Sloka 17
Text 17
Verš
Text
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
Synonyma
Synonyms
tyaktvā — opustil; sva-dharmam — své předepsané povinnosti; caraṇa-ambujam — lotosové nohy; hareḥ — Hariho (Pána); bhajan — v průběhu oddané služby; apakvaḥ — nezralý; atha — za účelem; patet — poklesne; tataḥ — z toho místa; yadi — když; yatra — odkud; kva — jaký; vā — nebo (míněno sarkasticky); abhadram — nepříznivý; abhūt — stane se; amuṣya — s ním; kim — nic; kaḥ vā arthaḥ — jaký zájem; āptaḥ — obdržení; abhajatām — neoddaný; sva-dharmataḥ — zaměstnaný plněním povinností.
tyaktvā — having forsaken; sva-dharmam — one’s own occupational engagement; caraṇa-ambujam — the lotus feet; hareḥ — of Hari (the Lord); bhajan — in the course of devotional service; apakvaḥ — immature; atha — for the matter of; patet — falls down; tataḥ — from that place; yadi — if; yatra — whereupon; kva — what sort of; vā — or (used sarcastically); abhadram — unfavorable; abhūt — shall happen; amuṣya — of him; kim — nothing; kaḥ vā arthaḥ — what interest; āptaḥ — obtained; abhajatām — of the nondevotee; sva-dharmataḥ — being engaged in occupational service.
Překlad
Translation
Ten, kdo opustil své hmotné povinnosti, aby se zapojil do oddané služby Pánu, může někdy v nezralém stádiu poklesnout, ale přesto nehrozí nebezpečí, že nebude úspěšný. Na druhé straně neoddaný nic nezíská, ani když je plně zaměstnán svými předepsanými povinnostmi.
One who has forsaken his material occupations to engage in the devotional service of the Lord may sometimes fall down while in an immature stage, yet there is no danger of his being unsuccessful. On the other hand, a nondevotee, though fully engaged in occupational duties, does not gain anything.
Význam
Purport
Co se týče předepsaných povinností pro celé lidstvo, je jich nekonečné množství. Každý člověk má povinnosti nejen vůči svým rodičům, rodinným příslušníkům, společnosti, národu, lidstvu, jiným živým bytostem, polobohům atd., ale i vůči významným myslitelům, básníkům, vědcům atd. Písma udávají, že člověk se může všem těmto povinnostem vyhnout a odevzdat se službě Pánu. Jakmile to učiní a úspěšně vykonává oddanou službu Pánu, pak je vše v nejlepším pořádku. Stává se však také, že někdo se odevzdá službě Pánu s dočasným sentimentem a za určitou dobu z různých důvodů vlivem nežádoucí společnosti z cesty služby poklesne. Mnoho příkladů v dějinách to dokládá. Bharata Mahārāja se musel narodit jako jelen, protože měl k němu velice důvěrné pouto. Myslel na tohoto jelena v okamžiku své smrti. V příštím životě se tedy stal jelenem, i když si mohl pamatovat svůj minulý život. Podobně Citraketu též poklesl, protože se dopustil přestupku u nohou Śivy. Navzdory tomuto všemu je zde kladen důraz na nutnost odevzdat se lotosovým nohám Pána, přestože existuje možnost poklesnutí, neboť i když člověk odpadne od předepsaných povinností oddané služby, nikdy na lotosové nohy Pána nezapomene. Jakmile je někdo jednou zaměstnán v oddané službě Pánu, bude v této službě pokračovat za všech okolností. V Bhagavad-gītě je řečeno, že i malé množství oddané služby může člověka zachránit z té nejnebezpečnější situace. Takových příkladů je v dějinách také mnoho. Ajāmila je jeden z nich. Ajāmila byl na začátku života oddaným, ale v mládí poklesl. Přesto ho Pán nakonec zachránil.
As far as the duties of mankind are concerned, there are innumerable duties. Every man is duty-bound not only to his parents, family members, society, country, humanity, other living beings, the demigods, etc., but also to the great philosophers, poets, scientists, etc. It is enjoined in the scriptures that one can relinquish all such duties and surrender unto the service of the Lord. So if one does so and becomes successful in the discharge of his devotional service unto the Lord, it is well and good. But it so happens sometimes that one surrenders himself unto the service of the Lord by some temporary sentiment, and in the long run, due to so many other reasons, he falls down from the path of service by undesirable association. There are so many instances of this in the histories. Bharata Mahārāja was obliged to take his birth as a stag due to his intimate attachment to a stag. He thought of this stag when he died. As such, in the next birth he became a stag, although he did not forget the incident of his previous birth. Similarly, Citraketu also fell down due to his offenses at the feet of Śiva. But in spite of all this, the stress is given here to surrendering unto the lotus feet of the Lord, even if there is a chance of falling down, because even though one falls down from the prescribed duties of devotional service, he will never forget the lotus feet of the Lord. Once engaged in the devotional service of the Lord, one will continue the service in all circumstances. In the Bhagavad-gītā it is said that even a small quantity of devotional service can save one from the most dangerous position. There are many instances of such examples in history. Ajāmila is one of them. Ajāmila in his early life was a devotee, but in his youth he fell down. Still he was saved by the Lord at the end.