Skip to main content

Sloka 13

Text 13

Verš

Texto

nala-veṇu-śaras-tanba-
kuśa-kīcaka-gahvaram
eka evātiyāto ’ham
adrākṣaṁ vipinaṁ mahat
ghoraṁ pratibhayākāraṁ
vyālolūka-śivājiram
nala-veṇu-śaras-tanba-
kuśa-kīcaka-gahvaram
eka evātiyāto ’ham
adrākṣaṁ vipinaṁ mahat
ghoraṁ pratibhayākāraṁ
vyālolūka-śivājiram

Synonyma

Palabra por palabra

nala — doutníky; veṇu — bambus; śaraḥ — kapradí; tanba — plné; kuśa — ostrá tráva; kīcaka — plevel; gahvaram — jeskyně; ekaḥ — samotný; eva — pouze; atiyātaḥ — neproniknutelné; aham — já; adrākṣam — navštívil; vipinam — hluboké lesy; mahat — velké; ghoram — strašidelné; pratibhaya-ākāram — nebezpečně; vyāla — hadi; ulūka — sovy; śiva — šakalové; ajiram — rejdiště.

nala — tubos; veṇu — bambú; śaraḥ — corrales; tanba — llenos de; kuśa — hierba de punta; kīcaka — maleza; gahvaram — cuevas; ekaḥ — solo; eva — únicamente; atiyātaḥ — difícil de atravesar; aham — yo; adrākṣam — visité; vipinam — bosques profundos; mahat — grandes; ghoram — amedrentadores; pratibhaya-ākāram — peligrosamente; vyāla — serpientes; ulūka — búhos; śiva — chacales; ajiram — lugares predilectos.

Překlad

Traducción

Putoval jsem sám mnohými lesy kapradin, bambusu, rákosí, ostré trávy, plevele a jeskyní, které byly pro osamoceného člověka takřka neproniknutelné. Zavítal jsem také do hlubokých, temných a strašidelně nebezpečných lesů, které byly rejdišti hadů, sov a šakalů.

Luego, pasé por muchos bosques de juncos, bambú, cañas, hierba de punta, maleza y cuevas, todos muy difíciles de atravesar a solas, y visité bosques profundos, oscuros y peligrosamente amedrentadores, que eran los lugares predilectos de serpientes, búhos y chacales.

Význam

Significado

Putující mnich (parivrājakācārya) má za povinnost poznat celou pestrost Božího stvoření tím, že cestuje sám přes všechny lesy, kopce, města, vesnice atd., aby nabyl víru v Boha, posílil svou mysl a zároveň osvítil obyvatelstvo poselstvím Boha. Sannyāsī je zavázán vzít na sebe všechna tato rizika beze strachu, a nejtypičtějším příkladem sannyāsīna v současném věku je Pán Caitanya, který takto cestoval skrze džungle střední Indie a osvěcoval přitom dokonce i tygry, medvědy, hady, jeleny, slony a mnoho jiných zvířat džungle. V tomto věku Kali nemají obyčejní lidé dovoleno vstoupit do stavu sannyāsīna. Když si někdo jen vymění oděv za účelem propagandy, pak to není původní ideální sannyāsī. Je třeba dát slib, že úplně ukončí všechny společenské styky a zasvětí svůj život výhradně službě Pánu. Změna oděvu je pouhá formalita. Pán Caitanya nepřijal jméno sannyāsīna a takzvaní sannyāsīni tohoto věku Kali by měli jít v Jeho šlépějích a také neměnit svá původní jména. V tomto věku je velmi důrazně doporučená metoda oddané služby poslechem a recitací svaté slávy Pána. Ten, kdo chce přijmout slib odříkání rodinného života, nemusí napodobovat parivrājakācāryi jako byli Nārada nebo Pán Caitanya, ale může usednout na nějakém svatém místě a zasvětit všechen svůj čas a energii poslechu a opakovanému přednášení svatých písem, která po sobě zanechali velcí ācāryové jako šest Gosvāmīch z Vṛndāvanu.

Un mendicante (parivrājakācārya) tiene el deber de experimentar todas las variedades de cosas que hay en la creación de Dios, para lo cual debe viajar solo por todos los bosques, colinas, pueblos, aldeas, etc., a fin de adquirir fe en Dios y fortaleza mental, así como también para iluminar a los habitantes de esos lugares con el mensaje de Dios. Un sannyāsī tiene el deber de correr todos esos riesgos sin ningún temor, y el sannyāsī más típico de la era actual es el Señor Caitanya, quien viajaba de la misma manera por las junglas de la India central, iluminando incluso a los tigres, osos, serpientes, venados, elefantes y a muchos otros animales salvajes. En esta era de Kali, el sannyāsa les está prohibido a los hombres ordinarios. Aquel que se cambia el traje para hacerse propaganda es un hombre diferente del sannyāsī ideal original. Sin embargo, uno debe hacer el voto de interrumpir por completo las relaciones sociales, y consagrar la vida exclusivamente al servicio del Señor. El cambio de ropa es solo una formalidad. El Señor Caitanya no aceptó nombre de sannyāsī, y en esta era de Kali los llamados sannyāsīs no deben cambiar sus nombres, siguiendo los pasos del Señor Caitanya. En esta era se recomienda enfáticamente el servicio devocional que consiste en oír y repetir las sagradas glorias del Señor, y aquel que hace el voto de renunciar a la vida familiar no tiene que imitar al parivrājakācārya como Nārada o el Señor Caitanya, sino que puede sentarse en algún lugar sagrado, y consagrar todo su tiempo y energía a oír y recitar reiteradamente las Escrituras sagradas dejadas por los grandes ācāryas, tales como los Seis Gosvāmīs de Vṛndāvana.