Sloka 2
Text 2
Verš
Text
kṣattā kauṣāravāgrataḥ
jātaika-bhaktir govinde
tebhyaś copararāma ha
kṣattā kauṣāravāgrataḥ
jātaika-bhaktir govinde
tebhyaś copararāma ha
Synonyma
Synonyms
yāvataḥ — to vše; kṛtavān — položil; praśnān — otázky; kṣattā — jméno Vidury; kauṣārava — jméno Maitreyi; agrataḥ — v jeho přítomnosti; jāta — když vypěstoval; eka — jeden; bhaktiḥ — transcendentální láskyplná služba; govinde — Pánu Kṛṣṇovi; tebhyaḥ — co se týče dalších otázek; ca — a; upararāma — zanechal; ha — v minulosti.
yāvataḥ — all that; kṛtavān — did he put; praśnān — questions; kṣattā — a name of Vidura; kauṣārava — a name of Maitreya; agrataḥ — in the presence of; jāta — having grown up; eka — one; bhaktiḥ — transcendental loving service; govinde — unto Lord Kṛṣṇa; tebhyaḥ — regarding further questions; ca — and; upararāma — retired from; ha — in the past.
Překlad
Translation
Poté, co položil různé otázky a upevnil se v transcendentální láskyplné službě Pánu Kṛṣṇovi, přestal se Vidura Maitreyi Muniho ptát.
After asking various questions and becoming established in the transcendental loving service of Lord Kṛṣṇa, Vidura retired from putting questions to Maitreya Muni.
Význam
Purport
Vidura přestal pokládat Maitreyovi Munimu otázky tehdy, když ho Maitreya Ṛṣi přesvědčil, že summum bonum života znamená odevzdat se nakonec v transcendentální láskyplné službě Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který je Govinda neboli ten, kdo ve všech ohledech uspokojuje Své oddané. Podmíněná duše, živá bytost v hmotné existenci, hledá štěstí tak, že své smysly zaměstnává v různých podobách materialismu, ale tím nemůže dosáhnout spokojenosti. Pak začne pátrat po Svrchované Pravdě empirickou filozoficko-spekulativní metodou a intelektuálním úsilím. Ale když nenalezne konečný cíl, klesá zpátky k hmotným činnostem a zaměstnává se různou dobročinnou prací, která ho však také neuspokojí. Ani plodonosné činnosti, ani suchá filozofická spekulace tedy nemohou přinést člověku spokojenost, jelikož živá bytost je od přírody věčným služebníkem Nejvyššího Pána Śrī Kṛṣṇy a védská písma směřují každého k tomuto konečnému cíli. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15).
Vidura retired from putting questions before Maitreya Muni when he was convinced by Maitreya Ṛṣi that the summum bonum of life is to be finally situated in the transcendental loving service of Lord Śrī Kṛṣṇa, who is Govinda, or one who satisfies His devotees in all respects. The conditioned soul, the living being in material existence, seeks happiness by employing his senses in the modes of materialism, but that cannot give him satisfaction. He then searches after the Supreme Truth by the empiric philosophic speculative method and intellectual feats. But if he does not find the ultimate goal, he again goes down to material activities and engages himself in various philanthropic and altruistic works, which all fail to give him satisfaction. So neither fruitive activities nor dry philosophical speculation can give one satisfaction because by nature a living being is the eternal servitor of the Supreme Lord Śrī Kṛṣṇa, and all the Vedic literatures give him direction towards that ultimate end. The Bhagavad-gītā (15.15) confirms this statement.
Každá zvídavá podmíněná duše musí po vzoru Vidury vyhledat pravého duchovního mistra jako byl Maitreya a inteligentními otázkami se musí snažit poznat vše o karmě (plodonosných činnostech), jñāně (filozofickém hledání Svrchované Pravdy) a yoze (procesu spojení v rámci duchovní realizace). Ten, kdo nemá vážný zájem klást duchovnímu mistrovi otázky, si nemusí žádného takzvaného duchovního mistra shánět, a stejně tak ten, který se prohlašuje za duchovního mistra, by se za něho neměl vydávat, pokud není schopen svého učedníka nakonec zaměstnat v transcendentální láskyplné službě Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Vidura byl úspěšný v tom, že vyhledal takového duchovního mistra jako byl Maitreya, a dosáhl konečného životního cíle — bhakti Govindovi. K duchovnímu pokroku už nepotřeboval vědět nic více.
Like Vidura, an inquisitive conditioned soul must approach a bona fide spiritual master like Maitreya and by intelligent inquiries must try to know everything about karma (fruitive activities), jñāna (philosophical research for the Supreme Truth) and yoga (the linking process of spiritual realization). One who is not seriously inclined to put questions before a spiritual master need not accommodate a show-bottle spiritual master, nor should a person who may be a spiritual master for others pose to be so if he is unable to engage his disciple ultimately in the transcendental loving service of Lord Śrī Kṛṣṇa. Vidura was successful in approaching such a spiritual master like Maitreya, and he got the ultimate goal of life: bhakti unto Govinda. Thus there was nothing to be known further about spiritual progress.