Skip to main content

Sloka 17

ВІРШ 17

Verš

Текст

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
тйактва̄ сва-дгармам̇ чаран̣а̄мбуджам̇ харер
бгаджанн апакво ’тга патет тато йаді
йатра ква ва̄бгадрам абгӯд амушйа кім̇
ко ва̄ртга а̄пто ’бгаджата̄м̇ сва-дгарматах̣

Synonyma

Послівний переклад

tyaktvā — opustil; sva-dharmam — své předepsané povinnosti; caraṇa-ambujam — lotosové nohy; hareḥ — Hariho (Pána); bhajan — v průběhu oddané služby; apakvaḥ — nezralý; atha — za účelem; patet — poklesne; tataḥ — z toho místa; yadi — když; yatra — odkud; kva — jaký; — nebo (míněno sarkasticky); abhadram — nepříznivý; abhūt — stane se; amuṣya — s ním; kim — nic; kaḥ arthaḥ — jaký zájem; āptaḥ — obdržení; abhajatām — neoddaný; sva-dharmataḥ — zaměstnaný plněním povinností.

тйактва̄  —  кинувши; сва-дгармам  —  свою визначену діяльність; чаран̣а-амбуджам  —  лотосові стопи; харех̣  —  Харі (Господа); бгаджан  —  виконуючи віддане служіння; апаквах̣  —   незрілий  ; атга   —   з причини  ; патет   —   падає  ; татах̣   —   звідти; йаді  —  якщо; йатра  —  від того; ква  —  який; ва̄  —  чи ж (в іронічному розумінні); абгадрам  —  недобре; абгӯт  —  зробиться; амушйа  —  його; кім  —  ніщо; ках̣ ва̄ артгах̣  —  який інтерес; а̄птах̣  —  здобутий; абгаджата̄м  —  у невідданого; сва- дгарматах̣  —  який виконує свій визначений обов’язок.

Překlad

Переклад

Ten, kdo opustil své hmotné povinnosti, aby se zapojil do oddané služby Pánu, může někdy v nezralém stádiu poklesnout, ale přesto nehrozí nebezpečí, že nebude úspěšný. Na druhé straně neoddaný nic nezíská, ani když je plně zaměstnán svými předepsanými povinnostmi.

Той, хто, покинувши матеріальну діяльність, взявся віддано служити Господу, може впасти, поки не досяг зрілости, однак немає небезпеки, що він не прийде успіху. Невідданий натомість, хай навіть повністю заглиблений у свої фахові обов’язки, не досягає нічого.

Význam

Коментар

Co se týče předepsaných povinností pro celé lidstvo, je jich nekonečné množství. Každý člověk má povinnosti nejen vůči svým rodičům, rodinným příslušníkům, společnosti, národu, lidstvu, jiným živým bytostem, polobohům atd., ale i vůči významným myslitelům, básníkům, vědcům atd. Písma udávají, že člověk se může všem těmto povinnostem vyhnout a odevzdat se službě Pánu. Jakmile to učiní a úspěšně vykonává oddanou službu Pánu, pak je vše v nejlepším pořádku. Stává se však také, že někdo se odevzdá službě Pánu s dočasným sentimentem a za určitou dobu z různých důvodů vlivem nežádoucí společnosti z cesty služby poklesne. Mnoho příkladů v dějinách to dokládá. Bharata Mahārāja se musel narodit jako jelen, protože měl k němu velice důvěrné pouto. Myslel na tohoto jelena v okamžiku své smrti. V příštím životě se tedy stal jelenem, i když si mohl pamatovat svůj minulý život. Podobně Citraketu též poklesl, protože se dopustil přestupku u nohou Śivy. Navzdory tomuto všemu je zde kladen důraz na nutnost odevzdat se lotosovým nohám Pána, přestože existuje možnost poklesnutí, neboť i když člověk odpadne od předepsaných povinností oddané služby, nikdy na lotosové nohy Pána nezapomene. Jakmile je někdo jednou zaměstnán v oddané službě Pánu, bude v této službě pokračovat za všech okolností. V Bhagavad-gītě je řečeno, že i malé množství oddané služby může člověka zachránit z té nejnebezpečnější situace. Takových příkladů je v dějinách také mnoho. Ajāmila je jeden z nich. Ajāmila byl na začátku života oddaným, ale v mládí poklesl. Přesto ho Pán nakonec zachránil.

ПОЯСНЕННЯ: У людини безліч обов’язків. Її зв’язують обов’язки не лише перед батьками, родичами, суспільством, країною, людством, іншими живими істотами, півбогами й іншими    —    кожен зобов’язаний ще й перед великими філософами, поетами, вченими тощо. Писання виголошують, що людина може покинути всі ці обов’язки і присвятити себе на служіння Господеві. Той, хто діє так, чинить цілковито правильно і досягає успіху у відданому служінні Господеві. Проте подеколи трапляється, що людина віддає себе служінню Господеві під впливом якихось тимчасових емоцій, і за довший час через небажане оточення з різних міркувань сходить з цієї путі. Таких прикладів історія знає чимало. Так, Бгараті Махараджі довелося народитися оленем: через свою прив’язаність до оленя він, помираючи, думав за оленя і тому в наступному народженні сам став оленем, зберігши, проте, пам’ять про своє минуле життя. Упав і Чітракету, а причиною його падіння були образи, що він вчинив лотосовим стопам Шіви. Але, наголошено тут, треба віддати себе лотосовим стопам Господа навіть попри можливість падіння, адже навіть якщо невдаха полишає виконувати визначені обов’язки відданого служіння, він однак ніколи вже не забуде лотосових стіп Господа. Людина, яка колись розпочала віддане служіння Господеві, за будь-яких обставин буде служити далі. В «Бгаґавад-ґіті» сказано, що навіть найнезначніше віддане служіння на силі врятувати од найбільшої небезпеки. В історії є доволі прикладів цьому. Взяти хоча б Аджамілу. Від початку життя він був відданий, але, ставши юнаком, упав. Однак накінці Господь врятував його.