladu s náboženskými zásadami dalece předčí takzvané nenásilí.

Verš

sva-prāṇān yaḥ para-prāṇaiḥ
prapuṣṇāty aghṛṇaḥ khalaḥ
tad-vadhas tasya hi śreyo
yad-doṣād yāty adhaḥ pumān

Synonyma

sva-prāṇān — svůj vlastní život; yaḥ — ten, kdo; para-prāṇaiḥ — za cenu životů druhých; prapuṣṇāti — vydržuje; aghṛṇaḥ — bezostyšný; khalaḥ — podlý; tat-vadhaḥ — zabitím jeho; tasya — jeho; hi — jistě; śreyaḥ — dobro; yat — kterou; doṣāt — chybou; yāti — jde; adhaḥ — dolů; pumān — osoba.

Překlad

Krutý a podlý člověk, který se drží při životě za cenu životů druhých, si pro své vlastní dobro zaslouží, aby byl zabit. Jinak ho jeho vlastní činnosti poníží.

Význam

Pro toho, kdo žije krutě a bezostyšně za cenu života někoho jiného, je “život za život” spravedlivým trestem. Politická etika říká, že udělit vrahovi trest smrti je správné proto, že ho to zachrání před peklem. Jestliže stát takto potrestá vraha, je to pro něho jen dobře, neboť nebude muset za svoji vraždu trpět v příštím životě. Trest smrti je pro vraha nejnižší možný trest. Ve smṛti-śāstrách je řečeno, že lidé, které král potrestá podle zásady “život za život”, jsou očištěni od všech svých hříchů natolik, že pro ně připadá v úvahu i povýšení na nebeské planety. Podle Manua, velkého autora občanských zákonů a náboženských zásad, je za vraha třeba pokládat i toho, kdo zabije zvíře. Zvířecí potrava není v žádném případě určená civilizovaným lidem, jejichž prvořadou povinností je připravit se na návrat k Bohu. Manu říká, že na zabití zvířete se obvykle podílí celá skupina hříšníků a na ty všechny se vztahuje trest za vraždu; stejně jako když skupina spiklenců zabije společnými silami člověka. Vrahem je ten, kdo dává svolení, ten, kdo zvíře zabíjí, ten, kdo poražené zvíře prodává, ten, kdo zvíře vaří, ten, kdo řídí rozdávání pokrmu, a konečně i ten, kdo tuto vařenou zvířecí potravu jí. Ti všichni podléhají trestu přírodních zákonů. Přes veškerý pokrok hmotné vědy nikdo nedokáže stvořit žádnou živou bytost, a nikdo proto nemá právo ze svého rozmaru nějakou živou bytost zabít. Těm, kteří jedí maso, písma dovolují pouze omezené zvířecí oběti, a tato svolení mají zabránit otevírání jatek a ne podporovat zabíjení zvířat. Písmy dovolený postup obětování zvířete je dobrý jak pro obětované zvíře, tak pro pojídače zvířat. Pro zvíře je dobrý v tom smyslu, že obětované zvíře je po oltářní oběti ihned povýšené do lidské podoby, a pojídače zvířat zachraňuje od vážnějšího hříchu (jako je pojídání masa z velkých jatek, což jsou příšerná místa, která přinášejí všemožné hmotné pohromy společnosti, zemi a lidstvu celkově). Hmotný svět je sám o sobě místem plným úzkosti a rozvoj zvířecích jatek znečišťuje celé ovzduší čím dál více válkami, morem, hladověním a mnoha dalšími nechtěnými kalamitami.

Verš

pratiśrutaṁ ca bhavatā
pāñcālyai śṛṇvato mama
āhariṣye śiras tasya
yas te mānini putra-hā

Synonyma

pratiśrutam — byl dán slib; ca — a; bhavatā — tebou; pāñcālyai — dceři vládce pāñcālského království (Draupadī); śṛṇvataḥ — zaslechnutý; mama — Mnou Osobně; āhariṣye — musím donést; śiraḥ — hlavu; tasya — jeho; yaḥ — kdo; te — tvé; mānini — uvaž; putra- — vrah tvých synů.

Překlad

Navíc jsem Osobně slyšel tvůj slib Draupadī, že jí přineseš hlavu vraha jejích synů.

Verš

tad asau vadhyatāṁ pāpa
ātatāyy ātma-bandhu-hā
bhartuś ca vipriyaṁ vīra
kṛtavān kula-pāṁsanaḥ

Synonyma

tat — proto; asau — tento člověk; vadhyatām — bude zabit; pāpaḥ — hříšník; ātatāyī — který přepadl; ātma — vlastní; bandhu- — vrah synů; bhartuḥ — pána; ca — také; vipriyam — který neuspokojil; vīra — ó hrdino; kṛtavān — ten, kdo to učinil; kula-pāṁsanaḥ — shořelé zbytky rodiny.

Překlad

Tento muž je úkladný vrah členů tvé vlastní rodiny, který navíc ani neuspokojil svého pána. Představuje už jen shořelé zbytky své rodiny. Zabij ho okamžitě.

Význam

Droṇācāryův syn je zde zatracen přirovnáním ke shořelým zbytkům své rodiny. Jméno Droṇācāryi vzbuzovalo úctu. Přestože se připojil k nepřátelskému táboru, Pāṇḍuovci ho vždy měli v úctě a Arjuna mu před započetím boje vzdával hold. V tomto směru bylo vše v pořádku. Ale Droṇācāryův syn se snížil ke skutkům, které žádný dvija (dvojzrozený příslušník vyšší kasty) nikdy neudělá. Aśvatthāmā, syn Droṇācāryi, zavraždil ve spánku pět synů Draupadī a vyvolal tím nespokojenost svého pána Duryodhany, který tento odporný čin nikdy neschválil. Aśvatthāmā tedy napadl členy Arjunovy rodiny, a proto ho měl Arjuna po právu potrestat. Toho, kdo zaútočí bez varování, kdo zabije zezadu, kdo podpálí něčí dům nebo kdo unese něčí ženu, odsuzují śāstry k trestu smrti. Kṛṣṇa Arjunovi tyto skutečnosti připomíná, aby je vzal na vědomí a učinil co bylo nutné.

Verš

sūta uvāca
evaṁ parīkṣatā dharmaṁ
pārthaḥ kṛṣṇena coditaḥ
naicchad dhantuṁ guru-sutaṁ
yadyapy ātma-hanaṁ mahān

Synonyma

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — řekl; evam — toto; parīkṣatā — zkoušený; dharmam — z povinností; pārthaḥ — Śrī Arjuna; kṛṣṇena — Pánem Kṛṣṇou; coditaḥ — povzbuzovaný; na aicchat — nelíbilo se mu; hantum — zabít; guru-sutam — syna svého učitele; yadyapi — přestože; ātma-hanam — vraha synů; mahān — veliký.

Překlad

Sūta Gosvāmī řekl: Přestože Kṛṣṇa pobízel Arjunu, zkoušeje ho z náboženství, aby zabil syna Droṇy, Arjuna, veliká duše, to nechtěl vykonat, přestože byl Aśvatthāmā úkladným vrahem členů jeho rodiny.

Význam

Arjuna byl nepochybně velkou duší, a zde se to také potvrzuje. Pán ho Osobně povzbuzuje, aby syna Droṇy zabil, ale Arjuna pokládá za správné ponechat syna svého velkého učitele na živu už jen proto, že je to syn Droṇācāryi, i když syn nehodný, který se z vlastního rozmaru dopustil všemožných ohavných činů, které nikomu neprospěly.

Pán Śrī Kṛṣṇa navenek Arjunu povzbuzuje, aby vyzkoušel jeho smysl pro povinnost. Nejedná se zde o to, že by Arjuna nebyl dokonalý ve vykonávání svých povinností, ani o to, že by Pán Kṛṣṇa neznal jeho smysl pro povinnost; Śrī Kṛṣṇa takto zkouší mnoho Svých čistých oddaných jen proto, aby jejich smysl pro povinnost přede všemi zdůraznil. Takovými zkouškami prošly i gopī a také Prahlāda Mahārāja. Čistí oddaní v Pánových zkouškách vždy uspějí.

Verš

athopetya sva-śibiraṁ
govinda-priya-sārathiḥ
nyavedayat taṁ priyāyai
śocantyā ātma-jān hatān

Synonyma

atha — poté; upetya — když dorazil; sva — vlastní; śibiram — tábor; govinda — ten, kdo oživuje smysly (Pán Śrī Kṛṣṇa); priya — drahý; sārathiḥ — vozataj; nyavedayat — předal; tam — ho; priyāyai — drahému; śocantyai — naříkající pro; ātma-jān — své syny; hatān — zavražděné.

Překlad

Když Arjuna dorazil se svým drahým přítelem a vozatajem (Śrī Kṛṣṇou) do vlastního tábora, předal vraha své drahé ženě, která naříkala nad zavražděnými syny.

Význam

Transcendentální vztah Arjuny a Kṛṣṇy je tím nejsrdečnějším přátelstvím. Pán Sám Arjunu v Bhagavad-gītě prohlašuje za Svého nejdražšího přítele. Každá živá bytost má se Svrchovaným Pánem nějaký citový vztah — může být Jeho služebníkem, přítelem, rodičem nebo partnerem v milostné lásce. Každý se tedy může těšit společnosti Pána v duchovní oblasti, jestliže po tom touží a upřímně se o to snaží za pomoci bhakti-yogy.

Verš

tathāhṛtaṁ paśuvat pāśa-baddham
avāṅ-mukhaṁ karma-jugupsitena
nirīkṣya kṛṣṇāpakṛtaṁ guroḥ sutaṁ
vāma-svabhāvā kṛpayā nanāma ca

Synonyma

tathā — takto; āhṛtam — přiveden; paśu-vat — jako zvíře; pāśa-baddham — svázaný provazy; avāk-mukham — beze slova v ústech; karma — činnosti; jugupsitena — ohavné; nirīkṣya — když uviděla; kṛṣṇā — Draupadī; apakṛtam — toho, jenž jednal nízkým způsobem; guroḥ — učitelova; sutam — syna; vāma — nádherná; svabhāvā — povaha; kṛpayā — ze soucitu; nanāma — vzdala poklony; ca — a.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Pak Draupadī uviděla Aśvatthāmu, svázaného provazy jako zvíře a mlčícího, protože se dopustil té nejohavnější vraždy. Jelikož byla dobrých mravů a dobrotivé ženské povahy, vzdala mu úctu jako brāhmaṇovi.

Význam

Pán Aśvatthāmu zatratil a Arjuna s ním zacházel jako se zločincem a ne jako se synem brāhmaṇy nebo učitele. Když však byl Aśvatthāmā přiveden ke Śrīmatī Draupadī, přestože naříkala nad vraždou svých synů a vraha měla před sebou, nemohla se ubránit tomu, aby mu projevila úctu, která se obvykle vzdává brāhmaṇovi nebo synovi brāhmaṇy. To způsobila její jemná ženská povaha. Ženy jako třída jsou podobné dětem, protože nemají schopnost rozlišovat jako muži. Jasně se ukázalo, že Aśvatthāmā není synem hodným svého otce Droṇācāryi, který byl brāhmaṇou, a byl proto odsouzen nejvyšší autoritou, Pánem Śrī Kṛṣṇou, ale mírná žena se přesto nemohla ubránit přirozenému projevu zdvořilosti k brāhmaṇovi.

Ženy v hinduistických rodinách až do dnešního dne vzdávají členům bráhmanské kasty náležitou úctu, přestože jsou mnohdy pokleslí a patří do kategorie brahma-bandhu. Muži však začali proti brahma-bandhuům protestovat, neboť to jsou lidé, kteří se sice narodili v dobrých bráhmanských rodinách, ale chovají se hůře nežli śūdrové.

Specifická slova v této śloce jsou vāma-svabhāvā, což znamená “od přírody mírná a něžná”. Dobrý muž nebo žena velice snadno přijme cokoliv, ne však člověk průměrné inteligence. Každopádně se však nesmíme vzdávat svého rozumu a schopnosti rozlišovat jen proto, abychom byli něžní. Musíme mít dobrou rozlišovací schopnost a každou věc náležitě posoudit. Neměli bychom následovat ženy s mírnou povahou a přijímat to, co není správné. Aśvatthāmā se mohl od povahově dobré ženy dočkat úcty, ale to neznamená, že je stejně dobrý jako pravý brāhmaṇa.

Verš

uvāca cāsahanty asya
bandhanānayanaṁ satī
mucyatāṁ mucyatām eṣa
brāhmaṇo nitarāṁ guruḥ

Synonyma

uvāca — řekla; ca — a; asahantī — nemohla snést; asya — jeho; bandhana — svázání; ānayanam — přivlečení; satī — oddaná; mucyatām mucyatām — jen ho propusťte; eṣaḥ — toto; brāhmaṇaḥbrāhmaṇa; nitarām — náš; guruḥ — učitel.

Překlad

Nemohla snést, jak byl Aśvatthāmā spoután provazy, a jako oddaná vznešená žena řekla: Rozvažte ho, vždyť je to brāhmaṇa, náš duchovní mistr.

Význam

Jakmile přivedli Aśvatthāmu před Draupadī, bylo pro ni nesnesitelné vidět brāhmaṇu svázaného a přivlečeného jako zločince; zvláště když se jednalo o syna učitele.

Když Arjuna Aśvatthāmu spoutával, věděl dobře, že je to syn Droṇācāryi. Věděl to i Kṛṣṇa, ale oba vraha odsoudili, přestože byl synem brāhmaṇy. Podle zjevených písem je správné zavrhnout učitele či duchovního mistra, jestliže se ukáže, že není svého postavení gurua hoden. Guru se také nazývá ācārya neboli ten, kdo osobně poznal podstatu śāster a pomáhá svým žákům zapojit se do procesu. Aśvatthāmā selhal v plnění bráhmanských povinností, a proto mu už postavení brāhmaṇy či učitele nenáleželo. V tomto smyslu bylo ze strany Pána Śrī Kṛṣṇy i Arjuny zatracení Aśvatthāmy na místě. Ušlechtilá Draupadī však neviděla celou záležitost z pohledu písem, ale dívala se z hlediska společenských zvyklostí, a tak Aśvatthāmovi vzdávala stejnou úctu jako jeho otci. Lidé obvykle přijímají syna brāhmaṇy jako brāhmaṇu pouze ze sentimentu, ale skutečnost je jiná. Brāhmaṇa se prokazuje kvalifikací, a ne původem.

Draupadī si přes to všechno přála Aśvatthāmu okamžitě propustit, a byl to projev jejího šlechetného chování. Znamená to, že oddaný Pána osobně snáší jakoukoli trýzeň, ale nikdy není krutý k druhým, ani k nepřátelům. Takové jsou vlastnosti čistých oddaných Pána.

Verš

sarahasyo dhanur-vedaḥ
savisargopasaṁyamaḥ
astra-grāmaś ca bhavatā
śikṣito yad-anugrahāt

Synonyma

sa-rahasyaḥ — důvěrná; dhanuḥ-vedaḥ — znalost umění zacházet s lukem a šípy; sa-visarga — vystřelování; upasaṁyamaḥ — ovládání; astra — zbraně; grāmaḥ — všechny druhy; ca — a; bhavatā — ty sám; śikṣitaḥ — poučený; yat — jehož; anugrahāt — milostí.

Překlad

Byla to Droṇācāryova milost, že jsi se naučil válečnickému umění jak vystřelovat šípy a důvěrné vědě o ovládání zbraní.

Význam

Droṇācārya vyučoval dhanur-vedu, vojenskou vědu, se všemi tajemstvími jak vrhat a ovládat zbraně pomocí védských hymnů. Hrubohmotná věda se zakládá na hmotných zbraních, ale existují jemnější způsoby. Šípy nabité védskými hymny působí účinněji nežli hrubohmotné zbraně — kulomet, atomová bomba apod. Ovládají se transcendentálním zvukem védských manter. V Rāmāyaṇě se říká, že Mahārāja Daśaratha, otec Pána Śrī Rāmy, ovládal šípy zvukem a uměl šípem rozbít terč aniž ho viděl — stačilo mu slyšet. To je jemnější vojenská věda než ta dnešní, která používá hrubohmotných zbraní. Arjuna se všem těmto věcem učil u Ācāryi Droṇy a přáním Draupadī bylo, aby Arjuna nezapomínal na dary svého učitele. V nepřítomnosti Droṇy byl syn jeho představitelem. To bylo mínění dobrosrdečné Draupadī. Je možné vznést námitku, proč Droṇācārya jako přísný brāhmaṇa učil vojenskou vědu. Odpovědí však je, že brāhmaṇa má vyučovat svůj obor poznání, ať se jedná o cokoliv. Vzdělaný brāhmaṇa má být učitelem, knězem a příjemcem milodarů. To jsou autorizovaná povolání pro opravdového brāhmaṇu.

Verš

sa eṣa bhagavān droṇaḥ
prajā-rūpeṇa vartate
tasyātmano ’rdhaṁ patny āste
nānvagād vīrasūḥ kṛpī

Synonyma

saḥ — on; eṣaḥ — jistě; bhagavān — pán; droṇaḥ — Droṇācārya; prajā-rūpeṇa — v podobě syna Aśvatthāmy; vartate — existuje; tasya — jeho; ātmanaḥ — těla; ardham — polovina; patnī — žena; āste — život; na — ne; anvagāt — vzala; vīrasūḥ — když syn byl naživu; kṛpī — sestra Kṛpācāryi.

Překlad

On (Droṇācārya) jistě nadále existuje, představován svým synem. Jeho žena Kṛpī s ním nepodstoupila obřad satī, protože měla syna.

Význam

Žena Droṇācāryi Kṛpī je sestra Kṛpācāryi. Je-li oddaná žena, kterou zjevená písma nazývají lepší polovinou manžela, bez potomstva, pak může se smrtí muže dobrovolně přijmout smrt i ona. To však nebyl případ ženy Droṇācāryi, která to neučinila, neboť měla syna, manželova představitele. Je-li syn zesnulého manžela naživu, pak vdova je vdovou jen podle jména. Aśvatthāmā tedy byl ze dvou důvodů zástupcem Droṇācāryi a Draupadī namítala, že zabít Aśvatthāmu by se rovnalo zabití Droṇy.

Verš

tad dharmajña mahā-bhāga
bhavadbhir gauravaṁ kulam
vṛjinaṁ nārhati prāptuṁ
pūjyaṁ vandyam abhīkṣṇaśaḥ

Synonyma

tat — proto; dharma-jña — ten, kdo zná náboženské zásady; mahā-bhāga — šťastlivý; bhavadbhiḥ — tvoje vznešenost; gauravam — oslavovaný; kulam — rodina; vṛjinam — to, co bolí; na — ne; arhati — zasluhuje si; prāptum — získat; pūjyam — uctívaný; vandyam — úctyhodný; abhīkṣṇaśaḥ — stále.

Překlad

Ó vyvolený, který znáš náboženské zásady — není dobré, abys způsobil smutek členům slavné rodiny, kteří si stále zasluhují uctívání a respekt.

Význam

Nepatrná urážka úctyhodné rodiny stačí k tomu, aby přivodila smutek. Skutečně civilizovaný člověk proto s členy takových rodin vychází vždy velice opatrně.

Verš

mā rodīd asya jananī
gautamī pati-devatā
yathāhaṁ mṛta-vatsārtā
rodimy aśru-mukhī muhuḥ

Synonyma

— ne; rodīt — přinášej pláč; asya — jeho; jananī — matka; gautamī — žena Droṇy; pati-devatā — ctnostná; yathā — jako; aham — já; mṛta-vatsā — ta, jejíž dítě zemřelo; ārtā — nešťastná; rodimi — plačící; aśru-mukhī — slzy v očích; muhuḥ — stále.

Překlad

Můj pane, nechtěj, aby žena Droṇācāryi plakala jako já. Jsem sklíčená ze smrti svých synů. Ona nemusí neustále naříkat jako já.

Význam

Soucitná žena jakou byla Draupadī nechtěla, aby žena Droṇācāryi také ztratila své dítě. Nechtěla to ze dvou důvodů — z hlediska mateřských citů a úctyhodného postavení Droṇovy ženy.

Verš

yaiḥ kopitaṁ brahma-kulaṁ
rājanyair ajitātmabhiḥ
tat kulaṁ pradahaty āśu
sānubandhaṁ śucārpitam

Synonyma

yaiḥ — jimi; kopitam — rozlícený; brahma-kulam — řád brāhmaṇů; rājanyaiḥ — řádem vládců; ajita — neomezovaný; ātmabhiḥ — sebou; tat — ta; kulam — rodina; pradahati — shoří; āśu — v krátké době; sa-anubandham — spolu s rodinými členy; śucā-arpitam — upadlý do smutku.

Překlad

Jestliže panovníci královského řádu neovládají své smysly a urazí a rozlítí brāhmaṇu, pak oheň této zloby spálí celou královskou rodinu a přinese smutek všem.

Význam

Bráhmanský řád ve společnosti neboli kastu (společenství) duchovně pokročilých lidí i s celou jejich rodinou měly všechny ostatní podřízené řády (tj. řád královských vládců, řád obchodníků a pracovníků) ve veliké vážnosti.

Verš

sūta uvāca
dharmyaṁ nyāyyaṁ sakaruṇaṁ
nirvyalīkaṁ samaṁ mahat
rājā dharma-suto rājñyāḥ
pratyanandad vaco dvijāḥ

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; dharmyam — v souladu se zásadami náboženství; nyāyyam — spravedlnost; sa-karuṇam — plný milosrdnosti; nirvyalīkam — bez dvojsmyslnosti ve věcech dharmy; samam — spravedlivost; mahat — slavný; rājā — král; dharma-sutaḥ — syn; rājñyāḥ — královnino; pratyanandat — podpořil; vacaḥ — prohlášení; dvijāḥ — ó brāhmaṇové.

Překlad

Sūta Gosvāmī řekl: Ó brāhmaṇové, vše, co královna řekla, bylo v souladu s náboženskými zásadami, bylo to oprávněné, slavné, plné milosti a spravedlivosti, a nebylo v tom vedlejšího záměru. Král Yudhiṣṭhira ji plně podpořil.

Význam

Když královna Draupadī žádala Arjunu, aby propustil Aśvatthāmu, Mahārāja Yudhiṣṭhira, syn Dharmarāje (Yamarāje), její slova plně podpořil. Ponižování členů velké rodiny nelze tolerovat. Jelikož Arjuna se od Droṇy naučil vojenské vědě, byli on a jeho rodina dlužníky rodiny Droṇācāryi. Projevovat takové laskavé rodině nevděk by bylo z morálního hlediska neospravedlnitelné. K ženě Droṇācāryi, která byla druhou polovinou těla této velké duše, bylo nutné mít soucit a ne způsobovat jí zármutek smrtí jejího syna. To je soucit. Draupadī vše říkala bez vedlejších záměrů, protože se držela pravidel, která diktuje plné poznání. Z její řeči byl také patrný soucit, protože mluvila z vlastní zkušenosti. Žena, která nikdy neměla dítě, nemůže znát zármutek matky. Draupadī však byla sama matkou a dokázala si představit, jak velký smutek by to Kṛpī přineslo. To, co říkala, bylo slavné, jelikož chtěla projevit náležitou úctu velké rodině.

Verš

nakulaḥ sahadevaś ca
yuyudhāno dhanañjayaḥ
bhagavān devakī-putro
ye cānye yāś ca yoṣitaḥ

Synonyma

nakulaḥ — Nakula; sahadevaḥ — Sahadeva; ca — a; yuyudhānaḥ — Sātyaki; dhanañjayaḥ — Arjuna; bhagavān — Osobnost Božství; devakī-putraḥ — syn Devakī, Pán Śrī Kṛṣṇa; ye — ti; ca — a; anye — jiní; yāḥ — ti; ca — a; yoṣitaḥ — ženy.

Překlad

Nakula a Sahadeva (mladší bratři krále), a také Sātyaki, Arjuna, Osobnost Božství Pán Śrī Kṛṣṇa, syn Devakī, vznešené ženy i ostatní s králem jednomyslně souhlasili.

Verš

tatrāhāmarṣito bhīmas
tasya śreyān vadhaḥ smṛtaḥ
na bhartur nātmanaś cārthe
yo ’han suptān śiśūn vṛthā

Synonyma

tatra — poté; āha — řekl; amarṣitaḥ — rozhněvaně; bhīmaḥ — Bhīma; tasya — jeho; śreyān — konečné dobro; vadhaḥ — zabití; smṛtaḥ — psané; na — ne; bhartuḥ — mistrovi; na — ani; ātmanaḥ — sobě samému; ca — a; arthe — kvůli; yaḥ — ten, kdo; ahan — zabil; suptān — spící; śiśūn — děti; vṛthā — bezdůvodně.

Překlad

Bhīma s nimi však nesouhlasil a doporučoval zločince zabít — vždyť ve hněvu zavraždil spící děti, aniž k tomu měl důvod a aniž tím prospěl sobě či svému pánu.

Verš

niśamya bhīma-gaditaṁ
draupadyāś ca catur-bhujaḥ
ālokya vadanaṁ sakhyur
idam āha hasann iva

Synonyma

niśamya — poté, co vyslechl; bhīma — Bhīma; gaditam — vyřčené; draupadyāḥ — Draupadī; ca — a; catuḥ-bhujaḥ — čtyřruký (Osobnost Božství); ālokya — s pohledem na; vadanam — tvář; sakhyuḥ — Jeho přítele; idam — toto; āha — řekl; hasan — s úsměvem; iva — jako kdyby.

Překlad

Poté, co Caturbhuja (ten, který má čtyři paže), Osobnost Božství, vyslechl slova Bhīmy, Draupadī a ostatních, pohlédl do tváře Svému drahému příteli Arjunovi a s lehkým úsměvem začal mluvit.

Význam

Pán Śrī Kṛṣṇa má dvě paže. To, proč je zde popsán jako čtyřruký, vysvětlil Śrīdhara Svāmī. Bhīma a Draupadī měli ohledně zabití Aśvatthāmy opačné názory. Bhīma ho chtěl okamžitě zabít, a naproti tomu Draupadī ho chtěla zachránit. Můžeme si představit, jak Bhīma se chystá vraha zabít a Draupadī mu v tom brání. Aby Pán obojímu předešel, odhalil další dvě paže. Původně projevuje prvotní Pán Śrī Kṛṣṇa viditelně pouze dvě paže, ale v rysu Nārāyaṇa projevuje čtyři. Ve Svém rysu Nārāyaṇa pobývá se Svými oddanými na vaikuṇṭhských planetách, zatímco jako původní Śrī Kṛṣṇa pobývá na planetě Kṛṣṇaloce, která se nalézá v duchovním nebi vysoko nad Vaikuṇṭhami. Je-li tedy Śrī Kṛṣṇa nazván caturbhujaḥ, nic si zde neodporuje. Kdyby bylo třeba, je schopen projevit stovky paží, jako to ukázal Arjunovi ve Své viśva-rūpě. Může-li někdo projevit stovky a tisíce paží, může ukázat také čtyři, kdykoliv se mu to hodí.

Když Arjuna nevěděl, co má s Aśvatthāmou počít, Pán Śrī Kṛṣṇa se jako drahý Arjunův přítel případu dobrovolně ujal a vše s úsměvem na tváři vyřešil.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
brahma-bandhur na hantavya
ātatāyī vadhārhaṇaḥ
mayaivobhayam āmnātaṁ
paripāhy anuśāsanam
kuru pratiśrutaṁ satyaṁ
yat tat sāntvayatā priyām
priyaṁ ca bhīmasenasya
pāñcālyā mahyam eva ca

Synonyma

śrī-bhagavān — Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa; uvāca — řekl; brahma-bandhuḥ — příbuzný brāhmaṇy; na — ne; hantavyaḥ — být zabit; ātatāyī — agresor; vadha-arhaṇaḥ — má být zabit; mayā — Mnou; eva — jistě; ubhayam — oba; āmnātam — popsané podle pravidel autorit; paripāhi — vykonej; anuśāsanam — pravidel; kuru — poslušný; pratiśrutam — podle daného slibu; satyam — pravda; yat tat — to, co je; sāntvayatā — když uklidňoval; priyām — drahou manželku; priyam — uspokojení; ca — také; bhīmasenasya — Śrī Bhīmaseny; pāñcālyāḥ — Draupadī; mahyam — Mě také; eva — zajisté; ca — a.

Překlad

Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa řekl: Přítel brāhmaṇy se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhīmasenu a Mě.

Význam

Arjuna byl zmatený, jelikož Aśvatthāmā měl být podle citátů z různých písem od různých lidí zároveň zabit i ušetřen. Jako brahma-bandhu, nehodný syn brāhmaṇy, se Aśvatthāmā neměl zabít, ale současně to byl také agresor, a podle Manuových pravidel se agresor má vždy zabít, bez ohledu na to, zda je brāhmaṇou (natož pak nehodným synem brāhmaṇy). Droṇācārya byl jistě brāhmaṇou v pravém slova smyslu, ale byl zabit, jelikož se zúčastnil bitvy. Aśvatthāmā byl sice agresor, ale byl beze zbraní. Jedním z pravidel bylo, že agresora nelze zabít, nemá-li zbraně nebo vůz. To vše bylo velice spletité dilema. Arjuna měl navíc dodržet slib, kterým uklidňoval Draupadī, a uspokojit také Bhīmu i Kṛṣṇu, kteří mu radili Aśvatthāmu zabít. Nevěděl, jak se má rozhodnout, ale Kṛṣṇa vše vyřešil.

Verš

sūta uvāca
arjunaḥ sahasājñāya
harer hārdam athāsinā
maṇiṁ jahāra mūrdhanyaṁ
dvijasya saha-mūrdhajam

Synonyma

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — řekl; arjunaḥ — Arjuna; sahasā — tehdy; ājñāya — pochopil; hareḥ — Pánův; hārdam — záměr; atha — a tak; asinā — mečem; maṇim — šperk; jahāra — oddělil; mūrdhanyam — na hlavě; dvijasya — dvojzrozence; saha — společně s; mūrdhajam — vlasy.

Překlad

Tehdy Arjuna pochopil, co Pán Svými dvojsmyslnými příkazy míní. Odsekl mečem šperk a vlasy z Aśvatthāmovy hlavy.

Význam

Není možné splnit navzájem si odporující příkazy více osob. Arjuna proto svojí bystrou inteligencí zvolil kompromis: odstranil z Aśvatthāmovy hlavy šperk. To se vyrovnalo useknutí celé hlavy, ale zároveň byl jeho život ušetřen ve všech praktických ohledech. Aśvatthāmā se zde označuje za dvojzrozence; byl skutečně dvojzrozený, ale poklesl ze svého postavení a byl proto náležitě potrestán.

Verš

vimucya raśanā-baddhaṁ
bāla-hatyā-hata-prabham
tejasā maṇinā hīnaṁ
śibirān nirayāpayat

Synonyma

vimucya — po jeho rozvázání; raśanā-baddham — ze spoutání provazy; bāla-hatyā — zabití dětí; hata-prabham — ztráta tělesného lesku; tejasā — síly; maṇinā — drahokamu; hīnam — připraven o; śibirāt — z tábora; nirayāpayat — vyvedli ho ven.

Překlad

Aśvatthāmā ztratil svůj tělesný lesk už tím, že zabil děti; a nyní byl navíc připraven o drahokam, který měl na hlavě, a tím pádem o další svoji sílu. Takto ho rozvázali a vyvedli z tábora.

Význam

Díky inteligenci Pána Kṛṣṇy a Arjuny byl pokořený Aśvatthāmā zároveň zabit i ušetřen.

Verš

vapanaṁ draviṇādānaṁ
sthānān niryāpaṇaṁ tathā
eṣa hi brahma-bandhūnāṁ
vadho nānyo ’sti daihikaḥ

Synonyma

vapanam — useknutí vlasů na hlavě; draviṇa — majetek; adānam — ztrácející; sthānāt — z místa pobytu; niryāpaṇam — odjíždějící; tathā — také; eṣaḥ — to vše; hi — jistě; brahma-bandhūnām — příbuzných brāhmaṇů; vadhaḥ — zabití; na — ne; anyaḥ — jiným způsobem; asti — je; daihikaḥ — ohledně těla.

Překlad

Useknutí vlasů na hlavě, zabavení majetku a vyhnání z místa pobytu jsou předepsané tresty pro příbuzného brāhmaṇy. Žádný příkaz neudává zabití těla.

Verš

putra-śokāturāḥ sarve
pāṇḍavāḥ saha kṛṣṇayā
svānāṁ mṛtānāṁ yat kṛtyaṁ
cakrur nirharaṇādikam

Synonyma

putra — syn; śoka — bolestná ztráta; āturāḥ — zaplaveni; sarve — všichni; pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; saha — spolu s; kṛṣṇayā — s Draupadī; svānām — příbuzných; mṛtānām — zemřelých; yat — co; kṛtyam — má se udělat; cakruḥ — vykonali; nirharaṇa-ādikam — vzít na sebe.

Překlad

Poté vykonali Pāṇḍuovi synové a Draupadī, zaplaveni smutkem, náležité obřady pro mrtvá těla svých příbuzných.

Význam


Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané “Syn Droṇy potrestán”.