Skip to main content

Sloka 36

Text 36

Verš

Texto

tatra tatra ha tatratyair
hariḥ pratyudyatārhaṇaḥ
sāyaṁ bheje diśaṁ paścād
gaviṣṭho gāṁ gatas tadā
tatra tatra ha tatratyair
hariḥ pratyudyatārhaṇaḥ
sāyaṁ bheje diśaṁ paścād
gaviṣṭho gāṁ gatas tadā

Synonyma

Palabra por palabra

tatra tatra — na různých místech; ha — docházelo k tomu, že; tatratyaiḥ — místní obyvatelstvo; hariḥ — Osobnost Božství; pratyudyata-arhaṇaḥ — dostával dary a uctivé pozdravy; sāyam — večer; bheje — když překonal; diśam — směr; paścāt — západní; gaviṣṭhaḥ — slunce na obloze; gām — k oceánu; gataḥ — odešlo; tadā — tehdy.

tatra tatra — en diferentes lugares; ha — así ocurrió; tatratyaiḥ — los habitantes locales; hariḥ — la Personalidad de Dios; pratyudyata-arhaṇaḥ — ofreciéndosele obsequios y adoración; sāyam — la tarde; bheje — habiendo llegado; diśam — dirección; paścāt — oriental; gaviṣṭhaḥ — el sol en el cielo; gām — al océano; gataḥ — habiéndose ido; tadā — en ese entonces.

Překlad

Traducción

Obyvatelé těchto provincií Pána na Jeho cestě vítali, uctívali a dávali Mu různé dary. Každý večer se Pán vždy zastavil, aby pravidelně po západu slunce vykonal večerní rituály.

En Su viaje a través de esas provincias, se Le daba la bienvenida, se Lo adoraba y se Le hacían diversos obsequios. Al atardecer, en todos los lugares, el Señor suspendía Su viaje, para realizar ritos vespertinos. Esto lo observaba regularmente después de la puesta del sol.

Význam

Significado

Říká se zde, že Pán na Své cestě pravidelně prováděl náboženské obřady. Různí filozofové spekulují o tom, že i Pán podléhá vazbám plodonosných činů. Ale tomu tak ve skutečnosti není. Pán nezávisí na výsledcích žádné práce, dobré ani špatné. Jelikož Pán je absolutní, vše, co činí, je dobré pro každého. Když však sestupuje na Zemi, jedná tak, aby chránil oddané a ničil bezbožné neoddané. Přestože není zavázán žádnou povinností, dělá vše tak, aby Ho druzí mohli následovat. To je správný způsob vyučování; musíme se sami chovat správně a totéž učit ostatní, jinak naše slepé učení nikdo nepřijme. Pán Sám je ten, který uděluje výsledky plodonosné práce. Je soběstačný, ale aby nás učil, chová se podle pravidel, která jsou uvedena ve zjevených písmech. Kdyby se tak nechoval, obyčejné lidi by to mohlo svést na špatnou cestu. Jakmile však dospějeme do pokročilého stádia, kdy chápeme transcendentálnost povahy Pána, nesnažíme se Ho napodobovat. To není možné.

Aquí se dice que el Señor observaba regularmente los principios religiosos mientras se hallaba de viaje. Hay ciertas especulaciones filosóficas que dicen que incluso el Señor está sometido a las obligaciones de la acción fruitiva. Pero en realidad no es así. Él no depende de la acción de ningún trabajo bueno o malo. Como el Señor es absoluto, todo lo que hace es bueno para todos. Pero cuando Él desciende a la Tierra, actúa para proteger a los devotos y aniquilar a los impíos no devotos. Aunque Él no tiene ningún deber obligatorio, no obstante hace todo de modo que los demás lo sigan. Así es la verdadera enseñanza; uno debe actuar correctamente y enseñarles lo mismo a los demás, pues, de lo contrario, nadie aceptará las huecas enseñanzas de uno. Él Mismo es quien otorga los resultados fruitivos. Él es autosuficiente, y aun así actúa conforme a las reglas de las Escrituras reveladas, con el fin de enseñarnos a nosotros el proceso. Si Él no hiciera eso, el hombre común se extraviaría. Pero en la etapa adelantada, cuando se puede entender la naturaleza trascendental del Señor, uno no trata de imitarlo. Eso no es posible.

V lidské společnosti Pán plní stejné povinnosti, jako mají všichni ostatní, ale někdy činí neobyčejné věci, které živá bytost nemůže napodobovat. Jeho večerní modlitby, o kterých hovoří tento verš, má živá bytost následovat, ale nemůže následovat, jak zvedl horu nebo tančil s gopīmi. Člověk nemůže napodobovat slunce, které vysouší i nečistá místa. Všemocný může jednat všedobře, ale když my to budeme napodobovat, přivede nás to do nekonečných potíží. Proto při všech činnostech je třeba se vždy poradit se zkušeným rádcem — duchovním mistrem, který je projevem milosti Pána. Cesta k dokonalosti se nám pak zaručeně otevře.

El Señor hace en la sociedad humana lo que constituye el deber de todos, pero a veces hace algo extraordinario y que no debe ser imitado por el ser viviente. El ser viviente debe seguir Sus actos de oración vespertina tal como se indica aquí, pero no es posible seguir Su acto de levantar una montaña o de bailar con las gopīs. Uno no puede imitar al sol, el cual puede extraer agua incluso de un lugar sucio; el muy poderoso puede hacer algo que es absolutamente bueno, pero tratar de imitar tales actos nos pondrá en interminables dificultades. Por lo tanto, en todas las acciones debe consultarse siempre a la guía experta, el maestro espiritual, quien es la misericordia manifestada del Señor, y la senda del progreso estará garantizada.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k desáté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané “Odjezd Pána Kṛṣṇy do Dvāraky”.

Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo décimo del Canto Primero del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «La partida del Señor Kṛṣṇa para Dvārakā».