Sloka 34

Text 34

Verš

Text

śibirāya ninīṣantaṁ
rajjvā baddhvā ripuṁ balāt
prāhārjunaṁ prakupito
bhagavān ambujekṣaṇaḥ

Synonyma

Synonyms

śibirāya — na cestě do vojenského tábora; ninīṣantam — při tom, když byl tažen; rajjvā — provazy; baddhvā — svázaný; ripum — nepřítel; balāt — násilím; prāha — řekl; arjunam — Arjunovi; prakupitaḥ — nahněvanému; bhagavān — Osobnost Božství; ambuja-īkṣaṇaḥ — hledící lotosovýma očima.

śibirāya — on the way to the military camp; ninīṣantam — while bringing him; rajjvā — by the ropes; baddhvā — bound up; ripum — the enemy; balāt — by force; prāha — said; arjunam — unto Arjuna; prakupitaḥ — in an angry mood; bhagavān — the Personality of Godhead; ambuja-īkṣaṇaḥ — who looks with His lotus eyes.

Překlad

Translation

Spoutaného Aśvatthāmu chtěl Arjuna odvést do vojenského tábora. Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa se na něj díval lotosovýma očima, a pak rozhněvanému Arjunovi řekl.

After binding Aśvatthāmā, Arjuna wanted to take him to the military camp. The Personality of Godhead Śrī Kṛṣṇa, looking on with His lotus eyes, spoke to Arjuna in an angry mood.

Význam

Purport

Jak Arjuna, tak Pán Śrī Kṛṣṇa byli rozhněváni, ale oči Arjuny byly jako dvě rudé měděné koule, zatímco oči Pána byly jako dva lotosové květy. To znamená, že hněv Arjuny a hněv Pána nejsou na stejné úrovni. Pán je transcendentální a je vždy absolutní. Jeho hněv je jiný, než hněv živé bytosti podmíněné kvalitami hmotné přírody. Protože je absolutní, Jeho hněv a Jeho radost se neliší. Jeho hněv není projevem tří kvalit hmotné přírody. Je to pouze znamení toho, že je nakloněn Svému oddanému, protože to je Jeho transcendentální povaha. I ten, na kterého se rozhněvá, je požehnán. Pán se nemění za žádných okolností.

Both Arjuna and Lord Śrī Kṛṣṇa are described here in an angry mood, but Arjuna’s eyes were like balls of red copper whereas the eyes of the Lord were like lotuses. This means that the angry mood of Arjuna and that of the Lord are not on the same level. The Lord is Transcendence, and thus He is absolute in any stage. His anger is not like the anger of a conditioned living being within the modes of qualitative material nature. Because He is absolute, both His anger and pleasure are the same. His anger is not exhibited in the three modes of material nature. It is only a sign of His bent of mind towards the cause of His devotee because that is His transcendental nature. Therefore, even if He is angry, the object of anger is blessed. He is unchanged in all circumstances.