Skip to main content

Sloka 14

ВІРШ 14

Verš

Текст

tasmād ekena manasā
bhagavān sātvatāṁ patiḥ
śrotavyaḥ kīrtitavyaś ca
dhyeyaḥ pūjyaś ca nityadā
тасма̄д екена манаса̄
бгаґава̄н
 са̄твата̄м̇ патіх̣
ш́ротавйах̣ кіртітавйаш́ ча
дгйейах̣ пӯджйаш́ ча нітйада̄

Synonyma

Послівний переклад

tasmāt — proto; ekena — jeden; manasā — soustředění mysli; bhagavān — Osobnost Božství; sātvatām — oddaných; patiḥ — ochránce; śrotavyaḥ — má být vyslyšeno; kīrtitavyaḥ — být velebeno; ca — a; dhyeyaḥ — má se vzpomínat na; pūjyaḥ — být uctíváno; ca — a; nityadā — nepřetržitě.

тасма̄т  —  тому; екена  —  єдиною; манаса̄  —  розумовою зосередженістю; бгаґава̄н  —  Бога-Особу; са̄твата̄м  —  відданих; патіх̣  —  оборонець; ш́ротавйах̣  —  належить слухати; кіртітавйах̣   —   на лежить прославляти ; ча   —   і ; дгйейах̣   —   належить пам’ятати; пӯджйах̣  —  належить поклонятись; ча  —  і; нітйада̄  —  постійно.

Překlad

Переклад

Člověk by proto měl s neodchylujícím se soustředěním neustále naslouchat, opěvovat, vzpomínat a uctívat Osobnost Božství, Bhagavāna, který je ochráncem oddaných.

Тому людина має постійно з найвищим зосередженням слухати за Бога-Особу, прославляти, пам’ятати і вшановувати Його, оборонця Своїх відданих.

Význam

Коментар

Je-li realizace Absolutní Pravdy konečným cílem života, pak je nutné toto poslání splnit za všech okolností. Výše jsme se zmínili o kastách a životních stavech. Pro všechny kasty a stavy jsou hlavním zaměstnáním čtyři principy — velebení, naslouchání, vzpomínání a uctívání. Bez těchto životních zásad nemůže nikdo existovat. Lidská počínání jsou těchto čtyř zásad života plná. Zvláště v moderní společnosti veškeré činnosti ve větší či menší míře závisejí na poslouchání a velebení. Například kterýkoli člověk se může velmi rychle proslavit v celé společnosti, jestliže o něm píší noviny. Není důležité z jakého společenského prostředí pochází a jestli si slávu zaslouží nebo ne. Když se o něm píše v novinách, je slavný. Političtí vůdci různých stran využívají možnosti propagandy, kterou poskytuje tisk, k tomu, aby přes noc z úplně bezvýznamného člověka udělali důležitou osobu. Falešně však oslavovat nekvalifikovanou osobu je cesta, která nikam nevede. Neprospěje to nakonec ani dotyčné osobě, ani společnosti jako takové. Dočasně tato propaganda může mít určitý ohlas, ale v žádném případě nebudou její výsledky trvalé. Falešná propaganda je tedy pouhou ztrátou času. Cílem opravdu hodným velebení a oslavování je Nejvyšší Osobnost Božství — stvořitel všeho, co kolem sebe vidíme. O této skutečnosti se obšírně pojednává už od počátku śloky “janmādy asya” Śrīmad-Bhāgavatamu. Měli bychom tedy svůj přirozený sklon někoho oslavovat nebo o někom naslouchat zaměřit na objekt opravdové slávy — na Nejvyšší Bytost. A to přinese štěstí.

ПОЯСНЕННЯ: Найвищою метою життя є пізнати Абсолютну Істину, отож треба робити все можливе, щоб осягнути її. Чотири заняття: уславлювати, слухати, пам’ятати та поклонятись    —    є загальними для всіх вищезгаданих каст і станів життя. Без цих життєвих засад людина не може існувати. Хоч якою є її діяльність, вона так чи так заснована на цих чотирьох засадах. Особливо це помітно в сучасному суспільстві, вся діяльність якого певною мірою залежить від слухання та прославляння. Людина може бути виходець з будь-якої верстви суспільства, але почни щоденні газети уславлювати її    —    все одно, заслужено чи ні,    —    вона дуже швидко стає відомою особою. Часто газети роблять рекламу лідерові якоїсь політичної партії, і, завдяки такому способу прославляння, пересічний чоловічок вмить перетворюється на шановану персону. Але така рекламна хвала, коли безпідставно прославляють негідну людину, не може дати добра ані людині зокрема, ані суспільству в цілому. Рекламне галасування може мати певні тимчасові наслідки, однак дарма сподіватись з того тривалого результату. Отже, такі дії    —    то марна витрата часу. Кого варто уславлювати, так це Верховного Бога-Особу: то Він сотворив усе, що явлене перед нами. Ми вже обговорювали це детально на початку цієї книги, коли аналізували шлоку з «Бгаґаватам», яка починається словами джанма̄дй асйа. Схильність прославляти інших чи слухати про інших треба скерувати на об’єкт, що поістині гідний уславлення,    —    на Верховну Істоту. І тоді запанує щастя.