Skip to main content

Sloka 3

Text 3

Verš

Texto

gāṁ ca dharma-dughāṁ dīnāṁ
bhṛśaṁ śūdra-padāhatām
vivatsām āśru-vadanāṁ
kṣāmāṁ yavasam icchatīm
gāṁ ca dharma-dughāṁ dīnāṁ
bhṛśaṁ śūdra-padāhatām
vivatsām āśru-vadanāṁ
kṣāmāṁ yavasam icchatīm

Synonyma

Palabra por palabra

gām — kráva; ca — také; dharma-dughām — prospěšná, protože od ní lze získat náboženství; dīnām — nyní ponechána ubohá; bhṛśam — zoufalá; śūdra — nižší kasta; pada-āhatām — bitá po nohách; vivatsām — bez telete; āśru-vadanām — se slzami v očích; kṣāmām — velice slabá; yavasam — tráva; icchatīm — jako kdyby toužila po nějaké trávě, kterou by mohla jíst.

gām — la vaca; ca — también; dharma-dughām — beneficiosa porque uno puede extraer religión de ella; dīnām — ahora empobrecida; bhṛśam — acongojada; śūdra — la clase baja; pada-āhatām — golpeada en las patas; vivatsām — sin ningún ternero; āśru-vadanām — con lágrimas en los ojos; kṣāmām — muy débil; yavasam — pasto; icchatīm — como si deseara tener algo de pasto que comer.

Překlad

Traducción

Přestože kráva je prospěšná, protože od ní lze získat náboženské zásady, byla nyní ponechána ubohá a bez telete. Po nohou ji bil śūdra. Měla slzy v očích a byla zoufalá a slabá. Dychtila po nějaké trávě na poli.

Aunque la vaca es beneficiosa porque uno puede extraer de ella principios religiosos, ahora se la había empobrecido y dejado sin terneros. Sus patas estaban siendo golpeadas por un śūdra, tenía lágrimas en los ojos, y estaba acongojada y débil. Ella anhelaba tener un poco de pasto del campo.

Význam

Significado

Dalším příznakem věku Kali je zoufalá situace krav. Podojením krávy získáme náboženské zásady v tekuté podobě. Velcí ṛṣiové a muniové žili jedině z mléka. Śrīla Śukadeva Gosvāmī chodil do domu hospodáře jen na dobu dojení krávy, a místo jídla vypil vždy jen malé množství mléka, a to mu stačilo k obživě. Ještě před padesáti lety by nikdo neodepřel sādhuovi jeden či dva litry mléka a každý hospodář rozdával mléko jako vodu. Každý Sanātanista (následovník védských zásad) žijící jako hospodář má mít krávy a býky jako součást hospodářství, nejen aby mohl pít mléko, ale také aby mohl čerpat náboženské zásady. Sanātanista uctívá krávy podle náboženských zásad a ctí brāhmaṇy. Kravské mléko je potřeba do obětního ohně a vykonáváním obětí může být hospodář šťastný. Malé telátko není jen krásné na pohled, ale je také potěchou pro krávu, která pak dává tolik mléka, kolik jen může. V Kali-yuze se však telata odvádějí od krav hned, jakmile je to možné, z důvodů, které snad ani nebudeme na stránkách Śrīmad-Bhāgavatamu uvádět. Kráva stojí se slzami v očích, śūdrovský dojič z ní umělým způsobem odčerpá mléko, a když už žádné mléko nemá, pošlou ji na jatka. Toto nesmírně hříšné jednání je příčinou všech potíží v současné společnosti. Lidé nevědí co dělají ve jménu hospodářského rozvoje. Vliv Kaliho je udržuje v temnotě nevědomosti. Lidé se snaží o mír a blahobyt, ale ze všeho nejdříve se musí zařídit, aby krávy a býci byli ve všech ohledech šťastní. Pošetilí lidé nevědí, jaké štěstí mohou získat tím, když se dobře postarají o krávy a býky, ale takový je zákon přírody. Přijměme tedy tento princip od od autority Śrīmad-Bhāgavatamu a použijme ho pro štěstí celého lidstva.

El siguiente síntoma de la era de Kali lo constituye la afligida condición de la vaca. Ordeñar la vaca significa extraer los principios de la religión en una forma líquida. Los grandes ṛṣis y munis vivían únicamente de leche. Śrīla Śukadeva Gosvāmī visitaba a algún cabeza de familia mientras este se hallaba ordeñando una vaca, y simplemente tomaba un poquito de esa leche para su subsistencia. Incluso hasta hace unos cincuenta años, nadie le negaba a un sādhu uno o dos litros de leche, y cada cabeza de familia daba leche como si fuera agua. Para un sanātanista (un seguidor de los principios védicos), todo cabeza de familia tiene el deber de poseer vacas y toros como parte de los bienes del hogar, no solo para tomar leche, sino para extraer principios religiosos. El sanātanista adora a las vacas según los principios religiosos, y respeta a los brāhmaṇas. La leche de vaca es necesaria para el fuego del sacrificio, y mediante la ejecución de sacrificios la persona casada puede ser feliz. El ternero de la vaca no solo es algo hermoso a la vista, sino que también le produce satisfacción a la vaca, en virtud de lo cual ella da tanta leche como le es posible. Pero en Kali-yuga, a los terneros se los separa de las vacas lo más pronto posible, con fines que no se han de mencionar en estas páginas del Śrīmad-Bhāgavatam. La vaca está de pie con lágrimas en los ojos, el lechero śūdra le extrae la leche de manera artificial, y cuando no hay leche se envía a la vaca a que sea matada. Estos actos muy pecaminosos son los responsables de todos los problemas de la sociedad actual. La gente no sabe lo que está haciendo en nombre del desarrollo económico. La influencia de Kali los mantendrá en la oscuridad de la ignorancia. Aparte de todos los esfuerzos que están haciendo en aras de la paz y la prosperidad, deben procurar que las vacas y los toros se sientan felices en todos los aspectos. La gente necia no sabe cómo se consigue la felicidad haciendo que las vacas y los toros sean felices, pero ello es un hecho por ley de la naturaleza. Aceptémoslo basándonos en la autoridad del Śrīmad-Bhāgavatam, y adoptemos los principios para la felicidad total de la humanidad.