Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA TŘETÍ

Sloka 12

Text 12

Verš

Text

tataḥ saptama ākūtyāṁ
rucer yajño ’bhyajāyata
sa yāmādyaiḥ sura-gaṇair
apāt svāyambhuvāntaram
tataḥ saptama ākūtyāṁ
rucer yajño ’bhyajāyata
sa yāmādyaiḥ sura-gaṇair
apāt svāyambhuvāntaram

Synonyma

Synonyms

tataḥ — poté; saptame — v pořadí sedmá; ākūtyām — v lůně Ākūti; ruceḥ — Prajāpati Rucim; yajñaḥ — inkarnace Pána jako Yajña; abhyajāyata — zjevil se; saḥ — On; yāma-ādyaiḥ — s Yamou a jinými; sura-gaṇaiḥ — s polobohy; apāt — panoval; svāyambhuva-antaram — změna období Svayāmbhuvy Manua.

tataḥ — after that; saptame — the seventh in the line; ākūtyām — in the womb of Ākūti; ruceḥ — by Prajāpati Ruci; yajñaḥ — the Lord’s incarnation as Yajña; abhyajāyata — advented; saḥ — He; yāma-ādyaiḥ — with Yāma and others; sura-gaṇaiḥ — with demigods; apāt — ruled; svāyambhuva-antaram — the change of the period of Svāyambhuva Manu.

Překlad

Translation

Sedmou inkarnací byl Yajña, syn Prajāpati Ruciho a jeho ženy Ākūti. Vládl v období výměny Svāyambhuvy Manua za pomoci polobohů, jakým byl i Jeho syn Yama.

The seventh incarnation was Yajña, the son of Prajāpati Ruci and his wife Ākūti. He controlled the period during the change of the Svāyambhuva Manu and was assisted by demigods such as His son Yāma.

Význam

Purport

Místa polobohů, kteří dohlížejí na udržování chodu hmotného světa, jsou určena jen pro vysoce postavené zbožné bytosti. Nenajde-li se žádná taková zbožná bytost, pak se Pán inkarnuje jako Brahmā, Prajāpati, Indra atd., aby tak Sám zajistil chod vesmíru. V době Svāyambhuvy Manua (dnešní doba spadá pod vládu Vaivasvaty Manua) se nenašla žádná osobnost, která by byla shopna plnit funkci Indry, krále nebeské planety Indraloky. Tehdy se Pán Sám stal Indrou. Za pomoci Svých synů jako byl Yama a jiní polobozi pak Pán Yajña spravoval celý vesmír.

The administrative posts occupied by the demigods for maintaining the regulations of the material world are offered to the highly elevated pious living beings. When there is a scarcity of such pious living beings, the Lord incarnates Himself as Brahmā, Prajāpati, Indra, etc., and takes up the charge. During the period of Svāyambhuva Manu (the present period is of Vaivasvata Manu) there was no suitable living being who could occupy the post of Indra, the King of the Indraloka (heaven) planet. The Lord Himself at that time became Indra. Assisted by His own sons like Yāma and other demigods, Lord Yajña ruled the administration of the universal affairs.