Skip to main content

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Capítulo 11

Pán Kṛṣṇa přijíždí do Dvāraky

La entrada del Señor Kṛṣṇa en Dvārakā

Sloka 1:
Sūta Gosvāmī řekl: Jakmile Pán dojel na hranice Své kvetoucí metropole, známé jako zem Ānartů (Dvārakā), ohlásil Svůj příjezd zadutím na lasturu přinášející štěstí, což okamžitě zahnalo sklíčenost všech tamních obyvatel.
Text 1:
Sūta Gosvāmī dijo: Al llegar a la frontera de Su muy próspera metrópoli, conocida como el país de los Ānartas [Dvārakā], el Señor hizo sonar Su auspiciosa caracola, anunciando Su arribo y aparentemente calmando el abatimiento de los habitantes.
Sloka 2:
Bílá a bachratá lastura, kterou svírala ruka Pána Kṛṣṇy a kterou rozezníval Jeho dech, vypadala, jako by zčervenala dotekem Jeho transcendentálních rtů. Podobala se bílé labuti, která si hraje mezi stonky rudých lotosových květů.
Text 2:
La blanca y abultada caracola, empuñada por la mano del Señor Kṛṣṇa y sonada por Él, pareció enrojecer con el contacto de Sus labios trascendentales. Daba la impresión de que un cisne blanco estuviera jugando entre los tallos de unas flores de loto rojas.
Sloka 3:
Když obyvatelé Dvāraky slyšeli ten zvuk, který nahání hrůzu zosobněnému strachu v hmotném světě, rozběhli se rychle k Němu, aby nepromarnili dlouho očekávané setkání s ochráncem všech oddaných.
Text 3:
Los ciudadanos de Dvārakā, al oír ese sonido que en el mundo material amenaza al temor personificado, comenzaron a correr hacia el Señor rápidamente, tan solo para tener una muy anhelada audiencia con Él, quien es el protector de todos los devotos.
Sloka 4-5:
Všichni dorazili k Pánu, každý se svými dary, a nabídli je tomu, Jenž je plně spokojený a soběstačný a Jenž Svojí vlastní silou bez ustání zásobí všechny ostatní. Takové dary byly jako obětování lampy slunci. Obyvatelé města však začali vítat Pána extatickými proslovy, stejně jako chráněnci vítají svého pečovatele a otce.
Texts 4-5:
Los ciudadanos llegaron ante el Señor con sus respectivos obsequios, y se los ofrecieron al plenamente satisfecho y autosuficiente, quien, incesantemente y mediante Su propia potencia, les provee de todo a los demás. Esos obsequios eran como ofrecerle una lámpara al sol. Aun así, para recibir al Señor los ciudadanos comenzaron a hablar con un lenguaje extático, tal como los pupilos le dan la bienvenida a su tutor y padre.
Sloka 6:
Říkali: Ó Pane, uctívají Tě všichni polobozi jako je Brahmā, čtyři Sanové a dokonce i král nebes. Jsi konečným útočištěm těch, kteří si skutečně přejí dosáhnout v životě toho nejvyššího prospěchu. Jsi svrchovaný transcendentální Pán, a nevyhnutelný čas na Tebe nemá vliv.
Text 6:
Los ciudadanos dijeron: ¡Oh, Señor!, Tú eres adorado por todos los semidioses, tales como Brahmā, los cuatro Sanas e incluso el rey del cielo. Tú eres el reposo final de aquellos que verdaderamente están aspirando a alcanzar el máximo beneficio de la vida. Tú eres el trascendental Señor Supremo, y el ineludible factor tiempo no puede ejercer su influencia sobre Ti.
Sloka 7:
Ó stvořiteli vesmíru, jsi naší matkou, příznivcem, Pánem, otcem, duchovním mistrem a uctívaným Božstvem. Kráčením ve Tvých šlépějích dosahujeme úspěchů ve všech ohledech. Proto se modlíme, abys nám i nadále žehnal Svojí milostí.
Text 7:
¡Oh, creador del universo!, Tú eres nuestra madre, bienqueriente, Señor, padre, maestro espiritual y Deidad venerable. Por seguir Tus pasos hemos logrado el éxito en todos los aspectos. Así pues, rogamos que continúes bendiciéndonos con Tu misericordia.
Sloka 8:
Ó jaké štěstí, že díky Tvé přítomnosti jsme dnes opět pod Tvojí ochranou, vždyť Tvá Výsost zřídkakdy navštěvuje i obyvatele nebes. Nyní můžeme hledět na Tvoji usměvavou tvář, která je plná láskyplných pohledů. Nyní můžeme vidět Tvoji transcendentální podobu, plnou požehnání a veškeré přízně.
Text 8:
¡Oh!, es nuestra buena suerte que hoy estemos de nuevo bajo Tu protección con Tu presencia, pues Tu Señoría rara vez visita ni siquiera a los ciudadanos del cielo. Ahora nos es posible mirar Tu cara sonriente, que está llena de miradas afectuosas. Ahora podemos ver Tu forma trascendental, llena de todo lo auspicioso.
Sloka 9:
Ó Pane s lotosovýma očima, vždy, když odcházíš do Mathury, Vṛndāvanu či Hastināpuru, aby ses setkal se Svými přáteli a příbuznými, každý okamžik Tvé nepřítomnosti nám připadá jako milióny let. Ó neomylný, naše oči jsou tehdy zbytečné, jako kdyby neexistovalo slunce.
Text 9:
¡Oh, Señor de los ojos de loto!, cuando quiera que te vas a Mathurā, Vṛndāvana o Hastināpura a reunirte con Tus amigos y parientes, cada instante de Tu ausencia parece ser un millón de años. ¡Oh, Tú, el infalible!, en esos momentos nuestros ojos se vuelven inútiles, como si estuvieran privados del sol.
Sloka 10:
Ó Pane, budeš-li stále nepřítomný, nebudeme moci hledět na Tvoji krásnou tvář, jejíž úsměvy ukončují veškeré naše utrpení. Jak bychom mohli žít bez Tvé přítomnosti?
Text 10:
¡Oh, amo!, si vives todo el tiempo en el exterior, no podremos entonces mirar Tu atractiva cara, cuyas sonrisas vencen todos nuestros sufrimientos. ¿Cómo podremos existir sin Tu presencia? Al oír sus palabras, el Señor, quien es muy bondadoso con los ciudadanos y los devotos, entró en la ciudad de Dvārakā, y agradeció todos sus saludos lanzándoles Su trascendental mirada.
Sloka 11:
Jako Bhogavatī, hlavní město Nāgaloky, chrání Nāgové, tak Dvāraku chránili potomci Vṛṣṇiho — Bhoja, Madhu, Daśārha, Arha, Kukura, Andhaka atd. — kteří byli stejně silní jako Pán Kṛṣṇa.
Text 11:
Así como a Bhogavatī, la capital de Nāgaloka, la protegen los nāgas, así mismo a Dvārakā la protegían los descendientes de Vṛṣṇi —Bhoja, Madhu, Daśārha, Arha, Kukura, Andhaka, etc.—, que eran todos tan fuertes como el Señor Kṛṣṇa.
Sloka 12:
Město Dvārakāpurī bylo plné bohatství ve všech ročních obdobích. Byly tam poustevny, ovocné sady, květinové zahrady, parky a vodní nádrže pokryté kvetoucími lotosy.
Text 12:
La ciudad de Dvārakā Purī estaba repleta de las opulencias de todas las estaciones. Había ermitas, huertos, jardines de flores, parques, y estanques de agua en los que las flores de loto brotaban por todas partes.
Sloka 13:
Na uvítání Pána byly městská brána, dveře všech obydlí a květinové oblouky podél cest slavnostně vyzdobené banánovníky, mangovými listy a podobně. Vlajky, girlandy a malované znaky a hesla se spojily, zastiňujíce sluneční svit.
Text 13:
La entrada de la ciudad, las puertas de las casas y los arcos festoneados que había a lo largo de los caminos, estaban todos bellamente decorados con símbolos festivos, tales como matas de plátano y hojas de mango, todo para darle la bienvenida al Señor. Banderas, guirnaldas y letreros y lemas pintados, se combinaban todos para proteger de la luz del sol.
Sloka 14:
Všechny veřejné cesty, podchody, uličky, tržnice a náměstí byly důkladně uklizené a pokropené navoněnou vodou. Pro Pána na uvítanou bylo všechno posypané ovocem, květinami a naklíčenými semeny.
Text 14:
Las carreteras, vías subterráneas, callejuelas, mercados y lugares públicos de reunión se limpiaron todos a fondo, y luego se humedecieron con agua perfumada. Y para darle la bienvenida al Señor, por todas partes se esparcieron frutas, flores y semillas enteras.
Sloka 15:
U každých dveří všech domů byl jogurt, celé ovoce, cukrová třtina a nádoby plné vody, společně s předměty k uctívání, vonnými tyčinkami, svíčkami a ostatními příznivými předměty.
Text 15:
En todas y cada una de las puertas de las residencias se exhibían cosas auspiciosas, tales como cuajada, frutas enteras, caña de azúcar y vasijas llenas de agua, junto con artículos para la adoración, incienso y velas.
Sloka 16-17:
Jakmile uslyšeli, že nejdražší Kṛṣṇa přijel do Dvārakādhāmu, velkodušný Vasudeva, Akrūra, Ugrasena, nadlidsky mocný Balarāma, Pradyumna, Cārudeṣṇa a Sāmba, syn Jāmbavatī, všichni nesmírně šťastní, okamžitě přestali odpočívat a vstali i od jídla.
Texts 16-17:
Al oír que el muy querido Kṛṣṇa se estaba acercando a Dvārakā-dhāma, el magnánimo Vasudeva, Akrūra, Ugrasena, Balarāma (el sobrehumanamente poderoso), Pradyumna, Cārudeṣṇa y Sāmba, el hijo de Jāmbavatī, todos extremadamente felices, dejaron de descansar y de comer, y abandonaron sus asientos.
Sloka 18:
Společně s brāhmaṇy nesoucími květy pospíchali na vozech k Pánu. Před nimi šli sloni, symboly příznivého osudu. Všude bylo slyšet lastury a trubky a přednášení védských hymnů, a tak všichni projevovali svoji úctu, plnou náklonnosti.
Text 18:
Ellos se apresuraron hacia el Señor en cuadrigas en las que iban brāhmaṇas que llevaban flores. Precediéndolos había elefantes, símbolos de buena fortuna. Se hicieron sonar caracolas y cornetas, y se cantaron himnos védicos. De ese modo ofrecieron sus respetos, que estaban saturados de afecto.
Sloka 19:
Současně na různých dopravních prostředcích přijížděly stovky známých prostitutek. Všechny velice toužily setkat se s Pánem, a jejich nádherné tváře zdobily zářící náušnice, zkrášlující jejich čela.
Text 19:
Al mismo tiempo, muchos cientos de prostitutas bien conocidas comenzaron a desplazarse en diversos vehículos. Todas estaban muy ansiosas de encontrarse con el Señor, y sus hermosas caras estaban adornadas con pendientes deslumbrantes, que realzaban la belleza de sus frentes.
Sloka 20:
Zkušení divadelníci, umělci, tanečníci, zpěváci, dějepravci, rodopisci a učení řečníci přispívali každý svým dílem, inspirováni nadlidskými zábavami Pána. Tak pokračovali dál a dál.
Text 20:
Expertos dramaturgos, artistas, bailarines, cantantes, historiadores, genealogistas y eruditos oradores dieron todos sus respectivas contribuciones, inspirados por los pasatiempos sobrehumanos del Señor. De ese modo prosiguieron sin cesar.
Sloka 21:
Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, k nim přistoupil a každému ze Svých přátel, příbuzných, obyvatel města a všech ostatních, kteří Ho přišli přijmout a přivítat, vzdal náležitou úctu a čest.
Text 21:
El Señor Kṛṣṇa, la Personalidad de Dios, se acercó a ellos, y les ofreció el debido honor y respeto a todos y cada uno de los amigos, parientes y ciudadanos, y a todos los demás que fueron a recibirlo y darle la bienvenida.
Sloka 22:
Všemocný Pán zdravil všechny přítomné ukláněním, vzájemnými pozdravy, objímáním, potřásáním rukama, pohledy a úsměvy, ujišťováním a udílením požehnání, a to i těm společensky nejnižším.
Text 22:
El Todopoderoso Señor saludó a todos los presentes inclinando la cabeza, intercambiando saludos, abrazando, estrechando manos, mirando y sonriendo, dando garantías y otorgando bendiciones, incluso a los de más bajo rango.
Sloka 23:
Pán potom Osobně vstoupil do města v doprovodu starších příbuzných a tělesně postižených brāhmaṇů spolu s jejich manželkami, kteří Mu všichni žehnali a opěvovali Jeho slávu. I další chválili slávu Pána.
Text 23:
Luego, el Señor entró personalmente en la ciudad, acompañado por parientes mayores, brāhmaṇas inválidos y las esposas de estos, todos ellos ofreciendo bendiciones y cantando las glorias de Él. Otros también alababan las glorias del Señor.
Sloka 24:
Když Pán Kṛṣṇa projížděl po veřejných cestách, všechny ženy ze spořádaných dvārackých rodin vyšly na střechy svých paláců, aby se mohly podívat na Pána. Byl to pro ně ten největší svátek.
Text 24:
Cuando el Señor Kṛṣṇa pasó por los caminos públicos, todas las damas de las familias respetables de Dvārakā subieron a las azoteas de sus palacios, tan solo para poder mirar al Señor. Ellas consideraban que ese era el más grande de los festivales.
Sloka 25:
Obyvatelé Dvāraky vídali pravidelně Pána, který nepoklesá a je zdrojem veškeré krásy, ale přesto nebyli nikdy nasyceni.
Text 25:
Los habitantes de Dvārakā acostumbraban mirar regularmente a la fuente de toda belleza, el infalible Señor, más, aun así, nunca se saciaban.
Sloka 26:
Pánova hruď je sídlem bohyně štěstí. Jeho měsíci podobná tvář je číší pro oči těch, kteří dychtí po všem krásném. Jeho paže jsou místem spočinutí vládnoucích polobohů. A Jeho lotosové nohy jsou útočištěm čistých oddaných, kteří nikdy nehovoří a nezpívají o ničem jiném, než o Něm.
Text 26:
El pecho del Señor es la morada de la diosa de la fortuna. Su cara cual luna es el recipiente del que beben los ojos que anhelan todo lo hermoso. Sus brazos son los lugares de reposo de los semidioses administradores. Y Sus pies de loto son el refugio de los devotos puros, que nunca hablan ni cantan acerca de nada más que no sea de Su Señoría.
Sloka 27:
Když Pán procházel po veřejných cestách Dvāraky, hlavu Mu chránil bílý slunečník. Vějíře z bílých per se pohybovaly do polokruhů a na cestu padaly spršky květin. Jeho žluté šaty a girlandy z květů vytvářely dojem, jako kdyby temný mrak obklopovalo zároveň slunce, měsíc, blesk a duha.
Text 27:
Mientras el Señor desfilaba por el camino público de Dvārakā, una sombrilla blanca le protegía la cabeza de los rayos del sol. Blancos abanicos cāmara se movían en semicírculos, y lluvias de flores caían sobre el camino. Su ropa amarilla y Sus guirnaldas de flores hacían ver como si una nube oscura estuviera rodeada simultáneamente por el sol, la luna, el relámpago y el arco iris.
Sloka 28:
Když vstoupil do domu Svého otce, přítomné matky Ho objaly a Pán se dotkl hlavou jejich nohou. V čele matek byla Devakī (Jeho skutečná matka).
Text 28:
Después de que el Señor entró en la casa de Su padre, las madres presentes lo abrazaron, y Él les ofreció Sus reverencias poniendo la cabeza a los pies de ellas. Las madres estaban encabezadas por Devakī [Su verdadera madre].
Sloka 29:
Když matky svého syna objaly, posadily si Ho na klín a z čisté lásky jim z ňader začalo vytékat mléko. Byly zaplaveny štěstím a skrápěly Pána slzami ze svých očí.
Text 29:
Las madres, después de abrazar a su hijo, lo sentaron en sus regazos. Debido al afecto puro, comenzó a manar leche de sus pechos. Ellas estaban rebosantes de alegría, y las lágrimas de sus ojos mojaron al Señor.
Sloka 30:
Poté Pán vstoupil do Svých paláců, které byly dokonalé do nejvyšší míry. Žily v nich Jeho manželky, kterých bylo více než šestnáct tisíc.
Text 30:
Después, el Señor entró en Sus palacios, que eran perfectos en grado sumo. Sus esposas vivían en ellos, y el número de ellas ascendía a más de dieciséis mil.
Sloka 31:
Královny Pána Śrī Kṛṣṇy se v mysli zaradovaly, když po Jeho dlouhém pobytu v cizině viděly svého manžela doma. Ihned vstaly ze svých míst a od svých meditací. Jak bylo ve společnosti zvykem, cudně si zakryly tváře a jejich pohledy byly ostýchavé.
Text 31:
Las reinas del Señor Śrī Kṛṣṇa se regocijaron internamente, al ver a su esposo en casa después de un largo período en el exterior. Las reinas se levantaron de inmediato, dejando sus asientos y meditaciones. Siguiendo la costumbre social, se cubrieron la cara con recato, y miraron tímidamente.
Sloka 32:
Nepřemožitelná extáze byla tak silná, že stydlivé královny nejprve objaly Pána v nejniternější hloubi svých srdcí, pak Ho objaly pohledem, a pak poslaly své syny, aby Ho objali (což se vyrovná osobnímu objetí). Ó nejlepší z Bhṛguů, přestože chtěly zadržet své pocity, nechtěně spustily pláč.
Text 32:
El éxtasis era tan fuerte e insuperable, que, primero, las tímidas reinas abrazaron al Señor en lo más recóndito de sus corazones. Luego, lo abrazaron con la vista, y después enviaron a sus hijos a que lo abrazaran [lo cual es igual que un abrazo personal]. Pero, ¡oh, tú, el principal entre los Bhṛgus!, aunque trataron de reprimir sus sentimientos, derramaron lágrimas sin advertirlo.
Sloka 33:
Přestože Pán Śrī Kṛṣṇa byl stále s nimi a výlučně sám, Jeho nohy se jim zdály být čím dál tím novější. Bohyně štěstí, i když od přírody neklidná a nestálá, nemohla od Pánových nohou odejít. Jaká žena by se tedy mohla od těchto nohou odpoutat, jestliže se k nim jednou uchýlí?
Text 33:
Si bien el Señor Śrī Kṛṣṇa estaba constantemente a su lado, así como también exclusivamente a solas con ellas, los pies de Él les parecían cada vez más nuevos. La diosa de la fortuna, aunque siempre inquieta y en movimiento por naturaleza, no pudo abandonar los pies del Señor. ¿Qué mujer puede, entonces, desapegarse de esos pies, una vez que se ha refugiado en ellos?
Sloka 34:
Pán byl spokojen, neboť zabil krále, kteří byli přítěží pro Zemi. Byli pyšní na svou vojenskou sílu — koně, slony, vozy, pěšáky atd. Sám se boje nezúčastnil, pouze vytvořil nepřátelství mezi mocnými vládci a oni už spolu bojovali sami. Pán byl jako vítr, který způsobuje tření mezi bambusy a tím založí požár.
Text 34:
El Señor se tranquilizó después de matar a esos reyes que eran una carga para la Tierra. Ellos estaban engreídos de su fuerza militar, sus caballos, elefantes, cuadrigas, infantería, etc. Él Mismo no participó en la lucha, sino que simplemente creó la hostilidad entre los poderosos administradores, y estos lucharon entre sí. Él fue como el viento, el cual causa la fricción entre los bambúes, y origina así un incendio.
Sloka 35:
Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se ze Své bezpříčinné milosti zjevil na této planetě Svojí vnitřní silou a užíval si se ženami, které toho byly hodné, jako kdyby Ho lákaly světské vztahy.
Text 35:
Esa Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, por Su misericordia sin causa, apareció en este planeta mediante Su potencia interna, y disfrutó entre mujeres aptas, como si estuviera participando en asuntos mundanos.
Sloka 36:
Přestože všechny nádherné úsměvy královen a jejich kradmé pohledy byly neposkvrněné a vzrušující a přestože samotného Amora mohly donutit, aby přemožen odložil luk, a i snášenlivý Śiva jim mohl padnout za oběť, přesto žádná jejich magická kouzla a žádné půvaby nemohly vzrušit smysly Pána.
Text 36:
Aunque las hermosas sonrisas y miradas furtivas de las reinas eran todas inmaculadas y apasionantes, aunque ellas podían conquistar al propio Cupido y hacerlo abandonar su arco por la frustración, y aunque hasta el tolerante Śiva podía ser víctima de ellas, aun así, pese a todos sus atractivos y actos mágicos, no pudieron agitarle los sentidos al Señor.
Sloka 37:
Obyčejné materialistické podmíněné duše spekulují o tom, že Pán je jeden z nich. Pro svoji nevědomost si myslí, že Pán je poznamenaný hmotou, přestože je nepřipoutaný.
Text 37:
Las almas condicionadas comunes y los materialistas especulan que el Señor es una de ellas. Debido a la ignorancia, creen que al Señor lo afecta la materia, aunque Él está desapegado.
Sloka 38:
Taková je božskost Pána, Osobnosti Božství: ani když je ve styku s kvalitami hmotné přírody, není jimi ovlivněn. Stejně tak nemají hmotné kvality vliv na oddané, kteří přijali Jeho ochranu.
Text 38:
He aquí la divinidad de la Personalidad de Dios: a Él no lo afectan las cualidades de la naturaleza material, aun a pesar de que está en contacto con ellas. De igual manera, las cualidades materiales no llegan a influenciar a los devotos que se han refugiado en el Señor.
Sloka 39:
Ty prosté a citlivé ženy si skutečně myslely, že Pán Śrī Kṛṣṇa, jejich milovaný manžel, je následuje a nechá si od nich vládnout. Neznaly rozsah Jeho slávy, stejně jako ateisté o Něm nevědí, že je svrchovaným vládcem.
Text 39:
Las sencillas y delicadas mujeres creían verdaderamente que el Señor Śrī Kṛṣṇa, su amado esposo, las seguía y estaba dominado por ellas. Ellas ignoraban el alcance de las glorias de su esposo, de la misma manera en que los ateos ignoran que Él es el controlador supremo.