Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA PÁTÁ

Sloka 2

Text 2

Verš

Text

nārada uvāca
pārāśarya mahā-bhāga
bhavataḥ kaccid ātmanā
parituṣyati śārīra
ātmā mānasa eva vā
nārada uvāca
pārāśarya mahā-bhāga
bhavataḥ kaccid ātmanā
parituṣyati śārīra
ātmā mānasa eva vā

Synonyma

Synonyms

nāradaḥ — Nārada; uvāca — řekl; pārāśarya — ó synu Parāśary; mahā-bhāga — obdařený štěstím; bhavataḥ — tvůj; kaccit — je-li; ātmanā — seberealizací; parituṣyati — uspokojuje; śārīraḥ — ztotožňování těla; ātmā — vlastní já; mānasaḥ — ztotožňování mysli; eva — jistě; vā — a.

nāradaḥ — Nārada; uvāca — said; pārāśarya — O son of Parāśara; mahā-bhāga — the greatly fortunate; bhavataḥ — your; kaccit — if it is; ātmanā — by the self-realization of; parituṣyati — does it satisfy; śārīraḥ — identifying the body; ātmā — self; mānasaḥ — identifying the mind; eva — certainly; vā — and.

Překlad

Translation

Nārada oslovil Vyāsadeva, syna Parāśary, dotazem: Jsi spokojený s tím, že ztotožňuješ tělo a mysl s předměty seberealizace?

Addressing Vyāsadeva, the son of Parāśara, Nārada inquired: Are you satisfied by identifying with the body or the mind as objects of self-realization?

Význam

Purport

Nārada zde Vyāsadevovi naznačuje příčinu jeho sklíčenosti. Jako potomek Parāśary, velice mocného mudrce, neměl Vyāsadeva vzhledem k příslušnosti k tak vznešenému rodu důvod být nešťastný. Velký syn velkého otce neměl ztotožňovat vlastní já s tělem nebo myslí. Obyčejný člověk s chabým poznáním ztotožňuje své vlastní já s tělem či myslí, ale Vyāsadeva tak činit neměl. Nikdo nemůže být přirozeně šťastný dokud nedosáhne seberealizace, která transcenduje hmotné tělo a mysl.

This was a hint by Nārada to Vyāsadeva regarding the cause of his despondency. Vyāsadeva, as the descendant of Parāśara, a greatly powerful sage, had the privilege of having a great parentage which should not have given Vyāsadeva cause for despondency. Being a great son of a great father, he should not have identified the self with the body or the mind. Ordinary men with a poor fund of knowledge can identify the body as self or the mind as self, but Vyāsadeva should not have done so. One cannot be cheerful by nature unless one is factually seated in self-realization, which is transcendental to the material body and mind.