Sloka 2

Text 2

Verš

Text

sūta uvāca
vaṁśaṁ kuror vaṁśa-davāgni-nirhṛtaṁ
saṁrohayitvā bhava-bhāvano hariḥ
niveśayitvā nija-rājya īśvaro
yudhiṣṭhiraṁ prīta-manā babhūva ha

Synonyma

Synonyms

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī odpověděl; vaṁśam — dynastie; kuroḥ — krále Kurua; vaṁśa-dava-agni — lesní požár zažehnutý bambusy; nirhṛtam — oslabená; saṁrohayitvā — zárodek pokračování dynastie; bhava-bhāvanaḥ — udržovatel stvoření; hariḥ — Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa; niveśayitvā — když znovu dosadil; nija-rājye — do jeho vlastního království; īśvaraḥ — Svrchovaný Pán; yudhiṣṭhiram — Mahārāje Yudhiṣṭhira; prīta-manāḥ — potěšený v mysli; babhūva ha — byl.

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī replied; vaṁśam — dynasty; kuroḥ — of King Kuru; vaṁśa-dava-agni — a forest fire set by the bamboos; nirhṛtam — exhausted; saṁrohayitvā — seedling of the dynasty; bhava-bhāvanaḥ — the maintainer of creation; hariḥ — the Personality of Godhead Śrī Kṛṣṇa; niveśayitvā — having reestablished; nija-rājye — in his own kingdom; īśvaraḥ — the Supreme Lord; yudhiṣṭhiram — unto Mahārāja Yudhiṣṭhira; prīta-manāḥ — pleased in His mind; babhūva ha — became.

Překlad

Translation

Sūta Gosvāmī řekl: Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství a udržovatel světa, byl potěšen, když dosadil Mahārāje Yudhiṣṭhira zpátky do jeho království a obnovil kuruovskou dynastii, která byla vyčerpaná bambusovým požárem hněvu.

Sūta Gosvāmī said: Lord Śrī Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, who is the maintainer of the world, became pleased after reestablishing Mahārāja Yudhiṣṭhira in his own kingdom and after restoring the Kuru dynasty, which had been exhausted by the bamboo fire of anger.

Význam

Purport

Tento svět se přirovnává k lesnímu požáru, který vzniká třením bambusových kmenů. K takovému požáru dochází automaticky, neboť tření bambusů není způsobeno ničím vnějším. Stejně tak se v hmotném světě vzájemně střetá hněv těch, kteří chtějí panovat hmotné přírodě, a vzniká požár válek, který snižuje množství nechtěného obyvatelstva. K těmto požárům dochází, aniž by s nimi Pán měl co společného. Jelikož však chce udržovat Své stvoření, přeje si, aby se lidé drželi správné cesty seberealizace, která živým bytostem umožňuje vstoupit do Božího království. Pán chce, aby se trpící lidské bytosti vrátily zpátky domů, zpátky k Němu, a přestaly se vystavovat trojím hmotným bolestem. Pro tento záměr bylo vyprojektované celé stvoření, a ti, kteří se neumoudří, trpí v hmotném světě bolestmi, které způsobuje iluzorní energie Pána. Pán proto chce, aby světu vládl Jeho pravý zástupce. Pán Śrī Kṛṣṇa sestoupil, aby znovu započal takovouto vládu a aby zabil nechtěné osoby, které s Jeho plánem nemají nic společného. Bitva na Kurukṣetře se odehrála podle Pánova plánu, a nežádoucí osoby tak mohly ze světa odejít, a vlády se ujali Jeho oddaní, kteří zajistili pokojný chod království. Pán byl tedy plně spokojený, když Mahārāja Yudhiṣṭhira zasedl na trůn, a zárodek pokračování kuruovské dynastie v osobě Mahārāje Parīkṣita byl zachráněn.

This world is compared to a forest fire caused by the cohesion of bamboo bushes. Such a forest fire takes place automatically, for bamboo cohesion occurs without external cause. Similarly, in the material world the wrath of those who want to lord it over material nature interacts, and the fire of war takes place, exhausting the unwanted population. Such fires or wars take place, and the Lord has nothing to do with them. But because He wants to maintain the creation, He desires the mass of people to follow the right path of self-realization, which enables the living beings to enter into the kingdom of God. The Lord wants the suffering human beings to come back home, back to Him, and cease to suffer the threefold material pangs. The whole plan of creation is made in that way, and one who does not come to his senses suffers in the material world by pangs inflicted by the illusory energy of the Lord. The Lord therefore wants His bona fide representative to rule the world. Lord Śrī Kṛṣṇa descended to establish this sort of regime and to kill the unwanted persons who have nothing to do with His plan. The Battle of Kurukṣetra was fought according to the plan of the Lord so that undesirable persons could get out of the world and a peaceful kingdom under His devotee could be established. The Lord was therefore fully satisfied when King Yudhiṣṭhira was on the throne and the seedling of the dynasty of Kuru, in the person of Mahārāja Parīkṣit, was saved.