Sloka 8
Text 8
Verš
Text
bhavatānudita-prāyaṁ
yaśo bhagavato ’malam
yenaivāsau na tuṣyeta
manye tad darśanaṁ khilam
bhavatānudita-prāyaṁ
yaśo bhagavato ’malam
yenaivāsau na tuṣyeta
manye tad darśanaṁ khilam
Synonyma
Synonyms
śrī-nāradaḥ — Śrī Nārada; uvāca — řekl; bhavatā — tebou; anudita-prāyam — téměř nepochválený; yaśaḥ — slávu; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; amalam — beze skvrny; yena — čímž; eva — jistě; asau — On (Osobnost Božství); na — není; tuṣyeta — potěšen; manye — míním; tat — to; darśanam — filozofie; khilam — nižší.
śrī-nāradaḥ — Śrī Nārada; uvāca — said; bhavatā — by you; anudita-prāyam — almost not praised; yaśaḥ — glories; bhagavataḥ — of the Personality of Godhead; amalam — spotless; yena — by which; eva — certainly; asau — He (the Personality of Godhead); na — does not; tuṣyeta — be pleased; manye — I think; tat — that; darśanam — philosophy; khilam — inferior.
Překlad
Translation
Śrī Nārada řekl: Opomenul jsi rozhlásit vznešenou a neposkvrněnou slávu Osobnosti Božství. Filozofii, která neuspokojuje transcendentální smysly Pána, lze považovat za bezvýznamnou.
Śrī Nārada said: You have not actually broadcast the sublime and spotless glories of the Personality of Godhead. That philosophy which does not satisfy the transcendental senses of the Lord is considered worthless.
Význam
Purport
Ve své podstatě je věčný vztah mezi individuální duší a Nejvyšší Duší, Osobností Božství, vztahem věčného služebníka k věčnému pánu. Pán se Sám expanduje jako živé bytosti, aby od nich přijímal láskyplnou službu, která jediná může uspokojit Pána i živé bytosti. Velký učenec Vyāsadeva sepsal mnohá rozšíření védských písem, konče filozofií Vedānty, ale žádné z nich není přímou oslavou Osobnosti Božství. Suché filozofické spekulování, i to, které se týká transcendentálního poznání Absolutna, postrádá veškerou přitažlivost, pokud se přímo nepojí s oslavováním Pána. Osobnost Božství je nejvyšší úrovní transcendentální realizace. Realizovat Absolutního jako neosobní Brahman či lokalizovanou Nadduši, Paramātmu, nepřináší tolik transcendentální blaženosti, jako nejvyšší osobní realizace Jeho slávy.
The eternal relation of an individual soul with the Supreme Soul Personality of Godhead is constitutionally one of being the eternal servitor of the eternal master. The Lord has expanded Himself as living beings in order to accept loving service from them, and this alone can satisfy both the Lord and the living beings. Such a scholar as Vyāsadeva has completed many expansions of the Vedic literatures, ending with the Vedānta philosophy, but none of them have been written directly glorifying the Personality of Godhead. Dry philosophical speculations even on the transcendental subject of the Absolute have very little attraction without directly dealing with the glorification of the Lord. The Personality of Godhead is the last word in transcendental realization. The Absolute realized as impersonal Brahman or localized Supersoul, Paramātmā, is less productive of transcendental bliss than the supreme personal realization of His glories.
Vyāsadeva je autorem Vedānta-darśanu, avšak přesto se cítí nespokojen. Co potom říci o těch, kteří poslouchají či čtou Vedāntu s výkladem někoho jiného, než jejího autora Vyāsadeva. Jakou blaženost mohou cítit oni? Zde vychází najevo nutnost toho, aby Vedānta-sūtru vysvětlil samotný autor v podobě Śrīmad-Bhāgavatamu.
The compiler of the Vedānta-darśana is Vyāsadeva himself. Yet he is troubled, although he is the author. So what sort of transcendental bliss can be derived by the readers and listeners of Vedānta which is not explained directly by Vyāsadeva, the author? Herein arises the necessity of explaining Vedānta-sūtra in the form of Śrīmad-Bhāgavatam by the self-same author.