9. KAPITOLA
CHAPTER 9
Matka Jašódá svazuje Pána Krišnu
Mother Yaśodā Binds Lord Kṛṣṇa
Jednou matka Jašódá viděla, že její služebná je zaneprázdněna různými domácími pracemi, a proto začala sama stloukat máslo. Zpívala přitom písně o Krišnových dětských zábavách a radovala se z myšlenek na svého syna.
Once upon a time, seeing that her maidservant was engaged in different household duties, Mother Yaśodā personally took charge of churning butter. And while she churned butter, she sang the childhood pastimes of Kṛṣṇa and enjoyed thinking of her son.
Konec sárí měla pevně utažený kolem těla. Když oběma rukama usilovně stloukala máslo, její ňadra se pohupovala a byla vlhká od mléka, které z nich samo od sebe vytékalo díky její silné lásce ke Krišnovi. Přívěšky a náramky na jejích rukách o sebe navzájem cinkaly a náušnice i ňadra se houpaly. Na tváři se jí objevily kapky potu a květinový věnec, který měla na hlavě, se roztrhl a rozsypal kolem. V tu chvíli se před ní objevil Pán Krišna ve své dětské podobě. Byl hladový, a aby zesílil její mateřskou lásku, snažil se jí zabránit v práci. Naznačil, že její první povinností je Ho nakojit, a až pak, někdy později, může stloukat máslo.
The end of her sari was tightly wrapped while she churned, and on account of her intense love for her son, milk automatically dripped from her breasts, which moved as she labored very hard, churning with two hands. The bangles and bracelets on her hands tinkled as they touched each other, and her earrings and breasts shook. There were drops of perspiration on her face, and the flower garland which was on her head scattered here and there. Before this picturesque sight, Lord Kṛṣṇa appeared as a child. He felt hungry, and to increase His mother’s love, He wanted her to stop churning. He indicated that her first business was to let Him suck her breast, and then she could churn butter later.
Matka Jašódá si posadila syna na klín a vsunula Mu prsní bradavku do pusy. Usmívala se, když sál její mléko, a těšila se pohledem na krásnou tvářičku svého dítěte. Najednou začalo kypět mléko na plotně. Aby nepřeteklo, matka Jašódá postavila Krišnu na zem a utíkala ke kamnům. Krišnu velice rozzlobilo, že Ho tam jen tak nechala, a rtíky i oči Mu zrudly zlostí. Zaťal zuby a kusem kamene rozbil nádobu s máslem. Trochu si z ní nabral a s falešnými slzami v očích začal v ústraní máslo pojídat.
Mother Yaśodā took her son on her lap and pushed the nipple of her breast into His mouth. And while Kṛṣṇa was sucking the milk, she was smiling, enjoying the beauty of her child’s face. Suddenly, the milk which was on the stove began to boil over. Just to stop the milk from spilling, Mother Yaśodā at once put Kṛṣṇa aside and went to the stove. Left in that state by His mother, Kṛṣṇa became very angry, and His lips and eyes became red in rage. He pressed His teeth and lips, and taking up a piece of stone, He immediately broke the butter pot. He took butter out of it, and with false tears in His eyes, He began to eat the butter in a secluded place.
Matka Jašódá mezitím odstavila přetékající mléko a vrátila se na místo, kde předtím stloukala smetanu. Tam uviděla rozbitý hrnec, a jelikož nemohla najít svého syna, došla k závěru, že to byla Jeho práce. Usmála se a v duchu si říkala: “To dítě je ale mazané! Nejdřív rozbije hrnec a pak se někde schová, aby se vyhnulo trestu.” Hledala Ho všude, až Ho našla, jak sedí na velkém dřevěném hmoždíři, který stál dnem vzhůru. Z nádoby zavěšené u stropu Krišna vytahoval máslo a rozdával ho opicím. Úzkostlivě se rozhlížel na všechny strany, protože věděl, že dělá něco, co by neměl. Jakmile Ho Jašódá našla, potichu se k Němu zezadu přiblížila. Krišna ale zahlédl, jak k Němu přichází s proutkem v ruce, okamžitě seskočil z hmoždíře a ve strachu se dal na útěk. Matka Jašódá se rozběhla za Ním a snažila se chytit Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, ke kterému se nemohou přiblížit ani velcí jógí ve své meditaci. Jinými slovy: Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, jehož nemohou postihnout jógí a spekulanti, hrál pro svou velkou oddanou, matku Jašódu, roli malého dítěte. Ani pro matku Jašódu však nebylo snadné Ho chytit, protože utíkal rychle a ona měla útlý pas a těžké tělo. Přesto za Ním běžela, jak nejrychleji mohla. Vlasy se jí rozpustily a květy zdobící její hlavu padaly na zem. Už byla unavená, ale nakonec se jí nějak podařilo svého darebu dohonit a chytit. Dopadený Krišna měl slzy na krajíčku. Rukama si mnul oči a roztíral okolo černé líčidlo, kterým je měl nalíčené. Díval se do tváře své matky, která nad ním stála, a bojácně uhýbal očima.
In the meantime, Mother Yaśodā returned to the churning place after setting the overflowing milk pan in order. She saw the broken pot, in which the churning yogurt had been kept. Since she could not find her boy, she concluded that the broken pot was His work. She smiled as she thought, “The child is very clever. After breaking the pot He has left this place, fearing punishment.” After she sought all over, she found her son sitting on a big wooden grinding mortar, which was kept upside down. He was taking butter from a pot which was hanging from the ceiling on a swing, and He was feeding it to the monkeys. She saw Kṛṣṇa looking this way and that way in fear of her because He was conscious of His naughty behavior. After seeing her son so engaged, she very silently approached Him from behind. Kṛṣṇa, however, saw her coming toward Him with a stick in her hand, and He immediately got down from the grinding mortar and began to flee in fear. Mother Yaśodā chased Him to all corners, trying to capture the Supreme Personality of Godhead, who is never approached even by the meditations of great yogīs. In other words, the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, who is never caught by the yogīs and speculators, was playing just like a little child for such a great devotee as Mother Yaśodā. Mother Yaśodā, however, could not easily catch the fast-running child because of her thin waist and heavy body. Still she tried to follow Him as fast as possible. Her hair loosened, and the flowers in her hair fell to the ground. Although she was tired, she somehow reached her naughty child and captured Him. When He was caught, Kṛṣṇa was almost on the point of crying. He smeared His hands over His eyes, which were anointed with black eye cosmetics. The child saw His mother’s face while she stood over Him, and His eyes became restless from fear.
Matka Jašódá viděla, že Krišna má zbytečné obavy, a chtěla zmírnit Jeho úzkost. Vždyť přála svému dítěti jen to nejlepší, a proto si myslela: “Má-li ze mne příliš velký strach, kdo ví, jaké následky by to na Něm mohlo zanechat.” Zahodila tedy proutek, ale rozhodla se, že Mu za trest sváže ruce nějakými provazy. Netušila, že ve skutečnosti nemůže svázat Nejvyšší Osobnost Božství. Matka Jašódá považovala Krišnu za své malé dítě; nevěděla, že její dítě nemá meze. Krišna nemá vnitřek ani vnějšek, počátek ani konec. Je neomezený a všeprostupující, ve skutečnosti je celým vesmírným stvořením. Matka Jašódá si přesto myslela, že je Krišna její dítě, a přestože je mimo dosah všech smyslů, snažila se Ho připoutat k dřevěnému hmoždíři. Když se o to ale pokoušela, zjistila, že provaz je o dva palce kratší, než potřebovala. Přinesla z domu víc provazů, které na něj navázala, ale i potom jí stále stejný kousek chyběl. Tak pospojovala všechny provazy, které byly v domě, ale když udělala poslední uzel, stále ještě chyběly dva palce. Matka Jašódá se usmívala, ale přitom se divila. Jak je to možné?
Mother Yaśodā could understand that Kṛṣṇa was unnecessarily afraid, and for His benefit she wanted to allay His fears. Being the topmost well-wisher of her child, Mother Yaśodā thought, “If the child is too fearful of me, I don’t know what will happen to Him.” Mother Yaśodā then threw away her stick. In order to punish Him, she thought to bind His hands with some ropes. She did not know it, but it was actually impossible for her to bind the Supreme Personality of Godhead. Mother Yaśodā was thinking that Kṛṣṇa was her tiny child; she did not know that the child had no limitation. There is no inside or outside of Him, nor beginning or end. He is unlimited and all-pervading. Indeed, He is Himself the whole cosmic manifestation. Still, Mother Yaśodā was thinking of Kṛṣṇa as her child. Although He is beyond the reach of all senses, she endeavored to bind Him to a wooden grinding mortar. But when she tried to bind Him, she found that the rope she was using was too short – by two inches. She gathered more ropes from the house and added to it, but still she found the same shortage. In this way, she connected all the ropes available at home, but when the final knot was added, she saw that the rope was still two inches too short. Mother Yaśodā was smiling, but she was astonished. How was it happening?
Ve snaze spoutat svého syna se unavila. Potila se a věnec jí spadl z hlavy na zem. Tehdy Pán Krišna ocenil těžkou práci své matky a slitoval se nad ní; dovolil jí, aby Ho svázala provazem. Krišna, který si hrál jako lidské dítě v domě matky Jašódy, předváděl zábavy, které sám chtěl. Je jasné, že nikdo nedokáže ovládat Nejvyšší Osobnost Božství. Čistý oddaný se odevzdává lotosovým nohám Pána, jenž ho může buď ochránit, nebo zničit, nikdy však nezapomíná na své podřízené postavení. Také Pán cítí transcendentální štěstí, když se svěří pod ochranu oddaného. To Krišna ukázal tím, jak se odevzdal matce Jašódě.
In attempting to bind her son, she became tired. She was perspiring, and the garland on her head fell down. Then Lord Kṛṣṇa appreciated the hard labor of His mother, and being compassionate upon her, He agreed to be bound up by the ropes. Kṛṣṇa, playing as a human child in the house of Mother Yaśodā, was performing His own selected pastimes. Of course, no one can control the Supreme Personality of Godhead. The pure devotee surrenders himself unto the lotus feet of the Lord, who may either protect or vanquish the devotee. But for his part, the devotee never forgets his own position of surrender. Similarly, the Lord also feels transcendental pleasure by submitting Himself to the protection of the devotee. This was exemplified by Kṛṣṇa’s surrender unto His mother, Yaśodā.
Krišna je svrchovanou osobou, která dává svým oddaným všechny druhy osvobození, ale takové požehnání, jaké dostala matka Jašódá, nikdy nezískal ani Pán Brahmá nebo Pán Šiva či bohyně štěstí.
Kṛṣṇa is the supreme bestower of all kinds of liberation to His devotees, but the benediction which was bestowed upon Mother Yaśodā was never experienced even by Lord Brahmā or Lord Śiva or the goddess of fortune.
Jogí a spekulanti nikdy nemohou takto úplně poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž je známý jako syn Jašódy a Nandy Mahárádže, ale pro oddané je snadno dostupný. Jogí a spekulanti také nedovedou Pána rozpoznat jako nejvyšší zdroj veškeré radosti.
The Supreme Personality of Godhead, who is known as the son of Yaśodā and Nanda Mahārāja, is never so completely known to the yogīs and speculators. But He is easily available to His devotees. Nor is He appreciated as the supreme reservoir of all pleasure by the yogīs and speculators.
Jašódá přivázala svého syna k dřevěnému hmoždíři a věnovala se domácím povinnostem. Krišna před sebou viděl dvojici stromů, kterým se říká ardžuna. Zdroj radosti, Pán Šrí Krišna, si pomyslel: “Moje máma Mě nejdřív opustila, aniž by Mě dostatečně nakojila, a proto jsem rozbil hrnec s jogurtem a rozdával máslo opicím. A teď Mě přivázala k dřevěnému hmoždíři. Provedu tedy ještě větší nezbednost než předtím.” Tak se Krišna rozhodl, že vyvrátí dva vysoké ardžunové stromy.
After binding her son, Mother Yaśodā engaged herself in household affairs. At that time, bound up to the wooden mortar, Kṛṣṇa could see a pair of trees before Him which were known as arjuna trees. The great reservoir of pleasure, Lord Śrī Kṛṣṇa, thus thought to Himself, “Mother Yaśodā first of all left without feeding Me sufficient milk, and therefore I broke the pot of yogurt and distributed the stock butter in charity to the monkeys. Now she has bound Me up to a wooden mortar. So I shall do something more mischievous than before.” And thus He thought of pulling down the two very tall arjuna trees.
S těmito dvěma stromy se pojí následující příběh. V předešlém životě se narodily jako lidé, synové Kuvéry, kteří se jmenovali Nalakúvara a Manigríva. Měli to štěstí, že upoutali pozornost Pána. Velký mudrc Nárada je v jejich předešlém životě proklel, aby se jim dostalo nejvyššího požehnání a mohli vidět Pána Krišnu. Prokletí, které se ukázalo být požehnáním, jim bylo uděleno za jejich zapomnětlivost způsobenou opilostí. Tento příběh bude vylíčen v příští kapitole.
There is a history behind the pair of arjuna trees. In their previous lives, the trees were born as the human sons of Kuvera, and their names were Nalakūvara and Maṇigrīva. Fortunately, they came within the vision of the Lord. In their previous lives they were cursed by the great sage Nārada in order to receive the highest benediction of seeing Lord Kṛṣṇa. This benediction-curse was bestowed upon them because of their forgetfulness due to intoxication. This story will be narrated in the next chapter.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 9. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Matka Jašódá svázuje Pána Krišnu”.
Thus ends the Bhaktivedanta purport of the ninth chapter of Kṛṣṇa, “Mother Yaśodā Binds Lord Kṛṣṇa.”