Skip to main content

Sloka 26

Text 26

Verš

Text

gata-svārtham imaṁ dehaṁ
virakto mukta-bandhanaḥ
avijñāta-gatir jahyāt
sa vai dhīra udāhṛtaḥ
gata-svārtham imaṁ dehaṁ
virakto mukta-bandhanaḥ
avijñāta-gatir jahyāt
sa vai dhīra udāhṛtaḥ

Synonyma

Synonyms

gata-sva-artham — náležitě nevyužité; imam — toto; deham — hmotné tělo; viraktaḥ — lhostejně; mukta — osvobozený; bandhanaḥ — od všech závazků; avijñāta-gatiḥ — neznámé místo; jahyāt — má se vzdát tohoto těla; saḥ — takový člověk; vai — jistě; dhīraḥ — nezneklidněný; udāhṛtaḥ — říká se, že je.

gata-sva-artham — without being properly utilized; imam — this; deham — material body; viraktaḥ — indifferently; mukta — being freed; bandhanaḥ — from all obligations; avijñāta-gatiḥ — unknown destination; jahyāt — one should give up this body; saḥ — such a person; vai — certainly; dhīraḥ — undisturbed; udāhṛtaḥ — is said to be so.

Překlad

Translation

O člověku se říká, že je nezneklidněný, když odejde na neznámé opuštěné místo a osvobozený od všech závazků se vzdá svého hmotného těla, když pozbylo užitečnosti.

He is called undisturbed who goes to an unknown, remote place and, freed from all obligations, quits his material body when it has become useless.

Význam

Purport

Narottama dāsa Ṭhākura, velký oddaný a ācārya gauḍīya-vaiṣṇavské větve, zpíval: “Můj Pane, promarnil jsem celý svůj život. Obdržel jsem lidské tělo, ale opomenul jsem uctívat Tebe a tak jsem vědomě pil jed.” Jinak řečeno, lidské tělo je zvláště určeno pro rozvoj poznání o oddané službě Pánu, bez níž je život plný úzkosti a nesnází. Proto tomu, kdo si zkazil život a nevěnoval se takovým kulturním činnostem, se doporučuje, aby bez vědomí přátel a příbuzných opustil domov a takto osvobozený od všech závazků vůči rodině, společnosti, zemi atd. se vzdal svého těla na nějakém neznámém místě, aby ostatní nevěděli, kde a jak zemřel. Dhīra znamená ten, kdo není zneklidněný, ani když je k tomu pádný důvod. Člověk se nemůže vzdát pohodlného rodinného života pro svůj citový vztah k ženě a dětem. Taková přehnaná rodinná náklonnost je překážkou v seberealizaci, a pokud je někdo schopný na tyto vztahy zapomenout, nazývá se nezneklidněný neboli dhīra. Toto je ovšem odříkání, které se zakládá na znechuceném životě, ale takové odříkání se může ustálit pouze ve společnosti pravých světců a seberealizovaných duší, kteří mohou člověka zaměstnat v láskyplné oddané službě Pánu. Upřímně se odevzdat lotosovým nohám Pána je možné, když probudíme transcendentální smysl pro službu. A to umožňuje společnost čistých oddaných Pána. Dhṛtarāṣṭra měl to štěstí, že měl bratra, jehož samotná společnost byla příčinou osvobození v jeho znechuceném životě.

Narottama dāsa Ṭhākura, a great devotee and ācārya of the Gauḍīya Vaiṣṇava sect, has sung, “My Lord, I have simply wasted my life. Having obtained the human body, I have neglected to worship Your Lordship, and therefore I have willingly drunk poison.” In other words, the human body is especially meant for cultivating knowledge of devotional service to the Lord, without which life becomes full of anxieties and miserable conditions. Therefore, one who has spoiled his life without such cultural activities is advised to leave home without knowledge of friends and relatives and, being thus freed from all obligations of family, society, country, etc., give up the body at some unknown destination so that others may not know where and how he has met his death. Dhīra means one who is not disturbed, even when there is sufficient provocation. One cannot give up a comfortable family life due to his affectionate relation with wife and children. Self-realization is obstructed by such undue affection for family, and if anyone is at all able to forget such a relation, he is called undisturbed, or dhīra. This is, however, the path of renunciation based on a frustrated life, but stabilization of such renunciation is possible only by association with bona fide saints and self-realized souls by which one can be engaged in the loving devotional service of the Lord. Sincere surrender unto the lotus feet of the Lord is possible by awakening the transcendental sense of service. This is made possible by association with pure devotees of the Lord. Dhṛtarāṣṭra was lucky enough to have a brother whose very association was a source of liberation for this frustrated life.