Skip to main content

Sloka 24

ВІРШ 24

Verš

Текст

tapaḥ śaucaṁ dayā satyam
iti pādāḥ kṛte kṛtāḥ
adharmāṁśais trayo bhagnāḥ
smaya-saṅga-madais tava
тапах̣ ш́аучам̇ дайа̄ сатйам
іті па̄да̄х̣ кр̣те кр̣та̄х̣
адгарма̄м̇ш́аіс трайо бга
ґна̄х̣
смайа-сан̇
ґа-мадаіс тава

Synonyma

Послівний переклад

tapaḥ — odříkání; śaucam — čistota; dayā — milostivost; satyam — pravdivost; iti — takto; pādāḥ — nohy; kṛte — ve věku Satya; kṛtāḥ — ustálené; adharma — bezbožnost; aṁśaiḥ — částmi; trayaḥ — tři společně; bhagnāḥ — zlomené; smaya — pýcha; saṅga — přílišná společnost se ženami; madaiḥ — požívání omamných látek; tava — tvé.

тапах̣  —  аскеза; ш́аучам  —  чистота; дайа̄  —  милосердя; сатйам—правдивість; іті—так; па̄да̄х̣—ноги; кр̣те—  за епохи Сат’я; кр̣та̄х̣  —  встановлені; адгарма  —  безбожність; ам̇ш́аіх̣  —  частинами; трайах̣  —  трьома разом; бгаґна̄х̣  —  перебиті; смайа  —  гординею; сан̇ґа  —  надмірним спілкуванням з жінками; мадаіх̣  —  одурманюванням; тава  —  твої.

Překlad

Переклад

Ve věku Satya (pravdivosti) jsi stál pevně na čtyřech nohách díky čtyřem zásadám, jimiž bylo odříkání, čistota, milostivost a pravdivost. Vypadá to však, že máš tři nohy zlomené působením bezbožnosti v podobě pýchy, chtíče po ženách a požívání omamných látek.

За епохи Сат’ї [правдивости] ти міцно стояв на чотирьох ногах, що ними є чотири засади    —    аскетизм, чистота, милосердя й правдивість. Але нині, я бачу, три твої ноги перебито: скрізь панує безбожність, що виявляється як гординя, хтивість до жінок та вживання дурманних засобів.

Význam

Коментар

Iluzorní energie neboli hmotná příroda může působit na živé bytosti úměrně tomu, nakolik tyto živé bytosti podléhají iluzorní přitažlivosti māyi. Můry jsou okouzleny jasnou září světla a stávají se tak obětí ohně. Podobně iluzorní energie stále okouzluje podmíněné duše, a pobízí je, aby se staly obětí ohně klamu, a védská literatura varuje tyto podmíněné duše, aby této iluzi nepodléhaly a zbavily se jí. Vedy nás varují, abychom se nevydávali do temnoty nevědomosti, ale na světlou cestu pokroku. I Pán Samotný nás varuje, že iluzorní moc hmotné energie je příliš mocná na to, abychom ji překonali, ale že ten, kdo se zcela odevzdá Pánovi, to snadno dokáže. Odevzdat se lotosovým nohám Pána ovšem také není nikterak snadné. Takto se odevzdat mohou lidé, kteří jsou odříkaví, čistotní, milostiví a pravdiví. Tyto čtyři zásady pokročilé civilizace byly význačnými rysy věku Satya. V tomto věku byl každý člověk prakticky kvalifikovaným brāhmaṇou nejvyšší úrovně a co se týče společenských životních stavů, všichni byli na úrovni paramahaṁsů neboli nejvyššího řádu odříkání. V takovém kulturním postavení lidské bytosti vůbec nepodléhaly iluzorní energii. Tito lidé silného charakteru byli dostatečně způsobilí k tomu, aby se vyprostili ze sevření māyi. Postupně však s oslabováním hlavních zásad bráhmanské kultury — odříkání, čistoty, milostivosti a pravdivosti — úměrně s rozvojem pýchy, připoutanosti k ženám a omamným látkám, se cesta spasení neboli cesta transcendentální blaženosti vzdálila daleko od lidské společnosti. S pokrokem věku Kali začínají být lidé velice pyšní a připoutaní k ženám a požívání omamných látek. Vlivem věku Kali je i chuďas pyšný na své drobné, ženy se vždy oblékají tak, aby svojí přitažlivostí zaujaly mysl mužů, a muži propadli pití vína a čaje, kouření, žvýkání tabáku atd. Všechny tyto zlozvyky, takzvaný pokrok civilizace, jsou hlavní příčinou veškeré bezbožnosti, a proto není možné zabránit mravní zkáze, úplatkářství a korupci. Všechna tato zla nelze zastavit pouhým vydáváním zákonů a policejním dozorem. Je však možné vyléčit nemoc mysli správným lékem, kterým je rozvíjení zásad bráhmanské kultury: odříkání, čistoty, milostivosti a pravdivosti. Moderní civilizace a hospodářský rozvoj vytvářejí novou podobu bídy a nedostatku, ve které jsou lidé vydíráni při zaopatřování svých potřeb. Jakmile vůdčí představitelé společnosti a její bohaté vrstvy milostivě utratí padesát procent svého nahromaděného majetku v zájmu svedeného lidstva a poskytnou lidem vzdělání o vědomí Boha neboli poznání Bhāgavatamu, věk Kali bude jistě poražen při svém pokusu zajmout podmíněné duše. Musíme mít vždy na paměti, že falešná pýcha neboli příliš vysoké oceňování svých vlastních životních hodnot, přílišná připoutanost k ženám nebo k jejich společnosti a požívání omamných látek odvádějí lidskou civilizaci od mírové cesty, přestože lidé hlasitě volají po míru. Kázání zásad Bhāgavatamu přinese automaticky všem lidem odříkání, vnitřní i vnější čistotu, milostivost k trpícím a čestnost v každodenním jednání. To je způsob, jakým napravit nedostatky lidské společnosti, které se v současnosti tak zřetelně projevují.

Оманна енерґія, матеріальна природа, діє на живі істоти тою мірою, якою сама істота піддається звабним чарам майі. Приворожені яскравим світлом, метелики летять у вогонь і гинуть. І так само оманна енерґія своїми чарами завжди вабить зумовлені душі увійти у вогонь ілюзії. Ведичні писання застерігають зумовлені душі не піддаватись омані, а, навпаки, вчать звільнятися з-під її чару. Веди застерігають нас не занурюватись у темряву невігластва, а стати на шлях, що веде до світла. Застерігає нас і Сам Господь, кажучи, що оманливість матеріальної енерґії надто сильна, щоб її подолати, однак це легко дається тому, хто цілковито впокорився лотосовим стопам Господа. Проте впокоритися лотосовим стопам Господа не так уже й просто. Це під силу лише особі, яка є аскетична, чиста, милосердна та правдива. Чотири названі засади проґресивного суспільства були відмітними рисами Сат’я-юґи. За тої епохи практично кожна людина була за якостями брахманою найвищого ґатунку, і у всіх суспільних станах усі люди були парамахамсами, тобто зречениками найвищого рівня. Завдяки високій культурі тодішні люди були непідвладні ілюзорній енерґії, а сила характеру дозволяла їм вирватися з лабетів майі. Однак з часом головні засади брахманічної культури тобто аскетизм, чистота, милосердя і правдивість    —    поступово занепадали, відступаючи перед гординею, прив’язаністю до жінок та дурманних речовин, і людство дедалі віддалялося від шляху звільнення, шляху трансцендентного блаженства. Що більше часу минає від початку доби Калі, то більшає в людях пихи, то міцнішає їхня прив’язаність до жінок та дурманних речовин. Під впливом доби Калі останній злидар гордиться своїм мідяком, жінки завжди вбираються щонайзазивніше, щоб полонити розум чоловіків, а чоловіки згубно прив’язані до вина, цигарок, чаю, жувального тютюну і такого іншого. На ґрунті усіх тих звичок, що їх сукупність прийнято називати «поступом цивілізації», розквітає безбожність, і як наслідок корупція, хабарництво та кумівство стають непереборними. Ні державні закони, ні поліцейський нагляд не на силі подолати цього. Однак вилікувати хворобу розуму можна, якщо вдатися до відповідних ліків    —    запроваджуючи у суспільстві засади брахманічної культури, тобто аскетизм, чистоту, милосердя і правдивість. Сучасна цивілізація своєю економічною діяльністю призвела до небаченого досі зубожіння людей, яких шантажують виробники товарів. Якби проводарі суспільства й багаті люди милосердно віддавали п’ятдесят відсотків накопиченого багатства на просвіту оманених мас, так даючи їм свідомість Бога, науку «Бгаґаватам», вік Калі напевно відступив би і не зміг би ловити зумовлені душі до своїх пасток. Ми повинні завжди пам’ятати, що оманна гордість, тобто зависока думка про власну систему життєвих цінностей, надмірні прив’язаність до жінок та спілкування з ними, а також вживання дурманних речовин заводить людське суспільство далі й далі від шляху миру, хоч би скільки люди галасували про мир у світі. Проповідь засад «Бгаґаватам» сама собою зробить людей аскетичними, чистими і зсередини, і ззовні, милосердними до тих, хто страждає, і правдивими у щоденному житті. Так можна виправити вади людства, що нині запанували у суспільстві.