Sloka 12

Text 12

Verš

Text

tac chraddadhānā munayo
jñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā

Synonyma

Synonyms

tat — to; śraddadhānāḥ — ten, kdo vážně hledá; munayaḥ — mudrci; jñāna — poznání; vairāgya — odpoutání; yuktayā — opatřen; paśyanti — vidí; ātmani — ve svém nitru; ca — a; ātmānam — Paramātmā; bhaktyā — v oddané službě; śruta — Vedy; gṛhītayā — správně přijaté.

tat — that; śraddadhānāḥ — seriously inquisitive; munayaḥ — sages; jñāna — knowledge; vairāgya — detachment; yuktayā — well equipped with; paśyanti — see; ātmani — within himself; ca — and; ātmānam — the Paramātmā; bhaktyā — in devotional service; śruta — the Vedas; gṛhītayā — well received.

Překlad

Translation

Tuto Absolutní Pravdu realizují upřímně hledající studenti či mudrci s tak vypěstovaným poznáním a odpoutaností, že prokazují oddanou službu v souladu s tím, co slyšeli z Vedānta-śruti.

The seriously inquisitive student or sage, well equipped with knowledge and detachment, realizes that Absolute Truth by rendering devotional service in terms of what he has heard from the Vedānta-śruti.

Význam

Purport

Prokazováním oddané služby Pánu, Osobnosti Božství Vāsudevovi, který je plně projevenou Absolutní Pravdou, můžeme dosáhnout dokonalé realizace Absolutní Pravdy. Brahman je Jeho transcendentální září a Paramātmā je Jeho částečným zastoupením. Realizace Brahmanu či Paramātmy jsou tedy pouze neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy. Existují čtyři různé druhy lidí — karmī, jñānīové, yogīni a oddaní. Karmī jsou materialisticky, a zbylé tři skupiny transcendentálně založení lidé. Prvotřídní transcendentalisté jsou bezesporu oddaní, kteří realizovali Nejvyšší Osobnost. Transcendentalisté druhého stupně jsou ti, kteří dokázali alespoň částečně realizovat úplnou část absolutní osobnosti, zatímco transcendentalisté třetího stupně dokázali stěží realizovat duchovní podstatu absolutní osoby. Bhagavad-gītā i jiná védská písma praví, že Nejvyšší Osobnost můžeme realizovat jedině oddanou službou, která pevně stojí na úplném poznání a odpoutanosti od hmotné společnosti. O skutečnosti, že oddanou službu doprovází poznání a odpoutání od hmotné společnosti, jsme se již zmínili. Protože realizace Brahmanu a Paramātmy jsou neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy, jsou metody, které k těmto realizacím vedou — cesta jñāny a yogy — rovněž neúplné a nedokonalé. Oddaná služba založená na dokonalém poznání a na odpoutání se od hmotných styků a upevněná poslechem Vedānta-śruti je jediná dokonalá metoda, která zaručuje svědomitému a zvídavému studentovi úplnou realizaci Absolutní Pravdy. Oddaná služba není v žádném případě určena pro nějaké méně vzdělané transcendentalisty. Oddaní se rozdělují do tří tříd. Oddaný třetí třídy je začátečníkem. Nemá poznání a není odpoután od hmotné společnosti. Protože se většinou soustředí jen na počáteční stádium — uctívání Božstev v chrámu — nazývá se také materialistickým oddaným. Materialistický oddaný dává namísto duchovního prospěchu přednost hmotnému zisku. Měl by se tedy rozhodně co nejrychleji z tohoto stádia materialistické oddanosti povýšit do postavení oddaného druhé třídy. Ten rozděluje své okolí podle zásad oddanosti na čtyři kategorie—na Osobnost Božství, a pak oddané, nevědomé a závistivé. Člověk by se měl ucházet alespoň o takovéto postavení oddaného druhé třídy. Jen tehdy budeme způsobilí poznat Absolutní Pravdu.

The Absolute Truth is realized in full by the process of devotional service to the Lord, Vāsudeva, or the Personality of Godhead, who is the full-fledged Absolute Truth. Brahman is His transcendental bodily effulgence, and Paramātmā is His partial representation. As such, Brahman or Paramātmā realization of the Absolute Truth is but a partial realization. There are four different types of human beings — the karmīs, the jñānīs, the yogīs and the devotees. The karmīs are materialistic, whereas the other three are transcendental. The first-class transcendentalists are the devotees who have realized the Supreme Person. The second-class transcendentalists are those who have partially realized the plenary portion of the Absolute Person. And the third-class transcendentalists are those who have barely realized the spiritual focus of the Absolute Person. As stated in the Bhagavad-gītā and other Vedic literatures, the Supreme Person is realized by devotional service, which is backed by full knowledge and detachment from material association. We have already discussed the point that devotional service is followed by knowledge and detachment from material association. As Brahman and Paramātmā realization are imperfect realizations of the Absolute Truth, so the means of realizing Brahman and Paramātmā, i.e., the paths of jñāna and yoga, are also imperfect means of realizing the Absolute Truth. Devotional service, which is based on the foreground of full knowledge combined with detachment from material association and which is fixed by the aural reception of the Vedānta-śruti, is the only perfect method by which the seriously inquisitive student can realize the Absolute Truth. Devotional service is not, therefore, meant for the less intelligent class of transcendentalist. There are three classes of devotees, namely first, second, and third class. The third-class devotees, or the neophytes, who have no knowledge and are not detached from material association, but who are simply attracted by the preliminary process of worshiping the Deity in the temple, are called material devotees. Material devotees are more attached to material benefit than transcendental profit. Therefore, one has to make definite progress from the position of material devotional service to the second-class devotional position. In the second-class position, the devotee can see four principles in the devotional line, namely the Personality of Godhead, His devotees, the ignorant and the envious. One has to raise himself at least to the stage of a second-class devotee and thus become eligible to know the Absolute Truth.

Oddaný třetí třídy musí dostat o oddané službě patřičné poučení z autorizovaných zdrojů — od Bhāgavatů. Prvním Bhāgavatou je autorizovaný oddaný a druhým je Bhāgavatam — poselství Boha. Oddaný třetí třídy se musí obrátit na seberealizovaného oddaného a být jím patřičně vyškolen v oddané službě. Takový oddaný však není profesionál a s učením Bhāgavatamu neobchoduje. Musí být opravdovým zástupcem Śukadeva Gosvāmīho jako byl Sūta Gosvāmī. Musí lidem kázat rozvoj oddané služby a tak přispívat k všestrannému blahu všech. Začínající oddaný nemá velkou touhu naslouchat autoritám. Takový člověk naslouchání jen předstírá a poslouchá jen vypravěče, kteří uspokojují jeho smysly. Poslech a přednes takového druhu jsou úplně bezcenným, ba i závadným počínáním, jakého bychom se měli vyvarovat. Posvátná učení Boha v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu jsou zajisté transcendentální. Přesto je nutné vyvarovat se tomu, abychom jim naslouchali od profesionálních recitátorů, kteří je znehodnotí stejně jako had mléko, když se ho dotkne svým jedovatým jazykem.

A third-class devotee, therefore, has to receive the instructions of devotional service from the authoritative sources of Bhāgavata. The number one Bhāgavata is the established personality of devotee, and the other Bhāgavatam is the message of Godhead. The third-class devotee therefore has to go to the personality of devotee in order to learn the instructions of devotional service. Such a personality of devotee is not a professional man who earns his livelihood by the business of Bhāgavatam. Such a devotee must be a representative of Śukadeva Gosvāmī, like Sūta Gosvāmī, and must preach the cult of devotional service for the all-around benefit of all people. A neophyte devotee has very little taste for hearing from the authorities. Such a neophyte devotee makes a show of hearing from the professional man to satisfy his senses. This sort of hearing and chanting has spoiled the whole thing, so one should be very careful about the faulty process. The holy messages of Godhead, as inculcated in the Bhagavad-gītā or in the Śrīmad-Bhāgavatam, are undoubtedly transcendental subjects, but even though they are so, such transcendental matters are not to be received from the professional man, who spoils them as the serpent spoils milk simply by the touch of his tongue.

Upřímný oddaný se musí pro svůj pokrok věnovat poslechu védských textů jako jsou Upaniṣady, Vedānta a jiná díla předchozích autorit, Gosvāmīch. Pokud si tyto texty nevyslechne, nebude schopen opravdový pokrok učinit. Pouhé napodobování oddané služby bez vyslechnutí a následování pokynů těchto textů je jen ztrátou času a tím pádem vlastně zbytečným vyrušením na cestě k opravdové oddané službě. Takže dokud oddaná služba nestojí na zásadách autorit śruti, smṛti, purāṇ a pañcarātry, musíme takovéto nepovolané předvádění tzv. oddané služby okamžitě zavrhnout. Nezplnomocněného oddaného nelze nikdy přijímat jako čistého oddaného. Osvojení si těchto poselství védských textů dává možnost neustále vidět ve svém nitru lokalizovaný, všepronikající aspekt Osobnosti Božství. Tomu se říká samādhi.

A sincere devotee must, therefore, be prepared to hear the Vedic literature like the Upaniṣads, Vedānta and other literatures left by the previous authorities or Gosvāmīs, for the benefit of his progress. Without hearing such literatures, one cannot make actual progress. And without hearing and following the instructions, the show of devotional service becomes worthless and therefore a sort of disturbance in the path of devotional service. Unless, therefore, devotional service is established on the principles of śruti, smṛti, purāṇa or pañcarātra authorities, the make-show of devotional service should at once be rejected. An unauthorized devotee should never be recognized as a pure devotee. By assimilation of such messages from the Vedic literatures, one can see the all-pervading localized aspect of the Personality of Godhead within his own self constantly. This is called samādhi.