62. KAPITOLA
РОЗДІЛ ШІСТДЕСЯТ ДРУГИЙ
Setkání Úši a Aniruddhy
Зустріч Уші з Аніруддгою
Setkání Aniruddhy s Úšou, které zapříčinilo velkou bitvu mezi Pánem Krišnou a Pánem Šivou, je velice záhadné a zajímavé. Mahárádž Paríkšit chtěl vyslechnout celý příběh, a Šukadéva Gósvámí tedy vyprávěl: “Můj milý králi, jistě jsi už slyšel jméno krále Baliho. Byl to velký oddaný, který daroval vše, co měl — a patřil mu celý svět — Pánu Vámanadévovi, inkarnaci Višnua v podobě trpasličího bráhmany. Král Bali měl sto synů a nejstarší z nich se jmenoval Bánásura.”
Зустріч Уші з Аніруддгою, що відбулась за таємничих і цікавих обставин, стала причиною великої битви між Господом Крішною та Господом Шівою. Махараджа Парікшіт прагнув почути від Шукадеви Ґосвамі ту історію від початку до кінця, і Шукадева Ґосвамі взявся оповідати. «Любий царю, — почав він, — тобі запевно відоме ім’я царя Балі. Цей цар був великий відданий. Він віддав у милостиню Господу Вамані (Вішну, що втілився як карлик-брахмана) все, що мав — а мав цілий світ. У царя Балі було сто синів, і старший серед них звався Банасура».
Tento udatný hrdina Bánásura, potomek Mahárádže Baliho, byl velký oddaný Pána Šivy a byl vždy připravený mu sloužit. Svou oddaností si získal dobré postavení ve společnosti a dostávalo se mu úcty ve všech ohledech. Byl velice inteligentní a také štědrý a jeho jednání bylo vždy chvályhodné, protože nikdy neporušil svůj slib či dané slovo; co slíbil, důsledně dodržel. V té době vládl městu Šónitapuru. Milostí Pána Šivy měl Bánásura tisíc rukou a byl tak mocný, že dokonce i polobozi jako král Indra mu poslušně sloužili.
Великий витязь Банасура, що народився від Махараджі Балі, був славетний відданий Господа Шіви і завжди з великою охотою служив йому. Завдяки своїй відданості він досяг у суспільстві високого становища, всі його шанували. Поправді розумний і широких поглядів. Він ніколи не порушував обіцянки і слова чести. Дії його були гідні хвали. Ще Банасуру відзначали правдолюбство і твердість в обітницях. На той час він урядував містом Шонітапурою. Милістю Господа Шіви він мав тисячу рук і став такий могутній, що навіть півбоги, як-от цар Індра, слугували йому, як покірливі слуги.
Kdysi dávno, když Pán Šiva tančil svůj slavný tanec tāṇḍava-nṛtya, kterým si vysloužil přezdívku Natarádž, mu Bánásura při tanci pomáhal rytmickým bubnováním svýma tisíci rukama. Pán Šiva je známý jako Ášutóša (“ten, jehož je snadné potěšit”) a je také velmi pozorný ke svým oddaným. Je mocným ochráncem těch, kdo se k němu uchýlí, a pánem všech živých bytostí v hmotném světě. S Bánásurou byl spokojený a řekl: “Můžeš ode mě mít, cokoliv si přeješ, neboť jsi mě velice potěšil.” Bánásura odpověděl: “Můj drahý pane, chceš- li, můžeš zůstat v mém městě a chránit mě před nepřáteli.”
Колись дуже давно, як Господь Шіва виконував свій славетний танець тандава-нріт’я, за який його звуть ще Натараджа, Банасура супроводжував танець грою в барабани, ритмічно б’ючи в них тисячею своїх рук. Господь Шіва широко відомий як Ашутоша («кого легко вдоволити»), і він дуже ласкавий до своїх відданих. Він справжній захисник тих, хто взяв у нього притулок, і він є владика всіх живих істот матеріального світу. Банасура Господа Шіву вдоволив, і Шіва звернувся до нього:
— Проси в мене чого хочеш, — сказав він. — Ти зумів задоволити мене. Проси чого хочеш, я виконаю твоє бажання.
Банасура відповів:
— Любий пане, якщо можеш, лишися в моєму місті боронити мене від моїх ворогів.
Jednou přišel Bánásura vzdát Pánu Šivovi úctu. Poklonil se mu a svou helmou zářící jako slunce se dotkl Šivových lotosových nohou. Při poklonách řekl: “Můj drahý pane, každý, kdo nedosáhl svého vytouženého cíle, toho bude schopen, jakmile přijme útočiště u tvých lotosových nohou, které jsou jako strom přání, plnící každou touhu. Můj drahý pane, dal jsi mi tisíc paží, ale já nevím, co s nimi mám dělat. Jsou pro mě jen přítěží, protože je nemohu náležitě využít k boji — kromě tebe, původního otce hmotného světa, nenacházím nikoho, kdo by se mnou byl schopný bojovat. Někdy cítím velké nutkání bít se svými pažemi a hledám vhodného válečníka, jenže všichni přede mnou prchají, neboť znají mou neobyčejnou sílu. Když nenacházím protivníka a nevím, co si počít, uspokojím svrbění svých paží bušením do hor. Mnoho velkých hor jsem tak už roztříštil na kusy.”
За певний час Банасура прийшов до Господа Шіви висловити свою шану. Він схилився у поклоні до лотосових стіп Господа Шіви, торкаючись їх своїм шоломом, що сяяв наче сонце. Складаючи шану, Банасура мовив:
— Любий володарю, кожний, чиї бажання не задоволені, може вдоволити їх, якщо прийме захист твоїх лотосових стіп. Твої стопи — наче дерева бажань, що дають усе, чого забажаєш. Любий мій пане, ти дав мені тисячу рук, але я не знаю, що ними робити. Вибач мені ласкаво, але я з’ясував, що в битві користи від них обмаль. Я не можу знайти жодного, хто був би гідний битися зі мною — твоя Господня Милість хіба що, первинний батько матеріального світу. Буває, мене страшенно тягне битися, аж не можу втримати рук, і тоді я вирушаю шукати гідного воїна. На жаль, знаючи мою надзвичайну силу, всі тікають геть. А що всі мої спроби знайти суперника невдалі, то я заспокоюю сверблячку в руках, стусаючи гори. Я вже потрощив чимало великих гір.
Pán Šiva si uvědomil, že jeho požehnání začalo být Bánásurovi na obtíž, a oslovil ho: “Ty darebáku! Prahneš po boji, ale jsi nešťastný, jelikož nemáš s kým bojovat. Sice si myslíš, že mimo mě není na tomto světě nikoho, kdo by se ti mohl postavit, ale já ti říkám, že nakonec takového soupeře najdeš. Tehdy budou tvé dny sečteny a tvůj prapor vítězství již nebude déle vlát. Pak uvidíš, jak bude tvá falešná pýcha rozdrcena na prach!”
Господь Шіва, збагнувши, що його благословення вийшло Банасурі на самий клопіт, сказав йому:
— Негіднику! Тобі нетерпеливиться битися, але ти не можеш знайти нікого, щоб стати з ним на герць, і через те засмучений. Ти думаєш, тобі нема в світі жодного суперника, крім мене? То знай: прийде хвиля, і ти зустрінеш гідного тебе воїна. Тоді проб’є твоя остання година, і більше ніколи не замайорить на вітрі твій прапор перемоги. Ти ще побачиш, як твоя пиха розлетиться на друзки.
Bánásuru, který byl velice pyšný na svou moc, naplnila slova Pána Šivy radostným vzrušením, že potká někoho, kdo ho dokáže rozdrtit. Celý šťastný se pak vrátil domů a stále jen čekal na den, kdy přijde vhodný bojovník a zdolá jeho sílu. Tak hloupý démon to byl. Zdá se, že když jsou hloupé, démonské lidské bytosti vybavené zbytečně velkými hmotnými prostředky, chtějí se s nimi předvádět, a potom cítí uspokojení, když jsou jejich prostředky vyčerpány. Problém je, že tito hloupí lidé nevědí, jak upotřebit svou energii pro správné účely, jelikož nechápou prospěšnost vědomí Krišny. Ve skutečnosti existují dva druhy lidí: jedni si jsou vědomi Krišny, a druzí ne. Ti, kteří si nejsou vědomi Krišny, obvykle uctívají polobohy, zatímco lidé vědomí si Krišny jsou oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství a používají všechno ve službě Krišnovi. Ti, kdo si nejsou vědomi Krišny, používají všechno k uspokojování smyslů a Bánásura je dokonalým příkladem takové osoby. Velice si přál použít svou neobyčejnou schopnost bojovat pro své uspokojení. Když nenacházel žádného protivníka, bil svými mocnými pažemi do hor, které tříštil na kusy. Jeho opakem byl Ardžuna, který také vlastnil neobyčejné bojové schopnosti, ale používal je pouze pro Krišnu.
Від слів Господа Шіви Банасурі, який дуже пишався своєю силою, кров забігала швидше в жилах: нарешті він зустріне такого, хто зможе протистояти йому. Задоволений, Банасура повернувся додому і жив самим передчуттям дня, коли ж з’явиться гідний воїн, що зможе перемогти його. В демона не було і краплі здорового глузду. На прикладі Банасури видно, що існують немудрі демонічні люди, які володіють надміром матеріальних можливостей. Вони прагнуть ті можливості проявити — і стають задоволені, коли позбавляються того, що мають. Вся річ у тому, що вони не знають, як повернути свою енерґію на добро, бо не відають про благо свідомости Крішни. Взагалі існує два типи людей: одні усвідомлюють Крішну, інші Крішни не усвідомлюють. Люди, що не усвідомлюють Крішни, здебільшого поклоняються півбогам, а свідомі Крішни люди — Верховному Богові-Особі. Ті, хто усвідомлює Крішну, застосовують усе на служіння Господеві. А котрі Крішни не усвідомлюють, використовують усе на задоволення чуттів, і Банасура — типовий приклад такої людини. Він не знаходив собі спокою, жадаючи використати свою надзвичайну здатність битися собі на втіху. Не знаходячи гідного суперника, він розбивав своїми могутніми руками гори. Арджуна також був воїн дивовижної сили, але на противагу Банасурі застосовував її тільки для Крішни.
Bánásura měl velice krásnou dceru, která se jmenovala Úšá. Když dospěla do věku na vdávání a spala pohromadě s mnoha přítelkyněmi, zdál se jí jedné noci sen o Aniruddhovi, jak byl po jejím boku a těšil se s ní z manželského vztahu—i když ve skutečnosti ho ještě nikdy neviděla ani o něm neslyšela. Probudila se ze sna a hlasitě zvolala: “Můj milovaný, kde jsi?” Trochu se zastyděla, neboť se takto prozradila před svými přítelkyněmi. Jednou z nich byla Čitralékhá, dcera Bánásurova prvního ministra. Čitralékhá a Úšá byly důvěrné přítelkyně a Čitralékhá se zvědavě zeptala: “Má milá krásná princezno, dosud nejsi vdaná za žádného chlapce a ještě jsi ani žádného neviděla; proto se divím tvému volání. Koho to hledáš? Kdo je tvým vyvoleným?”
Банасура мав вродливу дочку, вже на порі, звали її Уша. Якось, спавши серед своїх подружок, вона побачила уві сні, що поруч із нею Аніруддга і що вони втішаються один одним як подружжя, та насправді вона ніколи до того його не бачила і навіть не чула за нього. Вона прокинулася з вигуком: «Де ти, коханий?» Так відкрилась її таємниця перед подружками, і вона трохи засоромилася. Серед Ушиних подружок була Чітралекга, дочка першого радника Банасури. Чітралекзі дуже хотілось дізнатися, що таке відбувається, а що вони з Ушею були близькі подруги, то вона спитала:
— Люба моя прекрасна царівно, ти ще не одружена, навіть не бачила досі жодного юнака. Що за слова вирвалися в тебе? За ким ти шукаєш? Хто твоя пара?
Úšá na její otázky odpověděla: “Má milá přítelkyně, ve snu jsem viděla mladého muže, který je nesmírně krásný. Má snědou pleť, jeho oči jsou jako okvětní lístky lotosu a na sobě má žluté šaty. Paže má dlouhé a jeho tělesné rysy jsou tak přitažlivé, že by mu žádná dívka nemohla odolat. S pýchou mohu říci, že mě tento krásný mladík líbal a že jsem si velice vychutnávala nektar jeho polibků. S lítostí ale musím dodat, že hned nato zmizel a já jsem se ocitla ve víru zklamání. Má milá přítelkyně, toužím najít toho nádherného mladíka, vytouženého pána mého srdce.”
На запитання Чітралекги Уша відповіла таке:
— Люба подружко, мені наснився юнак незрівнянної вроди. Сам смаглявий, очі наче пелюстки лотоса. Він був вбраний у жовте, руки в нього дуже довгі, а тіло таке гарне, що звабить будь-яку дівчину. Я горда тим, що він цілував мене, а вже як я тішилася його нектарним поцілунком! Та знай: на жаль, він одразу зник, я ж гину у вирі розпуки. Люба подружко, мені дуже хочеться знайти цього дивовижного юнака, бо віддати моє серце я хочу тільки йому.
Na Úšina slova Čitralékhá okamžitě odpověděla: “Chápu tvůj zármutek a ujišťuji tě, že je-li ten chlapec někde ve třech světech: vyšším, středním nebo nižším planetárním systému, musím ho pro tvou spokojenost nalézt. Pokud ho poznáš podle svého snu, postarám se, aby tvá mysl měla klid. Nakreslím teď nějaké obrázky na ukázku, a jakmile uvidíš podobu svého vytouženého manžela, dej mi vědět. Nezáleží na tom, kde je; znám umění, jak ho sem přivést. Jakmile ho tedy poznáš, okamžitě to zařídím.”
Вислухавши Ушу, Чітралекга сказала:
— Я розумію твою тугу. Будь певна: якщо такий юнак існує десь у трьох світах — на вищих, середніх чи на нижчих планетних системах, я обов’язково знайду його, щоб тебе вдоволити. Треба лише, щоб ти упізнала того, хто тобі наснився, і тоді я зумію заспокоїти твій розум. Я буду малювати, а ти дивися уважно, і як впізнаєш свого судженого, зараз скажи мені. Не важить, де він, бо я знаю мистецтво, як привести його сюди. Тож тільки ти його упізнаєш, я одразу все влаштую.
Zatímco Čitralékhá mluvila, začala malovat mnoho obrázků polobohů obývajících vyšší planetární soustavy, pak obrázky Gandharvů, Siddhů, Čáranů, Pannagů, Daitjů, Vidjádharů a Jakšů a také mnoha lidských bytostí. (Údaje Śrīmad-Bhāgavatamu a dalších védských textů nezvratně dokazují, že na každé planetě žijí různé druhy živých bytostí. Je proto hloupost prohlašovat, že neexistují jiné živé bytosti než ty, které žijí tady na Zemi.) Čitralékhá namalovala mnoho obrázků. Z lidských bytostí nakreslila členy vrišniovské dynastie včetně Vasudévy, Krišnova otce; Šúrasény, Krišnova děda; Šrí Balarámadžího; Krišny a mnoha dalších. Když Úšá uviděla Pradjumnův obrázek, pocítila trochu stud, ale když uviděla obrázek Aniruddhy, začala se stydět natolik, že okamžitě sklopila hlavu a usmívala se, neboť našla muže, jehož hledala. Potvrdila své přítelkyni, že na obrázku je muž, který jí ukradl srdce.
Говорячи так, Чітралекга почала малювати півбогів, насельників вищих планетних систем, далі ґандгарв, сіддг, чаран, паннаґ, дайтій, від’ядгар та якш, а рівно й людських істот («Шрімад-Бгаґаватам» та інші ведичні писання однозначно твердять, що на всіх планетах є велике розмаїття живих істот. Тому нерозумно твердити, буцім життя існує тільки на планеті Земля). Чітралекга намалювала багато портретів. З людських істот намалювала членів роду Врішні, включно із Васудевою, батьком Крішни, Шурасеною, дідом Крішни, Шрі Баларамаджі, Господа Крішну та багатьох інших. Коли Уша побачила портрет Прад’юмни, вона дещо засоромилася, а вже як побачила портрет Аніруддги, втупила очі в землю й усміхнулася, впізнавши того, за ким шукала. Вона вказала Чітралекзі на зображення: оцей юнак вкрав її серце.
Čitralékhá byla velká mystická jóginí, a jakmile Úšá ukázala na správný obrázek, její přítelkyně ihned věděla, že znázorňoval Aniruddhu, Krišnova vnuka, přestože do té doby ani jedna z nich neznala jeho jméno a nikdy ho neviděla. Té samé noci cestovala Čitralékhá po nebi a za krátkou dobu se dostala do Dváraky, kterou dobře chránil Pán Krišna. Vešla do paláce a nalezla Aniruddhu, jak spí ve své ložnici na přepychové posteli. Svou mystickou silou Čitralékhá okamžitě přenesla spícího Aniruddhu do města Šónitapuru, aby mohla Úšá vidět svého vytouženého manžela. Úšá se hned rozzářila štěstím a s velkým uspokojením se začala těšit z Aniruddhovy společnosti.
Чітралекга була велика містична йоґіні, і щойно Уша впізнала зображення, Чітралекга вже знала, що то Аніруддга, Крішнин онук, хоча ні вона, ні Уша ніколи його не бачили і не чули його імені. Тої ж ночі Чітралекга полетіла космічним простором і за короткий час дісталася Двараки, яку захищав Крішна. Вона вступила до палацу і знайшла Аніруддгу, що спав в опочивальні на розкішному ліжку. Своєю містичною силою Чітралекга враз перенесла сплячого Аніруддгу в Шонітапуру, щоб Уша зустрілася з тим, кого хотіла мати за чоловіка. Уша від щастя розквітла. Вони з Аніруддгою любо тішились одне одним.
Palác, ve kterém Úšá a Čitralékhá žily, byl tak dobře opevněný, že žádný muž nemohl vniknout ani nahlédnout dovnitř. Úšá s Aniruddhou žili v paláci spolu a její láska k němu rostla každým dnem. Těšila ho drahými šaty, květinami, girlandami, voňavkami a vonnými tyčinkami. Na jeho nočním stolku byly další věci k příjemnému pobytu: lahodné nápoje jako mléko a šerbet a dobrá jídla, která se mohla žvýkat nebo polykat. Především ho však těšila sladkými slovy a ochotnou službou. Úšá uctívala Aniruddhu, jako by byl Nejvyšší Osobnost Božství. Svou prvotřídní službou dala Aniruddhovi zapomenout na všechno ostatní a dokázala k sobě upoutat všechnu jeho pozornost a lásku. V tomto ovzduší lásky a služby Aniruddha úplně ztratil pojem o světě a ani si nedokázal vybavit, kolik dní už tráví mimo svůj skutečný domov.
Палац, де жили Уша з Чітралекгою, надійно охороняли, щоб туди не забрався, ба й не зазирнув, жоден чоловік. Уша й Аніруддга жили собі разом в цьому палаці, і їхня любов зростала день у день. Аніруддзі подобалися Ушині ошатні вбрання, її квіти, ґірлянди, парфуми й куріння. В головах біля його ліжка стояло все, що робить життя приємним: чудові напої, як ось молоко і шербет, інші смачні частування, щоб їсти або просто жувати. Та найбільшою втіхою була мила мова Уші та її покірливе служіння. Уша поклонялася Аніруддзі, наче він був Сам Верховний Бог-Особа. Вона служила Аніруддзі бездоганно, і той забув геть усе, віддавши всю свою увагу й любов їй одній. В атмосфері Ушиної любови й служіння Аніруддга забув себе, не помічаючи, скільки днів спливло від часу, як він зник з рідного дому.
Časem byla na Úše vidět tělesná znamení, podle kterých se dalo poznat, že se stýká s nějakým mužem. Příznaky byly tak jasné, že se její jednání již nedalo před nikým utajit. V Aniruddhově společnosti byla Úšá vždy veselá a její spokojenost neznala hranic. Správce domu a palácové stráže mohli snadno vytušit, že má poměr s mužem, a aniž by čekali na další vývoj událostí, ohlásili to společně svému pánovi, Bánásurovi. Ve védské kultuře se styky svobodné dívky s mužem považují za největší ostudu pro rodinu, a správci paláce proto obezřetně informovali svého pána, že se na Úše projevují znaky svědčící o tomto ostudném počínání. Služebníci také řekli svému pánovi, že hlídání domu nikdy nezanedbali a že střeží ve dne v noci, aby tam žádný mladík nevnikl. Byli tak důslední, že muži nemohli dokonce ani vidět, co se uvnitř děje, a proto je překvapilo, jak mohla být poskvrněna. Jelikož nechápali, jak se to mohlo stát, předložili celou záležitost svému pánovi.
Минав час, і на Ушиному тілі з’явилися ознаки, що вказували на її інтимний зв’язок з чоловіком. Ознаки були такі явні, що годі було думати їх сховати. Уша, щаслива товариством Аніруддги, межі насолоді не знала. Дворецькому та сторожі палацу неважко було здогадатися, що вона перебуває у зв’язку з чоловіком. Вони повідомили свого пана Банасуру, не чекаючи на дальший розвиток подій. За ведичних часів було так: якщо незаміжня дівчина вступала в статеві стосунки з чоловіком, це було для сім’ї страшною ганьбою. Дворецький застеріг свого пана, що Уша виявляє ознаки такого ганебного зв’язку. Слуги звітувалися перед паном, що пильнували будинок день і ніч, щоб туди не ввійшов жодний юнак. Вони зробили все можливе, щоб жоден чоловік не міг навіть побачити, що відбувається в палаці, і те, що її осквернено, їх вразило. Вони не могли збагнути, яка тому причина, і тому прийшли до свого пана розповісти за все.
Bánásura byl otřesen, když se dozvěděl, že jeho dcera Úšá už není panna. Těžce ho to zasáhlo do srdce a neprodleně pospíchal k paláci, kde Úšá žila. Tam spatřil Úšu a Aniruddhu, jak spolu sedí a hovoří. Vypadali vedle sebe velice krásně; však byl také Aniruddha synem Pradjumny, samotného Amora. Bánásura viděl svou dceru a Aniruddhu jako pár, který se k sobě hodí, ale kvůli rodinné pověsti se mu toto spojení ani trochu nelíbilo. Bánásura nemohl vědět, kdo ten chlapec ve skutečnosti je. Uznal, že si ve třech světech Úšá nemohla vybrat nikoho hezčího. Aniruddhova pleť byla zářivá a snědá, měl na sobě žluté šaty a jeho oči připomínaly okvětní lístky lotosu. Jeho paže byly dlouhé a měl krásné kadeřavé namodralé vlasy. Oslňující paprsky z jeho třpytivých náušnic a jeho kouzelný úsměv na rtech byly jistě úchvatné, ale Bánásura se přesto velice hněval.
Вість, що Уша вже не є незаймана дівчина, Банасуру приголомшила, і серце йому закипіло кров’ю. Він кинувся до палацу, де жила Уша, і побачив Ушу й Аніруддгу, що сиділи укупі і розмовляли. Дивитися на Ушу й Аніруддгу разом було любо, адже Аніруддга був син Прад’юмни, самого Купідона. Банасура постеріг, що Аніруддга був гарною парою його дочці — але він думав за честь родини, і тому цей союз його ніяк не влаштовував. Хто цей хлопець, Банасура знати не знав, лише подумки відзначив, що Уша не могла б знайти гарнішого у всіх трьох світах. Аніруддга був смаглявий і наче променився, вбраний у жовте, з очима, наче лотосові пелюстки. Руки мав дуже довгі, волосся кучеряве, чорне з синім полиском. Сережки його виблискували, а чудова усмішка на устах зачаровувала. Проте Банасура не пам’ятав себе від люті.
Když ho Bánásura spatřil, Aniruddha si hrál s Úšou. Byl krásně oblečený a Úšá ho ověnčila různými pěknými květy. Tu a tam byl na girlandě otřený červený kunkumový prášek, kterým si ženy zdobí ňadra, což znamenalo, že ho Úšá objímala. Bánásura se divil tomu, že Aniruddha klidně sedí s Úšou i v jeho přítomnosti. Aniruddha však věděl, že jeho případný tchán je nespokojený a že v paláci shromažďuje mnoho vojáků, aby na něho zaútočil.
Банасура побачив, як Аніруддга і Уша насолоджувалися товариством одне одного. Аніруддга був розкішно вбраний, і Уша прикрасила його ґірляндою з чудових квітів. На ґірлянді можна було побачити червонувату кункуму, що нею жінки посипають груди, і це свідчило, що Уша обіймала його. Банасура був уражений: ось Аніруддга спокійно сидить з Ушею, геть не зважаючи на його присутність. Однак Аніруддга знав, що для його гаданого тестя зовсім не радість бачити юнака в покоях дочки і що він збирає в палац воїнів напасти на нього.
Aniruddha tedy uchopil velkou železnou tyč, jedinou zbraň, kterou našel, a postavil se před Bánásuru s jeho vojáky. Odhodlaně zaujal postavení vyjadřující, že touto železnou tyčí srazí k zemi každého, kdo na něho zaútočí. Bánásura a jeho vojáci viděli chlapce stojícího před nimi jako pána smrti se svým neúprosným žezlem. Na Bánásurův příkaz ho vojáci napadli ze všech stran, aby ho zajali a uvěznili. Když se opovážili před něho předstoupit, Aniruddha je zasáhl tyčí, kterou jim rozbíjel hlavy, lámal nohy, ruce i stehna, a oni jeden po druhém padali k zemi. Zabíjel je, jako když vůdce stáda divokých kanců jednoho po druhém zabíjí štěkající psy. Tak se mu podařilo uniknout z paláce.
Не знайшовши іншої зброї, Аніруддга схопив великого залізного прута й встав перед Банасурою та його воїнами. Вся його постава свідчила, що коли на нього нападуть, тим залізним прутом він повалить усіх. Банасура з солдатами бачили, що хлопець став перед ними як повелитель смерти зі своїм грізним берлом. З Банасуриного наказу воїни, обступивши його з усіх боків, спробували схопити його. Коли вони наважилися підійти, Аніруддга став бити їх залізним прутом, проломлюючи голови і перебиваючи руки й ноги. Один по одному всі попадали на землю мертві. Він убив тих воїнів, як одного по однім вбиває гавкітливих псів могутній вепр. У такий спосіб Аніруддга розчистив собі шлях втекти з палацу.
Bánásura ovládal různé druhy bojového umění a milostí Pána Šivy uměl lapit nepřítele pomocí hadí smyčky (nāga-pāśa), a tak chytil Aniruddhu při vycházení z paláce. Když se Úšá dozvěděla, že její otec Aniruddhu zajal, zachvátil ji zármutek a zmatek. Z očí jí tekly slzy a neschopna se ovládnout propukla v hlasitý nářek.
Банасура розумівся на різних військових мистецтвах. Милістю Господа Шіви він знав, як взяти в полон ворога, застосовуючи наґапашу, «зміїний аркан», за допомогою якого він і полонив Аніруддгу, коли той хотів вийти з палацу. Дізнавшись, що батько схопив Аніруддгу, Уша, вкрай збентежена, затужила. Сльози покотилися їй з очей і, нездатна стримати себе, вона вголос заридала.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 62. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Setkání Úši a Aniruddhy”.
Так закінчується Бгактіведантів виклад шістдесят другого розділу книги «Крішна, Верховний Бог-Особа», назва якому «Зустріч Уші з Аніруддгою».