Sloka 4

Text 4

Verš

Texto

nottamaśloka-vārtānāṁ
juṣatāṁ tat-kathāmṛtam
syāt sambhramo ’nta-kāle ’pi
smaratāṁ tat-padāmbujam

Synonyma

Palabra por palabra

na — nikdy; uttama-śloka — Osobnost Božství (Pán, kterého opěvují védské hymny); vārtānām — těch, kteří tím žijí; juṣatām — těch, kteří jsou zaměstnáni v; tat — Jeho; kathā-amṛtam — transcendentální náměty pojednávající o Něm; syāt — stává se; sambhramaḥ — mylná představa; anta — na konci; kāle — v době; api — také; smaratām — vzpomínající; tat — Jeho; pada-ambujam — lotosové nohy.

na — nunca; uttama-śloka — la Personalidad de Dios, de quien cantan los himnos védicos; vārtānām — de aquellos que viven de ellos; juṣatām — de aquellos que están dedicados a; tat — Su; kathā-amṛtam — temas trascendentales acerca de Él; syāt — así ocurre; sambhramaḥ — concepto erróneo; anta — al final; kāle — con el tiempo; api — además; smaratām — recordando; tat — Su; pada-ambujam — pies de loto.

Překlad

Traducción

Bylo tomu tak proto, že těm, kteří zasvětili své životy transcendentálním námětům o Pánovi, Jehož opěvují védské hymny, a kteří se neustále věnují vzpomínání na lotosové nohy Osobnosti Božství, nehrozí ani v posledním okamžiku jejich života, že budou mít nějaké mylné představy.

Esto se debía a que aquellos que han dedicado sus vidas a todo lo relacionado con los temas trascendentales acerca de la Personalidad de Dios, de quien cantan los himnos védicos, y que están dedicados constantemente a recordar los pies de loto del Señor, no corren el riesgo de tener conceptos erróneos ni siquiera en el último momento de su vida.

Význam

Significado

Nejvyšší životní dokonalosti člověk dosáhne tehdy, když v posledním okamžiku svého života vzpomíná na transcendentální povahu Pána. Tato dokonalost života je možná pro člověka, který poznal skutečnou transcendentální povahu Pána z védských hymnů, pronesených osvobozenou duší jako byl Śukadeva Gosvāmī nebo někým z této učednické posloupnosti. Naslouchat védským hymnům od nějakého mentálního spekulanta nemůže přinést žádný užitek. Uslyšíme-li však totéž od skutečně seberealizované duše a pochopíme-li to náležitě prostřednictvím služby a pokory, pak vše začíná být průzračně jasné. Pokorný učedník je tak schopen žít transcendentálně a vytrvat do konce života. Přijmeme-li tento vědecký proces, budeme schopni vzpomínat na Pána i na konci života, kdy vlivem ochabování tělesných tkání slábne paměť. Pro obyčejného člověka je nesmírně obtížné upamatovat se v okamžiku smrti na skutečný stav věcí, ale milostí Pána a Jeho pravých oddaných, duchovních mistrů, takovou možnost můžeme snadno získat. To se stalo v případě Mahārāje Parīkṣita.

La máxima perfección de la vida se logra si en el último momento de ella uno recuerda la naturaleza trascendental del Señor. Esta perfección de la vida la logra aquel que ha aprendido lo que es la verdadera naturaleza trascendental del Señor, mediante los himnos védicos cantados por un alma liberada como Śukadeva Gosvāmī o por alguien que se encuentre en esa línea de sucesión discipular. Nada se gana con oír los himnos védicos de labios de algún especulador mental. Cuando eso mismo se oye de labios de un alma verdaderamente autorrealizada y se entiende debidamente mediante el servicio y la sumisión, todo se vuelve claro y transparente. Así, un discípulo sumiso logra vivir de una manera trascendental, y proseguir hasta el fin de la vida. Por medio de una adaptación científica, se puede recordar al Señor incluso al final de la vida, cuando la capacidad de recordar disminuye a causa de trastornos en las membranas del cuerpo. En el momento de la muerte, a un hombre común le es muy difícil recordar las cosas tal como son, pero por la gracia del Señor y Sus devotos genuinos, los maestros espirituales, uno puede tener esa oportunidad sin dificultad alguna. Y eso ocurrió en el caso de Mahārāja Parīkṣit.