Skip to main content

Nektar pokynů

Nektar duhovnih napotkov

Text 1:
Vyrovnaný člověk, který dokáže ovládat touhu mluvit, nenechá se unášet žádostmi mysli, snáší projevy hněvu a žádosti jazyka, žaludku a genitálií, je způsobilý přijímat žáky po celém světě.
Prvi verz:
Razumen človek, ki je zmožen obvladovati težnjo po govoru, izbruhe jeze ter zahteve uma, jezika, želodca in spolnih organov, ima lahko učence po vsem svetu.
Text 2:
Oddaná služba je zničena, jestliže se příliš zapleteme do těchto šesti činností: (1) jíme více, než je nutné, a shromažďujeme více peněz, než je třeba; (2) příliš se snažíme získat světské věci, které jsou těžko dosažitelné; (3) zbytečně mluvíme o světských tématech; (4) dodržujeme pravidla písem jen kvůli tomu, abychom je dodržovali a ne kvůli duchovnímu pokroku, nebo je odmítáme a jednáme nezávisle a náladově; (5) stýkáme se se světskými lidmi, kteří se nezajímají o vědomí Kṛṣṇy a (6) toužíme po hmotných výsledcích.
Drugi verz:
Naše vdano služenje Kṛṣṇi se izjalovi, če se preveč zapletemo na šest opisanih načinov: (1) tako da se prenajedamo ali kopičimo več stvari, kot jih potrebujemo, (2) da se pretirano ženemo za težko dosegljivimi materialnimi dobrinami, (3) da po nepotrebnem govorimo o posvetnih temah, (4) da se pravil iz svetih spisov držimo le zaradi pravil samih, ne pa zaradi duhovne rasti, ali pa da jih ne upoštevamo in ravnamo svojevoljno, (5) da se družimo s posvetnimi ljudmi, ki jih zavest Kṛṣṇe ne zanima, in (6) da hlepimo po posvetnih dosežkih.
Text 3:
(1) Být nadšený, (2) snažit se s přesvědčením, (3) být trpělivý, (4) jednat podle usměrňujících zásad (jako je śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – naslouchání, opěvování a vzpomínání na Kṛṣṇu), (5) vyhýbat se společnosti neoddaných a (6) následovat ve stopách předchozích ācāryů je šest zásad příznivých pro čistou oddanou službu, které jistě zaručí naprostý úspěch.
Tretji verz:
Obstaja šest ugodnih načel za čisto vdano služenje Kṛṣṇi: (1) navdušenje, (2) prizadevanje z zaupanjem, (3) potrpljenje, (4) ravnanje po predpisanih načelih (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – poslušanje o Kṛṣṇi ter opevanje in spominjanje Kṛṣṇe), (5) izogibanje družbe tistih, ki niso bhakte, in (6) ravnanje po zgledu prejšnjih ācārij. S temi šestimi načeli bomo brez dvoma dosegli popoln uspeh v čistem vdanem služenju Kṛṣṇi.
Text 4:
Dávat a přijímat milodary, důvěrně vyjevovat svou mysl a důvěrně se dotazovat, přijímat prasādam a nabízet prasādam – to je šest znaků lásky, kterou si oddaní navzájem projevují.
Četrti verz:
Obdarovanje in sprejemanje v dar, zaupno razodevanje misli, spraševanje o zaupnostih ter sprejemanje in dajanje prasāde je šest načinov izkazovanja ljubezni med bhaktami.
Text 5:
Člověk by měl v mysli ctít oddaného, který zpívá svaté jméno Pána Kṛṣṇy, pokorně se poklonit oddanému, který obdržel duchovní zasvěcení (dīkṣā) a věnuje se uctívání Božstva, a měl by se stýkat s čistým oddaným pokročilým v neochvějně oddané službě, jehož srdce je zcela prosté sklonu kritizovat druhé, a věrně mu sloužit.
Peti verz:
Bhakto, ki poje sveto ime Gospoda Kṛṣṇe, moramo ceniti v mislih, bhakti, ki je duhovno posvečen (je prejel dīkṣo) in časti Božanstvo, se moramo ponižno priklanjati, s čistim bhakto, ki je napreden v neomajnem vdanem služenju Kṛṣṇi in v srcu nima niti kančka nagnjenja h kritiziranju drugih, pa se moramo družiti in mu zvesto služiti.
Text 6:
Čistý oddaný ve svém původním postavení vědomí Kṛṣṇy se neztotožňuje s tělem. Neměli bychom na něho hledět z materialistického hlediska. Měli bychom přehlédnout, že má tělo, které se narodilo v nízké rodině, se špatnou pletí, pokřivené, nemocné nebo neduživé. Obyčejnému zraku mohou být nedokonalosti těla čistého oddaného zřejmé, ale i přes tyto zdánlivé nedostatky nemůže být jeho tělo znečištěno. Je přesně jako voda Gangy, která je během období dešťů plná bublin, pěny a bahna. Voda Gangy se tím neznečistí. Ti, kteří pokročili v duchovním porozumění, se v Ganze vykoupou, aniž by stav vody brali v úvahu.
Šesti verz:
Čisti bhakta je na izvorni ravni zavedanja Kṛṣṇe in se neenači s telesom. Nanj ne smemo gledati s posvetnimi očmi. Prezreti moramo njegovo morebitno nižje poreklo, slabo kožo, telesne napake, bolezen ali onemoglost. Telo čistega bhakte se kljub navideznim pomanjkljivostim, ki so lahko zelo opazne, ne more onesnažiti. Tako je tudi z reko Ganges, ki je v deževnem obdobju včasih polna mehurčkov, pene in blata, vendar se ne onesnaži. Duhovno napredni ljudje se ne glede na njeno stanje kopajo v njej.
Text 7:
Svaté jméno, povaha, zábavy a činnosti Kṛṣṇy jsou všechny transcendentálně sladké jako cukrkandl. Ačkoliv jazyk člověka postiženého žloutenkou avidyi (nevědomosti) nemůže ochutnat nic sladkého, je úžasné, že pouhým pečlivým zpíváním těchto sladkých jmen denně se v jazyku probudí přirozená chuť a jeho nemoc se postupně vymýtí i s kořeny.
Sedmi verz:
Kṛṣṇovo sveto ime, značaj, zabave in dejanja so duhovno sladki kot kandis. Človek, ki ima zlatenico avidye (nevednosti), ne more okušati ničesar sladkega, čudovito pa je, da z vsakodnevnim pozornim petjem teh sladkih imen obudi naravno zmožnost okušanja in postopoma izkorenini bolezen.
Text 8:
Trestí všech rad je, že člověk by měl využít všeho svého času – dvaceti čtyř hodin denně – k pěknému opěvování a připomínání si Pánova božského jména, transcendentální podoby, vlastností a věčných zábav a postupně tím zaměstnat jazyk a mysl. Tímto způsobem by měl sídlit ve Vraji (Goloce Vṛndāvan dhāmu) a sloužit Kṛṣṇovi pod vedením oddaných. Měl by následovat ve stopách milovaných oddaných Pána, kteří jsou hluboce připoutáni k Jeho oddané službě.
Osmi verz:
Bistvo vseh napotkov je, da moramo ves čas – štiriindvajset ur na dan – izkoristiti tako, da pozorno opevamo Gospodovo božansko ime, transcendentalno podobo, lastnosti in večne zabave ter se jih spominjamo in s tem postopoma zaposlimo jezik in misli. Tako moramo prebivati v Vraji (Goloki Vṛndāvana-dhāmi) in pod vodstvom bhakt služiti Kṛṣṇi. Ravnati se moramo po zgledu Gospodovih ljubljenih bhakt, ki Mu z globoko privrženostjo vdano služijo.
Text 9:
Svaté místo známé jako Mathurā je duchovně nadřazené Vaikuṇṭě, transcendentálnímu světu, protože se tam zjevil Pán. Transcendentální les Vṛndāvan je nadřazenější Mathuře-purī kvůli Kṛṣṇovým zábavám rāsa-līlā. Kopec Govardhan je nadřazenější vṛndāvanskému lesu, neboť ho Śrī Kṛṣṇa zvedl svou božskou rukou a byl místem Jeho rozličných láskyplných zábav. Ze všech nejvznešenější je Śrī Rādhākuṇḍ, protože jej zaplavuje nektar premy Pána Gokuly, Śrī Kṛṣṇy. Který inteligentní člověk si tedy nepřeje sloužit božskému Rādhākuṇḍu na úpatí kopce Govardhanu?
Deveti verz:
Sveti kraj Mathurā je duhovno višji od transcendentalnega sveta Vaikuṇṭhe, saj se je tam pojavil Gospod. Duhovni gozd Vṛndāvane je zaradi Kṛṣṇovih zabav rāsa-līle še višji od Mathurā-purīja. Še bolj vzvišen je hrib Govardhana, ker ga je Śrī Kṛṣṇa dvignil z božansko roko in je imel tam različne ljubeče zabave. Najbolj vzvišena pa je najodličnejša Śrī Rādhā-kuṇḍa, saj jo preplavlja nektar preme do Gospodarja Gokule, Śrī Kṛṣṇe. Le kateri pameten človek torej ne bi hotel služiti tej božanski Rādhā-kuṇḍi, ki leži ob vznožju Govardhane?
Text 10:
V śāstrāch se uvádí, že ze všech druhů lidí, kteří pracují pro plody své práce, prokazuje Nejvyšší Pán Hari přízeň tomu, kdo je pokročilý v poznání vyšších hodnot života. Z mnoha těchto lidí s pokročilý poznáním (jñānī) může začít oddaně sloužit ten, kdo je díky svému poznání prakticky osvobozen. Je nadřazen ostatním. Ten, kdo však dosáhl premy, čisté lásky ke Kṛṣṇovi, je na vyšší úrovni než on. Gopī se nacházejí nade všemi pokročilými oddanými, protože vždy zcela závisejí na Śrī Kṛṣṇovi, transcendentálnímu pasáčkovi krav. Z gopī je Śrīmatī Rādhārāṇī Kṛṣṇovi nejdražší. Její jezírko (kuṇḍ) je Kṛṣṇovi stejně drahé jako tato nejmilovanější z gopī. Kdo by potom nežil u Rādhākuṇḍu a v duchovním těle plném extatických pocitů oddanosti (aprākṛta-bhāva) neprokazoval láskyplnou službu božskému páru Śrī Śrī Rādhā-Govindovi při jejich věčných osmerých denních zábavách (aṣṭakālīya-līlā)? Ti, kteří se věnují oddané službě na březích Rādhākuṇḍu, jsou nejpožehnanější lidé ve vesmíru.
Deseti verz:
Śāstre pravijo, da je Vsevišnjemu Gospodu Hariju med vsemi, ki si želijo sadov svojega dela, najljubši tisti, ki dobro pozna višje življenjske vrednote. Med številnimi takimi, ki imajo poglobljeno znanje (jñānīji), lahko začne Gospodu vdano služiti tisti, ki se je tako rekoč osvobodil z znanjem. Ta je višji od drugih, nad njim pa je tisti, ki je zares razvil premo, čisto ljubezen do Kṛṣṇe. Gopīje so bolj vzvišene od vseh naprednih bhakt, ker so ves čas popolnoma odvisne od transcendentalnega pastirja Śrī Kṛṣṇe. Med njimi ima Kṛṣṇa najraje Śrīmatī Rādhārāṇī. Njena kuṇḍa (jezero) Mu je izjemno pri srcu, tako kot Ona sama, ki je Njegova najljubša gopīja. Kdo torej ne bi prebival ob Rādhā-kuṇḍi in v duhovnem telesu, preplavljenem z zanosnimi vdanimi čustvi (aprākṛta-bhāvo), z ljubeznijo služil Božanskemu paru Śrī Śrī Rādhi in Govindi, ki uprizarjata aṣṭakālīya-līlo, večne zabave, razdeljene na osem delov dneva. Tisti, ki Jima vdano služijo na bregovih Rādhā-kuṇḍe, so resnično najsrečnejši v vesolju.
Text 11:
Z mnoha předmětů přinášejících potěšení a ze všech milovaných dívek z Vrajabhūmi je Śrīmatī Rādhārāṇī jistě nejcennějším předmětem Kṛṣṇovy lásky. Velcí mudrci popisují Její božské jezírko jako Kṛṣṇovi stejně drahé v každém ohledu. Rādhākuṇḍu nepochybně velmi vzácně dosáhnou i velcí oddaní, a proto je obyčejní oddaní dosáhnou ještě obtížněji. Když se člověk pouze jednou v těchto svatých vodách vykoupe, jeho čistá láska ke Kṛṣṇovi se zcela probudí.
Enajsti verz:
Med vsem, kar Kṛṣṇi daje zadovoljstvo, in vsemi ljubljenimi dekleti iz Vraja-bhūmi, je Śrīmatī Rādhārāṇī zagotovo najdragocenejši predmet Njegove ljubezni. Veliki modreci pravijo, da Mu je Njena božanska kuṇḍa v vsakem pogledu enako pri srcu. Rādhā-kuṇḍo brez dvoma zelo redko dosežejo celo vzvišeni bhakte, kaj šele navadni. V srcu tistega, ki se vsaj enkrat okopa v tem svetem jezeru, se popolnoma prebudi čista ljubezen do Kṛṣṇe.